Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zákazy pro Emmetta - 4. - ženské problémy

Dort ze Srazu v Brně!!


Zákazy pro Emmetta - 4. - ženské problémyTentokrát se Emmett zaměří na ženy. Mají u něj vroubek už za to, že ten prokletý seznam zákazů vůbec vymyslely. Šokovat a ovlivňovat okolí - to ho baví a ani v téhle povídce to nebude jinak.

Doufám, že vás pobaví tak jako mě, když jsem ji psala.

Alice:

Tak konečně už došlo i na Rosalii.

Emmett s Jasperem při společném úklidu (a nadávání na vzájemnou špatnou mušku) znovu uzavřeli mír. Shodli se, že touhle ovocnou bitvou se smazalo všechno, co si kdy předtím dlužili. Sotva si na to potřásli rukama, Jasper podotkl, že tu ale jsou i tací, kterým se pohromy vyhýbají. Například my, ženy.

To je síla, co? A to má odvahu si říkat můj muž. Zrádce to je! A co moje paruka? Samozřejmě, že jsem mu pořádně vynadala, nicméně… Emmett to vzal jako skvělé doporučení. Jak prohlásil – ležely jsme mu v žaludku od toho nápadu se seznamem. Než jsme se zmohly na obranu, Emmett diskuzi uzavřel: „Ale co, aspoň mám zdokumentovaný všechny svoje nápady. A mám pro vás tajemství. Zatím nad vámi vedu asi 315 : 0!“

V očích se mu poťouchle zablesklo a my ženy (já, Rose, Esmé a Bella) jsme si vyměnily zděšený pohled. Bože, chraň nás před dalšími Emmettovými nápady.

Tentokrát se rozhodl nedat nám čas se vzpamatovat a „zaútočil“ hned druhý den. Zřejmě nechtěl riskovat odvetu… Zvlášť s mou schopností předvídat.

Díky včerejšímu „varování“, jsme se s holkama dohodly, že se budeme raději držet u sebe. Trochu jsem záviděla Esmé. Ta byla v bezpečí před Emmettovými blbostmi aspoň po dobu, co jsme byli ve škole. Emmett nás ale dokonale převezl. Nezaútočil přímo, jak jsme čekaly a jak odpovídalo jeho povaze, ale pěkně podle nám vpadl do zad. No prostě… udělal něco, co bychom nečekaly ani v nejmenším.


Když jsme dorazili do školy, vystoupili jsme z auta a jako vždy chtěli vyrazit všichni společně. V tom mi padl zrak na Emmettovo zavazadlo. Obvykle nosil jen sešit, který muchlal do roury a propisku v kapse. Tentokrát měl přes rameno přehozenou bílou koženou kabelku.

Ve spojení s jeho čistě mužským zjevem byla jako pěst na oko. Zarazila jsem se a zírala jsem na něj tak, že si toho samozřejmě všiml.

Protočil oči a afektovaně vysokým hlasem, imitujícím zřejmě nějakou konkrétní ženu, prohlásil: „Já vím, že jsem se měl zeptat, než jsem si ji půjčil, Alice, ale tahle kabelka je to jediné, co mi jde k botám. Nemůžu si dovolit jít do školy nesladěný.“

Edward poťouchle podotkl: „Myslím, že hlavní Alicin problém není ten, že by ti ji nechtěla půjčit, ale spíš to, že je to ženský doplněk.“

Přikývla jsem a Emmett na mě vyjel: „Ty jsi takový pokrytec, Alice. U Jaspera ti nevadí, když nad ním převezme kontrolu jeho ženská stránka.“

Jasper po něm výhružně loupl okem: „Cože?“

Emmett se snažil zakrýt úsměv, který mu přes jeho snahu vykvetl na tváři: „No, emoce a jejich ovládání bývají doménou žen… a jejich problémů.“

A jelikož odhadl, že tentokrát by mu jeho drzost nejspíš neprošla, téměř lidským tempem se rozběhl do školy. Jasper ho následoval s rukama vztaženýma k Emmettově krku. Jestli ho chytne, uškrtí ho. Štěstí, že je Emmett nesmrtelný. To jim ten mír moc dlouho nevydržel.


Díky tomu, že Emmett předstíral, že je o rok starší, nám vyšla jen jedna společná hodina. Hned ta první. Emmett se ale postaral, aby stála za to.

Sotva jsme se posadili (seděli jsme spolu v lavici jako při každé hodině, kterou jsme měli s někým z rodiny), pochopila jsem, proč potřeboval kabelku. Do kapes by se mu Cosmopolitan, hřeben, zrcátko a pět různých laků na nehty rozhodně nevešlo. Netuším, kde vzal sytě růžovou propisku s prachovým peříčkem na konci ve stylu Pravé blondýnky, ale vypadal kouzelně, když se s ním chystal dělat poznámky.

Do začátku hodiny zbývalo ještě pár minut, a tak se Emmett rozhodl upoutat na sebe a své doplňky pozornost. Začal listovat časopisem a nahlas komentovat jednotlivé články. Zaujal ho například článek  Co dělat, abyste přežily své dny: „No to je přece jasné. Bez svého nahřívacího polštářku a zásob čokolády neudělám ani krok, když mám své dny.“

Nemohla jsem si pomoct, ale obdivovala jsem ho. Musel v těch ženských časopisech ležet celou noc. My tímhle přece netrpíme, takže od Rose to nemá. Opravdu se mu to povedlo. Pozornost všech se upírala jen na něj. Kluci se bavili a holky hltaly informace, které náhodou měly docela hlavu a patu.

Když dorazil profesor Varner, měl docela problém upozornit na sebe. Začal vykládat novou látku, ale Emmetta tím nijak zvlášť nevzrušoval. Pravda, ztlumil trochu hlas, ale pro změnu začal komentovat profesorův styl oblékání. Já proti němu taky měla námitky, ale to nejspíš každý, kdo k módě jen trochu přičichl. Očividně to byl starý mládenec. Nosil košile z osmdesátých let. Takové ty pěkně silonové v šílených barvách, k nimž zřejmě podle nálady střídal kravatu nebo motýlka. Obvykle se mu povedlo navléct naprosto nezkombinovatelné barvy. Sako nosil jen málokdy, za to si neodpustil tmavě nebo světle modré kalhoty a oranžové kšandy. Jeho poznávací znamení.

Po chvíli se bavilo celé naše okolí. A Emmett šeptal tak nahlas, že ho slyšela půlka třídy. Profesor se zatím držel, ale brunátněl víc a víc. Nakonec nevydržel a místo výbuchu vzteku, na který měl podle mě plné právo, se zeptal Emmetta na výsledek složité rovnice, kterou se snažil vyřešit na tabuli, zatím co ho Emmett rušil. Neměl ale jako obvykle šanci. Emmett bez přemýšlení odpověděl – správně, jak jinak.

Pan Varner byl rudý jako rak, ale když viděl, že Emmetta nenachytá, vrátil se zpátky k vykládání látky. Emmett se spokojeně ušklíbl, vytrhl ze svého sešitu papír a udělal na něj proužky laky na nehty, aby si mohl vybrat odstín, který by mu seděl. Zřejmě se nemohl rozhodnout, protože během okamžiku už si lakoval každý nehet jinou barvou. Vypadal prostě úžasně. Pan Varner se až do konce hodiny nezbavil stejného odstínu, který si Emmett nanesl na nehty na palcích – karmínové.


Další Emmettovo představení jsem zaregistrovala na obědě. Ostatní dopolední hodiny oproti matematice halila všední šeď.

Nikdy nejíme - proč taky, ale vždycky si vybíráme jídlo, které odpovídá chutím lidí našeho typu. Emmett si ale tentokrát místo hamburgeru dal jen zeleninový salát. Nezapomněl si dojít za kuchařkou a hlasitě se s ní dohadovat, že trvá na tom, aby mu řekla ingredience, ze kterých udělala tu údajně nízkotučnou zálivku, aby si mohl spočítat kalorie. Podezříval ji totiž, že nízkotučný je na ní jen název.

Podařilo se mu tím vyvolat paniku u několika holek, které drží dietu od chvíle, kdy jsme před třemi lety nastoupili.

Když viděl výsledky své mise, spokojeně odkráčel k našemu stolu. Po očku jsme ho sledovali a čekali pokračování. Klid netrval dlouho. Najednou se ozvalo táhle zakvílení. Vyděšeně jsme zvedli hlavy (stejně jako většina jídelny) a naše pohledy se setkaly na Emmettově tváři.

Vyzařovala úděs: „Panebože, to snad není pravda! Já jsem přibral!“

Všichni jsme si uvědomovali pozornost, kterou k našemu stolu přitáhl a nikomu (tedy kromě Emmetta) to nebylo příjemné. Rosalie se ho snažila uklidnit – sykla: „Ale Emmette, jak bys mohl přibrat? To je fyzicky nemožné.“

Emmett však jen pevně zavřel oči a prudce zavrtěl hlavou. Pak se hystericky rozvzlykal: „Nene, je to pravda. Jsem tlustý! Musím držet dietu!“

Jasper neodolal a přisadil si. Stále ještě mu nemohl odpustit dnešní ráno: „A nemůžeš být těhotný?“

Tenhle nápad Emmetta evidentně fascinoval. Dramaticky si položil ruku na své ploché břicho a zamilovaně se zadíval na Rose: „Miláčku, myslíš, že by to bylo možné? Děťátko…“

Rosalie protočila oči a sarkasticky prohodila tak, abychom to mohli zachytit jen my: „Jestli sis nedával pozor... Doufám, že máš aspoň jistotu, že to bude moje.“

Tomu už neodolal nikdo. Rozesmáli jsme se a od pádu ze židlí nás zachránila jen naše dokonalá rovnováha.


Odpoledne ubíhalo pomalu. Nemohla jsem se dočkat, až konečně skončí škola. Odcházela jsem právě ze třídy po předposlední hodině, když jsem dostala tak úžasnou vizi, že jsem zalapala po dechu. Na protější straně chodby jsem zahlédla Bellu a Edwarda. Vykašlala jsem se na „povolenou rychlost“ a rychleji, než bylo lidské oko schopno zaregistrovat, jsem přeletěla k nim.

Chytla jsem Bellu za ruku: „Pojďte, tohle musíte vidět.“

Bella se podívala na Edwarda a slabě zaprotestovala: „Ale zbývá nám přece ještě jedna hodina.“

Netrpělivě jsem mlaskla: „Na to se vykašli. Tohle už po druhé neuvidíš. Edwarde, najdi Jaspera a vezmi Rosaliinu kameru z její skříňky. Tohle ocení i Esmé s Carlislem. Pak přijďte do tělocvičny.“

Rose měla tělocvik s Emmettem a ten se rozhodl, že bude zlatým hřeben jeho dnešního představení.

Zatím co se studenti pomalu trousili ze šatny, přišla Emmettova chvíle. My se s Bellou schovaly do výklenku, odkud se vstupovalo do kumbálu s tělocvičným nářadím. Netrvalo dlouho a přidal se k nám i Edward s Jasperem. Edward nedokázal ovládnout culení. Viděl mou vizi a nemohl se dočkat, až Emmetta uvidí na vlastní oči. Jasper s Bellou se z nás snažili dostat, na co se mají připravit, ale my byli neoblomní. Přece jim nezkazíme překvapení.

Všichni, včetně trenéra Clappa, už byli v tělocvičně, když konečně dorazil i Emmett. Jestli jsem si myslela, že vidět ho v kostýmu roztleskávačky bude vrcholem toho, co na sebe může navěsit, spletla jsem se.

Emmett vplul do tělocvičny v bílém trikotu, růžové baletní sukýnce, punčocháčích a piškotech. Nikdo, kdo ho spatřil, nedokázal udržet zavřenou pusu. My se dusili smíchy, protože rázem vypadali jako třída mentálně zaostalých. Emmett spokojeně po špičkách přicupital ke Clappovi, roztomilým gestem mu zavřel pusu a prohlásil: „Jsem hrubě nespokojen s tím, že v osnovách zdejší školy zcela chybí elegantní část sportu. Proto jsem se rozhodl, že dnešní hodinu věnuji nacvičování baletu Labutí jezero.“

Rozhlédl se kolem a samolibě prohlásil: „A jelikož jsem tu rozhodně jediný vhodně oblečený, beru si roli Odety.“

Plavnými skoky odskotačil do rohu k žebřinám a začal s baletní rozcvičkou. Clapp nebyl schopen slova, ale to nikdo. Kdyby toho byla Rosalie schopna, byla by nejspíš rudá vzteky, ale i smíchem. Její oči blýskly po místnosti a když nás našla, schované ve stínu výklenku, přikryla si tvář, aby se mohla rozesmát. Stejně jako my si vzpomněla na jedinou návštěvu baletu, ke které Emmetta kdysi přemluvila.

 „Dlouho jsme nikde nebyli, Emme. Trocha kultury ještě nikoho nezabila!“ Snažila se tehdy přesvědčit Emmetta.

Emmettovi se zoufale nechtělo: „To řekni Abemu Lincolnovi.“ (*pozn. Americký prezident, kterého zastřelili v divadle.)

Rose po něm hodila takový pohled, že mu bylo jasné, že tentokrát se z návštěvy baletu nevykroutí. Celou dobu, co jsme Labutí jezero sledovali, předstíral, že spí. No vida, jak se mu to nakonec hodilo. Teď má z čeho čerpat.

Trenér se po chvíli vzpamatoval dost na to, aby ostatní rozdělil do skupin a nechal je hrát volejbalové zápasy, jak měl původně v plánu. Emmetta v rohu tělocvičny si ale nedovolil rušit, a tak jsme mohli sledovat jeho vystoupení až do konce. Překonával se. Jsem si jista, že nikdo z přítomných nebyl schopen vnímat nic moc jiného než jej. Odpovídalo tomu i to, že každou chvíli honili upadlé míče, místo aby je odbíjeli jako obvykle.

Clapp celou dobu předstíral, že tam Emmett vůbec není (což bylo docela složité, vzhledem k tomu, že se Emmett brzy přestal omezovat jen na svůj roh a pohyboval svými baletními krůčky a poskoky po celé tělocvičně, aby ho někdo náhodou nepřehlédl). Nakonec vyměkl a hodinu ukončil dřív. Sám doslova utekl, aby nemusel řešit Emmettův zjevný prohřešek.

Konečně jsme mohli vylézt. Emmett s Rosalií na nás čekali.

Z Emmetta ukapávala spokojenost: „Tak co jste říkali mému představení?“

Edward se zachechtal: „Hotový Barišnikov.“ (* pozn. slavný ruský baleťák)

Rýpla jsem si: „Měl bys zapřemýšlet, že by ses tomu vážně věnoval.“

Emmett mi věnoval úšklebek a Jasper to rozetnul: „Jestli tě za tohle nepošlou minimálně ke školnímu psychologovi, budu si na Clappa osobně stěžovat.“

Rosalie zavrčela: „Máme další položky, které přibydou na seznam.“

Emmett se rozesmál, chytnul Rose kolem pasu a políbil ji do vlasů: „Aspoň mám jistotu, že příště, až tě popadne chuť na balet, už mě sebou nepotáhneš, lásko.“

Byl na ně vážně krásný pohled. Vedle Emmetta - sladké baletky, vypadala Rose ve školním dresu jako „chlapák“. Bella se zazubila a dokonalý pár vyfotila. Tohle jí Rose jen tak nedaruje.


Zákazy pro Emmetta - roztleskávačky

 Zákazy pro Emmetta - Drákula

Zákazy pro Emmetta - Harry Potter

Zákazy pro Emmetta - Emmett kuchařem



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zákazy pro Emmetta - 4. - ženské problémy:

 1
28.03.2013 [16:54]

Rosel Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon bože umírám Emoticon Emoticon

5. Ceola
26.12.2012 [13:59]

dokonalý! :D Emmet a baletka...super představa :P Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. cornelka6
06.03.2012 [12:06]

tak tomuhle se budu chlámat ještě o Vánocích....super povídka...fakt se povedla! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

30.05.2011 [21:00]

domcamerciPřesně tak, přidávám se k ostatním. Naprosto jedinenčný. Emoticon Napsaný s takovym stylem a elegancí a zároveň vtipem. Nemám slov. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Evík
30.05.2011 [20:48]

Bože, něco tak úžasného jsem ještě nečetla! Vážně se ti to strašně moc povedlo a já se mlátila smíchy od začátku do konce, až jsem málem spadla ze židle, ale udržela jsem se Emoticon Bylo to dokonalé!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Andílek14
24.05.2011 [19:25]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Musím přiznat, že jsem se smála až jsem spadla z gauče!!! No já prostě nemám tak dobrou koordinaci jako Cullenovi, škoda ušetřila bych si moncla Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!