Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Můj osud - 57. díl

Alice & Jasper - eclipse = by katyloveEd

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Můj osud - 57. dílZde se dozvíte Edwardův "dokonalý" plán, jak Bellu ochránit, mnozí z Vás už nakousli, co by zde mohlo být. Schválně, kdo z Vás se trefil?

24.12.2009 (22:00) • Jitulka963 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3533×

57. Aeternum vale – sbohem navěky

Isabella Swan (neděle ráno)

„Dobré ráno, ospalče.“ Ozval se mi u ucha zase Edwardův hlas. „Dobré. Co bude na programu dneska?“ Protáhla jsem se a zívla. „Musím s tebou mluvit. Za deset minut tě čekám před domem.“ Sklopil pohled do země a zmizel v otevřeném okně.

Nechápala jsem to, ale to co chtěl, jsem udělala. Za chvíli jsem stála před domem a nechápavě přemítala, co se děje. Proč ta náhlá změna chování?

„Jdeme?“ ukázal na cestu před sebou. Celou dobu nás pronásledovalo ticho. Promluvil až u rybníka v parku obehnaného lavičkami.

„Sedni si.“ Poklepal na jednu z laviček a nasadil opět ten svůj neutrální výraz, pomocí něhož mě doháněl k šílenství. „Chci ti něco oznámit.“ Odvrátil ode mě pohled na druhou stranu. „Mluv.“ Pobídla jsem ho a sledovala jeho výraz, který posmutněl.

„Vím, že se sliby nemají porušovat a já ti jeden takový dal. Slíbil jsem, že neodejdu, už nikdy. Jenže to je ten problém. Já musím odejít.“ „Na jak dlouho?“ nedocházely mi jeho slova. „Už napořád.“ Zašeptal a žaludek se mi sevřel. „Ne … ne to nesmíš.“ Vychrlila jsem ze sebe, zatímco mi po tvářích putovaly slzy. „Já musím.“ Stoupnul si. „Je to kvůli tomu, co se stalo předevčírem?“ „Ano. Tanya i můj bratr mě znovu upozornili na to, čeho jsem se bál. Podruhé mi došlo, jakému jsem tě vystavil nebezpečí. Potřetí to už nedovolím.“ Obhajoval se. „Ale nic mi není.“ „A to ti snad vadí? Můžeš být ráda, že jsi ještě mezi živými!“

 

„Tak mě přeměň!“ odhrnula jsem si vlasy a nastavila k němu krk. „NE!“ razantně zakýval hlavou. „Ty nevíš, oč žádáš!“ křičel a rozmachoval divoce rukama. „Smrt je cena za nesmrtelnost. A já tě nezabiju, to neudělám. Nikdy! Rozumíš?! Nikdy!“ vzal mi hlavu do dlaní. „Život je jako nemoc a má smrt začíná narozením. Každé vydechnutí, každý tep srdce je zároveň tak trochu umíráním - malým krůčkem ke konci.“ Oponovala jsem mu jedním z citátů, které znám. „Opravdu by jsi chtěla být monstrem, co zabíjí?“ „Já chci být s tebou.“ Nastavila jsem mu krk znovu. „Já to neudělám. Nezbavím tě tvého lidského života.“ Pronesl pevně. „Ale ty nejsi jediný upír, kterého znám.“ Odsekla jsem uraženě. Jeho pohled, který mi ale poté věnoval, mě ujistil o tom, že se postará o to, aby to nikdo neudělal. „Moje rozhodnutí nezměníš. Já odcházím. Sbohem.“ Zašeptal a pohladil mě po tváři. „Edwarde ne-“ zlomil se mi hlas, protože přede mnou už nikdo nestál. Vítr si pohrával s mými vlasy a já stála, zírajíc do prázdna. „Edwarde!“ zašeptala jsem znovu a setřela si hřbetem ruky slzy, které se mi nezadržitelně řinuly z očí. Nedostalo se mi ovšem žádné odpovědi, odezvy.

Moje nohy mě přestaly poslouchat a já klesla na zem. „Edwarde!“ složila jsem hlavu do dlaní a pološeptem prosila, ať se vrátí. Přece to nemohl myslet vážně. Namlouvala jsem si a vzhlédla k nebi. „Proč?“ obořila jsem se na toho, co měl odedávna pomáhat lidem. Obořila jsem se na toho, komu jsem niky nevěřila, na Boha. „Proč jsi mi vzal všechno, co jsem měla!“ křičela jsem znovu. V dálce zahřmělo a na můj obličej dopadla kapka. Copak i nebe musí brečet? Není všechno už tak složité? Vzlykala jsem a namlouvala si, že je to sen. Hloupý sen, ze kterého se probudím, a on bude sedět vedle mě. Třeba je tam už zrovna teď. Lhala jsem sama sobě. „Edwarde!“ zakřičela jsem ještě jednou do prázdna.

Určitě sedí u mě doma a čeká na mě. Namlouvala jsem si, zatím co mě nohy nesly rychlým tempem k domovu. Posledních několik metrů jsem už jen běžela. Prudce jsem rozrazila domovní dveře a následně i ty moje od pokoje. Max vzhlédl líně z postele a odhalil něco, na čem ležel. „Dolů.“ Zakřičela jsem na něj a ukázala na zem. Neochotně se přesunul a odhalil dopis, vedle něhož ležela rudá růže. Rychle jsem otevřela dopis a začala číst v řádcích, napsaných Edwardovým úhledným rukopisem.

Ne?! To nemůže být pravda, on odchází!! A prosí mě, abych na něj zapomněla!! A to všechno jen kvůli Tanji?! On se mě snaží udržet v bezpečí pomocí toho, že mě opustí? Ne, tomu nevěřím

Vyťukala jsem rychle číslo Alice. Telefon ani nestihl zazvonit a Alice se ozvala. „Ach Bello, je mi to tak líto. Nic nám neřekl a prostě odešel s vysvětlením, že tohle je jediná množnost, jak tě udržet v bezpečí.“ I její hlas byl plný smutku. „Alice, řekni, odešel opravdu jen kvůli Tanyi?“ „Ano a chtěl, abychom šli s ním.“ Rozbrečela jsem se. „Bello, nic nedělej, za dvě minuty jsme tam.“ To byla její poslední slova, než telefon utichl. Upadl mi z ruky a já se schoulila vedle postele.

Na oči mi přišla sklenění váza plná bílých růží, které mi včera daroval se vzkazem, že mě miluje. Pomalu jsem vstala a přešla k ní. Vzala jsem ji do rukou a mrštila s ní proti zdi. Okamžitě se roztříštila na tisíce skleněných kousíčků. Tak jako moje srdce právě teď…

 

Kdysi jsem slíbila, že budu žít. Žít pro Edwarda. Jenže on mě opustil a už není, pro koho bych měla žít. Pomalu jsem se sehla pro jeden z větších střepů a pečlivě si ho prohlížela. Nakonec jsem ho přiložila k žíle na ruce. „Sbohem světe, sbohem Edwarde.“ Zašeptala jsem a zatlačila střep do kůže. Pomalu jsem ho sunula po ruce. Střep za sebou nechával jen krvavou stopu …

 

Doufám že sem zase hodíte komentář. Moc mi to pomáhá ke psaní. Jen vás varuji. Pokud mě zabijete, nedočkáte se konce.

 

<<< Předchozí Následující >>>

Shrnutí povídek

Autor: Jitulka963 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Můj osud - 57. díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře