Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Velké holky nepláčou - 10. kapitola

Stephenie Meyer


Velké holky nepláčou - 10. kapitola

Prostor dostávají Jacob a Renesmé...
Zdánlivě nedůležité situace...

"Vše, pro co jsme se rozhodli, může být dalším rozhodnutím změněno." T. A. Harris.

Už to byl skoro týden od mého malého výletu do minulosti, a přesto jsem stále nedokázala klidně spát. Od té doby jsem se každou noc budila trhnutím do tmy s nutkavou potřebou překontrolovat zavřená okna a zamknuté dveře. V hlavě jsem pak měla spoustu myšlenek, které mě dokázaly udržet bdělou až do rána.

Věděla jsem, že se to jednoho dne stane. Ale rozhodně jsem si nemyslela, že to přijde tak brzy. Nebyla jsem naivní, abych si myslela, že se o Renesmé nikdy nedozví. Svět je malý. A pro nesmrtelné ještě menší. Jen jsem doufala, že se to stane mnohem, mnohem později. Nejlépe až bude Nessie dospělá, aby to mohla všechno správně pochopit.

Jenže teď byla ještě malá. Lehce zmanipulovatelná, ovlivnitelná. Co kdyby ji chtěl? Co kdyby se rozhodl, že ji získá za každou cenu. Nemohla bych se mu divit. Je to upír. On nikdy neměl mít dítě. Možná je v jejich historii úplně první, kdo zplodil potomka bez toho, aby ho kousnul. A jedinou překážkou k tomu, aby se k ní dostal, jsem byla já. A smečka, samozřejmě.

Poslední útěchou mi bylo, že o ní ještě neví. To mi dávalo čas na to, abych něco vymyslela. Protože Edwardovým slibům jsem už více nevěřila. Jeho váhavé přikývnutí, že mě nechá být, mě ukonejšilo jen na malou chvíli. Pak, když jsem si uvědomila, že nedodržel žádný ze slibů, které mi kdy dal, jsem začala panikařit.

Nemluvě o tom, že najednou vzal zpět to, co mi tenkrát řekl. Prý mě miluje. Ale na jak dlouho? Než ho to zase omrzí a přestane ho bavit se mnou držet krok? Pokud by šlo jen o mě, uvěřila bych mu. Nechala bych ho, aby mě opět oslnil a obalamutil. Spolkla bych mu vše, co by mi kdy řekl a bezhlavě bych s ním ve všem souhlasila. A pak, kdy bych to nejméně čekala, by mě opět opustil. Promiň, Bello, ale rozmyslel jsem si to. Mě už dál nebaví předstírat…

Ale teď tu byla Renesmé. A představa, že by tohle udělal jí… Ne! To nedovolím!

Dříve, kdy jsme ještě neměly nic a bydlely jsme v té pronajaté garsonce v pochybné čtvrti, jsem si tolikrát přála, aby se objevil. On, anebo někdo z Cullenových. Ne, kvůli mně, ale kvůli ní. Mnohokrát, když jsem se zpětně podívala na její rané dětství, jsem si říkala, jak by se asi měla u nich.

Představovala jsem si tu rodinu, kterou by jí mohli dát. Esmé, tak milující a vroucná. Carlisle, hrdý a nadšený vnoučetem. Mόdou posednutá Alice, která by Renesmé neustále převlékala z jedněch šatečků do druhých. Bláznivý Emmett, který by s ní hrál všechny možné hry. Zodpovědný Jasper, který by ji s sebou brával na lov. Rosalie, u které jsem tak nějak doufala, že by si ji Nessie získala. A Edward… V kterém by snad našla milujícího otce i přesto, že je na půl lidská… 

Ale ty doby a představy jsou už naštěstí tytam. Jsem schopná se o mou dceru postarat sama. Na způsobu nezáleží. Nejdůležitější je, že má střechu nad hlavou, plnou lednici a botičky, které ji netlačí. A rodinu jí nahradila smečka.

Jenže tím, že se tu Edward objevil, mi udělal čáru přes rozpočet. A já dostala strach. Co když to zjistí? Co když to už ví? Co když mi ji vezme?

Můj instinkt mi radil jediné – sbalit věci a utéct.

Ale to by nesměl existovat Leon. Nejen, že bych se před ním nedokázala nikde schovat. Ale také měl jisté páky, kterými by mě dostal zpět – Renée a Charlieho.

Takže mi zbývala jen jedna možnost – zbavit se Leona. Bylo nad slunce jasné, že on by se mě sám od sebe nikdy nevzdal. Ale já nevěděla, jak od něj odejít, aniž by ublížil někomu, koho miluji.

Blbost.

Věděla jsem, že tu byla jedna možnost, jak se ho zbavit jednou pro vždy. Jen… Byla bych vážně schopná někoho zabít?

„Co se děje, Bells?“ Jacob si ke mně přisednul na lavičku. „Jsi nějaká zamlklá.“

Dva dny poté vyjížďce do lesoparku se ozval, že bude moct na chvíli přijet. Vůbec mi to nepomohlo. Kromě neustálého ohlížení se přes rameno, jestli nás náhodou někdo nesleduje, jsem se začala i strachovat, aby nepoznal, s kým jsem strávila jednu hodinu v autě. To oblečení jsem vyprala třikrát a použila na něj litr aviváže. A i přesto jsem měla pocit, že z něj stále cítím jeho.

„Jen přemýšlím,“ odpověděla jsem a víc se zachumlala do bundy.

„Nad čím?“ chtěl vědět. Málem jsem si povzdechla. Byla toho spousta – Edward, který se tu najednou objevil z ničeho nic. Edward, který má dceru, o které neví. Edward, který má dceru, o které se jednou dozví. Můj strach z jeho případné reakce. A starost, kde seženu nějaký jed, nebo zbraň, kterou bych se mohla zbavit mého rádoby manažera. Ano, opravdu toho bylo hodně.

„Je to něco s Nessie?“ zeptal se ustaraně a ihned ji zkontroloval pohledem. Seděla na pískovišti a hrála si s ostatními dětmi. Usmívala se na nějakého chlapečka v zelené bundě a povídala si s ním. Při tom oba nabírali písek na lopatky a sypaly ho do jejího kyblíku s obrázkem medvídka Pú.

„Ne,“ uklidnila jsem ho. „Jde jen o práci,“ lhala jsem. Nemohla jsem mu říct o Edwardovi. Začal by si dělat starosti a ty teď, před maturitou, vážně nepotřebuje.

„Copak? Nedaří se ti prodat nějakej barák?“ vtipkoval. Realitní makléřka bylo dobré krytí. Zvláště tehdy, když mě Leon papírově zaměstnal v Chester Reality.

„Tak nějak,“ odpověděla jsem a natáhla se pro mobil, který mi oznámil příchod nové zprávy.

Prijd, ke mne. Bude to jen na chvilku. Leon.

Po té noci, kdy mě Leonard nepustil domů, jsem mu navrhla obchod. Vůbec první iniciovaný z mé strany. Informace o tom, kde a jak dlouho tam budu, za cokoliv co bude chtít. Souhlasil. Jen jsem ještě nevěděla, co mě to bude stát.

„Zlé zprávy?“ Jacob mě vrátil zpátky do přítomnosti.

„Jen práce,“ zakroutila jsem hlavou. „Budu muset-“

„Stihneš to?“ Měli jsme koupené lístky na maňáskové představení do dětského centra. Nessie se na to těšila už tři dny.

„Určitě jo,“ slíbila jsem. Jakeovi se viditelně ulevilo. Nešlo o to, že by tam nechtěl jít s Nessie sám. Šlo o otisk, vždycky o něj šlo. Jako její vlk nesnesl pomyšlení, že by se Renesmé něco takového odmítlo. Ona by z toho byla rozmrzelá a tím pádem i on.

„Rozloučím se s Renesmé a půjdu.“ Přikývl, a když jsem vstala, pohodlně se rozvalil na lavce.

 

-oOo-

 

„Tyhle papíry odešli co nejdřív a nezapomeň zavolat do té banky.“ Když jsem vstoupila do Leonovy kanceláře, rozdával úkoly Elise. Stál za svým stolem a bez jediného pohledu na ni ji úkoloval. V jedné ruce držel mobil a tou druhou něco ťukal do počítače. Viditelně měl na spěch. Elisa stála z druhé strany a vše si pečlivě zapisovala do diáře. Opatrně jsem zaklepala na otevřené dveře.

„Sedni si, za chvilku se ti budu věnovat,“ oznámil mi a dál se vrtal v nějaké složce, ze které vytáhl dokument, který spěšně prohlédl a pak podepsal.

Tak jsem se usadila na „svou“ židli a čekala. Elisa se na mě koutkem oka podívala. Div si neodfrkla. Ano, pořád proti mně něco měla.

Bavili se o nějakých účtech a směnkách, pak se Leon zeptal na letenky a Elisa ho ujistila, že jsou připravené k vyzvednutí na letišti. Že by někam jel? Nepřekvapovalo mě to, jednou za čas se prostě sbalil a urychleně odjel.

„… až přijde doktor, tak ho hned pošli dovnitř.“ Elisa přikývla a poté, co se ujistila, že je to vše, odešla.

„Musím na pár dní odletět do Thajska,“ informoval mě a posadil se do křesla. Vyčkával na mou reakci. Jen jsem přikývla, nechtěla jsem se ptát proč, protože by mi to stejně neřekl.

„Ale nemusíš mít strach, na tu prezentaci budu zpátky.“ Prezentace neboli částečné promítání posledního filmu. Snobská akce v nějakém luxusním penzionu se spoustou šampaňského, lidí z branže a s pár vlivnými osobami, o kterých kdyby se tisk dozvěděl, že se objevili na takovéto akci, tak by pak museli odstoupit z veřejných funkcí. Nejdůležitější ale bylo to, že se na těchto večírcích domlouvají další „projekty“.

„Kdy to přesně má být?“ Budu se opět muset domluvit s Rachel na hlídání. Leon se podíval do kalendáře.

„Příští sobotu.“ Přikývla jsem. Snad nebude chtít Rachel jet do La Push.

„Šaty ti zase pošlu po poslíčkovi.“ Jak jinak, vždycky to tak bylo.

„Dobře. Můžu už jít?“

„Počkej chvilku. Doktor ti musí ještě vzít krev.“

„Cože? Proč? Bral mi ji minulý týden.“ Pokud potřeboval další vzorek, znamenalo to, že mi něco našli? Ale jak? Vždyť všichni jsme kontrolovaní a tyto prohlídky byly jen běžnou záležitostí. Navíc, skutečný styk jsem před kamerou měla jen párkrát, naposledy s Christopherem. Většinou se sex jen předstírá… A Chris nevypadal na to, že by něco měl, byl v této-

„O nic nejde. Jen se jim nějak popletly vzorky v laboratoři,“ pověděl.

„Opravdu?“ ujišťovala jsem se. Moc se mi to nezdálo. Jak si někdo může jen tak poplést zkumavky?

„Mám snad důvod ti lhát?“ pozvedl obočí, v očích skrytá hrozba. Sklopila jsem pohled a zakroutila hlavou. Měl pravdu, neudělala jsem nic, kvůli čemu by mi měl klamat.

 

-oOo-

 

Neprobudila mě ani panika, ani ten vtíravý pocit strachu a obav, že je něco špatně. Vzbudily mě sluneční paprsky, které byly ve Vancouveru v tuto dobu stejně tak vzácné, jako sníh ve Phoenixu. Že by mi pohádka o skřítku Theovi a jeho kamarádech zajistila klidný spánek? Nebo to bylo tím, že ve vedlejším pokoji spal vlkodlak, který by se kvůli Renesmé porval i s upírem?

Nic to neměnilo na tom, že ten den začínal pro mě po dlouhé době krásně. Celé to ráno podtrhla i ta scénka v kuchyni, za kterou by se nestyděl ani sebelepší sitcom. Jacob seděl za stolem, obklopený třemi knížkami, v nichž si něco zvýrazňoval. Rachel stála u kuchyňské linky a připravovala snídani. Renesmé balancovala vedle ní na židli a vytahovala z vrchní police hrníčky.

„Dobré ráno, mami,“ zazpívala. Zřejmě jsem nebyla jediná, kdo se dobře vyspal.

„Dobré,“ zamumlala jsem, obalená ještě v tom sladkém oparu nerušeného spánku.

„Kávu?“ optala se Jakeova sestra.

„Ráda,“ odpověděla jsem a zasedla ke stolu. „Historie?“ ukázala jsem na Jacobovy knížky.

„Občanská válka,“ potvrdil mi a shrnul učebnice na bok, aby mohla Renesmé prostřít.

„Chceš s tím pomoct?“ nabídla jsem se. „Mohla bych tě třeba vyzkoušet.“ Ztěžka si povzdechnul a zakroutil hlavou.

„Ne, ale díky. Státy Konfederace se musím naučit sám.“ Natáhnul se pro opečený toast a namazal si ho burákovým máslem. Já se napila kávy a očima zabloudila k Nessie, která si z lednice vytáhla krabici džusu.

„Odkdy piješ ráno,“ detailně jsem prozkoumala obrázek na boxu, „brusinkový džus?“ zeptala jsem se zmateně. Vždycky totiž pila krev a pak kakao, nebo naopak. Zarazila se a pak pohodila ramínky.

„Josh říkal, že je brusinkový džus po ránu zdravý,“ vysvětlila mi a odšroubovala víčko. Já byla zmatenější víc a víc.

„Josh?“ domáhala jsem se více informací. Rachel se uchechtla a Jacob protočil oči.

„Josh je můj kamarád, včera jsme si spolu hráli na písku,“ oznámila mi ta moje poloupírka. Ach ano, ten chlapeček v zelené bundě.

„Kamarád, jo?“ ozvala se rýpavým hlasem Rachel. Nessie zčervenala a Jake protočil oči po druhé. Je to to, co si myslím, že to je, nebo jsem úplně vedle?

„Je to prostě…,“ Renesmé hledala správná slova. „Líbím se mu… A on mě.“ Vykulila jsem bulvy, vždyť má teprve rok a půl! Rachel se stále usmívala, Jacob zakoulel očima potřetí.

„Já vím, že si jednoho dne vezmu Jakea, ale… no…“

„No?“ popohnala jsem ji. Její svatba s Jacobem byla spíš taková platonická záležitost, dětská láska, víceméně.

„Když on je Jake na mě strašně starej.“

Rachel vyprskla smíchy, já si pusu taktně zakryla rukou. Jacob se zaksichtil.

„Jen se směj, Bello,“ dovolil mi rezignovaně a nalil Nessie konečně ten džus. Pak se ještě natáhnul do lednice a vytáhl nerezovou termosku. Její obsah přimíchal do tekutých brusinek. Nessie se spokojeně usmála.

„Jelen,“ vydechla slastně a napila se.

 

-oOo-

 

Nikdy víc jsem za svou rodinu nebyl tak vděčný jako v těchto dnech. Všichni se mi rozhodli pomoct. I Rosalie, která svou ignoraci vystupňovala na takovou úroveň, že se doma zdržovala jen pomálu, takže mě nenutila poslouchat její obviňující myšlenky.

Co mě ale zaskočilo nejvíc, bylo to, když Carlisle podpořil Emmettův nápad. To se snad ještě nikdy před tím nestalo. Vlastně stalo, tenkrát, když jsem nedovolil Taylorovu autu, aby rozmačkalo Bellu. Tehdy jsem chtěl odejít, proti čemuž vystoupil právě Emmett.

Teď nemůžeš jít nikam. To by byl přesný opak slova 'nápomocný'. Právě teď, mnohem víc, než kdykoliv předtím, potřebujeme vědět, co si lidi myslí.

A minulý týden nastala podobná situace. Po delší diskuzi a mém vysvětlení, jak jsem celý ten únos podělal, nám Emmett představil svoji myšlenku.

Když nechce hora k Mohamedovi, musí Mohamed za ní... A pořádně jí ztrpčit život, o který údajně stojí.

A tak vzniklo CProductions.

„Edwarde, hlavně nezapomeň na to, o čem jsme mluvili,“ upozorňoval mě Jasper. Přikývl jsem a upravil si klopy saka.

Musíš se chovat jako oni, aby tě hned neprokoukli. Takže žádnej milej Edward, je to jasný? Ti chlapi jsou tvrdí hoši...

„Edward to zvládne,“ prohlásila Alice a přikývla si sama pro sebe. Bohužel, žádnou vizi o tom, jak bude dnešní večer probíhat, neměla.

„Samozřejmě že to zvládneš,“ přisvědčila Esmé. Kvůli Belle, dodala neslyšně.

Stáli jsme v obýváku a chystali se na dnešní večer. Promítání posledního Bellina filmu. Už předem jsem se rozhodnul, že na samotný film tam nebudeme. Nejen že bych to asi sám nezvládl, ale představa těch myšlenek o ní... Ne! Prostě přijdeme později, to si přece tvrdí hoši můžou dovolit.

„Emmette, ještě tohle,“ Jasper podal našemu bratrovi kožené pouzdro se zbraní.

„Co to má být?“ zeptal se.

„To je revolver,“ oznámil mu Jazz. Emmett se k němu naklonil.

„A můžeš mi říct, k čemu mi to bude?“ optal se. „Jsem upír. Tohle,“ ukázal na zbraň, „nepotřebuju.“

„Tohle,“ náš empatik zamával pistolí, „budeš mít jen tak pro oko. Máš být Edwardův osobní strážce. A ti zbraně nosí,“ vysvětlil mu po lopatě. Emm se zašklebil a nakonec si tu věc vzal. Vytáhnul ji z pouzdra a roztočil na prstě tak, jak to dělávali kovbojové ve filmech. Chvilku nevnímal nic jiného, než ten rotující kov na svém ukazováku, než se na mě podíval a prohlásil:

„Nuž, Edwarde, neměj strach. Se mnou jsi v bezpečí.“  

 

A přístě bude... To už asi sami tušíte, co? :-)

Děkuji za komentáře.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Velké holky nepláčou - 10. kapitola:

 1 2 3 4   Další »
18.08.2014 [16:55]

KateDenali11Jsem úplně napnutá, jak to bude dál! Emoticon Myslím, že Edward nechce být u toho filmu taky proto, aby Emmett Bellu neviděl... Pornoherečka, nepornoherečka, pořád si zaslouží jistou... úctu, ne? Emoticon Aaa... To bude Bella valit oči, až Edwarda uvidí, a co víc, až zjistí, že je tam i náš milý Emmett. Emoticon Ta ranní chvilka byla fajn... Ty Renesméiny řeči o Joshovi a Jakeovi... Emoticon Celkem mě pobavily zmíňky o "tvrdých hoších". Emoticon
K.D.11

30. Petronela webmaster
21.05.2013 [21:57]

PetronelaRáno v Bellině kuchyni bylo opravdu kouzelné, Nessie je skutečně skvělá, perfektně to popisuje atd.
Jenom jsem nehorázně zvědavá, za jakých okolností se Edward o své dcerce dozví - určitě to bude stát za to, ale teď už nás čeká promítání Bellina posledního filmu, tak hurá do čtení Emoticon

24.01.2013 [12:45]

Danka2830Fúha, no tak tu sa toho udialo požehnane !!!!
Som strašne zvedavá, čo sa udeje a ako. Ešte že to čítam až teraz, lebo keby som mala čakať na ďalšie kapitoly, asi by ma kleplo.... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18.10.2012 [12:58]

MaryAngelNo zdánlivo nedôležitá situácia... hmm, čítam ako detektív, a neviem, či mám upodozrievať ten brusinkový džús alebo ten odber krvi... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Každopádne na to neprídem, takže si budem musieť počkať na rozuzlenie a ďalší vývoj situácie.
Trochu mi vŕta v hlave, že Jacob neprišiel na to, že Bella nepracuje s nehnuteľnosťami, ale zasa... čo by ho motivovalo, aby do toho nejako strkal nos, však...
Emmett na konci bol úžasný a ja som z neho nemohla. "Milujem" toho chlapa - mať takého brata, alebo kamoša v parte, tak by o zábavu bolo postarané v každej situácií. Emoticon

06.10.2012 [5:20]

WhiteTieTak já vždycky na konci kapitoly nevím, co mám napsat. Hledím na monitor a přehrávám si v hlavě to, co jsem právě přečetla, a nadávám, kde je, sakra, další kapitola. A proč tahle vlastně už skončila. Emoticon
Už se nemůžu dočkat další!

02.10.2012 [16:11]

NessieCullenBlack Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25. Lucka
01.10.2012 [17:28]

tento díl byl velice zajímavý. Edward zlý hoch a Emmett jeho strážce Emoticon . Snad budu doufat, že Belle něco není, když chtějí ještě kontrolovat znovu její krev. Moc se těším na příští díl Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

01.10.2012 [16:04]

LenusilkaPáni... Zajímá mě, co to má znamenat s tou krví... No, těším se, jak to bude dál... Doufám, že to bude brzo... :)

23. Rena16
01.10.2012 [14:24]

Rena16 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22. mmonik
30.09.2012 [18:54]

mmonikPriznam se, ze mam trochu strach...ty prohozene zkumavky se mi nezdaji... Emoticon Ale doufam, ze bude vse ok...moc se tesim na dalsi!!!! KRASA!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3 4   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!