Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Polibek od Edwarda s příchutí kouře 2

The Host


Polibek od Edwarda s příchutí kouře 2Vyžádali jste si pokračování tak tady je. Chtěla bych ho věnovat mojí sestřičce... eunce ... moc jí děkuji za námět, který mi trochu podsunula. Měla jsem ho sice už namyšlený, ale ona ho nepřímo zdokonalila. Doufám, že se vám bude líbit a nebudete mě proklínat. Děkuji vám za ohlasy a komentáře a budu ráda za kritiku. Ale chtěla bych i komentář i k tomuto dílku moc vás prosím na kolenou díky. Přidán odkaz na 3 díl.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Edward:

Odnesl jsem Bellu do jejího pokoje. Konečně jsem z ní cítil přirozenou vůni a ne ty odporné cigarety, protože už několik dní nekouřila. Nemohl jsem však dostat z hlavy to co mi řekl Carlisle. Moje láska. Moje Bella měla umřít. Vzpomínal jsem na náš rozhovor v kanceláři, který mezi námi proběhl nahlas.

„Ona umírá?“

„Je mi to líto synu.“

„Přeci na tuberkulózu existují léky ne? Antibiotika. Dá se s tím něco dělat a neříkej, že ne. Znám tu nemoc. V dnešní době se na ni už dávno neumírá.“

„To máš pravdu synku, ale není to jenom o ní. Nemá jenom tuberkulózu.“

„Cože? To nemyslíš vážně!“

„Trpí vrozenou chorobou plic, kterou bychom nedokázali rozeznat ani jako upíři. Ani jako doktor bych ji nepoznal kdyby za mnou přišla na kontrolu. Projevila se tím kouřením a tuberkulózou. Je mi to líto chlapče. Nemůžu jí pomoci. Jako doktor ne, ale jako upír ano.“ tenkrát jsem se na něj zuřivě podíval a měl chuť ho na místě zabít.

„Ne. Na to ani nemysli Carlisle. Ani to nevyslovuj nahlas. Tohle nemůžu Belle udělat. Nechci zničit její duši! Chci, aby byla pořád taková jaká je! Co když se přeměna nepodaří! Co když ji nezvládneme a ona bude zabíjet lidi. Co když bude jako James? To bys chtěl? Já tedy ne! Za žádnou cenu!“

„Chceš tedy, aby zemřela v šílených bolestech Edwarde? To tedy chceš? Přece ji miluješ! Vidím ti to na očích. Po tom co jsi ji opustil, viděl jsem na tobě, že z toho málem puklo už dávno mrtvé srdce a když ti Rosalie řekla, že je Bella mrtvá jsi dobrovolně utekl do Itálie a tam jsi se chtěl nechat zabít. Dobrovolně a to kvůli ní. A teď když umírá kvůli tobě. Jenom díky tobě to chceš vzdát! Chceš ji nechat zemřít v šílených bolestech? Já tě nepoznávám Edwarde! Nikdy jsi tak sobecký nebyl! Nikdy jsi nemyslel jenom na sebe!“

„Já nemyslím na sebe! Myslím na její duši!“

„Ne ty myslíš na tu svoji! Myslíš jenom na to jak bys ji očistil od všeho co jsi jí kdy provedl, ale tím, že umře to neodčiníš. Tím, že ji proměníš a konečně ji začneš milovat tak jak si to zaslouží všechno odčiníš a očistíš tím svoji duši.“ Hodně jsem si vzal k srdci co mi řekl, ale když jsem pak viděl ležel Bellu na nemocničním lůžku, odmítnul jsem ji přeměnit. Už kvůli mně nebude trpět.

Položil jsem Bellu do postele v jejím pokoji, lehounce jako můj nejcennější poklad jako by to bylo naposledy co ji držím. Litoval jsem toho, že jsme se od sebe tak vzdálili. Bylo to špatné, ale i na druhou stranu dobré, protože Carlisle zjistil čím trpí, jenže pozdě. Přitáhnul jsem si Bellu do náručí. Cítil jsem jak z jejího těla sálá horkost. Zase měla horečku. Vzteky jsem zatnul zuby. Vzpomněl jsem si na tu dobu, kdy jsme my upíři a vlci z la Push se spoji v jedno a snažili se Bellu zachránit před Viktorii. Před očima mi běžela ta osudná noc co byla cesta k našemu postupnému odloučení. Tenkrát mě Bella poprvé nepřímo podvedla.

I když to byl jenom letmý polibek ve stanu, kdy se jí ten čokl dotknul. Jenže mu to nestačilo. Díky tomu, že jsem byl blízko tak jí dal na nějakou dobu pokoj, ale za pár dní to bylo horší, začal na Bellu dorážet, když viděl, že to mezi námi zase klape. Prostě nesnesl pomyšlení vztahu mezi upírem a člověkem. Nevěděl jsem o tom, protože Bella byla příliš hrdá na to, aby to někomu říkala. Nechtěla někoho s tím otravovat. Já hlupák si myslel, že to tak chtěla. Myslel jsem si, že to dělá schválně, mě natruc, ale bylo to přesně naopak, snažila se ho od sebe odehnat, ale nebylo to snadné, vlastně to ani nešlo. Příliš se vnucoval, a proto začala Bella kouřit ať se to přede mnou snažila jakkoli skrýt. Jenže cigaretový kouř naprosto překryl její dokonalou vůni. Ani různé voňavky nepomohli. To byl první ukazatel, že se něco děje, ale já to neviděl, byl jsem zaslepený svou láskou k ní. Spíše trápením, proč už se tolik ode mne odtahuje, proč nechce, abych pro ni jezdil, abych se jí dotýkal, abych ji líbal, i když mi nevoněla. Nechápal jsem to. Ani Alice mi to nedokázala říct, protože nic neviděla. Nevěděla jestli je to tím, že je s Jacobem, svým „přítelem“ nebo, že se z ní brzy stane upír, ale to by viděla nebo jestli umře, to bych viděl v jejích myšlenkách opravdu nerad. Nic však neříkala, nestěžovala si, netrápila se, nemluvila, prostě nic. Měl jsem na to přijít. Do té osudné noci. Jenže ani po ní se nic nezměnilo dokud mi to ten odporný smradlavý čokl neukázal v myšlenkách. Myslel jsem, že ho v té chvíli na místě zabiju. Prostě roztrhám na kusy. Za to co mojí Bellince udělal, že si dovolil na ní vztáhnout ruku. Tak sprostě si jí vzít, když ani nechtěla. Viděl jsem v jeho myšlenkách jak se bránila. Nechtěla to. Bránila se ze všech sil. Jak to pro mě ve svých myšlenkách probíral vteřinu po vteřině. Jak se ji prvně snažil přemluvit. Když neuspěl uchýlil se k násilí. Silou ji natlačil na postel kde z ní ztrhal všechno oblečení. Měla v očích děs a strach. Ruce měla zkřížené na hrudi, ale to mu vůbec nevadilo. Sundal si oblečení. Bella odporem zavřela oči. Jacob si na ni lehnul a vniknul do ní. Vzteky jsem sevřel víčka, ale ty odporné obrazy mi stále běhaly před očima. Snažil jsem se je zahnat, ale byli jako léty zažraná špína, které se nemůžete zabavit, i když to pořád drhnete pořád to tam je.

Otevřel jsem oči a viděl před sebou Bellu. Cítil její dokonalou vůni, dotýkal se její bledé a horké kůže. V té chvíli se ty obrazy zase vrátili přesně ve chvíli kdy skončili. Jak se Jacob díval Belle do tváře. Jak pod svým rozpáleným tělem drtil její křehké tělo. Rukama svíral útlá ramena a celu dobu na ni křičel, aby se mu při tom dívala do očí. Donutil ji, aby otevřela oči. Měla je podlité krví a plné slz. Ztratili veškerou jiskru. Veškerou předešlou krásu. S tímto zážitkem odešla minulá Bella a přišla kouřící Bella, nemocná Bella, umírající ‚Bella, trpící Bella, konečně moje Bella, ale Bella, která by raději měla umřít, aby se už nemusela dívat do očí upírovi, který jí způsobil tato neuvěřitelná muka. Kvůli kterému ji znásilnil nejlepší kamarád. Nikdy ji neproměním. Nikdy. To se nestane, protože to by se mi musela dívat do očí navždy. To bych opravdu nedopustil. Nedovolím, aby tak andělská bytost se nadále dívala do očí takovému hříšníkovi, který zabíjel lidi a zabíjí i ji.

Bella se začala vrtět v mém náručí. Povolil jsem sevření. Opatrně se z něj vymotala a vstala. Trochu se motala, ale pevně stála na svých nemotorných nohách. Mířila ke dveřím. Dostal jsem podezření, že by mohla jít kouřit.

„Kam jdeš?“ zeptal jsem se jí. Nechtěl jsem jí nechat někam odejít bez dozoru.

„Jenom dolů se napít.“ Položila ruku na kliku. Tvářila se nevinně. Jako andílek. Moc jí to slušelo. I když měla tvář bledší možná než já, ale stále vypadala dokonale, jak se jí dlouhé hnědé vlasy vlnili kolem obličeje.

„Donesu ti to. Zůstaň ležet.“ Zavrtěla hlavou.

„Edwarde.“ Zvedla rozzlobeně obočí. Dělala to tak vždycky. „Zvládnu to sama. Potřebuju trošku chodit. Nechci být ležící mrtvola už za života, když mě nechceš proměnit.“ Podíval jsem se na Bellu. Její tvář byla rozzlobená. Posadil jsem se čelem k oknu a zády k ní. „Nemám na výběr Edwarde a Carlisle přeměňuje lidi, kteří nemají na výběr. Prosím.“

„Běž se napít Bello.“ Odpověděl jsem jí tvrdě, naznačujíc konec rozhovoru.

„Tak fajn.“ Při odchodu dupala a pořádně praštila s dveřmi. Zavibroval celý pokoj. Vibrace se nesli celým pokojem. Vlny probíhali stěnami. Slyšel jsem ji dupat po schodech. Cítil jsem se hrozně. Jako bych nad ní znovu roznesl rozsudek smrti. Moment. Vždyť jsem to udělal. Jsem opravdu hajzl. Znovu a znovu. Tohle si opravdu nezasloužila. Nestačilo, že si toho už ve svém krátkém lidském životě prožila už tak dost zlého? Musím ji tak před smrtí stresovat? Musím být na ni tak zlý? Nemůžu být v jejích posledních dnech nebo týdnech na ni hodný? Chci na ni být hodný. Prostě chci, ale moc jsem si vyčítal, že se ode mne tak vzdálila. Po tom jak ji Jacob znásilnil. Hrubě se jí zmocnil. Když nemohl mít její lásku po dobrém, tak musel mít její tělo po zlém. Možná právě v tom bylo to naše odcizení. Bella mě nechtěla trápit. Alice jí řekla, že mi to Jacob ukázal. Nechtěla se mi to připomínat. Vůbec nemyslela na sebe. Myslela na lidi a upíry kolem sebe. Jenom na sebe ne. Nikdo nevěděl co se stalo. Trápila se s tím sama. A když jsem to konečně věděl, nechtěla, aby to někdo řešil. Řešila svoje problémy po svém. Právě díky Jacobovi začala kouřit. Díky němu se pomalu zabíjela a já ji teď vlastně nedokázal proměnit. Nedokázal jsem v sobě najít sílu ji proměnit. Nechtěl jsem, aby se dívala do očí vraha a ničitele jejího těla a života. Položil jsem se na postel a vdechoval vůni, která po ní zůstala. Byla tak krásná. Vrýval si do paměti tu vůni, abych až odejde na ni nikdy nezapomněl.

Vyrušil mě šílený kašel z venku doprovázený cigaretovým zápachem. To snad ne! Bello! Že to neudělala. Bleskově jsem doběhnul do přízemí. Kašel se ozýval ze dvorku. Ucítil jsem Bellinu krev. Vběhl jsem na dvorem právě v čas, abych svoji lásku zachytil do náručí, když se jí podlomili kolena. Kolem úst měla krev. Vykašlávala svoje plíce. Na zemi ležela krabička a nedopalek.

„Bello proč? Proč jsi to udělala?“ Přitáhnul jsem si ji k sobě blíž. A hladil ji po vlasech. Snažila se mi něco říct, ale díky kašli jí to moc nešlo. „Bello.“

„Polib mě.“ Vykašlala mezi krví. Přestal jsem raději dýchat, protože její krev byla velice lákavá, ale byla všude. Stékala jí po krku. Bolestně jsem polknul. Setřel jsem jí z úst krev. Cigaretový zápach nebyl přes tolik krve ani cítit. Přitáhnul jsem si ji blíž. Naše rty se setkali. Líbal jsem ji tvrdě, protože jsem věděl, že je to naposledy, vkládal jsem do polibku všechno co ve mně bylo. Z čeho se skládala moje upírská bytost. Co jsem ze sebe dokázal dostat. Překonal jsem toho netvora v sobě. Překonal jsem chuť na její krev a zapojil do našeho polibku i jazyk. Bellin jazyk byl od krve, ale dokázal jsem se ovládnout, i když se mi do zubů hrnul jed. Pohrával jsem si s našimi jazyky. Hráli dokonalou symfonii, kterou napsal sám život. Život který pro jednoho z nás končil. S nevolí jsem se od Belly oddaloval. Opět ji zachvátil ten strašný kašel co věstil smrt. Nezabránila tomu, aby krev vystříkla na můj obličej. Bylo to zvláštní. Horké kapky dopadli na můj obličej. Pomalu stékali po ledové skále jako by se nic nedělo. Bylo to tak lákavé, ukončit Bellin život. Jenom z ní vysát život, aby více netrpěla. Nemusela dále trpět. Mohl jsem jí zbavit bolesti během malé chvíle, ale zatnul jsem zuby.

Belliny oči po dlouhé době tak zvláště zajiskřili. Přesně jako když jsem se jí poprvé ukázal na slunci. Její oči zářili přesně jako moje kůže. Jako moře diamantů. Bolestně jsem se na ni podíval. Pomalu se nad ni nahnul. Nereagovala na můj pohyb. Odhalil jsem krk. Zavřel jsem oči a zakousnul se do krku a začal sát její úžasnou krev. Byla tak dokonalá jako Bella samotná, která se začala pod mým sevřením třást a…

<<< SHRNUTÍ >>>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Polibek od Edwarda s příchutí kouře 2:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!