Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Forkský anděl - 13. kapitola

10.01.2011 (09:45) • Kacennnka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2165×

Oba jsme se otočili za tím zvukem. Stál tam menší kluk. Měl blonďaté vlasy, modré oči a v ruce držel nějaký papír.

„Renesmé Cullenová?“ ptal se. Přikývla jsem. „Chce vás vidět ředitel,“ řekl rychle, vrazil mi do ruky ten papír a odešel. Podívala jsem na ten papír. Bylo tam napsané, že se mám mezi 8:30 a 9:00 stavit v kanceláři ředitele. Rozloučila jsem se s Jakem a vyrazila jsem tam. Vůbec jsem netušila, co by po mně mohl chtít ředitel.

Nervózně jsem zaklepala na dveře.

„Vstupte,“ ozvalo se. Otevřela jsem je. Než jsem mohla pozdravit, zvedl se a začal mluvit. „Včera jsem mluvil s knihovnicí a ona říkala, že jste prý chtěla změnit telefonní číslo ve svých záznamech.“

„Ano, ale nezastihla jsem vás tu,“ odpovídala jsem mu. Přikývl a otočil se ke kartotéce.

„Tak... Renesmé Carlie Cullenová,“ našel moji složku. „Jaké telefonní číslo chcete změnit?“ ptal se.

„Telefonní číslo mé matky,“ odpověděla jsem mu a doufala jsem, že nepozná, že si vymýšlím. Nadiktovala jsem mu telefonní číslo na mámu - Bellu. Ředitel je celkem milý, mnohem lepší než ten, který tu byl kdysi. Rozloučila jsem se s ním a odešla. Nechtělo se mi jít rovnou na hodinu, tak jsem si řekla, že se ještě stavím ve skříňce a vezmu si věci na biologii.

„Ahoj,“ ozvalo se za mými zády, když jsem zavírala skříňku.

„Nazdar,“ odpověděla jsem kysele Patchovi.

„Špatný den?“ ptal se vlezle. Zavrčela jsem.

„Nemáš být na hodině?“ zeptala jsem se ho místo odpovědi.

„Mohl bych se zeptat na to samé,“ odpověděl. Na rameno jsem si hodila batoh a odcházela. Šel za mnou.

„Zase se vyhýbáš otázkám,“ stěžovala jsem si.

„Nemáme si co vyčítat,“ odpověděl.

„Co jsi dělal na dámských záchodech v Borderline?“ ptala jsem se netrpělivě.

„Vyměňoval toaletní papír,“ odpověděl klidně.

„Vyhýbáš se otázkám,“ konstatovala jsem.

„Odpověděl jsem ti!“ namítl.

„Lež se nepočítá!“ Zaklepala jsem na dveře od třídy a vstoupila. Na Patche jsem se ani nepodívala.

„Pane profesore, omlouvám se, ale byla jsem u pana ředitele,“ omlouvala jsem se profesorovi. Nic neříkal, jen mi pokynul, abych si sedla.

„Ahoj,“ pozdravila jsem tiše Paula.

„Ahoj,“ odpověděl tiše. „Cos provedla?“ ptal se zvědavě. Protočila jsem oči.

„Něco nesedělo v papírech,“ pokrčila jsem rameny.

„Lžeš, ale to nevadí,“ usmál se.

„Změna telefonního čísla,“ opravila jsem se.

„To je lepší.“

Celou hodinu jsme si s Paulem povídali. Konečně jsem si uvědomila, že je celkem fajn. Do třídy jsem dorazila asi na posledních 20 minut, takže to uteklo rychle. Před třídou na mě čekala Nora. Vzpomněla jsem si na to, co jsem jí slíbila, a rozhodla jsem se to splnit.

„Ahoj,“ pozdravila jsem ji. Paul šel hned za mnou ze třídy.

„Ahoj,“ pozdravila mě na oplátku a plaše se usmála na Paula.

„Ehm... Noro, tohle je Paul. Paule, tohle je Nora,“ představila jsem je. Paul jí podal ruku.

„Ahoj,“ pozdravil ji s úsměvem. Kousek od nás jsem uviděla Jaka.

„Zatím,“ rozloučila jsem se s nimi, ale vůbec mě nevnímali, protože se dali do řeči. Měla jsem ze sebe dobrý pocit.

„Ahoj,“ pozdravil mě tiše Jake a políbil mě. „Kde máš hodinu?“ ptal se.

„116,“ odpověděla jsem mu a hodila si do skříňky angličtinu.

„Co je to za holku s Paulem?“ ptal se zvědavě a pokývl směrem k nim.

„Nora, chodím s ní na bižuli a na chemii. Slíbila jsem jí, že je seznámím. Promiň, ale už bych měla jít,“ rozloučila jsem se s ním polibkem a běžela na hodinu.

„Jé! Ahoj, Ness,“ pozdravil mě nějaký kluk před učebnou. Chvíli jsem se na něj nechápavě dívala a pak mi to došlo - Eliot.

„Ahoj,“ pozdravila jsem ho s úsměvem.

„Dlouho jsem tě nepotkal, jak se vlastně máš?“ ptal se.

„Jo fajn, akorát trochu pospíchám,“ omluvně jsem se usmála. „Tak zatím,“ rozloučila jsem se a vstoupila do učebny. Zrovna mi došlo. Proč jsem vlastně pospíchala? Vždyť mě tu čeká zase jen Patch. Jen co mě viděl, usmál se na mě. Ušklíbla jsem se na něj.

„Pospícháš za mnou?“ ptal se vlezle. Zamračila jsem se na něj a hodila si batoh na lavici.

„Cizí rozhovory se neposlouchají,“ odsekla jsem mu.

„Jsi nepříjemná na všechny, nebo jen na mě?“

Povzdechla jsem si. „Jenom na lidi, kteří mi neříkají pravdu.“

„Já ti nelžu,“ zvedl ruce, jako by se vzdával.

„Co jsi dělal na záchodech v Borderline?“ ptala jsem se zase.

„Měnil toaletní papír,“ odpověděl klidně.

„To, že jsi se objevil na dámských záchodech s ruličkou toaletní papíru neznamená, že jsi to opravdu dělal,“ namítla jsem a podívala se na dveře. Právě vešla dovnitř Nora a za dveřmi jsem viděla Paula. Pro sebe jsem se usmála.

„Co když jsem tam dělal jen tohle?“ ptal se. Neodpověděla jsem mu. Do třídy přišel profesor. S Patchem jsem pak neprohodila ani slovo. Po hodině jsem rovnou vyrazila za Norou. Celá zářila.

„Tak jak to šlo?“ ptala jsem se.

„On je...“ začala se červenat. Vyčkávala jsem. „Milý, vtipný, hezký...“ vyjmenovala všechny vlastnosti, které se u něj projevily před dvěma dny. Všechno jsem jí odkývala a nechala si pro sebe to, jaký byl dřív. „Děkuju, že jsi mě seznámila,“ objala mě.

„Nemáš vůbec zač,“ usmála jsem se na ni.

Předchozí < Shrnutí > Další

Kacennnka

Tak děj se nám bude čím dál více rozjíždět a doufám, že mi ti, co to mají rozečtené, nebo to nečetli, odpustí veškeré spoilery, které se tu teď objeví. A proto se chci zeptat. Čí chcete pohled? Pohled Nory, Paula anebo Vee, o které víme, že v té knize je, ale nebylo o ní moc zmíněk? Máte na to tři dny od zveřejnění, tak hlasujte. :)

Autor: Kacennnka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Forkský anděl - 13. kapitola: