Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » 2gether-11.díl

14.02.2009 (22:38) • KateAlice • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1967×

"Bello,zlatíčko,vstávej,Emmet tu bude za půl hodiny...nemáš hlad?",ptal se starostlivě Edward.Nezmohla jsem se ani na slovo,a tak jsem jen přikývla.Opatrně,mě vzal do náruče,a donesl mě do obývacího pokoje,a položil mě na pohovku.Chtěla jsem vstát,ale když jsem viděla jeho pohled,ihned jsem se o to přestala pokoušet.Rychlím krokem zamířil do kuchyně,a dal se do smažení vajíček.Jako vždy to bylo vynikající,všechno jsem to spořádala.Edwrad byl ještě v kuchyni,a já jsem pomalu vstávala se záměrem,jít si na sebe vzít něco jiného,nepotřebovala jsem aby mě Emmet viděl v tomhle takzvaném pyžamu.Jenže jakmile jsem vstala,zamotala se mi hlava,a kdyby se ke mě Edward nedostal tak rychle a nezachytil mě,určitě bych sebou švyhla na zem.Jemně mě vzal do náruče a syčel na důkaz nesouhlasu."Kampak jsi měla namířeno?","Do pokoje se převléknout,Emmet mě nemusí vidět takhle".Podíval se na mě zkoumavým pohledem,podle jeho pohledu se mu moje saténové pyžamo líbilo."Ale mě se v něm líbíš"dodal vyzívavě s pokřiveným úsměvem.Lehce jsem ho pleskla po hlavě,ale nejspíš si toho ani nevšiml,zase se usmál a v mžiku jsme byly v ložnici.Postavil mě vedle batohu,otevřel ho,políbil mě na čelo a pak neslyšně odplul do vedlejšího pokoje.Oblékla jsem se jak nejrychleji jsem mohla.Potom jsem ještě vyhrabala z batohu kartáček a hřeben.Odploužila jsem se do koupelny,vyčistila si zuby,a trošku si pročísla vlasy.Šla jsem zase všechno schovat zpět na místo.Jen co jsem zapnula batoh,už vedle mě stál Edward.Jemně se na mě usmíval,hodil si batoh přez záda,mě chytl kolem pasu,a vedl mě přez dům,rychle jsem se rozhlížela kolem,abych si tento dům co nejvíc zapamatovala.Prošly jsme dveřmi,Edward se otočil aby zamknul,klíč si schoval do kapsy u kalhot.Když se ujsitil že klíč nevypadne,vzal mě jemně do náruče a už jsem pádaliy na pláž.Sotva jsme se zastavily,už jsem slyšela zvuk vrtulníku,nepochybně se blížil Emmet.A měla jsem pravdu,za pouhou minutu se nad námy objevil vrtulník v černé barvě.Přistál na rozlehlé pláži.Jen co dosedl na zem,už z něj vypadl Emmet,vypadal zvláště,usmíval se ale v jeho očích byly vidět jisté obavy.Rychle k nám přiskočil,jemně mě zmáčkl ve svém ocelovém obětí,a pak už nás vedl k vrtulníku.Edward si sedl se mnou dozadu,přitiskl si mě k boku a Emmet přiměl vrtulník k pohybu vzhůru.Vyděšeně jsem pohlédla na Edwarda,a ne moc nahlas jsem řekla,"Ale jak se dostaneme přez hranice?Vždyť jsem úředné mrtví".Lehce se na mě usmál sklonil se ke mě"S tím si nedělej starosti,nikdo nás neuvidí,Carslisle to vymyslel velmi chytře"a políbil mě na krk.Cesta trvala docela dlouho,ale zabrala méně času než cesta na ostrov.Druhý den brzy jsem byly doma.Cestu si moc nepamatuju,až na prvních pár minut,i když jsem spala celu noc,tak jsem byla velmi unavená.

"Už přichází k sobě",slyšela jsem nad sebou zvonivý hlásek,který jsem hned poznala.Alice se nejspíš nakláněla na de mnou,protože jsem na tváři cítila její studený dech.Pomalu jsem otevřela oči,a rozhlédla se po všech tvářích.Všichni se na mě usmívaly,vypadaly šťastně že mě vidí.Usmála jsem se na ně,a chtěla jsem se zvednout na lokty,ale neměla jsem sílu se zvednout.Pátravě jsem se podívala na Edwarda a ten jen šeptl"Nevyčerpávej se Bello"."Mohu jí prohlédnout?"zeptal se Carlisle.Edward se na mě podíval,jako kdyby se mě ptal jestli mám dost síly,přikývla jsem.Políbil mě na čelo a pokynul ostatním aby spolu s ním odešly z místnosti.Já se ale podívala na Alici prosebným pohledem,Alice se podívala na Edwarda,a ten téměř neznatelně přikývl.Alice přišla blíž ke mě,a chytla mě za ruku,Stiskla jsem jí ruku jak nejvíc jsem mohla.Vyděšeně se na mě podívala,nejspíš jí vylekal můj slabý stisk.Ujistila jsem jí slabým úsměvem,a Carlisle začal s vyšetřením.