Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Proti proudu - 7. kapitola

Svatebcane


Proti proudu - 7. kapitolaDalší dílek je tu. Je z pohledu Renesmé, doufám, že vás to potěší. Přeji příjemné počtení. PS: Komentář by neuškodil. :)

7. kapitola

Renesmé:

„Co se stalo, Renesmé?“ zeptala se starostlivě máma.

„Já nevím,“ odpověděla jsem stroze a vyběhla ven do lesa.

Běžela jsem, jak nejrychleji jsem uměla a stále jsem nic nechápala. Jak je možný, že mě poslal pryč? Copak už mě nechce? Neměla bych si ale pak připadat osvobozená? Tohle jsem přeci chtěla, nechtěla jsem mu ublížit, ale chtěla jsem, aby mi dal pokoj. Tak proč se teď cítím tak prázdná? Jako by mi kus chyběl…

Seděla jsem někde na pařezu uprostřed lesa už nějakou dobu a rozhodně jsem se neměla k odchodu.

„Renesmé,“ promluvil za mnou moc dobře známý hlas. Jak jsem si ho mohla nevšimnout? Přícházím snad o smysly?

„Tati? Co tu děláš?“ zeptala jsem se ho v myšlenkách. Nechtělo se mi mluvit, nechtělo se mi na něj ani otočit.

„Jsi tu už několik dní. Pojď prosím domů, tam ti bude líp,“ prosil mě.

„Dní? Tak ať, co bych dělala doma?"

„A co bys dělala tady?“ zeptal se obratem.

„Tati, prosím, já vážně nikam nechci. Nejradši bych se rozeběhla a skočila…“ Nedořekla jsem, jen si představila, jak skáču z útesu…

„Tohle už nikdy neříkej, Renesmé!“ vykřikl s hrůzou táta.

„Promiň… když… připadám si jako nejhorší člověk na světě…“

„A proč? Nemáš se za co vinit,“ přesvědčoval mě táta.

„Nemám? To já způsobila, že Jacob byl na takovou dobu v bezvědomí. Co kdyby umřel?!“ křičela jsem jak nepříčetná. „A teď, když se probral a dokonce si mě už nenárokuje… zdá se, že všechno je v nejlepším pořádku, ale není! Připadám si bez něj hrozně prázdná, jsem jako dítě, kterému vzali hračku, s kterou si beztak nehrálo, ale když mu ji vzali, najednou ji mermomocí chtělo…“ vysvětlovala jsem. Táta ke mně přistoupil a objal mě.

„Renesmé, není tvoje chyba, že Jacob omdlel a to, že se bez něj cítíš prázdná, je jen počáteční pocit. Přeci si to tak chtěla nebo ne?“ zeptal se.

„Když já už ani nevím, co jsem chtěla a co chci,“ řekla jsme a rozbrečela se.

„Ale notak, zlato, to bude dobrý. Zase najdeš svou cestu. Ale tady to rozhodně nebude, pojď domů,“ prosil mě jemně a utíral mi z tváře slzy, které se mi nezadržitelně řinuly po tváři. Jen jsem přikývla, ale odmítala se ho pustit. Vzal mě tedy do náručí a rozeběhl se se mnou domů. Schoulila jsem se mu do náruče stejně, jako když jsem byla malá a zavřela oči.

„Renesmé? Co tu děláš?!“ zeptal se Jacob nepřátelsky.

„Co je to za otázku a odkdy mi říkáš Renesmé? To jsem přeci já… tvoje Nessie,“ vysvětlovala jsme mu.

„Moje Nessie? Nechápu, o čem to mluvíš. My dva spolu nemáme vůbec nic společnýho, s tebou ani s tvou pošahanou rodinou.“

„Ale, Jaku.“ Byla jsem celá zmatená a po tváři se mi začaly řinout slzy. Co to povídá? Vždyť mi dva patříme k sobě!

„Běž pryč… nechápu, proč si sem dneska přišla. S váma já už nemám a ani nechci mít nic společného.“

„To nemůžeš myslet vážně!“

„Jaku? Lásko, kdepak jsi?“ ozvalo se z kuchyně a do místnosti vešla malá brunetka a zamířila si to rovnou k Jacobovi, který si ji k sobě majetnicky přitiskl.

„Ne!“ zakřičela jsem a vrhla se po ní.

„Renesmé! Nessie, vzbuď se!“ volal na mě vzdálený hlas a já pocítila silné paže, jak se mnou opatrně třesou. Pomalu jsem otevřela oči a nade mnou se skláněly obličeje mámy a táty.

„Co… co se stalo?“ ptala jsme se celá zmatená.

„Když jsem tě nesl domů, tak jsi usnula a měla jsi špatný sen, ale neboj, byla to jen noční můra,“ uklidňoval mě táta.

„Zatím,“ řekla jsem, prudce vstala a chystala se obléct.

„Co to děláš?“ ptala se mě máma.

„Musím za Jakem. Musím mu to všechno vysvětlit a omluvit se mu, chovala jsme se hloupě.“

„Ale já myslela, že Jacoba nechceš.“

„Já si to taky myslela, ale zřejmě se nemůžu bránit osudu. Já neříkám, že si ho chci rovnou brát, jen vím, že se ho nedokážu vzdát,“ vysvětlila jsem a vyběhla směrem k La Push.

Běžela jsem lesem, a čím blíž jsem byla cíli, tím víc mě začala popadat panika. Dělám správně? Neměla bych to radši nechat plavat? Ptala jsem se sama sebe.

Prudce jsme zastavila a začala pořádně uvažovat o tom, co se chystám udělat. Přeci tam jen tak nevlítnu a nespustím, že ho chci zpět… Nemůžu udělat to samé co on! Ale copak mám udělat já?

Chtěla jsem se obrátit a vrátit se domů, kde bych si to pořádně promyslela, ale zavětřila jsme důvěrně známý pach. Schovala jsme se za nejbližší strom a doufala, že nezvětří ani můj pach. Naštěstí mi vítr hrál do karet.

Chvilku jsme stála bez hnutí za stromem, ale nakonec jsme neodolala a musela se podívat. Spatřila jsem nahého Jacoba, jak se usilovně soustředí. Řekla bych, že se snaží přeměnit, ale z nějakého důvodu mu to nejde. Ale proč? Co se to děje?


předchozí kapitolanásledující kapitola

Verony1 a Paes



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Proti proudu - 7. kapitola:

 1
15.03.2013 [18:17]

dcvstwilightOna vidí nahého Jacoba jen tak v lese a dál stojí za stromem? No je normální? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Pěkné! ;) Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!