Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Čarodějky - 28. kapitola

20.10.2010 (14:15) • Jane006 • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 4194×

28. kapitola – Boj

(pohled Belly)

Zrovna jsem vrazila nůž do srdce jednom zmetkovi, co se pokoušel dostat přes můj štít, ale já byla teď nesmrtelná. Rozpadl se na prach.

V tom jsem uslyšela křik. Strašný bolestný výkřik, který za chvilku utichl, protože ten, co jej vydal, už tu nebyl. Po tvářích se mi začali kutálet slzy. Jaký má tohle válčení vůbec smysl?

Zvedla jsem uslzené oči od zbytku toho démona a nepřestávala se divit. Jeden démon se snažil zabít Alici a ta opravdu umírala. Jasper jí chtěl vyrazit na pomoc, ale schytal to od vlkodlaka. Zůstávala jsem ale v klidu, protože se k Alici a tomu démonovi přibližoval Cole. On by jí zemřít nenechal…

A taky že ne. Démona probodl dýkou a díval se na dech popadající Alici. Ta se něj nenávistně dívala. Klekl si a nahnul se k ní. Něco jí zašeptal a přemístil se. Alice jen vytřeštěně zírala a dál lapala po dechu. Snažila se pohledem někoho vyhledat a mě došlo koho.

Pustila jsem na zem nůž a začala se klestit cestu k Jasperovi…

(pohled Edward)

Proti mně stáli tři obrovští vlci. Neměl jsem šanci, všichni ostatní byli dost zaměstnaní někde jinde. Vlkodlaci to bohužel věděli taky.

Dva z nich po mně skočili. Jediná výhoda byla moje rychlost. Před jedním jsem uskočil a pak se svalil na zem. Ten druhý proskočil nade mnou a já ho při té příležitosti nakopl do slabin. Zavyl a stáhl se. Někam utekl.

Ti druzí dva byli nedobytní a pomalu mě tlačili do kouta, šli na mě takticky. V dalším skoku po mně jeden vyjel. Vykřikl jsem, vzal sebou totiž i kousek mě. Zděšeně jsem se podíval na pahýl ruky, co mi zbyl.

(pohled Phoebe)

Okopírovala jsem moci pár démonů, takže jsem byla právě ve výhodě. Pak jsem alek uslyšela Prue, jak volá Avivu a Paige. Aviva byla zaneprázdněná hned dvěma démony, tak jsem za Prue doběhla místo ní.

Z paměti jsem pak odříkala jedno kouzlo a démon shořel. Prue na nás jen kývla na znamení díků. Rozhlédla jsem se kolem. Prohrávali jsme…

Bella se snažila dostat k Jasperovi, ze nímž se právě objevil Cole…

Leo se snažil oživit Nessie, která nereagovala…

Edwardovi už chybělo několik končetin a přesto dál bojoval…

A přímo vedle mě ležel mrtvý skřítek štěstí. První a určitě ne poslední oběť války…

(pohled Rose)

Démon proti mně poslal dalších pár koulí. Odhodila jsem je zpět proti němu. Byla už jsem unavena, ale nemohla jsem zklamat. Jemu už ale také docházely síly.

Změnil taktiku. Odkudsi vytáhl nůž a hodil ho po mně. Nestačila jsem se vyhnout a nůž se mi zabodl do ramene. Začalo to krvácet. Bolelo to, ale silou myšlenky jsem ho vytáhla a hodila proti němu. Také se nestačil vyhnout, ale jemu se nůž zabodl do srdce. Nevěřícným pohledem se na mě podíval, než shořel na popel.

Stiskla jsem si ránu a podívala se kolem. To už se ke mně ale řítila další dva démoni.

(pohled Lea)

„Tak sakra, prober se, Ness!“ syčel jsem a snažil se jí uzdravit, ale rána byla moc hluboká, trvalo to moc dlouho.

Moje zoufalé prosby uslyšela Esme. Její oči se zaplnily neskutečnou bolestí, zoufalstvím a nenávistí. Zlostí.

Stoupla si a zrušila kolem sebe štít. Její oči byly šílené. Věděl jsem, co má v plánu…

(pohled Emmetta)

Dorazil jsem čtvrtého vlkodlaka. Neměli proti mně šanci. Ale bohužel proti mně právě nestojí další vlkodlaci, byli to démoni, proti těm jsem já neměl šanci.

Ušklíbli se na sebe a vyrazili proti mně. Nechtěli mě zabít hned, chtěli si mě vychutnat…

(pohled Avivy)

Mocí ohně jsem bojovala proto démonům. Teď jsem byla Kálí vděčná, za tuhle moc, oheň mi nemohl nijak ublížit.

Vedle mě si cestu razila Esme. Co to proboha dělá?

Mířila k Leovi a ten v rukou svíral… Nessie. Hned jsem pochopila.

„Esme, ne!“ vykřikla jsem, ale ani se na mě nepodívala a místo toho vyslala ohnivé plameny proti třem démonům, co šli proti ní. Shořeli na popel. Její moc ovládat oheň byla silnější, než ta moje, ale ta moc ji taky mohla zabít, jenom špatně zafouká vítr…

(pohled Cola)

Alici jsem pošeptal, jak dopadne a vyžíval se v jejím zoufalství. Pak jsem se přemístil k tomu, co chtěl zabít toho troufalce.

Vlkodlaka jsem se jediným pohledem zbavil. Toho Jasena, nebo jak se jmenuje, jsem si chtěl vychutnat…

Vyrazil jsem k němu. Sbíral se ze země, ale nevypadal, že by měl ze mě strach, spíš jako by čekal, že se mu budu chtít osobně pomstít. Alice ho o mně asi trochu poučila.

„Zemřeš,“ sykl jsem.

„Tak ať, ale Alice se ani nedotkneš!“

„To ani nemám v úmyslu.“

Zaměřil jsem na něj svůj pohled. Prohl se v křečích bolesti, ale nevydal ani sten. Hrdina. Po chvíli jsem toho nechal.

„Popros a já tě zabiju rychleji…“

„Nikdy!“ vyrazil ze sebe a sbíral se ze země.

„Jak chceš, půjdeme tou horší cestou.“

Znovu jsem zaútočil, ale nic se s ním najednou nedělo.

„Nemyslím.“ Za ním stála Bella a posměšně se usmívala.

„Ale, ale… Bella. Tak vyřídím napřed tebe.“

(pohled Carlisle)

Už jsem nestačil zabránit smrti Šejmuse a ani Nicka, ale ten už mrtvý byl…

Pak jsem uslyšel, jak mě Leo volá. Když jsem uviděl, koho drží v náručí, vyrazil jsem k němu. Klekl jsem si k ní a začal ji vyšetřovat.

„Nemůžu jí vyléčit, proč?“ křičel na mě Leo.

To, jak tenkrát Nessie léčila Bellu, bylo vážnější, ale tohle moc krvácelo, za chvilku už jí nebude pomoci. Bohužel, v tomhle ohledu byla víc člověk, než upír.

„Nevím! Mělo by to jít!"

Pak jsem ho uviděl. Jeden démon, stál asi deset metrů od nás a něco stále dokola šeptal. Kletbu. A nespouštěl z Nessie oči.

V tom se vedle něj objevila Alice.

„Moje sestra ne, ty parchante!“ zakřičela a skočila mu na záda. On se přestal soustředit.

„Zkus to teď!“ přikázal jsem Leovi a mezitím se snažil nějak zastavit krvácení.

(pohled Piper)

Stále jsem se soustředila na jednoho démona druhé kategorie. Poštvávala jsem ho proti ostatním démonům, ale bylo čím dát tím těžší ho ovládat. Vzpínal se, bojoval s mým vědomím a dokonce útočil i na to mé. To jsem si vážně nevybrala dobře, tenhle taky uměl proniknout do vědomí…

(pohled Paige)

Nessie věděla co dělá a ještě před bitvou mi dala pár lektvarů, kdyby se jí něco stalo. Dva už jsem použila, ostatní my byly k ničemu, ale měla jsem ještě eso v rukávu.

 Vyndala jsem tři flaštičky se sytě růžovým lektvarem, vonícím po skořici. Rozhlédla jsem se kolem. Démonů to byla spousta, vybrala jsem ty nejmocnější a hodila to po nich.

Otočili se na mě a následně se na mě podívali s ohromnou láskou a něhou v očích. Lektvar lásky zabral.

„Chcete mě? Dostane mě ten, kdo si moji ruku vybojuje. Ten kdo přežije!“ vyřkla jsem a ty tři se po sobě podívali. Pustili se do sebe a já odešla na pomoc Prue, která zase s někým mocným bojovala, tentokrát na tom ale byla zle…

(pohled Alice)

Věděla jsem, že Jazzovi sotva pomůžu, nedokázala bych proti Colovi bojovat… to dokáže akorát Bella.

Tak jsem se vydala zabít jiného démona, když jsem vedle sebe uslyšela, jak někdo někoho proklíná. Pak mi to došlo, ten démon proklínal Nessie!

S výkřikem jsem mu skočila na záda a začal další boj. Tancovali jsem okolo sebe v bojovém tanci, který pro jednoho skončí smrtí. Já však měla díky levitaci výhodu…

Konečně jsem ho zničila. Málem mi zabil sestru,… v tom jsem ale uslyšela další výkřik. To byl Edward. Vlci už ho trhali na kousky a já mu běžela na pomoc, snad nepřijdu pozdě…

(pohled Rose)

Démoni, kteří proti mě stáli byli už mrtví a já si právě obvazovala ruku, aby tolik nekrvácela, když jsem uslyšela výkřik. Tenhle výkřik dokázal roztrhat moje srdce na milion kousků, doslova ho rozdrtit v prach.

Rozběhla jsem se tím směrem, odkud jsem uslyšela Emmettův hlas. Přišla jsem ale pozdě. Emmett se na mě naposledy podíval a rty němě naznačil: Miluji tě, než mu ten démon utrhl hlavu. Odhodila jsem oba dva pryč, popadla nejbližší ostrý kámen a na jednoho skočila, bodajíc ho všude, kam to jen šlo, ten druhý už byl mrtvý, narazil totiž na kůl.

Démon naposledy vydechl a proměnil se v nic. Zhroutila jsem se. Začala nepřetržitě vzlykat, ale ještě jsem sebrala tu trochu síly, co jsem v sobě ještě měla a došla k lásce mého života, až teď jsem si opravdu uvědomila, že ho miluju.

Milovala jsem…

(pohled Sama)

Stál jsem nad mrtvým tělem vlkodlaka. Byl to už poslední vlkodlak, kterého si Cole přivedl, ostatní už byli mrtví, nebo s někým bojovali.

Rozhlédl jsem se kolem.

Na druhém konci louky seděla Rosalie na zemi a v rukách chovalo tělo mrtvého Emmetta. Kousek dál od ní démon právě zasadil Billie smrtelnou ránu, které se nestačila vyhnout. Prue na tom také byla zle, byla raněná a ošklivě. Edward byl na kusy, ale ještě žil. Vyrazil jsem směrem k Prue, tu jsem měl ještě šanci zachránit…

27. díl ; shrnutí ; 29. díl                   

Omlouvám se za zpoždění, ale mám toho teď trošku moc. Další kapitola bude konečná a měla bych na vás dotaz, budete chtít i epilog?

Autor: Jane006 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Čarodějky - 28. kapitola: