Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Emmettovy prázdniny - 11. kapitola

29.11.2010 (16:15) • Werunecka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1502×

Už jsme se zvedaly k odchodu, když si Vevi vzpomněla.

„A můžeme ven před dům?“ zeptala se.

„Ano, jděte,“ souhlasil Carli.

„Co máš v plánu?“ ptala se zvědavě Baryk, neboť zatím neměla tušení.

„Táborák,“ odpověděla se smíchem Vevi.

„Ty jsi pako,“ odpověděla jí Baryk ihned.

„Do peněz to nepoleze,“ bránila se.

A tak jsme společně začaly dávat klacky, co jsme našly po okolí, na sebe. Těch bylo hodně, ale chyběly nám třísky nebo slabší větvičky.

„Carlisle?“ napadlo Vevi.

„Copak?“ ptal se jmenovaný ihned.

Vevi s cukáním koutků počkala, až přijde co nejblíže.

„Nechceme párátka, ale třísky!“ řekla a podala mu klacek.

V tu chvíli jsme obě vyprskly smíchy.

„Vy jste dvě,“ řekl nám Carlisle a smál se s námi.

„A co bude?“ ptala se neomaleně Baryk.

„Nic nebude,“ odbyl nás a vydal se směrem k vilce.

„Ty jsi hroznej!“ křikla za ním Vevi.

Zato Baryk hodil největším klackem po Carlisleovi. Mířila mu na hlavu, ale Carlisle se stihl sklonit, a tak trefila Emmetta do hlavy.

A to jsme obě opět vyprskly smíchy. Emmett pro změnu začal koktat.

„V… vy… vy… d… dv… dvě…“ nedořekl a padl do bazénu, na kterém byla dnes plachta.

Jak tak spadl, podařilo se mu ji neroztrhnout, jen uvolnit uchycení. A čím víc se snažil vyhrabat z vody ven, tím víc v té plachtě vypadal jako zakuklená přerostlá housenka. A asi se vzpamatoval, neboť začal hystericky řvát po ostatních, ať ho vytáhnou.

Zbytek rodiny tu ale společně s námi stál a děsně se mu smáli. Nikdo mu zatím nehodlal pomoct.

„Zajímalo by mě, jaký se z něho vylíhne motýl,“ uvažovala Vevi.

„Kdepak motýl, pořádně velká můra,“ vykřikla, Baryk.

„Zničil sis oblečení, Emmette, půjdeš se mnou na nákupy,“ libovala si Alice, která se smála spolu s ostatními.

„Ne, nákupy ne! To mě tu radši nechte!“ zhrozil se Emm.

„Tak jo,“ souhlasila po chvíli svého nepřítomného výrazu Alice.

„Ten bazén by se měl zakrýt. Aby holky neměly špinavou vodu, až se půjdou koupat.“ uvažovala Rosalie, která si užívala Emmův výraz.

„Přesně tak, v noci bude bouřka,“ přitakala Alice.

„Naštěstí náhradní plachtu máme,“ okomentovala to Esmé.

„Donesu ji,“ navrhl Edward.

„Doufám, že z tebe bude krásný motýl,“ uvažoval se smíchem Jasper, když zakrývali bazén.

Bazén zakryli i se zmítající se kuklou Emmettem.

My dvě jsme šly spát, ale chvílemi nás Emmett budil, jak se snažil dostat ven.

Asi tak ve dvě hodiny už jsme nemohli vůbec spát. Emmett hrozně řval. Nedalo se to poslouchat.

„Nechcete ho už někdo vytáhnout ven?“ ptala se rozespalá Baryk, když jsme vešly na schody, které vedly do obýváku.

„Proč?“ smál se Jasper.

„Tady se nedá spát!“ oznámila mu naštvaně Vevi.

„Jdeme na to,“ souhlasil Edward.

A tak, mezitím co ho upíři vytahovali, my jsme si stouply mezi dveře a pozorovaly je. Hned po vytažení, se Emmett rozběhl do domu, že málem porazil nás dvě na cestě dovnitř. Vehnal se do domu a začal pobíhat jako tornádo.

„Hele, tornádo,“ okomentovala to Baryk.

„To není tornádo, ale uragán!“ křikla vztekle Vevi, když do nich opět málem strčil.

„Ale jak se dostaneme do postele? Já chci spát!“ rozčiloval se Baryk.

Nakonec nás pro jistotu odnesly Esmé a Alice.

Už jsme tvrdě spaly, když nás vzbudila vlhkost a morko. Lekly jsme se, bylo to strašně studené. Začaly jsme řvát a otevřely jsme oči.

Nad námi si Emmett ždímal věci, a když měl hotovo, svalil se mezi nás.

„Emmette, já tě zabiju. Víš, jak je to studené!“ rozkřikovala se Baryk.

„Hele, Emmett se nám počůral do postele. Ty jsi blbec,“ smála se Vevi.

„By mě teď zajímalo, kde budeme spát!“ rozčílila se Bára.

„U Emmetta a Rosalie!“ rozhodla rázně Esmé.

„Kde máš vůbec pokoj?“ podívala se na Emma Vevi.

„Po schodech dolů a doleva,“ zalhal jí Emmett.

Podezřele jsme se koukly po Edwardovi a ten nás obeznámil s popisovanou cestou.

„Je to cesta do sklepa. Včera tam dal dvě velmi staré rakve a přidělal na ně zámek. Ale byl tak šarmantní, že vám tam donesl deku i s polštářem,“ kuckal mezi přívaly nového smíchu.

„Takže po schodech nahoru a doprava,“ upřesnil Carlisle.

„Jdeme spát!“ zvedla se Baryk.

„A kde budu já?“ ptal se dotčený Emmett.

„V bazénu!“ vyhrkli všichni naráz a začali se smát.

„Počkat, snad sis včera dovezl rakev, ne?“ ozvala se Vevi.

Do postele jsme se teď dostaly až kolem třetí hodiny. Emmett se strašně rozčiloval, ale vůbec mu to nepomohlo. Byla proti němu i Rosalie.

10. kapitola <<< 11. kapitola >>> 12. kapitola

Autor: Werunecka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Emmettovy prázdniny - 11. kapitola: