Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Polibek od Edwarda s příchutí kouře 3

The Host


Polibek od Edwarda s příchutí kouře 3Já už nevím co říct, prý to nemám ukončit. Tak je tu pokráčko. Přečtěte si to a jsem zvědavá na vaše komenty a co dál... jestli ukončit nebo pokračovat... zatím jsem to dala jako kapitolovou, ale jestli řeknete, že mám skončit tak skončím to záleží jenom na vás, mám rozjetech hodně kapitolovek, ale pokud vás takhle zaujala tak ji dodělám, protože to vám musím říct se ze mě stal nenapravitelný spisovatel povídek, pořád se mi v hlavě rodí nové a nové nápady. Pokud řeknete po tomoto díle dost tak dost. Díky

Jacob:

Běžel jsem po lese a naslouchal jak moje vlčí tlapy lehce dopadali na měkkou lesní půdu. Téměř neslyšně. Jenom moje citlivé vlkodlačí uši to dokázali zaslechnout. Vlastně tady byl ještě jeden tvor, mě však nepříjemný, můj nepřítel na smrt. Nepřítel mého druhu. Nepřítel mého lidu. Nepřítel lidí. Nepřítel mé lásky. Lásky, která s tím tvorem chodila. Zuřil jsem nad tím ve dne v noci. Nemohl jsem to stále vytlačit z hlavy, i po tom co byla moje.

Prudce jsem se vyhnul obrovskému stromu, až mi tlapy kouzly po vlhkém listí. Váha celého těla sloužila zároveň i jako brzda. Zapřel jsem se zadními tlapami. Žádné zaváhání. Běžel jsem dál. Ani moje myšlenky nepřestali proudit v mé mysli. Naprosto otevřené ostatním, ale stejně by se to dřív nebo později ostatní dozvěděli na co myslím, že myslím jenom na ni. Na moji milou. Mou sladkou Bellu. Tu překrásnou Bellu, která byla před nějakou dobou konečně moje. Sice se mi dlouho před tím vyhýbala, dávala mi najevo, že miluje tu odpornou pijavici, ale já věděl, že víc miluje mě. Toho co chrání lidi a ne se jimi živí. Kdyby vy jste byli na jejím místě koho by jste si zvolili? Zrůdu co se živí lidmi nebo vlkodlaka co je chrání? Určitě mě. Věřím, že dozajista mě, protože já měl styl a smysl pro spravedlnost. Chránit lidi, před těmi pijavicemi je daleko lepší než se snažit bojovat s vlastní přirozeností. Kdykoliv můžete selhat a prostě někoho vysát. Kdyby se poprvé ta pijavice neudržela, tak by Bella nebyla moje, to mu musím nechat, ale taky by se nedostala do těch problémů do kterých se dostávala ne? Nemyslíte? Když to shrnu do pár krátkých bodů. Krátce po jejím příjezdu po ní šel upír lovec. Málem se z ní stal upír. Fuj. Nesnesl bych kdyby se z mé sladké Belly stala upírka. To bych opravdu nepřežil, ale když to vezmu logiky, pokud by nebyla jiná možnost… Raději to nebudu řešit, protože ta situace nenastane. Bella bude vždy člověk, sice měla problémy. Začala kouřit. Netušil jsem proč, ale napadla mě jediná možnost. Ta odporná pijavice. To určitě kvůli ní začala moje Bellinka kouřit. Kvůli němu onemocněla a zhroutila se a málem umřela. Nechtěli mě k ní skoro vůbec pustit.

Nemohl jsem přestat vzpomínat na naše začátky. Na začátky našeho vztahu. Mého a Belly. Tehdy ve stanu. Ten polibek. Byl tak nádherný a procítěný. Prostě říkal, že mě chce, kdyby tam venku nebyla ta Bellina pijavice a v okolí se nepotulovala ta další co se snažila moji lásku zabít tak by se TO už stalo tenkrát stalo už v tom stanu, ale Bella chtěla být opatrná a obezřetná, aby nedala svoji nevěru najevo před tím Edwardem. Snažila se mě stále dokola odmítat. Vypadalo to hodně věrohodně. Zřejmě to na něho docela zabralo.

Schválně jsem na Bellu dorážel pořád dokola, abych si ověřil její roli a hrála ji opravdu bravurně. Pokaždé mě odmítla. Každé odmítnutí bylo zuřivější jako by to bylo doopravdy. Nehnula při tom ani brvou. Ani mi to nepřipadalo jako hraní. Musela mě hodně milovat, když dokázala něco takového. Tohle bych nedokázal ani já. Opravdu ne. A to kouření muselo být součástí plánu. Dokonalého Bellina plánu. Vypadal ještě věrohodněji, protože když jsem jednou přišel pro Bellu před školu stála s jednou partičkou notný kus od budovy a už z dálky jsem cítil zápach těch minimálně tři sta složek co obsahují cigarety. Musel jsem se hodně přemáhat, abych nezačal zvracet na místě, ale Bellině dokonalému plánu, bych nedokázal nic vytknout, jenom ty cigarety. Lásce však člověk ani vlkodlak neporučí, i když po nich smrděla hůře než ty pijavice. Ten cigaretový kouř naprosto zastřel její přirozenou vůni. Nelíbilo se mi to, ale jakmile by byla moje, donutil bych ji hned skončit, ale věděl jsem, že asi odvykání navyklých kuřáků nebylo tak lehké. Přišel jsem tehdy až k ní, díval se na ni více než přátelsky. Její ruka se třásla, přesně ta ve která držela ta odpornou cigaretu. Hleděla na mě naprosto otráveně a naštvaně.

„Co zas Jacobe? Neřekla jsem ti, že tě už nikdy nechci vidět? Nestačilo ti to jednou?“

„Ne.“ Zašeptal jsem, sotva slyšitelně. Její kuřáčtí kamarádi napínali uši, aby slyšeli náš tichý rozhovor, který stejně nebyl o ničem důležitým. Já však, ale chtěl mluvit o důležitých věcech, ale ne před nimi.

„Jacobe,“ zavrčela na mě Bella mezi šluky a občasný ošklivým pokašláváním, které se mi nelíbilo ani za mák.

„Poslední rozhovor a dám ti pokoj. Jenom si promluvíme mezi čtyřma očima a už tě nebudu nikdy otravovat. Slibuju.“ Podíval jsem se na ni psíma očima a naklonil hlavu. Věděl jsem, že neodolá. Tomuhle ne. Jako psovi by mi to prošlo, ale jako člověku to bylo stoprocentní.

Měla rozzlobený pohled, který trochu zjihnul. Stále v něm však zůstávala podezřívavost. Té jsem nevěnoval pozornost. Kývla, že se mnou pojede. Jenže v jejích očích se mihlo ještě něco jiného. Něco co jsem nedokázal popsat. Byla to touha? Nebo i vášeň? Konečně nastala ta chvíle pro TO?

Nastoupili jsme do jejího náklaďáčku a jeli do rezervace a k našemu domu. Byla už docela tma. Skvělá doba na romantiku. Teda pokud by se mi podařila navázat. Táta naštěstí nebyl doma. Zdráhala se jít dovnitř, tak jsem ji chytil za ruku a zatáhl dovnitř. Moc se jí to nelíbilo. Trochu mi to připadalo divné, ale neřešil jsem to. V kuchyni zůstala stát jako solný sloup. Dál prostě nešla. Chtěla naši situaci řešit tam. Byly daleko lepší místa pro řešení našeho vztahu.

„Tak co Jacobe?“ složila ruce na hrudi a upřela na mě přísný pohled.

„Tady to už nemusíš hrát Bello. Vím, že jsi to celo dobu tak hrála před Edwardem, ale tady není a ani sem nesmí, tak shoď tu dokonalou masku a buď zase tou mou dokonalou sladkou Bellou. Tou která nekouří a stále se usmívá.“ Přešel jsem dva kroky a stál přímo před dní. Hřbetem ukazováku lehce nadzvednul ke své tváři. Polknul jsem když mi do obličeje dýchla dech prosycený těmi odpornými zplodinami, ale překousnul jsem to. Natáhnul jsme se k polibku. Odtrhla se.

„Co to děláš? A o čem to tu jako mluvíš? Jaká hra před Edwardem? Vážně nevím co se to s tebou děje Jacobe! Pořád za mnou lezeš jako nějaký pejsek a čekáš, že něco dostaneš, ale já nic nemám.“

„Přece mě miluješ a to kouření a to všechno okolo je kamufláž na Edwarda, abys ho odlákala od naší lásky.“ Přitáhnul jsem si ji k sobě. Zuřivě se na mě podívala. Oči jí vzpláli vztekem. Zmítala se v mé náruči.

„Já tě nemiluji! Toho koho miluji a milovala jsem a milovat navždy budu je Edward. Nikdo jiný v mém životě není.“

„Jenže v tom stanu.“ Zašeptal jsem.

„To byla chyba. Jestli jsi si z toho něco vyvodil tak je mi to líto, ale řekla jsem ti to už několikrát a nebyla to žádná hra ani maska. Miluji Edwarda. Ty jsi můj kamarád Jacobe. Na tom se nic nezmění. Kdy to pochopíš. Copak ti nestačí, že jsme kamarádi? Ne?“

„Ne!“ vřela se ve mně vzteky krev. Vzal jsem Bellu do náručí. Neměla proti mně šanci. Nemohla se ani bránit. Proti silnému vlkodlakovi prostě křehký člověk nic nezmohl. Odnesl jsem ji do svého pokoje a zabouchnul za sebou dveře. Surově jsem Bellu hodil na postel než stačila se jenom pohnou byl jsem hned u ní. Dívala se na mě naprosto vyděšeně a s děsem. Kroutila vyděšeně hlavou. Milovala tu pijavici a ne mě. A celou dobu mě vodila za nos. Rozzuřeně jsem z ní strhal všechno oblečení. Ležela přede mnou jenom tak. Celá nahá. Bělostná. Tak jak ji Bůh stvořil. Skryla si rukama svá dokonalá plná ňadra. Rychle jsem i ze sebe sundal oblečení. Moje touha vzrostla neuvěřitelnou rychlostí. Hladil jsem Bellu po celém těle, ale ona jenom bolestně kňukla. To mě ještě více vzrušovalo. Rukou jsem jí zajel mezi nohy, které měla pevně semknuté k sobě a roztáhnul jí je. Lačně se na ní zadíval. Znovu zavrtěla hlavou a skousla si ret. Nezmohla se ani na odpor. A konečně jsem do Belly vniknul. Nic tak úžasného jsem ve svém krátkém životě nezažil. Naše dvě těla se vlnila, ale ona odporem zavřela oči. Chytil jsem ji za ramena a rychle přirážel. Ona však oči neotvírala. Měla je k sobě pevně přimknuté a ruce stále zkřížené na hrudi.

„Bello!“ zakřičel jsem. Neodpovídala. „Bello! Dívej se mi do očí. Říkám ti dívej se mi do očí. Chci, aby ses mi dívala do očí. Aby ses dívala do očí tomu, kdo se s tebou poprvé miluje, abys věděla, že to není tak odporná pijavice.“ Řval jsem jí do tváře. Konečně otevřela oči. Zadíval jsem se do jejích čokoládových očí podlitých krví plných slz. Najednou jsem k ní už necítil lásku, byla pro mě jako kus masa se kterým si můžu dělat co chci. Díval jsem se do těch očí co naprosto postrádali vzdor a život. Užíval jsem si to. I ten sex byl dokonalý. Stále jsem dorážel, dokud jsem nedosáhl vrcholu. Odstrčil jsem Bellu na kraj postele odkud pomalu sjela na podlahu. Tak jak byla. Nahá a zničená. Klidně jsem se položil na postel a chystal se k odpočinku.

„Seber se a vypadni. Klidně si to řekni tomu svému upírovi a garantuji ti, že se vrátím.“ Na nic nečekala, sebrala se roztrhané oblečení a vyšla rozlámaně z pokoje.

Ještě několikrát jsem byl u ní v domě v noci, když nebyl Charlie doma. Přišel jsem v noci když spala. Probudil jsem ji. Kupodivu ta pijavice ji už v noci nehlídala. Bella bývala povolnější a já si ukojoval svoji touhu. A moje touha, touha vlkodlaka byla opravdu velká. Bella neprotestovala, protože se bála o tu svoji pijavici, ale stále jsem nechápal co na něm vidí. Kus ledu, ale já. Já byl lepší než on. Proč to neviděla.

Pak jednoho dne se objevil od hranic la Push Edward. Zřejmě byl na lovu. Přemýšlel jsem o našem prvním společném milování s Bellou. Samozřejmě mě za to smečka pořádně nenáviděla a chtěla vyřadit z kruhu, ale řekl jsem jim, že Bella je se mnou dobrovolně, ale bohužel na to neskočili, jak jinak že? Bohužel mi ta pijavice začala číst myšlenky zrovna ve chvíli kdy jsem na to začal myslet. Opravdu zábavné. Každý na jedné straně pomyslné čáry. Na hranicích mezi la Push a oblastí kde mohli ty pijavice lovit. Já byl samozřejmě jako člověk, ale za mnou stáli tři vlci. Za tou pijavicí nebyl nikdo. Bylo to k popukání. Ten pohled. Ten byl k nezaplacení. Kdybychom byli na neutrální půdě určitě bychom se do sebe pustili bez vytáček, ale byli jsme každý na jiné straně barikády. Tak se nic nestalo, ale to vrčení muselo být slyšet na míle daleko. Opravdu zábavné

Zastavil jsem kousek od Bellina domu a zavětřil. Ucítil jsem její pach a pach té pijavice. Tak už ji musel přivézt z nemocnice. Netušil, jsem jak moc je to vážné, ale ne snad moc. Sedl jsem si a pozoroval dům. Za chvíli vyběhla z domu Bella a opřela se o dům a vytáhla krabičku cigaret. Vytáhla jednu a zapálila si. Vykouřila jednu. A začala šíleně kašlat. Zaslechl jsem šílený dusot. Začal jsem pro jistotu couvat, aby mě to oporná pijavice nezaslechla. Tedy moje myšlenky. Zaběhl jsem daleko do lesa a naslouchal co se tam děje.

„Bello proč? Proč jsi to udělala?“ šeptal Edward a Bella se mezi záchvaty kašle snažila něco říct. „Bello.“

„Polib mě.“ Cože? Pak jsem slyšel, že se opravdu políbili, ale krev byla cítit na hony daleko. Zavrčel jsem, ale po chvíli se stalo něco naprosto neuvěřitelného. Běžel jsem blíž, abych si to potvrdil, přesně na místo jako před tím a se zavrčením se vrhnul na tu pijavici co byla přisátá k Bellině krku a sála její krev. Nemohl jsem dovolit, aby ji zabil nebo proměnil nebo něco podobného, ale podle toho, že se nemohl od její krve odtrhnout tak ji spíše zabíjel. Rychle jsem se rozběhnul a skočil. Strhnul ho na bok, tak prudce, že Bella bolestně vykřikla tvrdě hlavou dopadla na zem a tam zůstala ležet.

Edward se na mě zuřivě podíval. Z úst mu ještě odkapávala Bellina krev. Zlostně jsem na něj zavrčel a…

<<< SHRNUTÍ >>>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Polibek od Edwarda s příchutí kouře 3:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!