Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » 1- část : Poslední chvíle na …. hádky

Bella


1- část : Poslední chvíle na …. hádkyTenhle příběh je hlavně o Renesmee a Belle. Je to trochu jiné. V prvním díle není ještě nejdůležitější děj, protože hlavní na tomhle příběhu je to, že někdo z Cullenů se zachová špatně.(ne tak docela:) Přeju pěkné počtení!

1- část : Poslední chvíle na …. hádky

Zlost

Bella:

Bylo pozdě, už se stmívalo a já s Edwardem jsme byli v průšvihu. Hledali jsme ji všude, mělo mě napadnout, že když ji nechám na chvilku, jen na chvililinku o samotě s Rosalii, že se něco stane. Běželi jsme jako o závod a za námi Esmé s Carlislem, Jasper s Alicí a Jacob. Emmett zůstal doma, chápali jsme ho, ale byl to od ní podraz no uvidíte sami :

 

„Ty jsi ale povyrostla pojď k mamince, no kdo je má nejmilejší dceruška a jak se ti to líbilo“ Renesmee se mě jako obvykle dotkla dlaní, brala to za lepší způsob komunikace

„Jo příště radši na pumy, ale to nemůžeš co kdyby se něco stalo!?“ a zase se mě dotkla

„No já vím že jsi odborník, ale teď už spát. Ráno si o tom promluvíme, ….. i s tátou.“ Já věděla že Edward bude proti, ale když bude pod dohledem ….Políbila jsem ji na čelo a zabroukala mou ukolébavku, sama jsem se šla projít, běžela rychlostí blesku až na naše oblíbené místo. Na  naši louku. Už tam čekal, byl nádherný, měj na sobě sice starou košili, ale vypadal bezvadně(jemu sluší všechno). Políbili jsme se, pak mluvili o tom co bude zítra a co bylo dnes a podobně. Mluvili jsme celou noc až do rána.

„Je čas vstávat drahoušku, tak a můžeš se nasnídat!“ Pohladila jsem ji po vlasech, vypadala spokojeně asi jsem ji vzbudila ze zlého snu.

„Mami já nechci snídat já chci na lov pum!“ A dala ručičku v pěst.

„ Vždyť víš že to nejde je to nebezpečné, jsi moc malá a pumy jsou velké, dravé šelmy, bojíme se o tebe.“ Dala i tu druhou v pěst.

„Ale já chci lovit pumy, tak co kdyby se mnou někdo šel?!“

„Vždycky s tebou chodíme, a co kdyby tam byl jiný upír!? No tak, Renesmee teď se půjdeš najíst a zítra můžeš na lov.…“ Naše sluníčko se rozzářilo a hned pak zhaslo „…. ale ne …“ Edward za mně větu dokončil.

„…PUM!“ Začala plakat, ale jedna nebo dvě slzičky, to je menší nebezpečí než pumy. Museli jsme vydržet tento vodopád. Jak ji jen utěšit?

„A teď se o tom už NEBUDEME bavit!“ Ukončil rozhovor. Chvíli ještě trucovala. Vstala a šla se konečně po tom dlouhatánském přemlouvání nasnídat.

Večer začala znovu :

„Maminko já CHCI lovit ty PUMY!“ Ztuhla jsem, myslela že už je to za námi.

„Zlatíčko nepůjdeš na pumy! Až budeš větší tak můžeš sama, jo?!“ Začala jsem ji zase přemlouvat.

„Nemůžu teď?!“

„Ne, ne, ne, ne a ne!“ To jsem zase něco řekla, ta snad všechno proti mě otočí.

„Nebudeme o tom diskutovat. Můžeš jít z dědou jestli chceš na srnky, ty máš taky ráda. A myslíš si že ti nebude vadit pít jednu a tu samou věc?“Věděla jsem, že krve se nepřepiji. Ale je i člověk musí se přizpůsobit.

„Ale já nebudu pít to samí. Přece vyjdu na ty pumy!“ „Já jsem z tebe unavená!“ Začala se chichotat.

„Ale ty nebudeš nikdy unavená mami.“

„Tak z tebe zešednu“ A smála jsem se taky.

„Ale nezamlouvej to a už jsme se o tom bavily tak nezkoušej co vydržím! A už pojď spát!“

„Ale já neusnu.“ Uklidnila jsem se, asi už pochopila že je to špatné téma.

„Tak ti mám povídat pohádku?“ Rozzářila se.

„Jo, já vyberu!“

„Dobře : …. Když hrdinný Herakles zabil pum …No počkat to číst nebudu!“ ASI určitě ji to nepřestalo bavit.

„Ale mě se to líbí!“ Vynucovala si.

„Chceš číst?“ Poslala mi unuděný výraz.

„Jo, něco vyberu …“

„Tak : ……A baron se zakousl do pečené pum… No tohle to je hrůza už jdi spát Nessie, neboj se já si s tebou o těch knížkách ráno promluvím!“ Sice se mi nelíbí to jméno čím jsem ji teď oslovila(lochneská příšera), ale na to poslouchá, protože jí tak říká Jacob.

„Dobrou noc zlatíčko!“

„Dobrou noc mami!“ A zavřela oči.

Snad na to zapomenu! Utíkala jsem po schodech za svým miláčkem. Už na mě čekal, řekli jsme si že si uděláme hudební noc. (Edward mi zahraje na piano a pak budeme poslouchat našeho oblíbeného Debussiho a možná si i zatančíme) Děsila jsem se rána. Dálší hádku snad nepřežiji! Ale přežila jsem.

„Mami dnes už můžu na ty pumy, že?“ No to snad není pravda!

„Renesmee Cullenová ty nikam nejdeš!“ Rozzlobila jsem se.

„Ale vždyť si mi říkala že můžu na lov!“ Musela jsem se přemáhat abych neječela, ta mě uměla vytočit.

„Ne pum. Říkala jsem ne pum. Srnku si můžeš ulovit z dědou. Pumu NE! A ty knížky jsi tak dala schválně!“

„Ano.“Řekla smutně. Nenávidím se s ní hádat, vždy se rozbrečí. Asi už víte po kom to má. Po mně. No jasně.

„Neplakej. Nessie, prosím, už mě netrap.“ Kdybych mohla brečela bych s ní. Byla jsem moc přísná. „Promiň zlatíčko.“ Aspoň že se nehádáme.

„Chceš jít na ty srnky?“ Zakývala uplakanou tvářičkou. „Tak já řeknu Carlislemu, aby si pro tebe přišel.“ V tu chvíli je tu.

„Mluvil tu někdo o lovu a o mně?“ Zasmál se a vzal ji za ruku. „Buďte opatrní!“Ještě zamávali. Jsou pryč. Vrátila jsem se k Esmé a jejímu záhonu.

„Nevím si s ní rady. Co mám dělat, Esmé?“Otočila se.

„Já ani nevím abys věděla, neměla jsem takové tvrdohlavé půl upíří a půl lidské děvčátko. A mí kluci zemřeli moc brzy.“ Zesmutněla…. Nevím jak utěšit i ji. Sakra proč je to tak těžký. Asi se zeptám někoho jiného. Alice s Jasperem se dívali na zápas. Nebo to brali spíš jako kulisu.

„Potřebuji poradit s Renesmee. Poslední dobou se hádáme. Myslím si že jsem vyzkoušela všechno.“ Jednohlasně odpověděli.

„Tak to se ptáš těch pravých.“ Tak jsem šla za Emmettem a Rosalii. Řekla jsem jim to samé. První se ozval Emm se svým smíchem. Pak Ros..

„Prosím tě přestaň ty můj opičáčku …! Já bych jí dala to co chce.“ Začala.

„To nemůžu, lov šelem je nebezpečný!“

„Tak nevím zajdi za tátou.“

Jé, on je na lovu s naší dceruškou no to je super. Je to dost velký problém, ale jen on mi může pomoct. Za „Ídžejem“ nepůjdu ani náhodou. Jsem sama. Nebo se tak hlavně cítím ……, to je fuk!

Za chvíli tu bude .……..

Je tu. „Rosalie odveď na chvíli mé sluníčko, chci si promluvit s Carlislem.“ Hned ji popadla a táhla z pokoje.

„Já nevím co mám dělat!“ „

Neustupuj děláš dobře co kdyby se jí něco stalo. Máš mou oporu. Já jí to vysvětlím. Jestli chceš??“

„Děkuju!“ Byla jsem šťastná. BYLA! Proč jí Jake musel povídat zrovna o pumách!.....................

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek 1- část : Poslední chvíle na …. hádky:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!