Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » 2gether-14.díl

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

19.02.2009 (17:49) • KateAlice • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2272×

 

 

 

Dny ubíhaly rychle, většinu času jsem prospala, nebo jsme seděli v obývacím pokoji a povídali si. Řešily jsem věci, které se týkaly našeho stěhování a našeho pohřbu. Pár dní po tom co jsme se vrátili nás úředně uznali za mrtvé, protože naše těla nikde nenašli. Měli jsme mít společný pohřeb. Alice se toho ujala, musela předstírat, že je strašně zdrcená tou zprávou. Celá rodina bloudila po škole se zdrceným výrazem, nikdo jim však nepřál upřímnou soustrast, ať už proto, že se Cullenových báli, nebo proto že jim nechtěli připomínat tu zprávu. Alice mi každý den vyprávěla, co dělali mí přátelé, jak vypadají. Podle toho co jsem od ní slyšela, byli všichni zdrceni. Angela chodila denodenně s opuchlýma očima, Jess se nemalovala a o přestávkách většinou byly s Angelou na dívčích záchodech a brečely. Mike byl zničený, s nikým nemluvil a ani nejedl. Přemluvila jsem Alici, aby si s ním promluvila, sice nerada, ale po chvíli mého chabého přesvědčování souhlasila.

Byla jsem den ode dne nervoznější, ale také jsem měla pocit, že všechno dopadne dobře v rámci možností.

Bylo páteční odpoledne a my jsme tradičně všichni seděli na gauči. Včera byl ´pohřeb´. Pro všechny bylo těžké předstírat smutek. Esme z toho byla špatná. Vyprávěla my, jak René plakala, Charlie s černými stíny pod očima, Phil podpírající mou matku statečně zadržoval slzy, ale nakonec to neudržel. Jak Jacob byl zamlklý a s nikým nemluvil, Jessika,Angela,Mike a ostatní se nestyděli plakat. Bylo to pro mě strašné, nechat je takhle trpět, ale bylo to bezpečnější. Až se stanu novorozenou, ať už dříve nebo později, budu nebezpečná pro všechny.

Vstala jsem že si půjdu na chvíli lehnout, ale jakmile jsem vstala, ucítila jsem v břiše strašnou podavou bolest, zalapala jsem po dechu a padla na kolena. V mžiku u mě stál Edward a Carlisle. Edward mě okamžitě popadl do náruče a nesl mě do pokoje ve kterém Carlisle udělal domácí operační sál."Umírá,pomozte mu ven,dostaňtě ho ven,umírá,pomozte mu!"křičela jsem ze všech sil,Carlisle mi píchl injekci morfia.Všichni byly uvnitř,ale Carlisle je poslal ven,všechny,kromě Edwarda.Všichno odešly,Carlisle vzal skalpel,a udělal dlouhý řez přez moje břicho,vyvalily se proudy krve.Byla jsem omámená,ale pořád jsem mumlala"Zachraňte ho,zachraňte Eje",Edward mě držel za ruku a řekl"Jak jsi mu to řekla?jak víš že to bude kluk?"."Prostě to vím.Tvůj otec se taky jmenoval Edward,tak proto Edward,zkraceně Ej."."Miluju tě"vydechl úžasem."Já tebe taky" zašeptala jsem slabě.Uslyšela jsem dětský pláč,zaostřila jsem zrak na dítě které Carlisle držel v rukách.Byl to nádherný chlapeček,měl krásné zelené oči,vlasy měl mahagonově hnědě,a usmíval se na mě."Oh,jsi tak krásný,můj malý Eji",podívala jsem se na Edwarda a řekla,"Je krásný,je ti podobný,Miluju tě"vydechla jsem a cítila jak moje srdce naposledy uhodilo.Ztratila jsem vědomí,ale slyšela jsem Edwarda,jak křičí na Carlisla"Zachraň jí,prosím",Carlisle měl vyděšený hlas a řekl"Edwarde,potřebuji tvou pomoc,Bella si přála aby jsi jí přeměnil ty,splň jí její přání,já jí zatím zašiju,Esme,pojd pro dítě"řekl Carlisle.Z ničeho nic jsem cítila,jak mě někdo praštil do hrudníku,a pomalu zase přivedl moje srdce k životu."Bello,nevzdávej se,zůstaň tu pro Eje,pro mě,potřebujeme tě",a pak jsem ucítila spalující bolest,která se mi šířila od krku dolů,až do poslední části mého těla.Chtěla jsem křičet,ale nemohla jsem.Vnímala jsem svoje tělo,chtěla jsem pohnout alespoň rukou,ale nebyla jsem toho schopná.Nevím kolik času uplynulo,kolik času jsem cítila tu strašnou bolest.Po nevim jake dobe,ale začala bolest ustupovat od konečků prstu.Celou tu dobu,moje srdce tlouklo stále rychleji a rychleji,až jsem myslela že snad exploduje.Celou dobu jsem cítila jak mě nějaká příjemně chladná ruka drží za mou.Bolest ustupovala pomalu,ale jistě.Slyšela jsem jak moje srdce tlouklo jako splašené,pak najednou bušilo rychle jako vrtule,pak bouchlo dvakrát,chvíli odmlka,a potom jsem slyšela jak moje srdce,naposledy,chabě bouchlo,a pak bylo ticho.Ticho rušené jen jedním hlasem který řekl"Transformace je dokončena,zavolej ostatní".Slyšela jsem nádherný,medový hlas který zašeptal"Všichno pojdte sem",ale pro me to bylo jako kdyby mi promluvil přímo do ucha.Uplynul mlhavý okamžik,a byla jsem si jistá že ti které ten krásný,povědomá hlas volal,byly zde.Ozvalo se vzrušené mumlání,a pak mi do ucha zazněl opět ten krásný,líbezný hlas"Bello?".Nezmohla jsem se na slovo,a tak jsem otevřela oči.Byla jsem překvapená,jak všechno bylo jasné,podívala jsem se na postavy které ostýchavě stály u dveří,všechny ty krásné tváře se na mě usmívaly.Došlo mi že ty tváře jsou mi důvěrně známé.Potom jsem se podívala na tvář která patřila k tomu nádhernému hlasu,a bylo mi jasné že pro tuhle tvář jsem znamenala tolik,co osoba které patřila,znamenala pro mě.Byl nádherný,dokonalý,krásný,byl to můj Edward.Usmíval se na mě,a já jsem mu svůj úsměv oplatila.Posadila jsem se a přelétla jsem pohledem po všech.Postavila jsem se na nohy,Edward mě chytl okolo pasu a něžně mě políbil na čelo.

"Vítáme tě opět mezi námy,Bello"ozvala se Esme a mateřsky se na mě usmála.Potom prošla okolo Emmeta a Jasspera a zamířila ke mě a vroucně mě objala,Její obětí jsem jí pětovala,pak přišel Emmet,celý rozesmátý mě zmáčkl a zvedl do vzduchu.Alice ke mě přitančila svým ladným krokem,a objala mě,a políbila na tvář"Moc jsi nám těch několik dní chyběla Bello".Carlisle ke mě taky přišel a jemně mě objal a políbil na čelo bez jediného komentáře,poté přišla Rosalie,a jemně mě objala,usmála se na mě,ale tak nějak zvláštně,jako poslední přišel na řadu Jassper,sice mě objal,ale tak nějak ostražitě.Potom jsem se otočila na Edwarda,a všichni tiše odešli.Vášnivě jsem ho políbila,byla jsem tak ráda že jsem byly o samotě,můj polibek mi opětoval stejně vásnivě.Po chvíli jsem se od něj odtáhla a řekla jediné slovo"Ej"."Je dole a už se nemůže dočkat až tě uvidí",pousmál se na mě,políbil mě na čelo vzal mě za ruku,řekl "Pojď"a vedl mě dolů.

Autor: KateAlice, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek 2gether-14.díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře