Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Emmettovy prázdniny - 12. kapitola

10.12.2010 (07:30) • Werunecka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1380×

Alespoň nás ráno všichni, včetně Emmetta nechali spát. Hned jak jsme se vzbudily, přišla za námi Alice.

„Zítra pojedeme do Vancouveru, je tam jeden lunapark. Bude sranda,“ obeznámila nás se zítřejším plánem na poklidný den.

Vevi s Barykem se na sebe podívaly a vyměnily si dost divný pohled.

„Kdo všechno pojede?“ optala se Vevi.

„Já, Jasper, Rosalie, možná Esmé s Carlislem a Emmett,“ odpověděla jí Alice.

„Emmett ne! Kdoví, co by zase vymyslel!“ zhrozila se Baryk.

„Ten pořád něco vymýšlí,“ zasmála se s chutí Alice.

„To už moc dobře víme,“ přitakala Vevi.

„Tak co budete dělat dneska?“ optala se nás Alice.

„Kdo nás má dneska hlídat?“ vyzvídala Baryk.

„Carlisle,“ zněla odpověď.

„Dneska budeme extrémně hodné, budeme si číst,“ zašvitořila Vevi.

„Tak to jsem rád,“ ozval se znenadání Carlisle.

„Máš nějaké knihy?“ zřekly se holky.

„Ano, plnou pracovnu. Dneska si potřebuji něco vyřešit a budu v pracovně, tak tam taky můžete zůstat, když budete v klidu a nic nebudete zapalovat,“ obeznámil nás se situací.

„A zítra taky pojedete?“ vyhrkla Alice, jako by to nevěděla.

„Ano, ale jenom do města, Esmé chce jít na přednášku, která se tam koná. Takže je budeš mít na starosti ty s Jasperem. Emmett řekl, že s nimi nikam nejede,“ usmíval se Carlisle jako sluníčko.

„Taky dobře,“ smály se holky.

„Víte, že mi občas připadáte jako dvojčata?“ ozval se Jasper, zdá se, že se pomalu upíři vytrácí do školy.

Obě holky na něj koukaly jako péra z gauče.

„Občas se zřeknete, chováte se stejně, vy snad máte jenom jeden mozek nebo co?!“ A kvůli tomu se nesmírně nahlas začal smát Emmett.

„Jsi pako,“ znovu se zřekly dívky.

„Emmette, zajdi si na lov,“ přikázal mu Carlisle.

„Jdeme probudit pár naštvaných medvědů,“ zaradoval se Emmett a byl pryč.

Vydali jsme se s Carlislem do jeho „hnízdečka klidu".

Carlisle si sedl na jeho židli a začal si číst. Vůbec si jich nevšímal. A tak se začaly probírat jeho literaturou.

„To je nudné, nic tu pořádného není, samá medicína a latina,“ stěžovala si Baryk.

„Carli? Nemáš tu něco jiného, my se medinu učit nebudeme,“ vytrhla ho z velmi zajímavé knihy Vevi.

„Hledej dál, určitě něco najdeš,“ usmál se na ni Carlisle a zabral se znovu do knihy.

„Hele, já něco našla, ale je to v italštině,“ smála se Baryk.

„Super, tomu budeme určitě rozumět,“ vytrhla Barykovi knihu Vevi a hodila ji po Carlisleovi.

„Chytej!“ křikla Baryk.

Carlisle se prudce otočil a stihl knihu jen taktak chytit.

„Měl by sis koupit nové vydání, ta kniha je stará minimálně 200 let!“ poradila mu Vevi.

„Doposud si nikdo nestěžoval.“ Vrátil knihu Carlisle na své místo.

„Navštívil tvoji knihovnu někdo jiný než myši?“ optala se slušně Vevi.

„Myši? Ty tu máš myši?“ vypískla právě příchozí Rosalie.

„Rosalie, žádné myši kromě těch dvou tu nejsou,“ zazubil se Carlisle.

V tom na něj začaly létat knihy z jeho sbírky.

„Okamžitě toho nechte,“ začal se rozčilovat naštvaný Carli.

„Hele, já našla latinský slovník anatomických výrazů,“ oznámila Baryk a otevřela na náhodné straně.

„Articiulation humaen,“ drmolila Baryk.

„Tys jí rozuměl?“ otočila se smíchem Vevi dotyčného doktora.

„Správně je to Articulatio humen a je to ramenní kloub,“ poučil Baryka Carli.

To Vevi nevydržela a i s Rosalie vyprskly smíchy.

„Še mi žamothal jažik,“ řekla přes vypláznutý jazyk Baryk a přidala se ke smějícímu se obecenstvu.

Vevi se válela po zemi a Rosalie je prostě Rosalie, stála tam a smála se hůř než Emmett.

„Prosím tě, tuhle knížku už jí nikdy nepůjčuj,“ prosila Vevi, která mezi záchvaty smíchu vytrhla Barykovi knihu.

„Počkej! Já si chci číst! Něco se přiučit,“ protestovala smutně Baryk.

„To je fajn, ale já to chci přežít a ne se udusit smíchy!“ rozčilovala se vážně Vevi.

„Hlavně se už nějak dohodněte,“ rozhodl Carlisle.

„Tak spolu?“ optala se nakvašeně Baryk.

Obě dívky si sedly do křesel, které byly co nejdál od Carlislea. Tudíž na opačném konci pracovny. Otevíraly náhodně knihu a četly různé názvy.

„Hele to znám – atlas,“ vykřikla Baryk.

„Jo, ve škole jsme používali školní atlas světa,“ křenila se Vevi.

„Atlas je nosič,“ upřesnil Carli.

„Taky jsme si všimly,“ pravily holky společně.

„Hele pes, toho mám doma,“ oznámila nám Vevi.

„Pes je noha,“ ozval se znova Carlisle a holky se začaly znova smát.

„Nemáš něco dělat? Tady je i překlad,“ odpálkovala ho Baryk.

A tak se holky zabraly do slovníku a Carlisle do svého neodkladně důležitého čtení. Asi po hodině je to přešlo, a tak se šly podívat po domě.

11. kapitola <<< 12. kapitola >>> 13. kapitola

Autor: Werunecka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Emmettovy prázdniny - 12. kapitola: