Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Zákazy pro Emmetta - 3. - Harry Potter

18.08.2010 (17:00) • Aalex • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 4814×

Bella: 

Muzikál Emmetta nabyl tak, že ho nuda nepřemohla až do příštího víkendu. Tedy až na jeden malý incident, který mu stihl Jasper s Edwardem překazit…

Emmett si totiž založil anonymní upíří skupinu a naverboval do ní všechny emo a gothic spolužáky. Zní to jako skupina anonymních alkoholiků, že? A cokoli si pod tím představíte (včetně „Jmenuji se Emmett a jsem upír…“), převeďte na upíry a nebudete daleko od Emmettova záměru.

Naštěstí měla Alice předtuchu a přesvědčila Edwarda, aby Emmettovi zkontroloval myšlenky, a tak stihli dorazit na „první schůzku“ skupiny dřív, než Emmett zvládl udělat nějaký průšvih. Jakmile Jasper ostatním změnil náladu tak, aby se bez dalších otázek rozešli, zavolali si ho kluci na kobereček a začali zjišťovat, co měl vlastně v plánu. Emmett prohlásil, že hodlal provést průzkum, jak lidé vnímají upíry a co k nim doopravdy cítí.

Jasper ironicky prohodil: „No to sis na průzkum vybral ty pravé.“

Emmett se zašklebil: „Vybral. I upír se občas může cítit osaměle.“

Jasper s Edwardem si vyměnili pohled a rozchechtali se.O víkendu se ale Emmetova nuda opět projevila naplno.

Sotva jsme s Edwardem vstoupili do dveří, Emmett se nadechl ke své stokrát obehrané litanii, které jsme už měli všichni plné zuby. Pohybem ruky jsem ho tedy zarazila a Edward mi s úsměvem podal můj batoh: „Měla jsi pravdu. Snad ho to na chvíli zabaví a nás uchrání od jeho geniálních nápadů.“

Emmett se na něj zakřenil, ale v zápětí se jeho obličej rozzářil. Vytáhla jsem totiž z batohu celou sérii knih Harryho Pottera a společně s nimi i DVD s filmy, které byly zatím natočeny. Emmett po nich skočil, jako by to byl záchranný kruh a on člen posádky potápějící se lodi: „Hurá, záchrana. Tenhle víkend mě nuda ještě nedostane.“

Překvapeně jsem zvedla obočí a Emmett upřesnil: „Jestli mě nezabijí Volturiovi, tak nuda jednou určitě!!!“

Ponořil se do první knížky dřív, než jsme se dosmáli.

Zbytek víkendu okupoval Emmett gauč. Buď s knížkou, a nebo, když je dočetl, seděl u televize, kde si pouštěl filmy. Celou dobu prakticky nepromluvil. Mělo nás ale varovat, že si pořád dělal poznámky a nenechal se vyrušit.

V pondělí, když mě Edward vyzvedl cestou do školy, jsem neodolala a zeptala se na Emmetta. Edward se zatvářil trochu zvláštně: „Ráno se trhl. Prý si ještě něco potřebuje zařídit. Doufám, že zas něco nechystá, když celý víkend trávil s Harrym…“

Zasmáli jsme se tomu – Emmetta bych netypovala na tak pilného čtenáře. No, zase jsem podcenila jejich odlišnost.

Během dopoledne jsme Emmetta neviděli, za to jsme si však všimli, že se po škole začínají objevovat fanoušci Harryho Pottera. Rojili se jako včely a poznali jste je podle toho, že si připjali odznáčky s nápisem „I love Harry Potter“. Jak to, že jsem si nikdy nevšimla, kolik jich tu je? Vždyť se ani neblížila premiéra nového filmu, tak proč najednou tak šílí?

Edwardova tvář se zachmuřila, když jsem se ho na to zeptala. Evidentně v mysli těch fanoušků slyšel něco, co se mu moc nelíbilo. Nevysvětlil mi to, jen prohodil: „Počkej na obědě, Bells. Tam uvidíš.“

Pochopila jsem, sotva jsem spatřila Emmetta. Přišli jsme z naší šestice jako poslední a jeho sourozenci už si z něj utahovali. Emmett měl na nose kulaté brýle jako Harry a fixou nakreslenou jizvu ve tvaru blesku na čele. Jeho obvykle dokonale učesané černé vlasy byly rozcuchané, jak jen to šlo. Nejspíš spotřeboval všechny zásoby gelu, které doma našel. A na tričku měl samozřejmě nezbytný odznak.

Čím víc lidí na něj zíralo, tím spokojeněji se Emmett tvářil. Naše poznámky ho vůbec neznervózňovaly. Vypadal naprosto spokojený sám se sebou: „Tomuhle se říká ovlivňovat svět kolem sebe. Hele, dokonce mám i hůlku.“

Vytáhl klacek, který opravdu vypadal jako hůlka, kterou měl Harry ve filmu. Vesele pozoroval náš úžas: „Umíte si představit, jaká zábava je používat svou skutečnou rychlost k tomu, abyste měnili věci? Lidi si myslí, že vážně dělám kouzla. Nádhera!“

A jako dotvrzení jeho slov k nám přistoupila holka ze čtvrťáku – Samanta. Nikdy dřív si to nedovolila, ale teď nás odhodlaně ignorovala a zaměřila se jen na Emmetta: „Hele, mohl bys mým kámoškám ukázat to kouzlo, co jsi předváděl na matice?“

Emmett nám samolibě prozradil: „Měnil jsem minci v motýla.“

Zvedl se a prohodil: „Za chvilku jsem u vás, Samanto.“

Vyrazil k oknu, aby si sehnal rekvizitu a my si vyměnili nevěřícné pohledy. Co to zase provádí?

Druhý den se Emmett vyznamenal ještě víc. Přímo do školy si totiž přinesl klec s nádhernou sovicí sněžnou. Každého, kdo se ho na ni zeptal, informoval, že se jmenuje Hedvika a že ji hodlá používat na dopisování se svou láskou. Rosalie na něj tiše vrčela, že nehodlá shánět žádné myši, aby se té sovy zbavila, ale Emmett v Harryho brýlích jí jen poslal vzdušný polibek.

Zdálo se, že jeho transformace v Harryho Pottera je téměř úplná. Zřejmě mu dalo docela dost práce vymyslet správné přezdívky, ale naše nová jména docela seděla. Rosalii překřtil na Giny, mě na Hermionu - jeho zkratka Hermi mě nutila rozhlížet se kolem pokaždé, když tak na mě zavolal. Nejdřív proto, na koho to mluví, později ze strachu, aby to někdo neslyšel a nechtěl se přidat. O Edwardovi mluvil jako o Weasleym. Edward to vzal sportovně a protestoval jen proti tomu, že nám ostatním říká křestním jménem, tak proč jemu příjmením.

Emmett mu to svou brilantní logikou vysvětlil: „No, nemohl jsem se rozhodnout, jestli jsi víc podobnej Ronovi, Fredovi nebo Georgeovi, takže takhle je to nejjednodušší.“

Alici říkal Dobby, prý proto, že je z nás nejmenší. Alice se výjimečně nevztekala a s kouzelným úsměvem se zapojila: „Prima, půjdu si sehnat co nejbarevnější ponožky, které by se mi hodily k botám.“

 
• Pro ty, co neznají Harryho – Dobby byl skřítek, který nosil každou ponožku jinou a co nejkřiklavější.
 

No a konečně Jasperovi neřekl jinak než Draco. Vždycky při vyslovení jeho jména zkřivil tvář do znechucené grimasy. Samozřejmě, že přehrával, ale vsadila bych se, že to byla součást jeho pomsty za překažení jeho ankety s „anonymními upíry“.

Během dopoledne se navíc školou začala šířit zajímavá fáma. Voldemort prý existuje… a jmenuje se Aro Volturi. Cullenovi z toho byli málem na mrtvici. Zakázali Emmettovi pokračovat a rozhodli se, že si večer musí pořádně promluvit. Evidentně se rýsuje další přírůstek na seznam… 

Byla jsem ráda, že můžu být u toho. Poslední dobou si totiž nedokážu představit větší legraci, než sledovat Emmettovy nápady. Čekali jsme, až se Carlisle vrátí z práce, abychom vystupovali jako rodina. Když Alice prozradila Esmé, co Emmett provádí, bylo na Esmé vidět, že má co dělat, aby se nerozesmála.

Sotva si toho Emmett všiml, s nevinným úsměvem ji oslovil: „Copak tě tak pobavilo, Poppy?“

V tu chvíli se Esmé neudržela a vyprskla smíchy. Srovnání s madam Pomfreyovou (Bradavickou ošetřovatelkou) bylo nehorázné. Copak asi ten jejich drahoušek vymyslel na Carlislea? Zároveň na Emmetta ale zahrozila: „Dej si pozor, Emme, já Harryho na rozdíl od Carlislea znám.“

Emmett se uličnicky zazubil: „Ale nezkazíš mi to, že ne?“

Esmé se jen usmála a raději zmizela ve své pracovně.

Doba pokročila a Emmett si z plánového pohovoru evidentně nic moc nedělal. Krátil si čas... Hádejte čím? Čarováním.

Podal si mísu ovoce, které měla Esmé jako dekoraci na stole (v domě, kde nikdo nejí, to snad ani jinak nejde) a začal předstírat, že si z něj vytváří armádu nemrtvých.

Popadl černou fixu a domalovával na ně oči, pusu a upíří zuby. Sotva to měl hotové, srovnal ovoce na stůl, namířil na každé hůlkou, jako by je tím oživil a v zápětí je začal házet po Jasperovi s rozkazem: „Zničte tu krysu Malfoye.“

Jasper ztratil drahocenné vteřiny překvapením nad drzostí svého bratra, ale pak mu ovoce začal hbitě vracet. Hluk nabral na decibelech do té míry, že brzy přilákal i ty členy rodiny, kteří se rozhodli strávit čas vlastními projekty.

Když otevřel Carlisle dveře, naskytl se mu úděsný pohled. Místnost pokrývaly zbytky ovoce, kde se jen dalo, a nejinak se vedlo Jasperovi a Emmettovi. Oba byli rychlí, uměli uskakovat a dobře mířili, což se projevilo tím, že měli každý asi padesátiprocentní šanci na zásah. Byla jsem vážně ráda, že mě Esmé hned na začátku zatáhla do kuchyně a dál jsme sledovaly jejich řádění z bezpečné vzdálenosti, částečně ukryty za dveřmi, které schytaly každé zbloudilé ovoce místo nás.

To bylo poprvé, co jsem slyšela Carlislea zařvat: „Co se to tu děje?“

V zápětí mu nejspíš došlo, kdo je strůjcem tohohle bince, a svůj křik zopakoval: „Emmette! Máš co uklízet!“

Emmett před něj předstoupil s falešnou pokorou a začal si stěžovat: „Proč jen já?“

Jasper se za jeho zády spokojeně šklebil, ale Carlisle ho setřel: „Jasper ti pomůže. Začnete hned, jak mi vysvětlíte, co má tenhle nepořádek znamenat. Všichni ke stolu.“

Vyrazil do jídelní části, která vypadala o něco líp. Emmett se ke mně cestou sklonil a hlasitě zašeptal: „A jéje, Brumbál se zlobí. Jen aby mě za to nevyhodili z Bradavic…“ 

Odboural mě tou hláškou tak, že mě Edward musel ke stolu téměř donést. Nebyla jsem schopna chůze, jak jsem se dusila smíchy. Carlisle byl opravdu naštvaný a já se snažila ho nepopudit ještě víc.

Sdělením faktů byla nakonec pověřena Rosalie. Provedla to rychle a věcně. Když potom na Emmettovi spočinul Carlisleův nesmiřitelný zrak, už nejspíš tušil, co přijde: „Emmette, vrátíš všechny knížky a filmy Belle a Harry Potter má jednou pro vždy zakázaný vstup do našeho domu! A do školy v tvém podání taky!" 

 Zákazy pro Emmetta - roztleskávačky

Zákazy pro Emmetta - Drákula

Zákazy pro Emmetta - ženské problémy

Zákazy pro Emmetta - Emmett kuchařem

Autor: Aalex (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Zákazy pro Emmetta - 3. - Harry Potter: