Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home » Holka od koní - 16. kapitola

11.06.2011 (09:30) • Werunecka • • komentováno 7× • zobrazeno 1941×

***Pohled Edward***

Já jsem idiot, proč jsem jí to musel připomenout? Jsem bezcitný!

Ale musel jsem uznat, že když se mračí, nehorázně jí to sluší. Zároveň mi to ovšem rve srdce. Nechtěl jsem, aby se tak cítila a tak jsem ji pohladil po tváři a ona se o moji ruku opřela a zavřela oči.

Najednou mě přepadla nehorázná touha pocítit její měkké rty na mých. Naklonil jsem se k ní a opřel své čelo o její. Neprotestovala.

„Omlouvám se,“ zašeptal jsem a zavřel oči. Byl to opojný pocit.

A pak jsem utrpěl šok. Já se tu přemlouvám, že jí políbím, ale ona to vyřešila za mne. Naklonila se a rty mi přejela po mých.

Byl to výbuch v mém těle. Bylo to zvláštní a smrtelné. Tolik spalující a příjemné zároveň. Pocítil jsem i agresivitu vůči tomu, kdo by jí chtěl ublížit. Byl bych schopný i zabít jen pro ni. Okamžitě jsem zatoužil po ní a její krvy.

Dychtivě jsem se k ní naklonil a políbil ji. Bella neotálela a polibky mi začala oplácet. Byl jsem zcela polapen v té opojné rauši, že jsem přeslechl i blížící se kroky.

Odtrhli jsme se od sebe až ve chvíli, když se rozrazily dveře a v nich stála Bellina matka.

***Pohled Reneé***

„To si děláš srandu, Charlie!“ křičela jsem na svého muže snad poprvé v životě.

„Ne, je to nejlepší způsob, jak by mohla Bells zase začít jezdit a může na něm i rehabilitovat,“ snažil se mi vysvětlit situaci manžel, ale já to okamžitě zavrhla.

„Naše dcera leží v nemocnici kvůli koním a ty chceš koupit nového?! Děláš si ze mě blázny, že?!“ křičela jsem dál.

„Necháme to rozhodnutí na naší holčičce,“ ukončil debatu a vzal klíčky od auta.

Lucy zase někam zmizela a navíc jsem zjistila, že chce změnit školu. Jak nesnášela rezervaci, tak teď tam chce chodit.

Vyjeli jsme směr nemocnice a cesta proběhla v klidu. Charlie určitě přemýšlel o tom novém koni a já na něj za to byla naštvaná.

Když jsme dojeli, Charlie šel za doktorem a já vyrazila přesvědčit Bells o tom, že na koně už nesedne.

Neobtěžovala jsem se s klepáním a vtrhla dovnitř. To co jsem uviděla, mi však vzalo dech.

„Můžeš nás nechat o samotě?“ optala jsem se toho kluka, který před chvílí líbal moji dceru, ledovým hlasem.

Ani nepípl a vydal se pryč. Než odešel, zabouchnul za sebou dveře.

„Kdo to byl?“ vyjela jsem na ni. Za jiných okolností bych byla i ráda, ale já byla naštvaná.

„E-Edward, mami, a nerozčiluj se,“ snažila se mě utišit Bella.

„Tak já se nemám rozčilovat? Co tu chtěl? Teda mimo toho, že tě líbal?“

„Přišel mě doučovat, je to spolužák. A co ti je vůbec do toho s kým tu jsem? Kdyby se mi ta nehoda nestala, ani by ses mě nezeptala, jaká byla škola!“ Vrátila mi to a já usoudila, že na toto téma se jí ještě zeptám.

„Co tu vůbec chceš? Kde je taťka?“ optala se mě.

„Jen jsem ti přišla říct, že jsme se s tvým otcem domluvili, že tě na koně a ke koním všeobecně už nepustíme. Máš školu, kterou zanedbáváš,“ řekla jsem a otočila se k odchodu.

Zavřela jsem dveře a uviděla Charlieho, který si to štráduje k pokoji.

„Bella spí, nebudeme ji rušit,“ řekla jsem a popadla ho za ruku. Nepotřebuji, aby jí vyzvonil, že kvůli ní koupí nového koně. Chtěla jsem, aby si uvědomila, že nejezdit bude pro ni to nejlepší.

***Pohled Belly***

Líbat se z klukem, jako je Edward Cullen je snad sen každé holky, ale takto ten sen končit neměl.

Jak mi to mohli udělat?! Jak mi to Charlie mohl udělat?! Ptala jsem se stále dokola a cítila, jak mi po tvářích kanou slzy.

Skryla jsem obličej v dlaních a pleskla sebou o postel. Celkem to bolelo, ale já tu tupou bolest ignorovala. Zajímala jsem se o tu intenzivnější a horší.

Jediné, co jsem teď před sebou viděla, byli plné stáje u našeho domu a louky s koňmi. A tak byl celkem šok, když mě kdosi posadil a objal.

Podle vůně jsem poznala, že je to Edward, a tak jsem ho objala a brečela mu na rameni. On mě chlácholivě hladil po vlasech a šeptal, že to bude dobrý.

Když už jsem neměla sílu brečet, donutil mě si lehnout a sundal mi pár slzami mokrých pramenů z obličeje.

„Co se stalo?“ vyptával se.

„Naši mi zakázali jezdit na koních,“ vysvětlila jsem mu a znovu mi začali téct slzy.

„To je divné, tvůj otec byl za Carlislem v pracovně a sdělil mu, že pro tebe koupí nového koně, abys mohla rehabilitovat,“ nechápala jsem, kam tím Edward míří.

„Lžeš! Mamka by mi nikdy nelhala!“ křikla jsem a odstrčila ho od sebe.

On se zvedl a vyšel ke dveřím.

Svoje nohy cítím natolik dobře, že by mě mohly udržet, přemýšlela jsem a přehodila nohy přes okraj postele. Když jsem však chtěla na nohy stoupnout, neunesly mne a já se řítila k zemi.

15. kapitola ** 16. kapitola ** 17. kapitola

Autor: Werunecka (Shrnutí povídek), v rubrice:

Sdílet

Diskuse pro článek Holka od koní - 16. kapitola: