Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » 2gether-13.díl

Stephenie Meyer


Začalo se s experimentováním. Nejdřív mi o tom řekli a když viděli muj výraz, špatně si ho vyložili. Tak Carslisle řekl: "Ale nemusíš to dělat.". "Ne, ne, ne, já jsem to asi špatně pochopila, co mám vlastně dělat?". Edward se na mě podíval a začal s vysvětlováním: "No to dítě nejspíš potřebuje krev a tak by jsme měli vyzkoušet, jestli je to pravda. Možná by se ti potom udělalo líp.". Bez přemýšlění jsem přikývla. "Jestli mu to pomůže." bezděčně jsem si pohladila svoje už zase větší břicho. "Tak udělám cokoliv.". Edward se na mě podíval bojácným pohledem a já jsem jen dodala: "Tak kdy začneme? Třeba hned?" Carlisle se na mě podíval, pokrčil rameny a řekl: "Tak ok, jdu pro to." a s těmito slovy se vypařil z místnosti. V mžiku byl zpátky a nesl kelímek, ze kterého čouhalo brčko, ve kterém nepochybně byla krev. Podal mi ho a pak na mě upřel pohled. Nervózně jsem polkla, vsunula si brčko do úst a začala jsem nasávat. Nebylo to špatné, asi protože přesně tohle dítě potřebovalo. Vypila jsem celý kelímek a pak naprázdno polkla. Podívala jsem se po ostatních, měli napjatý výraz. "Chutná mu to,je spokojené." řekla jsem tiše. Bylo ticho a pak jsem pomalu začala vstávat. Edward mě tlačil zpět na postel s pochybovačným výrazem. "Je mi líp, neboj se." řekla jsem a jemně ho líbla na tvář. Nevypadal že by mi moc důvěřoval a tak mě chytil kolem pasu a podpíral mě. Pak se mě zeptal: "Kam jsi měla namířeno mladá dámo?" a já mu odpověděla s úšklebkem: "Na toaletu, mladý muži". Všichni se rozesmáli našemu vtipkování. Kývla jsem na Alici. Ta ke mě ihned přiskočila a chytila mě okolo pasu. Edward mě pustil, i když dost neochotně, políbil mě na tvář a nechal Alici, aby mě odvedla z místnosti.

Po několika dnech jsem se cítila docela dobře. Dítě bylo klidné a nekopalo. Bylo spokojené, i když si stále častěji žádalo svůj příděl krve. Podle toho co říkal Carlisle, by se mělo narodit přibližně za 4 dny. Nikdo z nás nevěděl co čekat a pro všechny to bylo něco neznámého. Carlisle pochyboval, že by dítě přišlo na svět přirozenou cestou. Říkal, že to bude nejspíš hodně nebezpečné.

Já jsem věděla, že porod bude velmi těžký. Nějak podvědomě jsem cítila, že ho nejspíš nepřežiju. Tedy jako člověk a i dítě to nejspíš tušilo, protože bylo klidné, nekopalo, ale šilo sebou. Ale měla jsem plán, se kterým jsem seznámila celou rodinu. Řekla jsem jim to jeden večeř po tom, co sledovaly zprávy. "Mám plán, ale nevím jestli se vám bude zamlouvat. Nepochybně při porodu možná budu na pokraji smrti.". Edward a celá rodina sebou při slově smrt škubli, ignorovala jsem to a poračovala: "Ale mohu to přežít, ale hned jak bude dítě venku musí mě někdo z vás kousnout." při těchto slovech jsem se mimoděk podívala na Edwarda. "Aby se mi jed začal šířit po těle,a by byla větší šance že se uzdravím.". Když jsem skončila, všichni na mě koukali a po chvíli všichni přikývli v souhlas. Všichni až na jednoho. Edward mlčky přešel k oknu dívajíc se do hlouby lesa. "Edwarde." promluvila jsem tiše. "Neboj se, ten plán bude fungovat, jsem si jistá, že dítě mi nechce ublížit. Vím, že se bude snažit co nejvíc,aby mi neublížilo.". Edward ještě chvíli mlčky stál, ale pak se na mě podíval s vykulenýma očima a zeptal se: "Co si to teď řekla?!. "Já? No... že dítě mi nechce ublížit a že..". "Ne, tohle nemyslím.". Díval se na mě vyjeveně a pak se mi podíval na břicho a řekl: "Já ho slyším, vím co si myslí. Říká, že ti nechce ublížit a abych se držel tvého plánu,který vymyslelo.". Nevěřícně jsem pohlédla na svoje téměř gigantické břicho a tiše promluvila: "Ty ho slyšíš? Víš jestli to bude holka nebo kluk?" Edward zavrtěl hlavou a po chvíli dodal: "Slyšim ho, ale nevím, co to bude.". Položil mi ruku na břicho a řek: l"Naše hlasy ho uklidňují, teď je šťastné". Chvíli jsme jen tiše stáli, pak mě obejmul a něžně mě k sobě přimáčkl. Chvíli jsme stáli v obětí, pak se zase ozval náš malý svišť. "Má hlad" řekl Edward, jemně mě zvedl do náruče, donesl do postele a pocestě řekl Carlislovi, aby přinesl obvyklou dávku pro prcka. Ten večer byl zvláštní. Cítila jsem, jak se ve mě chruje, slyšela jsem jak se vedle mě Edward každou chvíli pousmál, když ho poslouchal. Bylo to po několika dnech, co jsem ho opět uviděla se usmívat. Usmíval se tím krásným, pokřiveným úsměvem, který jsem milovala a náramně mu to slušelo.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek 2gether-13.díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!