Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » „Bude líp, uvidíš...“ - 2. kapitola

„Ahoj tati,“ pozdravila jsem mile a velmi se přemáhala, aby z mého hlasu nevyzněla žádná starost. „Ahoj holčičko, tak moc rád tě slyším.“ Byl šťastný, další věc, proč mu nekazit dobrou náladu. „Já tebe taky, copak se děje?“

Od této kapitoly nečekejte žádný Philův výlev. I dívky jako je Bella se musí čas od času cítit šťastně, a tak je tu jedna pohodovější kapitola. Pěkné čtení, Vil. :)*

06.04.2012 (16:30) • vilinka • FanFiction na pokračování • komentováno 48× • zobrazeno 4692×

Bella

Po škole jsem měla sice namířeno někam, kde by mě ten hajzl nenašel, ale z části jsem tušila, že on by si mě dokázal najít všude, a tak jsem se vydala zpět domů. Šla jsem pomalu, chtěla jsem dojít až po matce, jako by to k něčemu bylo… Znásilní mě, i když tam bude Renée, je mu to úplně jedno. Avšak dnes by to mohlo být jinak.

„Blbko!“ ozvalo se mi v hlavě. „Přece tomu sama nechceš věřit? Je to hnusný a bezcitný násilník bez morálky a všeho, co by ho mohlo udržet na uzdě, tak si nevěř.“ Nejhorší bylo, že můj vnitřní hlas měl pravdu.

Ne, že bych si nějak zvlášť věřila, spíše jsem doufala v den, kdy ho třeba přejede auto a on zdechne. Pochybuju, že se mu tohle stane. Na to mám až příliš velkou smůlu. Proto budu trpět já a Phil si bude celý život jen užívat pocit moci, když mě přemůže. Nemám možnost se bránit ani požádat někoho o pomoc. A pokud ano, stejně mu to neřeknu, na to jsem příliš velký zbabělec. Nechci, aby se do toho zapletl popřípadě můj otec, co kdyby se mu něco stalo… Phil je schopný absolutně všeho.

Vtom se mi rozezvonil mobil. Byla jsem přesvědčená, že to je Phil. Jen představa na jeho rozzuřený hlas mě rozechvívala strachem.

Podívala jsem se na displej. Přece jen mě někdy potká trocha štěstí. Byl to Charlie a já se musela usmát. Určitě to bude něco důležitého, jindy mi nevolá, a tak se nebude zabývat mými problémy, které by ho jen znepokojily, a já bych mu je stejně nemohla kvůli svému strachu říct.

„Ahoj tati,“ pozdravila jsem mile a hodně se přemáhala, aby z mého hlasu nevyzněla žádná starost.

„Ahoj holčičko, tak moc rád tě slyším.“ Byl šťastný, další věc, proč mu nekazit dobrou náladu.

„Já tebe taky, copak se děje?“ Stereotypní otázka, kterou jsem mu pokaždé položila. Po ní vždy začal vyprávět a mě skoro nepustil ke slovu. Měl mi toho tolik co říct.

„Mělo by se něco dít?“ Zasmál se. „Volám ti jen tak, hodně dlouho jsme se neslyšeli a ty mi začínáš chybět.“

„Ty mně taky, Charlie. Jak se máš?“ Třeba když se budeme bavit jen o něm, nebudu se muset tolik přetvařovat a štěstí přijde samo.

„Moc dobře. Ve Forks nejsou skoro žádné problémy, tedy až na pár medvědů, ale to už vyřešili chlapi z La Push, opravdu moc mi pomáhají.“ Nepamatovala jsem si, kdy byl naposledy až takto výřečný, muselo se něco stát. Tohle nebyl můj zamlklý, věčně samotářský otec.

„Tati, co se děje?“ snažila jsem se to z něj dostat.

„Tak dobře, zlatíčko. Já… já jsem se zasnoubil,“ vylezlo z něj nakonec. Byla to nečekaná zpráva, něco takového jsem nepředpokládala, ale udělalo mi to obrovskou radost. Konečně bude šťastný. Konečně si našel někoho, koho by mohl po mé matce milovat. „Nemyslíš, nemyslíš, že je to špatně?“ strachoval se, jako by mohlo mé slovo něco ovlivnit. Pochybovala jsem, že mohlo, pokud ji miloval, nikdo by nic nezmohl.

„Vůbec, je to spíše moc dobře. Jsem za tebe moc ráda, tati. Konečně budeš šťastný,“ přesvědčovala jsem ho. Tohle byla zpráva, která mě zbavila všech černých myšlenek na mého otčíma. Konečně jsem mohla být alespoň na malou chvíli šťastná, přestože jsem věděla, že jakmile mu položím telefon, má dobrá nálada vyprchá a já se budu muset vydat vstříc mému domovu.

„A kdo to je? Znám ji?“ Tyhle otázky se mi honily hlavou a já se na ně po chvíli mlčení a prožívání té pěkné chvilky musela zeptat.

„Možná ano. Pamatuješ si na paní Newtonovou?“ zeptal se. Bylo jasné, že to byla ona, ale copak není vdaná?

„Ano, pamatuji. Ale, tati, ta je vdaná…“ Věta odezněla do ticha.

„Bells, ač je mi to líto, z části jsem šťastný. Její manžel před pár lety zemřel a my se dali dohromady. Nechtěl jsem ti to říkat, dokud náš vztah nebyl dostatečně vážný,“ uklidňoval mě.

„Ještě, že tak. Tati, málem jsem si o tobě začala myslet… No, to je jedno, hlavně, že jsi šťastný.“ Usmála jsem se, a i když to nemohl vidět, snažila jsem se, aby to bylo poznat z mého hlasu.

„Děkuju ti, Bello. Opravdu mě těší, že nemáš nic proti mému rozhodnutí. Uvidíš, že jakmile přijedeš, Nicole a její syn Mike, se ti zalíbí. Oba jsou moc milí, navíc Mike se mi už svěřil, že by tě rád poznal,“ básnil a já ho nechávala. Jen ať si vylije svou výbornou náladu, když ji má…

„Moc ti to přeju.“ Tohle byla věta ze srdce. „Určitě budeš pro Mikea skvělým otcem, stejně jako pro mě.“ Počítala jsem, že tohle je jedna z jeho hlavních starostí… Mike.

„Myslíš? Dřív, než jsem ho poznal, jsem se obával, že mě vůbec nepřijme, ale vzal to dobře. Avšak stále se obávám, co bude dál, až mu oznámíme tuto novinu.“

„Tak on to ještě neví?“ Bylo to udivující, nemyslela jsem si, že se to dozvím dřív.

„Ano, jsi první, komu jsme se to rozhodli říct. Myslím, že je to tak správné,“ dušoval se a já byla ráda. Aspoň někdo si mě na tom světě váží…

„Tak v tom případě myslím, že to přijme skvěle. Možná ho neznám, ale myslím, že to bude hodný a sympatický kluk. Není čeho se bát.“ Bylo udivující, jak se můj otec v jedné chvíli radoval a v té druhé byl ze všeho tak neuvěřitelně nejistý.

„No nic, zlato. Už budu muset jít, jsem v práci, tak si pak ještě zavoláme kvůli svatbě, ano?“

„Jistě, tati, měj se pěkně.“ Okamžitě jsem mobil položila, aby se nestihl zeptat na nic konkrétního okolo mě, to jsem opravdu nepotřebovala. Mobil jsem vložila do kabelky a pokračovala dál, směrem domů. Už teď, několik kilometrů od něj, jsem se psychicky připravovala na tu hrůzu, co nastane. Řev, facky, řev a zase facky. Tohle bude určitě následovat hned po tom, co projdu vchodovými dveřmi. Pokud si pro mě však nepřijede sem, což nevím jak… Ani neví, kde jsem. On je ale schopný všeho, snad tohoto ne.

Kráčela jsem dál, dokud vedle mě nezastavilo černé auto. Jeho auto. Měla jsem dvě možnosti. Jedna byla utéct a druhá zůstat a poslušně se nechat odvézt domů. Ani u jedné jsem neměla zaručeno, že přežiju, ale zůstala jsem stát. Co už může být horší, než že teď vystoupí z auta a vrazí mi facku? Která je tak silná, že přistanu na kapotě jeho auta…

---

Nejprve bych vám chtěla poděkovat za komentáře u minulé kapitoly. Ani si nedokážete představit, jak moc mě potěšily. ♥ Jsem ráda, že jsem získala tak úžasné čtenáře, kterým se taková povídka líbí, i když její téma není úplně mírumilovné. :)

Doufám, že tu bude podobný počet komentářů, protože mi to dodává chuť psát. ♥

---

Kapitolu bych chtěla věnovat enchantress a kikusce. Holky, díky vašim slovům se musím neustále usmívat a už vám začínám důvěřovat, že až tak hrozná v psaní nebudu. :-*

A pak lolalitě. Je opravdu málo lidí, kteří dokáží aspoň z části chápat, jak se doopravdy cítím. Ty to dokážeš a já si toho cením, děkuju. ♥

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: vilinka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek „Bude líp, uvidíš...“ - 2. kapitola:

Krása

Tak, další pozitivní věc je, že má super tátu, který se bude ženit, takže by mohla přijet na svatbu, pokud ji pustí, a mohla by tam nakonec zůstat. Jo, pevně veřim tomu, že to tak bude.
Píšeš skvěle, jdu dál.

Ďalšia krásna kapitola, Vill si úžasná neviem ako to dokážeš opísať tak úžasne! Dúfam že pôjde do Forks za otcom, a nech tam ostane... Určite jej tam bude oveľa lepšie, ako s Philom! Fuj, to je gebuzák... Neznášam ho, v tejto poviedke je to pre mňa netvor! Neznášam ho!

Ou...
Ty tej Belle dáváš do těla. Je vidět, že ten Phil je fakticky psychopat. Projíždí celým městem, aby ji našel a... Dobře, na to nebudu myslet. Mlátit jo, ale nic víc!!!
Krásné zpracování, četlo se to samo. Fantastický děj, úžasný slovosled... Co dodat?

krásné ať už je další..

ať jede k Charilemu

wowo, moc se těším na další :)

pěkné...

je uzasna mas talent :)

je to opravdu úžasná povídka...doufám, že se Edward brzo ozve a že Bells pojede brzo do Forks...

Páni! Super povídka. Chudák Bella.

páni píšeš naprosto užasně doufám že nová kapitola bude co nejdřív protože začínám být závyslá takže piš piš piš

ta povídje je úžasná :D

Jsem ráda, že jsi Belle nechala trochu oddychu, kapitola byla moc hezká, Charlie je tady úplně suprový táta.
Jinak... ani nevím, co mám čekat od příští kapitoly. Jsem zvědavá na její rozhodnutí.

už aby byla další kapitola prosím prosím že Bella zůstane ve Forks bydlet že jo?

už se nemůžu dočkat další kapitoli doufám že bude co nejdříve

tak tohle byla zase síla, doufám že v tom autě neni ten blbec. Bella by měla hodně rychle utéct k tátovi, snad jí nestihne znásilnit, idkyž o tom ze směru tvé povídky dost pochybuji
Skláním se před tebou a tímto tematem a tvou odvahou

Som zvedavá na ďalšiu kapitolu. Nemyslím, že v tom aute bude jej nevlastný otec, ale nechám sa prekvapiť... no je to dosť zaujímavé. Myslím si, že ma táto poviedka chytila. Zase nebudem vedieť zaspať, budem uvažovať nad tým ako by to mohlo pokračovať No, čo dodať, asi len

Vilí,
teď nemám slov z dvou důvodů. První je, že jsi mě opět překvapila úžasně propracovanou kapitolou. Belly je mi opravdu líto, ale myslím si, že by se měla, co nejdříve dostat do toho malého městečka Forks, kde by se mohla na pár dní zbavit toho děsného strachu. Teď se akorát bojím další kapitoly, protože už ten konec mě vyděsil. Možná se budu opakovat, ale Phil je kretén. Chápu, že je to jen postava v tvé dokonalé povídce, ale chováním mě děsí a činy ještě víc. No a Renée je totálně slepá a blbá. Řekněme to v pár slovech. Bella má život na dvě věci, ale stále doufám, že se tam objeví ten Edík a zachrání ji - jinak za sebe neručím!

Takže si to shrneme... Povídka je úžasná, ale to už jsem ti mnohokrát říkala, ale já si nedokážu pomoct! A to že si začínáš teď věřit, že píšeš skvěle... Co ti k tomu mám sakra říct?! Vždyť píšeš skvěle celou dobu. Na to nezapomínej! Takže kapitola se mi jako vždy moc líbila!

A teď, proč jsem přišla o mé slova... Druhým je to věnování na konci kapitoly. Moc ti děkuji a nevíš, jaká to je pro mě čest! A za těch pár slov děkovat nemusíš, protože nevíš, co se mi honilo hlavou a věř, že v hlavě toho bylo mnohem víc!

A závěrem, ti chci poděkovat, že mám tu možnost číst tuhle povídku. Jsi skvělá autorka a skvěle do dokážeš hodit i na "papír". Jsi prostě dokonalá! Takže už se těším na další kapitolu, i když těšit se na to, co ten kretén udělá je vážně děsný, ale já věřím, že Bella bude jednou šťastná.

Zaujímavý vývin situácie. Som zvedavá, ako sa to bude s Charliem a Mikom ďalej vyvíjať.

Tak to bola sila. Ona trpí a nič nepovie, lebo chce aby boli všetci šťastný a sama si šťastie nedopraje. Je statočná. Na jednej strane si človek povie, prečo to nevykričí celému svetu, ale na druhej strane je to jasné. Ak by to povedala, neverili by jej. Ak by jej verilo, nič sa nedá vyriešiť z dňa na deň a kam by šla? Musela by späť k Philovi a to by až bolo peklo. Strach a neistota sú strašné. Verím ti každé slovo. Bella sa teší s Charliem a jeho svadba je ďalší klinček do rakvy, prečo o tom nepovedať. Ak by to povedala, skazila by mu šťastie. Bože, to je teda situácia. Silný príbeh.

Píšeš nádherně a já se těším na další pokračování tohohle pravdivého příběhu

No... já určitě patřím mezi věrné čtenáře, Vili. Tahle kapitola... já vlastně ani nevím, co ti na to mám říct. Tak mě ta povídka vzala, že jsem úplně zapomněla používat slova. Píšeš nádherně, napínavě, dokážeš upoutat pozornost, je to dokonalé!

krásna kapitola veľmi sa teším na ďalšiu

Trošku ma mrzí, že je kapitola taká krátka Toto je moja ďalšia závislosť a.... no, proste ma mrzí, že je to krátke.. Viem, asi nemáš čas..
Kapitola bola veľmi pekná, krásne sa to čítalo. Máš fakt krásny štýl písania a skvelé nápady. Mne vôbec nevadí, že je poviedka na takúto tému. Veď predsa musíme skúsiť niečo nové, nie?
Veľmi sa ti to podarilo, aj keď ťa karhám za ten koniec....Také napínavé? To snáď nemyslíš vážne.. No, tak mi neostáva nič iné, než si počkať na ďalšiu kapitolu.

nádherna kapitolka dufam že bude rýchlo ďalšia

nádherná kapitolka klaním se před tebou

aká krátka kapitola.. no toto.. inak som veľmi zvedavá ako sa do toho dostane Edward mohla by sa Bella presťahovať a tak teším sa na ďalšiu

Vil, zlato moje, ďakujem za venovanie, potešilo ma to, ale nemuselo byť. Píšeš krásne a raz mi uveríš. Už teraz si malinko nalomená a ja to dokončím, uvidíš, zlato. Čestné skautské. (Nehnevaj sa za tých skautov, nemohla som si pomôcť. )
No a teraz k Belle... Zase som toho chcela veľa povedať, ale počítaj s tým, že polovicu som už zabudla, takže aspoň to, čo si pamätám.
Musím však priznať, že ma trochu štvú Belline pesimistické myšlienky. Necháp ma zle, ja chápem, že to má Bella ťažké a tú situáciu jej vážne nezávidím, ale zišlo by sa niekedy myslieť na niečo pekné. Ja pevne verím, že napriek všetkému sa niečo také nájde.
No a hrozne moc, moc, moc ma potešil telefonát Charlieho. Je vidno, že on svoju dcéru naozaj miluje a váži si ju, preto nechápem, prečo Bella nežije s ním. Určite by bola šťastnejšia a mala by pokoj od Phila. No a Charlie sa ide ženiť a Bells bude mať súrodencov. Hrozne sa nato teším. No mám taký pocit, že Charlieho svadba bude dôvod Bellinho príchodu do Forks a zrejme tam stretne Cullenovcov... A dokonca mám aj také tušenie, že Mike bude tiež veľmi dôležitá postava, či ani nie? Uvidíme. Priznám sa ti, Vil, mám toľko otázok, ale na nič sa radšej nepýtam. Nechcem si pokaziť tie magické pocity, ktoré vo mne tento článok zanechal. Budem príjemne zvedavá a natešená na ďalšiu kapitolku. A pevne verím, že bude čoskoro. No nič, Vil, idem pomaly písať, nech ti pošlem ten mail. Zatiaľ pá. A ešte musím dodať, že to bolo dokonalé. Na tom trvám a vždy trvať budem, ty píšeš úžasne! A môžeš vravieť čo len chceš.

krása

ááách... boože... len nech jej Phil neublíži... joj... dúfam, že jej niekto pomôže... ááách... musí to byť pre ňu hrozné, žiť stále v strachu... prečo to tá motana nepovie Charliemu??? Veď je to policajt a k tomu jej otec... určite by jej pomohol... aj by si ju zobral k sebe... tešííím sa na pokračovania.. teda, dúfam, že sa môžem tešiť... len nech ju, chúďa, neznásilní... to by sa asi už celkom zrútila... a čo Edward??? Bude tu??? píšeš pútavo... táto poviedka je naozaj chytľavá...

prosím nek ju neznáilný prosím nedovol to .....inak super kapitola rýchlo pokračko prosím prosím prosím

píšeš úžasně..dokážu se do toho vžít a uplnš si pedstavit jak hrozný to asi pro ni je....jen tak dál!

Achjo, co ten konec? Vůbec se mi nelíbí, doufám, že jí neublíží.
Tato kapitola je naprosto úžasná.
Snad se co nejřív objeví Edward.
Těším se na další kapitolu

Musím říct, ty teda umíš ukončit kapitolu. Už teď se těším na další díl. Tenhle byl, stejně jako ten předchozí, úžasný. A samozřejmě se těším na Edwarda a doufám, že se co nejdřív objeví. Takže zkráceně: Hurá do psaní, ať tu máme co nejdřív další úžasnou kapitolu

Přidat komentář:

Nick:

Text: