Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zpěv sirény - 9. kapitola

3.Janna-Ostrov Esme


Zpěv sirény - 9. kapitolaDalší je zde... V kapitole se toho příliš neděje, jsou to spíše pocity...

„Ne, to nemůžou být oni, nemůžou, nesmí to být oni,“ šeptala jsem zmateně. Nejsou to oni, snažila jsem se o tomto přesvědčit svou mysl, pokoušela jsem se o to stále a stále dokola.

 

Tolik bolestných vzpomínek vyplouvalo na povrch, tolik vzpomínek, o kterých jsem si myslela, že jsou pohřbeny hluboko v mé mysli, že se jim nepodaří vyplout opět tam nahoru, někam, kam už se nikdy neměla dostat. Myslela jsem si, že tím, že se stanu tím, čím jsem, že se té bolesti zbavím… Ano, zbavila jsem se jí, na mnoho, mnoho let… myslela jsem si, že je prostě pryč a nevrátí se.

 

Mnoho let bylo vše, jak mělo být a má mysl byla volná, nebyla sužována vnitřní bolestí, necítila jsem tu díru v hrudi, která tam zůstala, když mi vyrval srdce a pak ho bezduše zahodil. Způsobil mi mnoho bolesti, na kterou bych si přála zapomenout… nikdy se mi to nepovedlo. Možná proto, že nejsem člověk.

 

„Neboj. Jsi člověk – tvoje paměť je jako síto. Vám lidem se časem zahojí všechny rány,“ ano, nejsem člověk… nezapomněla jsem, na to je má paměť příliš dobrá. Ale, opravdu bych zapomněla? Znám odpověď… Na takovou bolest se zapomenout nedá, navždy zůstane mou součástí…

 

Tolikrát mi to říkal, tolikrát mi tvrdil, že mě miluje… Že jsem jediná, o kterou kdy bude stát.

Tolikrát mi lhal. A to, co mi udělal, nikdy to nedokážu zapomenout. Zničil mě, to on ze mě udělal trosku. Tolik mi ublížil! Ne, už ho nemiluji, nikdy to nedokážu… některé věci jsou prostě nemožné, některé věci nechcete udělat.

 

Jak jen mohl, takhle mi ublížit a já ho milovala, vzdala bych se pro něj lidského života, já bych pro něj tehdy udělala vše, ale on prostě odmítl, pohrál si se mnou a když už jsem ho omrzela… zmizel. Nikdy mu to neodpustím i kdyby mě to mělo stát mou existenci.

Říká se, že odpouštět je božské, ale já nejsem bůh, ani nechci být.

 

Jak mi to mohl udělat, jak mi to mohli udělat… všichni. Fajn, beru, že on mě opustil, ale proč oni ostatní… Prý čistý řez, žádný čistý řez to nebyl, bolelo to a jejich příchodem se ta bolest obnovila. Otevřely se staré rány a opět krvácí. Jak mi to mohli udělat?! Vrátit se na tohle místo, po tom, co mi udělali.

 

Je zpět, no, to bude ještě zábava. Já už nejsem člověk, taky můžu ublížit, můžu to zabít, kdybych chtěla. Jsem na to dost silná, můžu zabíjet… už jsem zabila mnoho lidí, vlkodlaka, já jsem silná. Už nejsem ta stejná jako tehdy, bytosti se mění, já jsem lepší, už mi neublíží.

Můžu mu vzít vše, včetně života a hle, je tady otázka. Co když to chci udělat? Co když chci, aby trpěl stejně, jako jsem tehdy trpěla já? Když se chci pomstít? Pomsta je pro náš druh tak přirozená… všechny zabily své bývalé partnery, to já jsem byla ta výjimka.

 

Ale, co když už nechci takto vyčnívat… Má dcera zabila svého bývalého přítele už při prvním lovu, už bych mohla taky, ne? Zaslouží si trpět… Jak řekl kdysi dávno jeden upír „oko za oko“, nikdy mi nedošlo, jak se mi to bude jednou hodit, jak to jednou vystihne můj život.

 

Ne, už ho nemiluji… Nenávidím ho za všechno, co mi kdy udělal. Bude trpět, stejně jako jsem trpěla já.

Budou po pouhé tři dny, bude se cítit, jako by byl v pekle a to bude to poslední, co zažije.

A já, konečně se budu cítit volná a ta bolest uvnitř mě… zmizí.

 

Jak já se těším…

 

„Ty je znáš?“ zeptala se mě Anne po chvíli mého přemýšlení.

„Ano, znám… už mnoho let je znám, mnoho let je nenávidím,“ zašeptala jsem a pomalu se vracela zpět do reality.

„Nenávidíš? Oni nevypadají jako někdo, koho by se dalo nenávidět. Pověz mi o nich více,“ zaprosila.

„Tehdy jsem byla člověk,je to už tolik let. Bylo mi sedmnáct, když jsem je poprvé uviděla.

Emmett, Rosalie, Jasper, Alice a Edward. Viděla jsem je v jídelně, byli jiní, krásní…

Až zas jsem zjistila, jak jiní až jsou, že nejsou lidé, ale upíři. Zamilovala jsem se, Edwarda jsem milovala víc než svůj život a chtěla jsem s ním strávit věčnost. Chtěla jsem se stát tím, čím byl on.

 

A pak… mě pozvali na oslavu mých osmnáctých narozenin. Když jsem otevírala dárek řízla jsem se do prstu a na kober spadla jediná kapka krve. Jasper se neudržel a zaútočil na mě, to jsem mu nikdy neměla za zlé, byla to moje chyba. Edward, Emmett a jejich adoptivní otec Carlisle mu nedovolili, aby mě kousl a Jaspera odvedli pryč, ale den po té… všechno se začalo hroutit.

 

Tehdy mi řekl, abych se s ním šla projít do lesa a já tedy šla. Pak mi řekl, že se svou rodinou odjíždí, že nechce, abych jela s ním. Že mě nemiluje a opouští mě.

Ne, že by mi někdy jeho láska dávala smysl, já byla hloupý a slabý člověk, on ten dokonalý upír, ale tolikrát mi říkal, že mě miluje a jen mi sprostě lhal.

 

Využil mě a pak odhodil jako hračku. Ten dnes pro mě život ztratil smysl, žila jsem jako tělo bez duše. Cítila jsem v hrudi obrovskou díru, která se nezacelovala, jen bolela dál. A o pár měsíců později jsem skončila tady,“ dokončila jsem a podívala se do očí Anne. Byly plné pochopení, lítosti a nenávisti.

 

„Chceš ho zabít?“ zeptala se.

„Ano, chci, aby trpěl, jako jsem tehdy trpěla já,“ zašeptala jsem zhnuseně.

„A chceš pomoct? Bude to zábava,“ zeptala se a já se místo odpovědi jen usmála.

„Ano, bude to zábava,“ zašeptala jsem.

 

Na další kapitole začnu pracovat po 18ti komentářích...

<< Shrnutí >>

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zpěv sirény - 9. kapitola:

 1
1. baroslava
02.02.2014 [17:27]

Už se těžším a doufám že ho zabije!!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!