Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Šťastný konec pro mě a moji lásku - 10. kapitola 1/3


Šťastný konec pro mě a moji lásku - 10. kapitola 1/3Nastává den bitvy a už nikdy nebude vše tak, jako bylo dřív. Co se stane? Vyhrají Cullenovi? Nestane se nic našim postavám? Koho opravdu miluje Bree? Co chtějí Volturovi od Bree a Cullenových? Doufám, že se Vám tato povídka bude líbit. Povídka je rozdělená do dvou částí. Prosím o hodně komentíků. Vaše Zira

 

10. kapitola – Tvoje volba on, on nebo on 1.část

„Co se děje?“ řekl Edward, když jsme běželi směrem k domu. Zastavila jsem se tedy a Edward se mnou. Nevěděla jsem, co mi chtěl říct, ale když jsem se to dozvěděla, tak jsem málem dostala infarkt. To snad není možný?

„Victoria už nechce Bellu… chce tebe.“ Cože?

….

„Cože?“ To snad není možné.

„Ona chce Bree?“ zeptal se Edward a myslím, že se mu trochu ulevilo.

„Sice chce Bellu, ale nejdřív chce zabít Bree. Je na tebe naštvaná, jelikož jsi mě ukradla jí. Žárlí, ale myslím si, že jen kvůli tomu, že se teď nemá za koho schovávat. Já… je mi to tak líto… takovému nebezpečí jsem tě vystavit nechtěl, věř mi,“ řekl Riley a objal mě.

„Proč tě objímá?“ řekl hlas za mnou. Otočila jsem se a před sebou zpozorovala Diega.

„Ahoj,“ řekla jsem a odtrhla se od Rileyho.

„Co ten tady dělá?“ zeptal se Diego a probodl Rileyho vražedným pohledem.

„Chce nám pomoct. Ví pár informací, které by nám pomohli se připravit na boj s Victorií. Odtrhl se od nich. Už ví, co je Victoria zač,“ řekla jsem a přistoupila blíž k Diegovi a dala mu pusu. Ten mi ale uhnul a šel pomalými kroky k Rileymu.

„Nevím, co jsi jí nakukal, ale moc dobře víš, že já tě nemusím. Pokud jí jakkoliv ublížíš, nebo uděláš nějaký podraz, tak ti osobně roztrhám všechny části tvého těla a zapálím tvoje tělo. Nechci tě tady a…“

„To by stačilo,“ vykřikla jsem a odstrčila jsem ho od Rileyho.

„Co tě to popadlo? Já se umím o sebe postarat, Diego. Nemusíš mi dělat bodyguarda,“ řekla jsem a pak ještě dodala, „ jdu zpátky domů a už nechci nic od tebe na jeho adresu slyšet, jinak s tebou už nikdy nepromluvím, je ti to jasné? Pojď Riley,“ řekla jsem a běžela společně s Rileym k našemu „zatím“ domovu.

O dva dny později

Nastal den bitvy. Jasper a Edward nás učili, jak se bránit. Holky mě a Kiru zatím oblékly a ještě jsme si zašli na lov. Pak jsme se seznámili s vlky, kteří nebyli moc rádi, že nás vidí. Vrčeli, ale Carlisle je přesvědčil, že jsme tu proto, abychom jim pomohli. Nejhorší bylo, když jsem musela chytat srny a pumy. Jejich krev byla hnusná… nesnášela jsem ji. Bylo to pro mě utrpení, ale i tak jsem byla silná z vlastní krve, takže nebyl problém v tom, že bych nebyla užitečná. Edward a Bella se chtěli vyvarovat bitvě, a proto mi navrhli, jestli bych nechtěla jít s nimi. Nabídku jsem přijala, ale jen do půlky bitvy, pak jim půjdu pomoct. Victoria počty zvýšila na padesát, což je pro nás dost špatné. Ale díky Fredovi dokážeme nějaké zabít okamžitě, takže Jasper odhaduje, že Fred, čtyři novorození a vlkodlaci budou velké překvapení jak pro Victorii, tak pro armádu novorozených. S Rileym jsme si za poslední dva dny byli hodně blízcí. Diega jsem totiž celé dva dny neviděla. Šel s Emmettem, Jasperem, Paulem a Jaredem prohledávat lesy, jestli tu již není nějaký novorozený a nešpehuje nás.    Alice a já jsme sice říkaly, že tu nikdo nikde nešmejdí, ale kluci si trvali na svém. S Alice jsme to hodily za hlavu, daly jsme našim klukům pusu a řekly jsme jim, ať se jim nic nestane. Oni se jen usmáli a vyrazili. Riley nešel kvůli Diegovi a kvůli mně. Chtěl se mnou strávit více času, ale oficiálně… před Diegem… se chce naučit lépe bránit a útočit. Edward, který ho měl trénovat, ale uhodl, že to nechce, a tak nás nechal o samotě a všímal si své Belly.

„Blíží se,“ vykřikla jsem v polovině našeho rozhovoru s Rileym.

„Budou tu ráno,“ řekla jsem a podívala se na Edwarda.

„Běžte,“ řekl Riley, políbila jsem Diega a běžela s Edwardem. Bella byla v náručí Jacoba, který ji vzal jen kvůli tomu, že tak hrozně smrdí a jeho odérem se zakryje pach Belliny krve a tím pádem ji neucítí novorození, jelikož se k té stopě nebudou chtít ani přiblížit. S Edwardem jsme se rozhodli, že každý poběžíme jinou cestou. Běžela jsem přes les, pak jsem skočila do řeky, abych ze sebe smyla svůj upíří pach aspoň na chvilku, a po chvilce jsem doběhla na to místo, kde jsme měli tábořit. Postavila jsem stan a dala do něj spacák. Edward tu po chvilce byl. Poděkoval mi a čekal na Bellu. Byli tu za dvě hodinky. Bella a Edward šli ještě pryč a já tu zůstala s Jacobem sama.

„Já jsem Jacob,“ představil se mi a podal mi ruku.

„Já jsem Bree. Ráda bych ti podala ruku, ale oba dva si smrdíme navzájem a jsme hlavní nepřátelé, takže bych to raději nepokoušela." Usmál se a otočil hlavu k lesu na důkaz, jestli nechci jít na hlídku. Přikývla jsem a běžela. On se rozeběhl a po deseti kilometrech mě to přestalo bavit, sedla jsem si na pařez a začala se soustředit na Victoriinu budoucnost. Jacob se zastavil a chvilku se na mě se zájmem koukal.

„Co to děláš?“ zeptal se. Usmála jsem se.

„Počkej chvilku,“ pokárala jsem ho a pak znovu otevřela oči.

„Nikdo nás nešpehuje. Jsou ještě příliš moc daleko, aby mohli. Budou tu brzy ráno, ale Alice to už jistě taky ví, takže to svým vlkodlačím bratrům říkat ne…“

„Už se stalo,“ řekl, když se znova proměnil v člověka. Byl celý nahý a svalnatý. Je dobře, že neumí číst myšlenky.

„Zakryj se, prosím tě,“ řekla jsem a on se zasmál.

„Neříkej, že se ti to nelíbí,“ řekl a oblékl si kalhoty.

„To jsem taky neřekla,“ šeptla jsem si pro sebe, ale nejspíš to slyšel a začal se smát jak blázen.

„Nech toho, jinak tě osobně pošlu do horoucích pekel,“ řekla jsem výhružně.

„Úúúúúúúúúh, už se bojím,“ vykřikl. Já zakroutila hlavou a běžela zpátky. Jacob se znova svlékl a proměnil se ve vlka. Postavu měl ale parádní, to jsem musela uznat. Nastal večer a přišla bouře. Byla pořádná vichřice a sněžilo. Já s Jacobem jsme zůstali venku a Edward s Bellou byli ve stanu. Batoh, který jsem si vzala sebou, jsem schovala… třeba se bude hodit. Jacob se pak rozhodl jít do stanu.

„Opovaž se,“ vykřikl Edward a já hned ve své vizi viděla, co se děje. Belle byla zima a měla příšerný hlad. Vzala jsem svůj velký batoh a otevřela stan. Vzala Jacoba a vyhnala ho pryč ze stanu. Šla jsem do stanu a zavřela za sebou zip.

„Co to děláš?“ vykřikoval Jacob venku. Rozevřela jsem batoh. Vytáhla jsem tři deky a podala je Edwardovi. Usmál se na mě a dal je na Bellu. Pak jsem vytáhla dva velké polštářky s vodou.

„Co to je?“ zeptala se Bella.

„Ten plíšek otoč,“ přikázala jsem Edwardovi. Udělal to. Pak jsem mu to vzala z rukou, protože to udělal blbě, a když to bylo hotové, tak jsem to dala Belle do rukou a ona úlevně vzdychla.

„Díky,“ řekla. Pak jsem vytáhla dvě krabičky s jídlem a podala to Edwardovi.

„Co bys radši sladké, nebo slané?“ zeptal se jí Edward.

„Sladké,“ řekla a Edward jí podal koblihu.

„Díky,“ řekl Edward a já mu dala pět.

„Není zač. Viděla jsem, jak se sem bude hnát bouřka, a proto jsem vzala vše, co by potřebovala. Pití mám taky… termosku s čajem,“ řekla jsem.

„Jééé… čaj, prosím,“ zašeptala Bella. Oba dva jsme se s Edwardem zasmáli a já jí podala termosku… teda spíše hrníček s čajem. Napila se a znova vzdychla. Pak usnula.

„Díky, málem jsem Jacoba roztrhl, když to navrhl,“ řekl a já ho objala.

„Není zač, Diegovi by se to taky jistě nelíbilo,“ řekla jsem a Edward se zasmál. Celou noc jsme si povídali o všem možném. Jak jsme se on a já seznámili se svými drahými polovičkami. Bylo hezké si o tom s někým popovídat. Ráno jsme šli ven, abychom obhlédli, jak to vypadá. Najednou mě popadla vize. Edward se s Bellou baví o jejich sňatku a Jacob, který to neví, se to dozví. Pak byl záblesk… potom se Bella s Jacobem políbili. Pak jsem byla zase zpátky a utíkala jsem zpátky. Bella už se o tom s Edwardem bavila. Jacob sice byl poblíž, ale ne tak, aby to ještě slyšel.

„Přestaň!“ řekla jsem, a když uviděl v mé mysli, mou novou vizi, tak s tím přestal a začal se radši s Bellou líbat. Super… aspoň tohle jsem zachránila. Jacob tam sice přišel, ale neměl být z čeho naštvaný, jelikož jen viděl, jak se zase líbají, což u nich nebyla žádná novinka. S Jacobem jsem se pak rozloučila a popřála mu hodně štěstí v bitvě.

„Určitě tam přijdu, hned, jak to bude možné,“ řekla jsem.

„Dobře,“ řekl Jacob. Pak ještě objal Bellu, proměnil se a běžel. Bella se na Edwarda usmála a ten ji políbil na čelo. Seth přiběhl a Edward ztuhl. Seth se na Edwarda otočil a Edward se otočil na mě.

„Už to začíná,“ řekl.

 

 


 

 

9.kapitola - 10.kapitola 2/3



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Šťastný konec pro mě a moji lásku - 10. kapitola 1/3:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!