Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nessie a Jacob: 4.část

04.07.2009 (17:00) • Terisekk • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3569×

Popadl mě pocit prázdnoty a samoty. Nechtěla jsem tu být sama. Všichni jsou teď s někým a užívají si života. Jen já ne, zase jen já jsem sama. Nikdo se mě neptal, jestli sem chci jet.

„Ahoj.‘‘ Slyšela jsem za sebou. Otočila jsem se a stál přede mnou nějaký kluk. Byl to taky upír, vegetarián, musel teď přijít z lovu - jeho oči byly jako roztátý zlato. Měl černé vlasy a vyšší postavu, ale nebyl vysoký jako Emmett a ani Jacob.

„Ahoj,‘‘ pozdravila jsem ho zpátky.

„Já jsem Chris.‘‘ Natáhl před sebe ruku. Podala jsem mu ji na zpět.

„Já jsem Reneesme, ale můžeš mi říkat Nessie.‘‘

„Ty jsi člověk?‘‘ zeptal se zděšeně. Určitě ho to vyděsilo, když slyšel moje srdce bít.

„Ne, já jsem poloupír,‘‘ objasnila jsem mu.

„Poloupír? Jak to?‘‘ zeptal se udiveně. Určitě není moc starý, ještě o takové zvláštnosti neslyšel.

„Můžu ti něco ukázat? Nic ti neudělám, je to můj dar.‘‘ Přikývl. Natáhla jsem k němu ruku a položila jsem mu jí na tvář. Poslala jsem mu svoje vzpomínky. Ukázala jsem, jak jsem ničila Bellu. Zprvu byl vyděšený, ale pak byl nadšený.

„Jak to děláš?‘‘ zeptal se, když jsem skončila.

„Já nevím. Je to můj dar, něco jako má Kate a Eleazar. Edward, můj otec, ten umí číst myšlenky, takže si dej pozor na co myslíš až bude u tebe. Bella, moje matka, ta je štít, žádný psychický upíří dar na ní neplatí. Je jediná osoba, které Edward nemůže číst myšlenky. Hodně jí závidím.‘‘ Usmála jsem se a on se mnou. „Alice vidí budoucnost a Jasper cítí a může ovládat emoce, takže když ucítíš náhlou vlnu klidu, byl to určitě Jasper,‘‘ skončila jsem.

„Hodně talentovaná rodina.‘‘ Usmál se.

„Jo, to jsme,‘‘ potvrdila jsem mu.

„Proč si tady sama?‘‘ podivil se. Ta otázka mě zaskočila, musela jsem chvíli přemýšlet nad odpovědí.

„Musela jsem sem jet. Nikdo se mě neptal jestli chci. Je to rodinná tradice.‘‘ Ušklíbla jsem se. Kvůli téhle stupidní tradici, musím být bez Jacoba a ještě se tady nudím... Je to k vzteku.

„Chtěla jsem zůstat ve Forks s Jacobem, byla bych u něj doma. Zvládli by jsme to samy, ale Edward o tom nechce ani slyšet...‘‘

„To máš pravdu Ness. Je pro tebe nebezpečný,‘‘ přerušil mě Edward. S leknutí jsem uskočila nepatrně dozadu. Měla jsem počítat s tím, že bude poslouchat.

„To si myslíš ty,‘‘ obhajovala jsem Jakoba.

„Já to vím. Víš, jak to dopadlo se Samem a Emily,‘‘ odpověděl mi, chce se hádat? Fajn!

„Ale Jacob není Sam! Jake by mi nikdy neublížil!‘‘ křičela jsem na něj. V tomhle jsem si byla jistá. Jacob by mi nikdy neublížil.

„Víš, možná není problém to, že je vlkodlak, ale možná jen že je to Jacob, že je to můj Jacob. Nejdříve ti chtěl odvést Bellu a teď mě... Nemůže mít tohle vliv na tvoji averzi vůči němu?‘‘ Už jsem to musela říct nahlas. Potřebovala jsem to ze sebe dostat, ale když jsem viděla jeho oči zalité bolestí, už mi to jako dobrý nápad nepřišlo. Nechtěla jsem se s ním dál hádat, a tak jsem vyběhla ven do deště.

Běžela jsem, ani nevím kam. Vím jen, že jsem chtěla být co nejdál od domu. Dorazila jsem k řece. Sedla jsem si a nabrala jsem si hrst kamení a hodila ho co nejdál. Někdo za mnou přišel.

„Ness, on má o tebe jen strach,‘‘ promluvila Bella a sedla si vedle mě.

„To si myslíš ty!‘‘ vzlykala jsem. Objala mě a přitáhla na klín.

„Chce si s tebou promluvit,‘‘ řekla mi.

„Hm.‘‘ Jinou odpověď jsem nemyslela.

„Tak pojď. Přece nebudeme na dešti.‘‘ Zvedla mě a běžely jsme zpátky. Divila jsem se, jak jsem daleko uběhla.

Došly jsme domu a rovnou jsem šla do pokoje. Emmett a Rose seděli na posteli a... povídali si? Hráblo jim?

„Co tu děláte? Snad si nepovídáte...‘‘ zeptala jsem se zmateně.

„Nessie, kvůli tobě si Emmett vzal do hlavy, že vydrží osm let bez sexu a bude lepší než Jacob,‘‘ mluvila na mě Rosalie naštvaně

„A teď jste dělali co?‘‘ zeptala jsem se zmateně.

„Dneska jsme si jen povídali,‘‘ odpověděl bleskově Emmett. Rozesmála jsem se.

„Stejně to nevydržíš!‘‘ Smála jsem se Emmettovi. Nevěřícně jsem zakroutila hlavou. Co si Emmett neusmyslí. 

Lehla jsem si na postel a přemýšlela. Nešlo mi do hlavy, proč by tohle Emmett dělal a hlavně kvůli komu, pak mě napadl jen jediný „člověk‘‘.

„Mluvili jste s Edwardem, že jo?‘‘ zeptala jsem se jich. Podívali si do očí a vyměnili si dlouhý pohled.

„Ne.‘‘ promluvily sborově. Ty jsou tak průhlední! Že se nestydí mi takhle lhát.

„Takže Edward, vám řekl, aby jste přede mnou nic spolu neměli, abych si pak z vás brala příklad. Tak o tohle mu jde! Věděla jsem, že to není tím, protože je vlkodlak!‘‘ uvažovala jsem nahlas.

„No prokoukla's nás,‘‘ promluvil Emmet.

„Takže je to pravda!‘‘ vykřikla jsem podrážděně! Potvrdil mi to přikývnutím.

„Emmette, ty jsi fakt debil!‘‘ seřvala ho Rose a dala mu pohlavek.

„Vždyť to stejně věděla,‘‘ obhajoval se Emmett a třel si dlaní místo, kam ho Rosalie uděřila.

 Byla jsem ráda, že není problém v tom, že je vlkodlak. O tomhle jsme si mohli promluvit, i když Edward není zrovna ten, s kým bych o tom chtěla mluvit. Lepší by to bylo kdybych si o tom mohla promluvit s Bellou, i když by to bylo taky trapný, mluvit s ní o Jakobovi, kterého sama milovala. Nejlepší by to bylo s Alicí nebo s Rose. Ale už to nebudu řešit.

Nechala jsem Emmettovi a Rose soukromí a šla se osprchovat. Pustila jsem na sebe teplý proud vody. Odreagovala jsem se. Vyšla ze sprchy a usušila jsem si vlasy. Narovnala vlasy žehličkou a převlékla jsem se do pyžama, které jsem si koupila v L.A.

Vyšla jsem z koupelny a viděla jak se Emmett s Rose zase škádlí, nechtěla jsem je rušit. Zakroutila jsem hlavou a šla jsem do obýváku. Pustila jsem si televizi a zrovna byl baseballový zápas. Neměla jsem co dělat, tak jsem se dívala. Když byla přestávka, tak jsem si šla udělat něco k večeři.

Otevřela jsem ledničku a byla relativně prázdná, no co bych chtěla v domě kde nikdo nejí. Vyndala jsem si vajíčka a chtěla jsem si udělat volský oko. Vyndala jsem si pánev a máslo. Začala jsem smažit.

Otočila jsem se pro chleba a za mnou stál Chris. Měl obličej pár centimetrů od toho mého. Vpíjel se svýma zlatýma očima do těch mých. Nemohla jsem se od nich odtrhnout. Přibližoval se blíž a blíž. Hádala jsem se sama se sebou. Jedna polovina na mě křičela Nessie, udělej to, Jake se nic nedozví. A ta druhá díkybohu silnější Co blbneš? Máš přeci Jakoba! Nemohla jsem to Jakovi udělat. Uhnula jsem pohledem.

„Promiň, ale miluji Jacoba,‘‘ řekla jsem tichým hlasem a dívala jsme se na své boty. Zhluboka jsem dýchala a snažila jsem se z toho vydýchat.

„Nemusíš se omlouvat. Nemůžeš za to, co cítíš k Jacobovi,‘‘ odpověděl Chris a zmizel.

Sedla jsem si ke stolu. Po tváři mi tekly slzy a jedla jsem své vajíčka. Když jsem dojedla umyla jsem talíř a šla vypnout televizi. Cestou zazvonil telefon, tak jsem ho šla zvednout.

„Nessie?‘‘ ozvalo se ze sluchátka, byl to Jacob. Celé tělo se zalilo štěstím a srdce nadšeně zaplesalo.

„Jaku, jsem ráda, že voláš,‘‘ odpověděla jsem chraptivým hlasem.

„Ness, co se děje?‘‘ zeptal se Jacob. Měl ustaraný hlas. Nebylo mu příjemné. když se trápím.

„Nic, jen… jen jsem se pohádala s Edwardem a taky se mi stýská, už se těším domů,‘‘ zalhala jsem a rychle odvedla pozornost jinam.

„To je mi líto. Taky se mi po tobě stýská,‘‘ zanaříkal smutně.

Strašně dlouho jsem si povídala s Jacobem. Řekla jsem ať vyřídí Emily, že jí Alice ráda pomůže se svatbou. Už jsem byla unavená, tak jsem se sním rozloučila a šla si lehnout.

Přišla jsem do pokoje, byla tam jen Alice. Nic neříkala, lehla jsem si do postele a chtěla usnout.

„Vím, co se stalo dole v kuchyni,‘‘ začala Alice. Nechtěla jsem to vytahovat. Neměla jsem náladu se o tom bavit.

„Nechci se teď o tom bavit.‘‘

„Jen ti chci říct, že si nemusíš nic vyčítat, nic jsi neudělala.‘‘ Ignorovala mě a mluvila dál.

„Nic jsem neudělala? Opravdu nic? Už jen to, že jsem se rozmýšlela jestli to mám udělat je prohřešek. Zaváhala jsem!‘‘ začala jsem mít hysterický záchvat. Hned byla Alice na mé posteli a obejmula mě. Usnula jsem v její náruči.

Konečně už za hodinu jedeme domu. Nic zvláštního se nestalo. Chris pochopil, že budeme jen kamarádi. Chodili jsme spolu na lov, dívali se s Emmettem na baseballový zápas. Strávili jsme příjemně ty poslední dny. Šla jsem se naposledy projít.

Zastavila jsem se na mýtině s výhledem na město. Přišel za mnou Chris.

„Tak už jedeš domu, co?‘‘ zeptal se nenuceně.

„Jo, teď ještě oslava pod vedením Alice,‘‘ zaúpěla jsem. Protočila jsem oči jen nad tou představou. To zas bude šaráda století.

„Dovedu si to představit.‘‘ Zasmál se semnou.

„Něco jsem ti přines k narozeninám,‘‘ řekl a podal mi malou krabičku. Otevřela jsem jí a byl tam náhrdelník s přívěskem C. Dlouhou dobu jsem hleděla na jemný řetízek, a pak jsem si uvědomila, že bych měla poděkovat.

„Děkuji,‘‘ poděkovala jsem mu, bylo to nádherný.

„Budeš to nosit?‘‘ zeptal se s nadějí v hlase. Copak jsem mohla říct ne?

„Samozřejmě. Je to dárek,‘‘ odpověděla jsem a objala ho.

„Nessie, můžu se tě na něco zeptat?‘‘ zeptal se mě nevinně.

„Jasně.‘‘ Zajímalo mě co ho zajímá.

„Kolik ti vlastně bude?‘‘ zeptal se. To jsem nečekala musela jsem se zasmát.

„Teď mi bude sedm.‘‘ Zasmála jsem se a on se na mě díval překvapeně.

„Teprve? Vypadáš mnohem straší,‘‘ konstatoval

„Jo.‘‘ Položila jsem mu ruku na tvář a ukázala jsem mu celé svoje dětství.

Musela jsem se vrátit a jet zpět do Forks. Rozloučila jsem se všemi a nastoupila do auta. Domu to trvalo mnohem míně než na Aljašku.

Přijeli jsme k našemu baráčku. Dneska jsme všichni „přespali‘‘ u Cullenů.

Ráno jsem se vzbudila a Alice už čekala až se vzbudím, aby mě mohla upravit.

„Alice, prosím, ne...‘‘ prosila jsem jí, ale nebylo mi to nic platný.

„Dneska je tvůj velký musíš se mu líbit,‘‘ dostala mě. Jaktože ví, co na mě působí?

„Dobře, vyhrála si. Jsem jen tvoje, udělej si semnou co chceš.‘‘ Oddala jsem se Alici. jsem jsem doufala, že později toho nebudu litovat.

Nalíčila mě, vyžehlila vlasy a vybrala nejvíc sexy oblečení co našla. Oblíkla mě do červeného spodního prádla, a pak do červených minišatů do půli stehen s hlubším výstřihem.

Vypadala jsem kouzelně. Alice se zase předvedla. Podívala jsem se na hodiny a už byla 1 hodina.

Předchozí // Další

Autor: Terisekk (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nessie a Jacob: 4.část: