Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Proti proudu - 8. kapitola

arena1


Proti proudu - 8. kapitolaJe tu další díl. Je o Jacobovi, dokázal se vyrovnat, že už není vlkodlak? To se dozvíte v tomto díle. Za vaše komentáře budeme moc rády. Vaše Paes a Verony1.

„Co budeme dělat?“ zeptal jsem se bezbranně otce.

„Chlapče, opravdu nevím, co se s tebou děje. Třeba to je psychický problém, který se časem odblokuje a pak to bude jako dřív. Hlavně se musíš zeptat sám sebe, jestli ti to opravdu vadí,“ dořekl a zkoumavě se na mě díval.

Zřejmě odhadoval moji reakci, akorát že já vůbec nevěděl, jak reagovat. Je to opravdu tak špatné? Už nebudu mít chuť zabít svoji nejlepší kamarádku Bellu, která je upírkou. A taky už nebudu chtít být s Nessie. Možná je to mé vysvobození z muk, kterými jsem si musel poslední dobou prožít.

Otec se na mě díval celou tu dobu a nedal znát na sobě žádnou reakci.

„Musím si to promyslet,“ řekl jsem mu a šel se projít na pláž. Cestou mi něco začalo vibrovat v kapse. Hned mi nedošlo, co to je, až když jsem to vytáhl, tak mi došlo, že je to mobil. Ale kde se u mě vzal, to už jsem nevěděl. Na displeji mi svítil nápis Bella Cullenová.

Radši jsem to vzal. „Ahoj Bello, co se děje?“ zeptal jsem se.

„Ahoj, mohl bys prosím tě přijít? Potřebujeme si s tebou promluvit,“ ozvalo se a já se zašklebil. Zrovna tam se mi nechce, abych potkal Nessie a čelil její aroganci, tu má stejně po Edwardovi.

„Jestli chceš, tak dojdi na hranici La Push.“ Nebyl jsem si jistý, jestli jsem stále alfa smečky, tak jsem nechtěl riskovat, že by na ni zaútočili. Z telefonu jsem uslyšel jen povzdech.

„Dobře Jacobe, budu tam, co nejdřív,“ řekla a zavěsila. Tak to bych si měl pohnout, když vím, jak je teď rychlá.

Když jsem tam doběhl, už tam stála a přecházela ze strany na stranu. Vypadala ustaraně, jakoby i zestárla, i když to z fyzického hlediska nebylo možné.  Přišel jsem k hranici a chtěl ji přejít, ale když jsem uviděl její výraz, tak jsem si to radši rozmyslel. Podívala se na mě rozzuřeně, tak jako za starých časů, když byla člověk a já ji, vyznával lásku. Akorát teď byla o dost nebezpečnější a já víc lidský.

„Jacobe, co si myslíš, že děláš? Víš, jak se Nessie trápí? To už ti na ní vůbec nezáleží?“ vystartovala na mě a já vůbec nechápal, o čem to mluví.

„Prosím tě, uklidni se. O čem to mluvíš? Já ji přece vůbec nic neudělal. To já se tu mám zlobit, víš, že už nemůžu být vlkodlakem? Možná to je pro mě i lepší, ale co se teď stane s mojí smečkou?“ vyjel jsem na ni. Ona se na mě chvíli nechápavě dívala, jakoby nechápala, o čem to mluvím.

„Ty se nemůžeš proměnit?“ šokovaně se zeptala.

„Copak ti to Carlisle neřekl?“ zeptal jsem se posměšně. Teprve teď jsem se cítil osamoceně. Svoji smečku už nemůžu slyšet a nemám ani žádnou lásku, pro kterou bych žil. Ale s Nessie nechci být, alespoň v brzké době ne. Přece mi ubližovala a už to nebudu dál trpět.

„Neřekl, nikdo mi nic neřekl, ale Nessie od nás utekla a ještě se nevrátila. A jestli se mi nevrátí, tak přísahám, že si to odskáčeš, Jacobe Blacku.“ Ty poslední slova sotva zašeptala a kdybych nebyl o tolik větší než ona, určitě by se nade mnou tyčila.

„A co mám asi tak dělat? Nemůžu se proměnit, abych ji našel, a proč mě obviňuješ? Vždyť mě nesnášela, sama to dobře víš,“ snažil jsem se o svoji obhajobu. Chvíli si mě rozzuřeně měřila, když si nakonec povzdychla.

„Jenže ona tě miluje. Myslím, že až teď si uvědomila, co k tobě cítí,“ vysvětlovala mi.

„Víš, to co ti teď řeknu, ti bude připadat hnusné, ale já ji nemiluju. Takže za ni nemám žádnou zodpovědnost. Doufám, že se nebudeš zlobit, ale já už musím jít. Musím zjistit, co se mnou je. Měj se, Bello,“ rozloučil jsem se a nechal ji tam stát. Když jsem odcházel, cítil jsem, jak mě provrtává rozzuřeným pohledem. Když jsem se ale ohlédl, tak na místě kde stála, už bylo prázdné místo. Tohle mi asi neprojde tak hladce.

Byl jsem zaplněn myšlenkami, které mi vířili hlavou. Proč už se nemůžu přeměnit? A proč teď se dovídám, že mě Nessie miluje? Copak nemůžu v klidu bez ní žít? Už nemám sílu dělat jí chůvu, aby mě nakonec jen odkopla. Už na to nemám sílu. Já si zasloužím normálně žít, a proto si půjdu své štěstí najít a nikdo mě nezastaví.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Proti proudu - 8. kapitola:

 1
15.03.2013 [18:20]

dcvstwilightPrý "dělat jí chůvu". Ano, taky už mě občas napadla myšlenka, že Jacob je prostě jen přerostlá chůva... :DD Emoticon Emoticon Emoticon

1. majulka
21.07.2011 [11:25]

Sice Jacoba moc nemusim ale teď mi ho je líto!Jinak kráné! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!