Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Splněná přání - Kapitola 20.

14.01.2010 (21:00) • BadLovelyLucy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4087×

Edward:

Připadal jsem si jako ve snu. Ležel jsem vedle ženy, kterou miluji. Nikdy jsem nemiloval. Příležitostí bylo dost, ale žádná z těch žen co se mi nabízela, mě nezaujala. Ať už to byla upírka nebo člověk, nikdo pro mě neznamenal tolik jako to křehké stvoření vedle mě.

Byla vyčerpaná. Klidně oddechovala a já poslouchal její vyrovnaný tlukot srdce. Byla tak krásná. Nedokázal bych její krásu k ničemu přirovnat. Vlasy měla pohozené po polštáři. Jeden z vlnitých pramenů jsem vzal mezi prsty. Přičichl jsem k němu a něžně ho políbil.

Byl jsem rád, že nemusím marnit čas spánkem. Byl jsem šťastný, že můžu pozorovat tu její něžnou neobyčejnou krásu. Přikryl jsem ji, aby jí nebyla zima. Určitě byla prochladlá z mého těla.

Já jsem pořád cítil její rozpálený dotek po celém svém těle. I přes tu krásnou vášnivou chvilku jsem pořád nebyl dostatečně uspokojený. Mohl bych ji milovat několik dní v kuse a pořád by mi to nestačilo. Ale nemohl jsem být tak sobecký. Musel jsem myslet na ni. Musela si odpočinout, už tak to bylo pro ni moc náročné. Zahnal jsem myšlenky na její nahé tělo přitisknuté k mému.

Položil jsem si hlavu na polštář a díval se jí zblízka do obličeje. Nedýchal jsem, abych ji nevyrušil svým ledovým dechem z klidného spánku. Zkoumal jsem každou buňku její pleti. Byla tak čistá a hebká. Její srdcovité rty barvy jahod byli pootevřené. Chtěl bych je políbit.

Pohladil jsem jí po tváři. Nedokázal jsem se jen tiše dívat. Potřeboval jsem se jí dotýkat. Potřeboval jsem se jí dotknout, abych věděl, že je skutečná. Vše co jsem s ní zažil, bylo jako krásný sen. Byla můj zázrak. Udělala pro mě toho tolik a sama si to neuvědomuje.

Přiměla mě znovu žít. Po tolika letech samoty jsem znovu měl důvod žít. Znovu jsem jí pohladil. Skoro neznatelně se usmála. Lekl jsem se, že jsem ji vzbudil, ale její dech byl pořád stejně vyrovnaný. Věděla, že jsem s ní.

Posadil jsem se a pozoroval jsem ji. Její nahé tělo bylo stále přikryté, ale jednu nohu měla vystrčenou z pod peřiny. Polkl jsem. Přestal jsem znovu dýchat. Pokoušel jsem se ovládat ale, moje touha putovala v mém těle a nedokázal jsem ji zastavit. Ujistil jsem se, že pokojně spí a odešel jsem do koupelny.

Potřeboval jsem si dát sprchu. Poslední dobou jsem hledal útočiště v ledové sprše. Potřeboval jsem přijít na jiné myšlenky. V její blízkosti se nedá myslet na nic jiného než na její tělo. Tady v místě kde se nevyskytovala žádná jiná mysl, kterou bych mohl číst, to bylo těžší. Bylo tu takové ticho.

Nemyslím to obyčejné ticho. Slyšel jsem vítr hladící koruny stromů. Slyšel jsem, jak se žáby namlouvají v jezírku nedaleko. Slyšel jsem krásný tlukot srdce i klidný dech, ale v mé hlavě bylo ticho.

Vnímal jsem jen svoje myšlenky, které se soustředili pouze na ni.

Vlezl jsem do sprchy. Pustil jsem ledovou vodu a postavil jsem se pod proud kapek. Bylo to osvěžující. Spláchl jsem si vlasy a prsty jsem je projel dozadu. Snažil jsem si ochladit mysl. Pokoušel jsem se soustředit na život v lese. Nepomáhalo to.

Bella:

Bylo mi nádherné teplo. Ležela jsem zachumlaná v té obrovské posteli. Cítila jsem se odpočatá. Nevím, jak dlouho jsem spala, jen jsem si vzpomínala, že mně hladili něžné chladivé prsty. Otevřela jsem oči. Čekala jsem, že jen co je otevřu, pohlédnu do zlaté záře těch jeho. Ale nebyli tam. Rychle jsem se posadila a přidržela jsem si peřinu na hrudi.

Rozhlédla jsem se po ložnici. Byla jsem sama. Chtěla jsem zavolat do ticha jeho jméno, ale vyrušil mě proud vody v koupelně. Usmála jsem se. Vymotala jsem se z peřiny. Zabalila jsem se do tenké deky, která byla přehozená přes postel. Vykasala jsem si cípy tkaniny, abych o ni nezakopla. Potichu jsem přicupitala ke dveřím koupelny. Ucho jsem přitiskla ke dveřím a poslouchala. Voda stále pravidelně dopadala. Vzala jsem za kliku a opatrně jsem otevřela, nakoukla jsem dovnitř.

Edward byl ve sprše. Byl otočený zády ke dveřím a mě se tak naskytl úchvatný pohled na jeho nahé tělo. Voda stékala po jeho pokožce jako horské prameny po skále. Pokoušela jsem se dýchat klidně, ale pochybuji, že se mi to povedlo.

Kochala jsem se pohledem na jeho pevné nahé hýždě. Toužila jsem je přimáčknout na své tělo.

Bello!

Byla jsem překvapená. Na co to sakra myslím. Cítila jsem, jak mi hoří tváře. Jedna moje ruka rychle vystřelila k mé tváři a přitiskla se na horké místo. Stále jsem hleděla před sebe. Ale něco se změnilo. Edwardovo tělo se napjalo.

Opatrně se ke mně otočil tváří, ale tělem byl stále otočený zády ke mně.

„Jak to, že nespíš?“ zeptal se netrpělivě.

„Nechal jsi mě samotnou,“ řekla jsem s rozpaky.

„Jdi si hezky lehnout, hned budu u tebe. Ano?“ navrhl s něžným úsměvem.

Je pravda, že by se mi líbilo, kdyby se vrátil, celý mokrý v omotaném ručníku kolem pasu. Ale napadla mě jiná možnost.

„Nemohla bych se přidat k tobě?“ navrhla jsem na oplátku a nevině jsem na něho zamrkala.

Bello! Ty jsi se asi zbláznila. Co se to s tebou děje? Nechápala jsem svoje chování. Vůbec jsem se nepoznávala. Moje mysl jako by mě neposlouchala. Byla jsem otrokem své touhy a ta jednala za mě.

Ani jsem se nenadála a moje ruce povolili sevření. Deka, která zahalovala moje tělo, mi sklouzla po nohách k zemi. Nečekala jsem na svolení. Nejspíš bych se ho ani nedočkala.

Edward hleděl omámeně na moje nahé tělo, zrychleně dýchal. Vykročila jsem vpřed a odsunula jsem prosklené dveře sprchy. Špičkou nohy jsem okusila vodu. Byla ledová. Usykla jsem. Edward na mě stále hleděl. Když jsem vkročila do sprchy, přestal dýchat.

Netuším, kde se to ve mně zvalo, ale nestyděla jsem se. Cítila jsem potřebu ho provokovat. Chtěla jsem vidět, zda dokážu s jeho tělem manipulovat. Zatím vypadal jako začarovaný.

Nevšímala jsem si ho. Aspoň jsem se o to snažila. Stálo mě to velké úsilí. Vnímala jsem jeho sladkou vůni, která se mísila v páře vody. Moc dobře jsem věděla, že je nahý. Jeho pevná hruď se znovu rozpohybovala dechem. Můj pohled sklouzl trochu níž na svalnaté břicho. Ruce měl podél těla zaťaté v pěst. Jeho tělo reagovalo přesně, jak jsem chtěla. Jeho mužství se stavilo na obdiv. Neodvážila jsem si ho dlouho prohlížet, věděla jsem, že by moje odhodlání povolilo.

Přizpůsobila jsem vodu, aby nebyla tak ledová a Edward lehce ustoupil. Do ruky jsem si vytlačila trochu sprchového gelu a rozetřela jsem si ho po nahých ňadrech. Dávala jsem si záležet. Pomalými pohyby jsem hladila svoje tělo. Vzrušeně jsem zavírala oči a dávala tak najevo, že si dotyky sama sebe užívám.

Edwardův pohled sklouzl z mých očí níž. Pootevřel ústa a pečlivě se zhluboka nadechl. Otevřela jsem očka a všimla jsem si jeho reakce. Vyloudila mi na ústech úsměv. Vlezla jsem pod proud vody a pečlivě jsem se opláchla. Spláchla jsem si i vlasy a prohnula jsem se pod vlastním dotykem. Chvilku jsem si užívala horkou vodu a protahovala jsem svoje snažení. Provokovala jsem jako lstivá kočka. Když jsem zjistila, že mi to celkem jde, víc mě to pobouzelo abych pokračovala. Přiložila jsem jednu dlaň na jeho svalnatou hruď a do druhé jsem vzala lahvičku mýdla.

„Umyješ mi záda, prosím,“ vykouzlila jsem zářivý úsměv. Aspoň jsem v to doufala.

Hlasitě polkl a uhnul pohledem, z mých mokrých ňader. Podíval se nejdříve na moji ruku, která se dotýkala jeho těla a pak chňapl po lahvičce. Znovu jsem se na něho usmála.

Otočila jsem se k němu zády. Odhrnula jsem jedním letmým pohybem svoje zmáčené vlasy ze zad. Zavlnila jsem se v bocích. Vlastně ani nevím, zda jsem se opravdu zavlnila. Snad jsem na to jen pomyslela. Ohlédla jsem se přes rameno.

Edward stál jako socha. Hleděl na moje záda a sjížděl mě pohledem níž. Když se jeho pohled zastavil na mých hýždích, znovu polkl. Zakroutil hlavou jako by se přinutil k ovládání. Promnul si namydlené dlaně a pohladil mě po zádech. Moji pokožku mydlil velice jemně. Pomalými krouživými pohyby. Oči měl černé touhou a já se stále divila, že jeho ovládání je tak silné.

Moje pokožka vstřebávala jeho dotyky ztěžka. Toužila jsem po tom, aby jeho zábrany povolili. Obávala jsem se totiž, že ten kdo povolí, budu já. Přemýšlela jsem o tom, jak se k němu skloním a ústy poláskám jeho chloubu. Zavřela jsem oči a všechno jsem si tak živě představovala.

Představila jsem si, jak zasypávám polibky tu sametovou pokožku. Jemnější než jinde na jeho těle. Cítila jsem jeho údiv a zachvění při prvním doteku, který jsem mu věnovala. Rozjížděla jsem svoji soukromou hru. Nevěděla jsem, jak se takové věci přesně dělají, ale vnímala jsem svoje instinkty a věnovala jsem mu dlouhé políbení. Z jeho vzrušeného zavrčení jsem poznala, že jsem nejspíš na správné cestě.

V tom mě něco pevného a ledového přirazilo ke stěně. Otevřela jsem oči a vzpamatovávala jsem se ze šoku. Cítila jsem tlak na svém levém boku. Edwardovi rty laskali moji šíjí a zátylek. Jedna jeho dlaň pevně svírala tu moji v nepřirozené poloze nad mojí hlavou. Jeho druhá dlaň mě tiskla v pase. Mezi polibky mě chladil svým dechem. Po celém těle jsem cítila motýlí křídla. Když mi něco došlo.

To co jsem dělala, s jeho tělem se mi jen zdálo. Ne, to byli moje představy, ale tak živé. Edwardovy rty mě přestali laskat.

Prudce si mě otočil k sobě čelem. Chytil mě za zadeček a vyzvedl si mě do náruče. Automaticky jsem mu omotala nohy kolem pasu a ruce jsem mu zavěsila kolem krku. Díval se na mě dosti neznámým pohledem. Už několikrát jsem viděla touhu v jeho očích ale ty jiskřičky, které jsem viděla teď, jsem nikdy předtím neviděla. Bylo v nich štěstí, touha, hlad a určitá dávka nebezpečí.

Možná bych se i malinko bála, ale byl to můj Edward. Můj anděl, který myslí jen na moje štěstí.

Hladově jsem se přitiskla na jeho rty. Okusovala jsem jeho rty a snažila se jazykem proniknout dovnitř. Nenechal se dlouho pobízet. Pootevřel svoje ústa a proplétaly jsme svoje jazyky ve vášnivém tanci. Tvrdě mě přirazil na ledovou stěnu. Pohodil si moje tělo jako pírko a prudce si mě přirazil k sobě. Moje tělo se prohnulo, i když nemělo kam. Nepřestával mě líbat a nedovolil tak, abych vypustila svoje zasténání.

Jeho tělo bylo ztuhlé a tak silné. Kdybych se chtěla vzdálit, nepodařilo by se mi to. Byla jsem v jeho moci. Neměla jsem jedinou šanci. Byla jsem lapená kořist ve spárech predátora. O to víc mě to vzrušovalo. Nekontrolovatelně se ve mně pohyboval a já cítila, jak se snažím veškerou svou sílu soustředit do svých prstů. Zatínala jsem mu nehty do kůže, ale bylo to jako zatínat je do skály. Stejně zbytečné.

Bylo to tak zvláštní, většinou vnímal moji blízkost. Tentokrát to bylo jiné. Byl tam sám a miloval moje tělo. Bral si vše bez mého vědomí.

Tvrdě přirážel moje tělo ke stěně a dusil svoje výkřiky v mém rameni. Já už neměla nic, co by bránilo mým ústům se hlasitě projevovat. Projíždělo mnou tolik energie, touhy a vášně. Měla jsem pocit jako bych měla vybuchnout. Bylo to k nevydržení.

Jeho prsty se mi zatínali do zadečku a cítila jsem tlak na svém pase, za který mě pevně držel. Přirážel rychleji a rychleji, až jsem nevydržela tíhu své vášně a vykřičela jeho jméno do ticha lesů. Můj výkřik protnulo hluboké a nebezpečné zavrčení. Jeho tělo se zachvělo a stejně reagovalo i to moje.

Nehýbal se. Svoji tvář měl schovanou v mých mokrých vlasech. Opatrně se nadechl a zůstával zkamenělý.

Pomalu jsem se probouzela z opojení svého výbuchu. Soustředila jsem se na svůj zrychlený dech a snažila jsem se ho zpomalit. Povolil sevření na místech, kde se mě dotýkal a já pocítila bolest. Cítila jsem, jak se ta místa prokrvují.

Odtrhl svoji tvář z mých vlasů, ale nepodíval se mi do očí. Opatrně mě postavil na zem. Ztratila jsem cit ve svých končetinách a tak jsem zavrávorala. Dopadla bych na tvrdé dno sprchy, kdyby mě jeho paže nezachytila. Díval se do země a já nechápala proč. Ujistila jsem se, že mě nohy poslouchají a opřela jsem se uvolněně o zeď.

Jeho ruka opustila moje tělo. Otočil se ke mně zády a nastavil svoji tvář proudu vody.

„Omlouvám se,“ zašeptal do vody. Nechápala jsem, za co se omlouval.

„Za co?“ hleděla jsem na něho vyděšeně. Stalo se snad něco? Dýchalo se mi dobře, cítila jsem se skvěle. Moje tělo bylo nabito energií. Ne jako při předešlých milování, kdy jsem padala únavou.

Rychle se otočil ke mně a vytřeštil na mě svoje krásné, teď už zlaté oči.

„Musíš se ptát? Byl jsem tak hrubý. Neovládl jsem se. Určitě jsem ti ublížil. Věděl jsem, že je to hloupost. Neměl jsem si až tak moc věřit. Bylo to tak zvláštní. Viděl jsem záblesky. Ty jsi,“ spustil na mě a já na něho koukala určitě jako blázen. Při poslední větě se zarazil a hleděl do země.

„Co jsem?“ zeptala jsem se zvědavě a zároveň jsem se bála, co řekne.

Pohlédl mi do očí. Chystal se něco říct a pak se znovu zarazil.

„Nechám tě o samotě,“ otevřel dveře sprchy. Vzal si ručník a zmizel.

Stála jsem jako opařená. Nechápala jsem, co se stalo. Ano, bylo to něco jiného než jindy, ale bylo to úžasný. A o čem to ksakru mluvil. Jaký záblesky. Přemýšlela jsem že za ním půjdu, ale když jsem byla v té horké vodě, rozhodla jsem se, že se v klidu omyji a pak to půjdu zjistit.

Nezapoměnte na komentík :-D