Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Do skonání světa - 33.kapitola ( Sbohem )

Bree


Do skonání světa - 33.kapitola ( Sbohem )Takže další kapitolka s názvem Sbohem část 1. Bella se loučí a odýždí do Voltery. Všem zanechá ještě dárky na rozloučeno. Nejí/nepije a ani s nikým nemluví... A příští díl je z pohledu Edwarda.. Prosím zanechte nějaký komentář jak se vám tento díleček líbil či nelíbil

Z pohledu Belly:

 

Potom jsem dopisy hodila do obálky a na ně napsala pro koho to je. Nakonec mi podal Jean medailonky s fotkami a ty jsem dala do jednotlivých krabiček a na krabičky, pak napsala pro koho to je. Jako poslední věc kterou jsem teď ještě musela udělat je najít moji rodinu v tomto hnusně velkým centrum. Jean mi dal všechny čtyři balíčky s fotkami a já je uklidila do kabelky. Rozloučila jsem se s ním a šla najít Edwarda.

 

Edwarda jsem našla s Alicí a s Emmem v obchodě s oblečky pro děti. „ Ahoj, lásko máš všechno zařízené? " zeptal se napjatě. „ Ahoj, lásko už ano. Tak co jste nakoupily? " zeptala jsem se, se zájmem. „ Tuny a tuny oblečení. " oznámil Jaspere, který právě přišel s velkým Emmettem. „ Tak to jo. " usmála jsem se na ně. „ Myslím že pro dnešek máme všechno, teda jestli si ještě nechceš koupit něco ty Bello. " řekla Alice. „ No je tu jedna věc, ale na tu budu potřebovat Emmetta. Takže jestli chcete tak jeďte domů. " oznámila jsem. „ Tak dobrá na. " a podávala mi Emma. „ ne Alice ty jsi mě nepochopila já chci velkého Emma potřebuji s ním něco zařídit, ale neboj za hodinku budeme doma. " a Emma jí nechala v náruči. „ Ty chceš Emmetta a ne mě? " zeptal se uraženě Edward. „ Lásko, na tebe čeká doma překvápko je před domem a Emmetta potřebuji kvůli Rose a kdo ji zná líp než vlastní manžel? " zeptala jsem se. „ Dobrá. Tak jdeme Alice." Řekl a vzal si Emmettka do náruče. „ Miluji tě. " zavolala jsem za ním.

 

„ Co se bude dít? " zeptal se Emmett s úsměvem na tváři. „ Uvidíš, ale teď pojď máme na to vážně jen hodinu. " a táhla jsem ho ven z obchodu. Před centrem jsme ještě potkali naši rodinku. „ Lásko prosím tě nech všechno v kufru jak to tam je a vůbec se tam nedívej je to překvápko pro váš všechny a jestli to porušíš budu se hodně moc zlobit. " řekla jsem mu přísně. „ Neboj nikoho do kufru nepustím ani sebe. Přísahám " odpřísáhl mi to a potom mě políbil. „ Ros půjčím si Emmetta, lae do hodiny ti ho vrátím, teda vlastně nechceš jet s námi? " zeptala jsem se. „ Moc ráda. " řekla a připojila se k nám. „ Co a já nemůžu? " zeptali se všichni sborově. „ NE! Já je beru jen proto, že ví něco co vy nevíte. " usmála jsem se na ně. „ Tak jdeme. " zavelela jsem.

 

Mlčky mne následovali do doby než jsme zastavila u autosalonu. Vešli jsme tedy dovnitř. „ Emmette tebe jsem vzala abys sis vybral jedno nějaké auto. Předpokládala jsem že budeš chtít jeep, a proto jsem nás zavedla sem. Tak si mazej nějakého vybrat. " Emmettovi se rozzářily oči. „ Díky Bells. " a rychle se rozběhl do oddělení s jeepy. „ A po mě potřebuješ co? " zeptala se nedočkavě Rose. „ Víš chci koupit nějaké krásné autíčko Esme a Carlisle jenže nevím jaké a ty máš dobrý vkus poradila by jsi mi? " zeptala jsem se jí. „ Děkuji že ve mně máš důvěru, a popravdě vím co by se jím líbil. Chtěly si ho koupit, ale dosud nebyl čas... " vzala mě za ruku a vedla mě ke krásnému černému Ferrari F 430. Bylo perfektní takže jsem se rozhodla že jim ho koupím. „ Tak a teď Alici, ale té už sem vybrala. " řekla jsem jí. „ Copak je to za značku? " zeptala se mne. „ No víš jak Edward slíbil Alici to 911 Turbo? " zeptala jsem se. „ Ano to je dobrý nápad. " usmála se na mě. „ No a pak chci ještě jednou auto koupit tobě Rose. " řekla jsem potichu. „ Díky, Díky, Díky-ti a můžu si ho vybrat sama? " zeptala se s úsměvem v očích. „ Jasně " řekla jsem jí. Čapla mě za ruku a táhla k BMW Z4 „ Tak ho bereme a jedeme domů jinak se po nás budou shánět. " Nakonec si Emmett vybral místo jednoho Jeepu dva, ale já je zaplatila. Každý jsme nasedl do jednoho auta a ten zbytek jsme si nechaly odvést domů. Jely hned za námi takže každý dostane své auto hned.

 

Domů jsme přijely a zbytek rodiny hned vylezlo před dům. Všem se rozzářili oči. Rychle jsem vystoupila z auta a posbírala si všechny klíčky od aut. Těm co nám auta přivezly až jsem, tak jsem jim poděkovala a dala každému docela vysoké dýžko. Po chvilce odjely a já šla za svou rodinou která byla vyrovnaná na verandě. „ Carlisle a Esme. Chtěla jsem vám za všechno poděkovat a jako dík jsem vám koupila malý dáreček. " hodila jsem jim klíčky od auta. Oba dva se k němu rozběhly. „ Emmette, tady máš a ne že je hned zničíš. " a hodila jsem mu oboje dvoje klíčky Na řadu přišla Rose. „ Díky Rose že jsi mě už konečně vzala za rodinu. " a hodila jsem jí klíčky od jejího BMW. „ A nakonec ty Alice a Jaspere. Edward ti slíbil auto a zapomněl na to tak tady ho máš ode mne. " a hodila jsem jí poslední klíčky které jsem měla v rukou. Rozběhla jsem se Edwardovi do náruče. „ Líbí se ti tvoje autíčko lásko? " vášnivě mě políbil. „ Víc než to. Děkuji ti za všechny když oni to udělat neuměly " a usmál se. Jenže to neměl dělat protože se na nás všichni vrhly a my spadly na zem. „ Díky " to jsem slyšela od každého z rodiny poté mě objal a dal mi pusu na tvář.

 

„ Lásko já se chci zastavit u Charlieho a něco mu dát pojedeš se mnou? " udělala jsem na něj psí oči. „ Jasně že jo. " vzal mě za ruku a vyrazily jsme k novému Volvu. „ A co lov? " zařvali na nás všichni. „ Za chvíly jsme zpátky a pak vyrazíme ano? " na odpověď jsme nečekaly a vyrazili jsme k Charliemu.

 

Před domem jsme zastavili a Edward se chystal vystoupit. „ Edwarde, počkej tu hned přijdu já mu jen vážně něco dám. " kývl na souhlas a já se vydala k domu Charlie hned otevřel dveře a to jsem ani ještě nezaklepala. „ Ahoj tati. " pozdravila jsem ho. „ Já jsem tu jen na skok pojď na chvíly dovnitř jenom ti něco dám. " řekla jsem mu a šla ke kuchyňskému stolu. Z kabelky jsem vyndala jeden balíček fotek a medailonek pro něj. „ Na schovej si to a mysli na to že tě mám ráda. " políbila jsem ho na tvář. „ Ale já tomu nerozumím Bells. " usmála jsem se na něj. „ Neboj pochopíš to. Ale já už musím. Tati mám tě ráda a nikdy na tak suprovýho tátu nezapomenu. " objala jsem ho ještě jednou. „ Vlastně. Máma přijede zítra ráno na něco se s tebou domluvit, ale já tu nebudu prosím tě mohl bys jí toto dát? " podala jsem jí dva medailonky a balíček s fotkami. „ Jo jasně. " kývnul a dal to na stůl. „ Sbohem tati. " políbila jsem ho na tvář a utíkala zpátky k autu.

 

„ Edwarde teď jeď prosím k hranicím La Push. Prosím. " kývl hlavou na souhlas a rozjel se tam. Na stráži byl Jacob takže to budu mít rychle za sebou. Vyšla jsem z auta a zamířila jsem přímo k němu. Edward čekal v autě mezitím co já se pomalu ale jistě blížila k hranicím. „ Ahoj Jacobe. " pozdravila jsem ho. „ Bells " oči mu plály štěstím. „ Jen ti něco nesu. Na památku. " vytáhla jsem z kabelky medailonek. „ Na " podala jsem mu krabičku. „ Sbohem Jaku. " otočila jsem a šla k autu. „ Počkej Bells nechceš chvíly zůstat? " zavrtěla jsem hlavou. „ Promiň, ale nejde to. Sbohem. " díval se na mne zmateně. „ Sbohem Bells " nastoupila jsem rychle do auta a jely jsme konečně domů. Až teď jsem si uvědomila že toto je moje poslední jízda s Edwardem v autě.

 

Domů jsme přijely ani ne za pět minut a všichni na nás čekaly až vyrazíme. „ Víte co já mám ještě jedno překvápko tak jděte na lov já to zatím připravím ano? " udělala jsem nevinném kukuč a po chvilce přemlouvání souhlasily. Domluvily jsme se, že za nimi za chvíly přiběhnu. Edward mě nerad nechával samotnou, ale nakonec odešel taky. Doma jsem byla jen já a Emmettek. Šla jsem do auta a vytáhla jsem z něj dárky pro ně. Popsala jsem co komu patří a k dárkům dala tři dopisy. Pro Edwarda, pro Emma a pro celou rodinu. Kolem dopisů jsem rozestavěla krabičky s medailonky. Poslední dárek mi ovšem zůstal v ruce. Byl to prstýnek pro Edwarda. Vzala jsem si Emma do náruče a rozloučila jsem se s ním. Naposled jsem se podívala na dům a rozběhla se  za nimi na lov.

 

Šla jsem přímo za Edwardem ten už měl totiž po lovu a čekal na ostatní. „ Ahoj, lásko " pozdravila jsem ho naposledy. „ Tady máš ode mne ještě jeden malý dáreček. " a podala jsem mu krabičku s prstýnkem. Šla jsem k němu a vášnivě ho políbila. Emma jsem držela v rukou takže jsem ho pořádně nemohla políbit, ale líbali jsem se asi pět minut. „ Edwarde. Já tě miluju a chci abys věděl že na tebe nikdy nezapomenu. " znova jsem ho políbila tentokrát na rozloučenou. „ Bello proč se, se mnou loučíš? " smutně jsem se na něj podívala. „ Edwarde já jdu na lov nezapomeň že tě miluju prosím slib že na mě nezapomeneš. " prosila jsem ho. „ Slibuji, ale nedává mi to smysl když jdeš jen na lov. " zakroutila jsem hlavou. „ Edwarde až všichni přijdou vezmi Emma a běžte domů čeká na vás překvapení já už tam budu jen si chytím jednoho medvěda. Vezmi všechny a jeďte domů. Rozumíš. Miluju tě. " naposledy jsem ho políbila a rozběhla jsem se.

 

Neběžela jsem na lov, ale zpátky domů. Vzala jsem si doklady, telefon, fotky a jeden medailonek kde byla celá má rodina. Všechno oblečení jsem tam nechala. Rychle jsem běžela na letiště. Věděla jsem že kdybych čekala na let, tak by mě nejspíš zastavily proto jsem šla do hangáru kde bylo to krásné letadlo a vstoupila do něj. Nevěděla jsem jak se to řídí, ale Edward mi vždycky říkal ať poslouchám svoje instinkty tak jsem to udělala. Během chvilky jsem byla na obloze. Letěla jsem nad náš dům a naposledy jsem se na něj podívala. Celá má rodina právě přiběhla k domu. Neviděla bych je kdybych neměla ty báječné upíří smysly. Vydala jsem se tedy na cestu do Voltery.

 

Letadlo jsem nechala na letišti v Římě a do Voltery jsem jela autem které jsem si ukradla. Byla jsem před palácem a já věděla, že pokuď tam nevejdu teď už to nikdy neudělám. Vydala jsem se kupředu. Všichni se mi klidil z cesty až jsem dorazila před hlavní sál. Otevřela jsem ho a šla jsem přímo k Arovi. „ Ahoj otče. " pozdravila jsem ho. „ Isabello? Myslel jsem že tě už nikdy neuvidím. " oči mě nesnesitelně začaly pálit. Chtěla jsem plakat, ale nesměla jsem vypustit z úst jediný vzlyk. „ Vracím se. A to myslím na dlouhou dobu! " řekla jsem mu. „ To je báječné. " usmál se na mne a objal mě. Během chvilinku u mě byla Jane. „ Bello, Bello, jsem tak ráda že jsi tu. " objala mě že by člověku kosti praskaly.

 

Aro mě zavedl do mého pokoje a já jsem se poddala svým vzlykům. Celé dny jsem nevycházela a jen plakala bez slz. Po dvou týdnech za mnou přišel Aro, že máme akci. Bylo to blízko Forks a já nevěděla co dělat. Kdybych jim jela pomoci, tak bych se neudržela a rozběhla bych se za nimi a to jsem nesměla. Protože by mě sprovodily ze světa. Na tu akci jsem teda nejela a Aro věděl že bych v boji ani nevyhrála. Nechodila jsem na lov a ani jsem nevycházela. S Jane jsem se nebavila a s Arem taky ne.

 

SRPEN

 

ZÁŘÍ

 

ŘÍJEN

 

LISTOPAD

 

PROSINEC

 

Konečně jsem se trochu vzchopila a šla po dlouhé době na lov. Aro říkal že jsem jediná upírka která vydržela pět měsíců bez jídla. Ulovila jsem si tři pumy. Pumy které měl Edward tak rád. Co asi dělá a jak se mám Emmettek. I když jsem věděla že o jeho dětství přijdu těžko protože 1 rok upířího dítěte trvá skoro sedmnáct let, bylo mi smutno že ho nevidím jak se směje. Stýskalo se mi po moudrých radách Carlisle, po milující mamince Esme, Rose, která se stará jen sama o sebe, Emmettovi s jeho vtípky a Alici a Jasperovi. Ale nejvíc se mi stýskalo po mé největší lásce Edwardovy a mému andílkovi Emmettkovi.

<Shrnutí povídek>

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Do skonání světa - 33.kapitola ( Sbohem ):

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!