Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Můj osud - 16. díl 1/2

cvbhjkjhjk


Můj osud - 16. díl 1/2Belle se vyjasní pár věcí. Prosím o komentáře. Díky

 

16.Vědma

Bella Swan (středa, ráno před odjezdem do školy)

Jelikož byla celá má noc bezesná, vzbudila jsem se již velice brzy ráno s pocitem vyspání. Pomalu jsem se vploužila do koupelny vykonat svoji obvyklou zkrášlovací proceduru. V županu a s ručníkem na hlavě bylo moje rozjímání nad hromadou oblečení v pokoji na posteli v době okolo šesté opravdu snadné. Asi po deseti minutách byl vybrán vítěz. Černé rifle.

Pro zbytek oblečení jsem běžela do auta, ve kterém včera zůstalo. Po pečlivém roztřídění zbyly dvě hromady - Alice a moje. Tu Alice jsem narovnala zpět do tašek a vrátila do auta. S tou mojí jsem utíkala do pokoje. I z této hromady vzešeli vítězové. Dokonce dva. Bylo to modré tričko s poměrně hlubokým výstřihem a bílá vesta. Vlasy skončily sepnuté do volného copu.

V kuchyni jsem snědla chléb s máslem a přemýšlela, co dál. Po chvíli mě snad něco osvítilo, nevím. I když jsem si jistá že je to úplná blbost udělám to. Odvezu Alici její oblečení.

Bylo kolem sedmé, když jsem za sebou ve zpětném zrcátku viděla náš dům. Na cestu od lesa k domu jsme si nějak vůbec nevzpomínala. Vyjela jsem města a ihned se prudkou otočkou, podobnou těm ve filmech, kde policisté pronásledují lupiče, otočila zpět na cestu ze které jsem přijela a vydala se stejným směrem, jako včera, když jsem vysadila Alici na cestě u lesa. Po několika minutovém pátrání jsem odbočila na cestu vedoucí do lesa. Trvalo zhruba deset minut, než jsem vůbec někam dojela. Bylo to rozcestí. Jedna cesta se stáčela na levou stranu, druhá vedla přímo. Bez rozmýšlení padla volba na cestu přímo, tudíž vpravo. Asi po dvacetiminutové jízdě lesem, který se zdál pořád stejný jsme to vzdala a rozhodla se vydat cestou vlevo. Bez úspěchu. Nechápu to vždyť tady chtěla Alice zastavit to tu nebydlí nebo co? Do začátku školy zbývalo necelých deset minut. Co teď čekat nebo jet do školy? Otec by asi nebyl nadšený, kdybych školu flákala. Bylo rozhodnuto. Jedu do školy, tam počkám na Alici a ta mi všechno vysvětlí.

***

Má zvonit. Na parkovišti stojím už jen já.

Za chvíli se u zatáčky před školou vyřítila auta, nejspíš Cullenovic rodinky. První bylo stříbrné Volvo.

 

 

Řidič bravurně vytočil i při velké rychlosti zatáčku a zajel na volné místo vedle schodů vedoucích k hlavním dveřím do budovy školy. S kvílením brzd se v zatáčce zjevil stříbrný Jeep.



Zajel na místo vedle Volva ze kterého vystoupil Edward. Z Jeepu vystoupili Emmett s Rossalií. Mezitím byl slyšet zvuk motorky právě projíždějící zatáčku rovněž ve velké rychlosti. Už chápu proč mi otec říkal že jezdí jako blázni.

Na motorce zaujímal místo řidiče Jasper, jeho spolujezdkyně byla Alice. Než jsem stihla zareagovat, Jasper na mě zamával. Jeho pozdrav jsem mu oplatila. Zaparkovali.

Zavolala jsem na Alici „Ali? Pojď sem. Prosím."sesedla z motorky a vydala se směrem ke mně. Ihned jakmile byla v dosahu, spustila jsem na ni. „Proč jsi mi neřekla pravdu? Proč jsi mi lhala?" všichni její sourozenci včetně ní se na mě podívali výrazem jako bych řekla něco, co jsem neměla. Alice prolomila ticho „V čem jsem ti lhala?" její zděšený výraz se uvolnil, když vyslechla moji odpověď „No lhala jsi mi v tom kde bydlíš." Povzdechla si. „A jak jsi na to přišla?" nadechla jsem se a začala vyprávět. „Včera jsi si u mě po nákupech zapomněla oblečení. Ráno jsem ti ho chtěla dovézt. Dojela jsem na místo kde jsem tě vyložila a pokračovala dál v cestě. Za chvíli se přede mnou objevilo rozcestí. Jela jsem asi dvacet minut každou z těch dvou cest a pořád nic. Žádný dům, jen les. Hustý, tmavý a nepřístupný. Takže z toho vyplívají dvě věci. První je že tam nebydlíte. Druhá teorie mě vede k závěru že za žádanou cenu nechcete, aby kdokoli věděl kde bydlíte." Zůstala na mě civět s polootevřenou pusou. „No tak tím pádem ti vyvrátím obě teorie." Promluvila po chvíli. „Protože tam bydlíme, a nejsme nepřístupní. Vystoupila jsem tak daleko proto, že se ráda procházím." Pokrčila jsem rameny a dodala si pro sebe „Hmm ráda prochází, mě to autem trvá víc jak dvacet minut a na žádný dům nenarazím a ona se ráda prochází." Na tváři jí přeběhl úšklebek. Asi mě slyšela. Parkovištěm se rozleh zvuk zvonku oznamující, že právě začala hodina. Na Alici jsem se omluvně usmála a vyrazila do třídy.

Angela seděla už na svém místě. Vlastně všichni seděli na svém místě, učitel tu naštěstí ještě nebyl. Přeběhla jsem učebnu a sedla si vedla Angely. „Co se stalo že jsi se hádala s Alicí?" ptala se ihned po mém dosednutí. Vykulila jsem na ni oči. „Jak o tom k sakru víš?" pokrčila ramena. „No ono to sledovala si celá škola z oken. Tak a čem jste se hádaly?" Angela patří asi mezi drbny co musí vědět všechno, určitě teda ví i o lyžáku. „No v něčem mi lhala. To je jedno. Ang?" vzhlédla ke mně

„Pojedeš na to lyžování do Colorada?"

„Do Colorada? Na lyžák?" přitakala jsem jí. „A ono se na nějakej jede?" nyní vypadala zaskočeně. Nikdy jsem ji zatím takhle vykolejenou neviděla. „Na jakej lyžák?" vypadala dotčeně, že o ničem neví. Když o ničem neví tak jí přece nebudu ničit radost. Třeba zrovna nedávala pozor když o tom mluvily.

„No Ang to je překvapení počkej si ještě." Chtěla jsem jí ještě něco říct ale učitel byl dotčený že rušíme jeho výklad. Pohotově zareagoval. „ Isabello! Angelo! Od sebe. Každá do jedné lavice, nejlépe každá do jiného rohu třídy!" poslušně jsem si vzala učebnice, penál a odkráčela do druhého rohu místnosti. V duchu jsem si přehrávala včerejší rozhovor s Alicí. Vždyť přece říkala že se o tom baví celá škola? A najednou o tom neví největší drbna světa? To mi nějak nejde do hlavy. Koukla jsem se na rozvrh. Další hodinu jsem měla mít španělštinu tam sedím s Jasperem ne? Zeptám se ho a pak se uvidí....

<<< Předchozí Následující >>>

Shrnutí povídek



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Můj osud - 16. díl 1/2:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!