Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Do skonání světa - 32.kapitola

17.05.2009 (18:31) • IsabellaCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3168×

Z pohledu Belly:

Přede mnou stál anděl. Kde se tu zase vzal a co po mě chce? „ Ahoj Isabello. " pozdravil mě zdvořile. „ Co po mě chceš? " zeptala jsem se naštvaně. „ Mám pro tebe zprávu. " řekl smutným hlasem. „ Řekni mi že mě nechcete zabít... " zeptala jsem se. „ Isabello my tě nechceme zabít, ale tvým úkolem je vrátit se k otci a žít s ním. Vládnout světu upírů, tak jaký byl tvůj předchozí osud. Teď ho musíš splnit. Vím že se ti bude stýskat, ale ty se za nimi jednou vrátíš... " z hrudi se mi ozvaly vzlyky. „ Ne to ne. Já - já je nemůžu opustit. Prosím tohle mi nedělejte... " vzlykala jsem. Něčí ruce mě zvedly ohlédla jsem se byl to Jacob s Edwardem. „ Proč teď? Konečně jsem našla to co jsem těch sto padesát let neměla a vy mi to chcete vzít? Co když neposlechnu? " zeptala jsem se.

„ Isabello, pokuď se nevrátíš ke svému otci do dvou dnů budu tě muset sprovodit ze světa. Ale pokuď odjedeš budeš se moci po nějakém čase vrátit. Kdybychom tě opravdu musely zničit, byla by to strašná škoda jsi pro nás důležitá. Ale  to hlavní už by jsi neviděla nikdy svou rodinu a oni tebe. Neviděla by jsi nikoho byla by jsi v pekle. " znovu  a znovu se mi draly vzlyky z hrdla. „ Jak-jak to mám udělat. " zeptala jsem se. „ To je na tobě. " při tom se podíval na Edwarda a potom na Jacoba. „ Ty je ještě uvidíš, až uzná bůh za vhodné aby ses vrátila vrátím se i já, abych tě poslal zpátky domů. " řekl mi. „ Dobře udělám to, ale jen kvůli Emmettovi. " oznámila jsme mu. „ Sbohem Isabello. Uvidíme se za nějaký čas. " zamával křídly a odletěl.

Vrhla jsem se kolem krku Edwardovi. Nic nechápal, protože slyšel jen moje odpovědi a otázky. Byla jsem za to vděčná protože by mne nepustil a já musela odejít, abych ještě někdy spatřila Emmettkovu tvářičku. „ Bello co se děje? " zeptal se zděšeně. „ Už- už nic... " políbila jsem ho vášnivě, ale polibek nám přerušilo Jacobovo odkašlání. „ Sbohem Jacobe... " řekla jsem mu a objala ho, při tom jsem ho políbila na tvář. Vzala jsem Edwarda za ruku a táhla ho dolů za Charliem a Biilym.  „ Tati, my už jdeme. Bude se mi stýskat, chci abys věděl že tě mám strašně ráda a že na tebe nikdy nezapomenu. " pevně jsem ho objala. „ Sbohem " pošeptala jsem mu do ucha  a políbila ho na tvář. Poté jsem zamířila k Billymu. „ Děkuji, že jste mi pomohl tenkrát, jsem vám za to vděčná. " podala jsem mu ruku. Chvilku váhal a pak mi podal tu svou. Jemně jsem ji stiskla a poté ji pustila. „ Sbohem Charlie, Jacobe, Billy. " řekla jsem a šla ke dveřím.

Nastoupily jsme s Edwardem do auta. Sotva jsme vyjeli už zpustil. „ Co se to děje? " zeptal se netrpělivě. „ Nic se neděje, akorát jsem si uvědomila že už je nikdy nebudu moct vidě. Páč já nestárnu.... " to byla ta nejjednodušší výmluva, která mě napadla. Přijížděly jsme k domu Cullenů abychom jsme si vzaly Emmetta. „ Co kdybychom tu tak dva dny zůstaly? " navrhla jsem. „ Moc rád. " a zářivě se na mě usmál mým oblíbeným pokřiveným úsměvem. „ Alice? " zakřičela jsem na celý dům. „ Ano? " zeptala se mě. „ Co kdybychom šli celá rodiny zítra na nákupy, a potom si udělaly všichni společný lov? " navrhla jsem. Objala mě. „ Děkuji. " řekla dojatě. „  Nemáš za co. "  políbila jsem ji na tvář.

„ Rodinko? " zakřičela jsem na celý dům. Tentokrát přiběhly všichni. „ Mám nápad. S Alicí jsme se domluvily že půjdeme na nákupy a vy VŠICHNI půjdete s námi, potom by jsme si udělaly ještě malý společný lov. CO vy na to? " zeptala jsem se váhavě. „ Jo a já zůstanu s Emmem doma. " řekl Jasper s Emmettem. „ Ne, jdete všichni a před nákupem půjdeme udělat pár foteček jako rodina. Abychom tam byly všichni i s Emmem, když tak rychle roste. " řekla jsem přísně. „ Focení!!!! " zařval Emmett. „ Tak to jedem.. " usmál se.

Vzala jsem Edwarda za ruku a táhla ho do našeho pokoje. Sotva se zavřely dveře už jsem ho táhla k postely. Potom jsem ho hrubě na ni hodila a skočila na něj. Servala jsem z něj všechno oblečení začala ho líbat po celém těle. Vroucně mi to oplácel a nakonec strhl oblečení i ze mě. Chvíly jsme se ještě jenom líbali a potom do mě hrubě vnikl. Zajíkla jsem bolestí, ale ne že by mě to bolelo. Tato bolest byla způsobena tím že jsem věděla, že je to nejspíš naše poslední milování.

Celou noc jsme se milovali a až k ránu jsme se od sebe odtrhly. Užívala jsem si jeho blízkost a vrývala si do paměti jeho obličej, každou křivku jeho těla... O půl osmé ráno pro nás přišla Alice že už je čas. Tak tedy jsme se všichni oblékly do slušivého oblečení, které měla schované Alice pro tyto příležitosti a vyrazily. Nikdo nevěděl k jakému fotografovi chci jít a tak jsem jela s Edwardem první a oni nás následovaly. Jela jsem za Philovýmu kamarádovi. Je to dobrý fotograf a fotky vyvolá za pár minut. Navíc má svůj ateliér ve velkém obchodním centrum ve Seattle.

Alice žasla když jsme tam přijely, protože tu nikdy nebyla i když se sem chtěla už několikrát podívat. Vyšly jsme tedy do čtvrtého patra a zamířily jsme do ateliéru. „ Dobrý den je tu prosím Jean Tors Monetter? " zeptala jsem se milé recepční. „ Ano hned a vy jste objednána na focení? " zeptala se. „ Ne, ale jsem si jistá že nás vřele přivítá. " odpověděla jsem jí. „ Ale bez obědvání vás nemůžeme vzít máme plno. " řekla trochu naštvaným hlasem. „ A můžete mi Jeana zavolat? " křikla jsem na ni. „ A-Ano " rychle vyběhla do jeho kanceláře. „ Pane Monetter je tu nějaká dívka s rodinou chce vyfotit, jenže není objednána a nedá se odbýt. " vykoktala ze sebe. „ Neměly bychom se nejdříve tedy objednat? " zeptala se tiše Alice. „ Ne " zavrčela jsem.

Jean vyšel ze své kanceláře a zamířil k nám. Ani se na nás zatím nepodíval a začal mluvit. „ Je mi to líto, ale musíte se objednat... " poté se na nás konečně podíval. „ Bellinko? Jsi to ty? " usmál se na mě. „ Ano Jeane jsem. " řekla jsem a zamířila za ním. „ Prosím tě mohly by jsi mi udělat pár krásných foteček s mojí rodinou? Výš mám teď syna a tak bych... " nestihla jsem to doříct protože mě přerušil. „ Margaret? Prosím Vás všechno dneska přeobjednejte na jindy. Dnešek patří Berlince a její rodině. " řekl. „ Tak pojďte do mého ateliéru nafotíme krásné fotečky. " a pokynul nám rukou abychom šly za ním.

Ve fotkách jsme dělaly různé kombinace a potom jsem ho poprosila, aby udělal pár fotek s různými pozicemi jen mě a Edwarda. Nakonec jsme nafotily asi dvě stě šedesát fotek a já byla spokojená.  „ Takže teď Alice vezmi si je na starost a jděte do obchodů. Já za vámi za chvíly přijdu ano? Musím si něco zařídit, tady s Jeanem. " řekla jsem jí a ona se otáčela k odchodu. „ Já tu se tebou zůstanu a potom půjdeme spolu do obchodu. " řekl Edward. „ Ne vezmi si Emma a jděte nakupovat já si potřebuji promluvit s Jeanem o něčem soukromě. A prosím tě nesnaž se mu číst myšlenky nepůjde ti to. " řekla jsem mu a vášnivě jsem ho políbila. Poté se všichni odebraly na nákupy.

„ Jeane, mohla bych tě o něco požádat? " zeptala jsem se smutně. „ Ano o cokoliv. " řekl ihned. „ Za jak dlouho by jsi mohl mýt vyvolané ty fotky? " zeptala jsem se. „ Tak za půl ani ne hodiny. " usmál se na mne. „ Dobrá mohla bych tě prosím tě požádat abys mi ty fotky udělal celkem čtyřikrát? Bylo by to ode mne hodně troufalé? " věděla jsem že toto bude nadlouho, ale chtěla jsem dát Renné a Philovy, aby na mě měly památku, jedny zase Charliemu, jedny Cullenům a jedny si vzít sebou. „ ne zapojím všechny mašiny a myslím že to budu mít udělaná tak za hodinku. " řekl mi laskavě. „ Děkuji ti moc. " objala jsem ho. „ Budeš je chtít do čtyř balíčků že? " zeptal se. „ Ano každému dám jeden " usmála jsem se na něj. „ Dobrá pak tedy ti to vyrobím. Dám se do práce a ty jsi jdi zatím nakupovat ano? " kývla jsme na souhlas.

Jako do prvního obchodu jsem zamířila do zlatnictví kde jsem koupila jedenáct medailonků ve tvaru srdce. Poté jsem tam ještě koupila prsten pro Edwarda, kde uvnitř prstene bylo " Nikdy nezapomenu. Miluji tě! "  poté jsem vyrazila do obchodu s botami, kde jsem koupila Alici vysněné boty, které ji Jasper zakázal koupit. Protože řekl že je to mrhání peněz aby si kupovala boty za 35 000 €. Dále jsem vyrazila do obchodu s obrazy a koupila jsem jeden ze strašně vzácných a drahách, na to že byl stejně velký a ještě o něco menší než nákupní taška. Zamířila jsem také do sportovních potřeb a koupila jsem tam pár věcí na Emmettův oblíbený Baseball. Pro Rosalie jsem koupila dvoje šaty, které byly strašně drahé. Pro Jaspera jsem zase koupila album jeho oblíbené skupina a pro Esme jsem koupila starožitnou vázu.

Nakonec mi chyběly už jen dárky pro Emma a Edwarda. Emmovi jsem tedy koupila předražené oblečení a Edwardovi jsem koupila nové Volvo které jsem nechala poslat ke Cullenům domů. Mělo by tam dorazit asi tak za hodinu. Odnesla jsem rychle věci do auta a vrátila jsem se k ateliéru. Celé nákupy mi zabraly asi půl hodiny, ale protože jsem ještě potřeboval aby Jean něco udělal navíc šla jsem tedy dovnitř. „ Jeane, prosím tě ještě jednu laskavost potřebovala bych do těchto medailonků dát fotky je to na památku. " podala jsem mu Medailonky. „ Dobrá to není problém a jaké? " zeptal se a podal mi velkou obálku plnou fotek. Na první fotce jsem byla já a Edward. Na druhé já a Alice. Třetí byla s Jasperem, čtvrtá s Carlislem, pátá byla s Emmettem šestá byla s Rose, na sedmé jsem byla s Esme a na osmé s mým malým Emmem. Dále jsem vybrala fotku kde jsem byla jen sama a tu jsem nechala dát do tří medailonků, ty byly pro Jacoba, Charlieho a Renné. Poslední fotka kterou jsem vybrala byla pro mne a tam jsme byly všichni, celá naše rodina.

(Doporučuji si k tomuto postit tuto písničku:

http://www.youtube.com/watch?v=0bP6KI24YWM )

Potom jsem ještě požádal Jeana o tužku a papíry. Na které jsem napsala dopisy na rozloučenou. První byl pro Edwarda.

Edwarde, lásko

Miluji tě a věř mi že kdybych nemusela tak tě neopustím ale já musím jinak bych už neexistovala. Poručily mi abych odjela zpátky do Voltery a opustila vás. Pokuď bych to neudělala vzaly by mne a už by mě se na povrh zemský nikdy nevrátily. Je to těžké se loučit takto, ale kdybych ti to říkala do očí nepustil by jsi mě. Prosím tě postarej se o Emma a slib mi, že na mne nikdy nezapomeneš. Nesmím tě vidě, nesmím se s tebou stýkat a až tam nahoře uzná za vhodné pošle mne zpět k vám. Pokusím s nějak spojit s Andělem a požádat ho abych vám mohla aspoň volat, ale nevím jak to dopadne. Miluji tě a věř mi že kdyby nehrozilo že už tě nikdy neuvidí neodjela bych. Prosím dělej fotky jak Emm roste a stále mu mě připomínej, aby na mne nezapomněl. Já se ti vrátím doufám že brzy. Budu doufat, že na mne budeš čekat.

Miluji tě jsi ten jediný, kterého jsem kdy milovala a milovat budu. Vrátím se ti s láskou jenom tvoje Bella.

Další byl pro všechny Culleny:

Ahoj rodinko,

Chci aby jste věděly ž vás mám ráda, a že vás opustit nechci. Prosím vás postarejte se mi o Edwarda a Emma, aby neudělal nějakou hloupost. Od andělů jsem dostala úkol vrátit se do Voltery s tím že vás musím opustit a nikdy vás nebudu moci vidět, do doby než mi to nepovolí oni sami. Já osobně doufám že to nebude trvat dlouho jinak se zblázním. Pokuď bych toto porušila zabily by mne oni samy. Doufám že mi jednou odpustíte že jsem odešla.

Esme:

Prosím tě, chci abys věděla že tě mám moc ráda a že ti děkuji, že jsi mi dělala moji druhou mámu. Prosím postarej se mi o Edwarda a Emma.

Rose:

Vím jak moc jsi chtěla miminko a proto tě prosím, děj Emmovi mateřskou lásku kterou já mu dát na takovou dálku dát nemohu.

Emmette:

Prosím tě kdyby Edward chtěl udělat nějakou hloupost zadrž ho, protože jen ty ho můžeš zastavit. Děkuji že jsi mi dělal staršího bratra, protože lepšího bratra než jsi ty a Jasper jsem si přát nemohla.

Alice:

Promiň mi že jsi teď neviděla moji budoucnost a prosím odpusť, že tě takto opouštím. Prosím tě abys pomáhala Edwardovy abys sledovala všechno pro co se rozhone a v případě ho zastavila. Děkuji.

Carlisle:

Děkuji že jsi mi odrodil Emma a děkuji že jsi mne vzal do své rodiny, protože lepší rodinu jsem si nemohla přát.

Jaspere:

Prosím tě abys se postaral o Edwarda tak jako Emmett. Byl jsi můj skvělý bráška a vím že si pořád vyčítáš tu moji nevydařenou oslavu, ale prosím tě nevyčítej si to. Mám tě ráda.

Mám vás všechny ráda Sbohem.

A poslední dopis byl pro Emmettka:

Emme mám tě ráda a až toto budeš číst, tak asi už budeš velký kluk. Doufám že mi odpustíš že jsem nebyla u tvého dětství, ale já musela odejít. Doufám že se shledáme. Nikdy se nehádej s tatínkem má tě rád a poslouchej Rose, Alici a Esme tak jako kdyby byly tvoje maminky. Mám tě ráda a nikdy na tebe nezapomenu sbohem.

Miluji tě a nikdy tě nepřestanu milovat jsi to nejkrásnější děťátko, které jsem kdy viděla. S láskou tvoje máma: Isabella Marie Swan Cullenová.

<Shrnutí povídek>

Autor: IsabellaCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Do skonání světa - 32.kapitola: