Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Moje minulost se odráží v mých písních ... 10. kapitola

honeymoon

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Moje minulost se odráží v mých písních ... 10. kapitolaTak, další díleček je zde a já doufám, že mě nezabijete za to, co jsem provedla se životem Cullenů. Bella je jiná a nenávidí svůj život, který kdysi, tak moc chtěla. S rodinou se moc často nevídá, jelikož je pryč. Ale proč je pryč a proč nenávidí svůj život? To si musíte přečíst...

27.02.2010 (17:45) • Kimberly • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3057×

10. kapitola

Čas rány zahojí? Ale kdeže, to jsou jen výmysly. Čas ránu ještě více otevře a poraní!

 

O tři měsíce později…

 

„Sabel dvě minuty,“ křikl na mě producent mých koncertů. no jo, pro mé fanoušky nejsem Isabella S Cullen ale Sabel.

 

„Bells, drž se,“ řekla mi moje láska. Angela. od té doby co od nás před měsícem, kdy jsem vyhrála tu školní soutěž a nahrávací společnost mi dala smlouvu a já se ze dne na den  stala slavnou, Edward odešel, mám jedinou lásku mého života Angelu, ale nejsem žádná lesba!

 

„Díky zlatíčko,“ řekla jsem jí.

 

„Přivítejte Sabel!“ křikl do mikrofonu producent. To byl signál pro mě a tak jsem za vylítnutí jiskřiček vběhla na pódium. dnes jsem po douhé době hrála doma. No ne sice ve Forks, ale v Seatku

 

„Zdravím Seatle! Jak se dnes máte?“ zeptala jsem se davu a oni začali ječet.

„Tak čím začneme?  Co byste řekli třeba Best friends?“ zeptala jsem se sborově zaječeli.

„Ano!“

„Tím pádem tohle bude pro mou drahou polovičku Angelu!“ zakřičela jsem a hudba se rozezněla.

 

Zazpívala jsem asi pět svých hitovek. Best Friends, Dream, Sombra, Coctejl a Boys.

„A teď si dáme Chybíš mi, ano?“ z davu se ozvalo radostné anó.

 

Sedla jsem si ke klavíru a začala jsem hrát pro mě tak smutnou melodii.

 

Hudba

 

Stále se mi opakují,

stejné sny

a ty

v  nich hraješ hlavní roli.

I když jsi už dávno pryč,

někde jinde a s někým úplně jiným.

Cítím,

jako bys byl,

stále se mnou,

tady a teď.

 

R:

Stále cítím, tvé polibky,

na mých rtech.

Tvé doteky,

na mém těle.

Slyším tvůj smích

a každé slovo,

kterým jsi mi vyznával lásku.

To jak jsi mě dokázal utěšit,

když sem byla smutná

To jak jsi mě dokázal rozesmát.

Chybíš mi lásko.

Chybíš.

 

Když dnes ráno pršelo,

připomnělo mi to naši první schůzku.

Náš první polibek.

Oba jsme byli promáčení,

jelikož toho dne pršelo.

Tehdy jsi mi poprvé řekl

„Miluju tě.“

 

R:

Stále cítím, tvé polibky,

na mých rtech.

Tvé doteky,

na mém těle.

Slyším tvůj smích

a každé slovo,

kterým jsi mi vyznával lásku.

To jak jsi mě dokázal utěšit,

když sem byla smutná

To jak jsi mě dokázal rozesmát.

Chybíš mi lásko.

 

bloumám očima v davu tváří neznámých lidí,

a hledám jen jedinou

a to tu tvou.

Co kdyby ses vrátil?

Doufám, stále,

ale beznadějně.

 

R:

Stále cítím, tvé polibky,

na mých rtech.

Tvé doteky,

na mém těle.

Slyším tvůj smích

a každé slovo,

kterým jsi mi vyznával lásku.

To jak jsi mě dokázal utěšit,

když sem byla smutná

To jak jsi mě dokázal rozesmát.

Chybíš mi lásko.

 

Dozpívala jsem a publikum znovu zatleskalo. Uklonila jsem se a vběhla jsem do zákulisí, kde jsem se měla převléci.

 

Když jsem znovu vyšla na podium. Dav řval:

„Muže!Muže!“

 

„Dobře, tak tedy Nepotřebuju muže.“ řekla jsem a potom začala hrát hudba a já začala zpívat.

 

Hudba:

 

Nemysli si,

že bez tebe nemůžu být.

Já jsem samostatná,

nepotřebuju tě

nebo ostatní jako jsi ty.

Já nepotřebuji muže!

Kteří jen lžou a podvádějí,

využitou a odhodí.

Takové i ostatní.

Nepotřebuju muže!

R:

Já si žiju,

svůj pouliční život

Jsem jako lampa,

tak osamělá,

ale nevadí mi to.

Žiju si svůj pouliční život,

už nevěřím na zázraky.

Žiju si nešťastně a nevesele,

žiju si svůj pouliční život.

A nepotřebuju muže!

 

Kolem mě prochází tolik lidí,

tolik mých dávných snů a lásek,

nemůže a nemohla jsem ani jednu chytit a mít.

Jsou jako ty.

Nevyzpytatelní a nedosažitelní.

Ovšem po tolikati zklamáních.

Já už,

nepotřebuji muže.

A hlavně takové jako jsi ty!

 

R:

Já si žiju,

svůj pouliční život

Jsem jako lampa,

tak osamělá,

ale nevadí mi to.

Žiju si svůj pouliční život,

už nevěřím na zázraky.

Žiju si nešťastně a nevesele,

žiju si svůj pouliční život.

A nepotřebuju muže!

 

I když na zázraky nevěřím,

něco  mě nutí doufat,

jako by to chtělo,

abych se hla a šla dál

a zanechala té nenávistí

a sobě nalhávání, že nepotřebuju muže.

 

R:

Já si žiju,

svůj pouliční život

Jsem jako lampa,

tak osamělá,

ale nevadí mi to.

Žiju si svůj pouliční život,

už nevěřím na zázraky.

Žiju si nešťastně a nevesele,

žiju si svůj pouliční život.

A nepotřebuju muže!

 

Dozpívala jsem a zase ten velikánský aplaus a řev z publika. Zazpívala jsem ještě spoustu svých písní a potom jsem šla ještě do haly, aby jsem mým fanouškům podepsala cédečka, plakáty a abych se s nimi vyfotila.

 

Kdysi jsem si to přála a dneska to proklínám. nenávidím tenhle život. A abych se zbavila vší té bolesti z toho, že tak strašně miluji Edwarda  a on odešel, tak jsem v jednom kuse na turné. Školu mám individuální, stejně jako moje Angela. Se svou rodinou se skoro nevídám, vše mi strašně připomíná Edwarda a vůbec nevím, co s tím mám dělat. Tolik ho miluju a tolik mi drásá srdce, že odešel. Jen kvůli mně. Přesně si pamatuji jak to tenkrát bylo.

 

Hudba

 

Zpívala jsem na soutěži pěveckých talentů a vyhrála jsem jí. S Edwardem jsem od oné osudné noci nic neměla, ale pomalu se začal rozhoupávat. Večer jsme měli jít na první oficiální schůzku, ale to se právě zvrtlo.

K nám domů přišel Enriqe Iglesias, zrovínka on seděl v porotě. Pozvaly jsme ho dál a on tedy začal se svým návrhem.

„Děvče, máš obrovský talent a super hlas. Já mám nahrávací společnost a smlouvu, kde stojí, že ty v ní budeš nahrávat. Co tomu říkáš?“ zeptal se a já jsem by šoku z toho co mi právě řekl.

„Mami? Tati?“ zeptala jsem se rodičů.

„Ovšem Isabellko, že můžeš,“ řekli mi a já je objala.

„Tak tedy přijímám,“ řekla jsem a podala jsem mu ruku. Vytáhnul z tašky smlouvu a dal mi ji přečíst.

Nejdříve si ji přečetl táta, ten měl vystudované totiž krom medicíny i práva a nevím co ještě. Potom si ji přečetla máma a nakonec já.

„Mám jen jednu výhradu,“ řekla jsem a podívala jsem se na něj.

„A jakou hvězdo?“ zeptal se mě Enriqe.

„To jméno,“ řekla jsem.

„Co je s ní? je přece dobré ne? jmenuješ se přeci Isabell S Cullen, ne?“

„Ano, to jmenuji, to máte pravdu, ale před lidmi, je to za prvé moc dlouhé a za druhé chci jiné jméno,“ řekla jsem.

„Jaké tedy?“

„Sabel,“ promluvila jsem velmi tiše. Enriqe se na mě usmál a vytáhl si svůj laptop. Ten laptop, byl velice zvláštní. Měl i skener a tiskárnu. Asi měl v laptopu tu smlouvu, protože ji začal tisknout nanovo, ale s jiným jménem, s mojím novým jménem. Ty papíry jsme podepsali.

Alice uspořádala večírek na oslavu mého úspěchu, ale uprostřed té oslavy vypnula hudbu, jelikož ze schodů scházel Edward s kufrem. Smutně se na mě koukal, ale viděla jsem mu na očích, že je rozhodnutý odejít.

„Bello, můžu s tebou na minutku mluvit?“ zeptal se mě a tak se ostatní vypařili jak pára nad hrncem. Když nikdo v obýváku nebyl, tak začal. No, spíše já jsem začala.

„To doufám nemyslíš vážně. Nemůžeš odejít. To ti je jedno, že tě miluju? A ať si to slyší celý barák, celý svět, ale já tě miluju! Nemůžeš mě tu nechat a jen tak si odejít.“ Byla jsem zoufalá.

„Bello, taky tě mám rád, ale nemiluji tě. Nelapalo by nám to a byli by jsme nešťastní a to nechci. Žíj si svůj sen, který máš na dosah ruky a mě nech odejít, bude to tak doopravdy mnohem lepší,“ řekl a odešel. Svezla jsem se po stěně dolů a začala jsem brečet. Nikdo dolů nepřišel a tak jsem celou noc seděla dole a hrála  na klavír mou píseň, kterou jsem právě složila. Ta píseň byla chybíš mi.

 

Tak to bylo. Dnes konečně po dvou měsících mi skončilo turné po USA a můžu se vrátit domů. Byla jsem tak Happy, že uvidím svou rodinu, že si to nedokážete ani představit.

 

Za dva týdny má na trh jít moje první deska s názvem Sen mi lásku vzal. Za ty dva týdny, kdy budu doma, bych měla donahrávat těch zbylých šest písní, které mi chybí. A potom budu mít tři měsíce pokoj od turné a nahrávání, ale budu mít autogramiádu v L.A., v Kalifornii v Las Vegas, New Yorku a ve Washingtonu. Samozřejmě i tady ve Forks a tady budu mít i koncert.

 

Limuzína zastavila před domem mých rodičů a tak jsem vystoupila. Šla jsem k hlavním dveřím a otevřela jsem je…

 

 

 

 

Tak co tomu říkáte? Krásnej obrat, že?

 

 

 


Devátá kapitola Oo. Shrnutí .oO Jedenáctá kapitola

Autor: Kimberly (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Moje minulost se odráží v mých písních ... 10. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře