Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Do skonání světa - 15

20.04.2009 (15:37) • IsabellaCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3741×

Z pohledu Belly:

„ Ahoj, Alice co tu děláš tak brzo? " zeptala jsem se a víc sem jí nevěnovala pozornosti. Šla jsem k Edwardovi a dala mu pusu. Potom jsem se obrátila a šla si udělat do kuchyně snídani. „ Tak Bello kdy můžeme vyrazit? " cupitala za mnou Alice. „ No já nevím prvně se najím a potom třeba můžeme. " „ Dobrá tak já se jdu dodívat na ten film jez rychle. Odcupitala zpátky do obýváku a já otevřela lednici byla tam spousta jídla a já nevěděla co si dát. Chvilku jsem přemýšlela, ale z přemýšlení mě vytrhly studené ruce obtočené kolem mého pasu. „ Můžu ti udělat snídaní. Lásko? " byl to Edward jak jinak. „ Tak jo a co bude k jídlu? " zeptala jsem se nevinně. „ No míchaná vajíčka? " „ super ty si dám " letmo jsem ho políbila a šla jsem si sednout ke stolu. Mezitím mi dělal vajíčka. Připravil mi jich tolik, že to byla porce jak pro mě tak pro něj a ještě by se mohla přidat Alice. „ Díky " poděkovala jsem mu a pustila jsem se do jídla. „ Není zač! " ani ne za dvě minuty jsem snědla celou porci. „ Nemáš ještě hlad? " zeptal se mě. „ Ne, ale šla bych si ještě na dvě hodinky lehnout, ale to nemůžu protože je Alice nedočkavá. " řekla jsem mu ospale na jeden dech.

Než sem se vzpamatovala tak jsem byla v jeho náruči a nesl mě nahoru do našeho pokoje. Položil mě na naši velkou postel a přikryl mě. „ Spi, já tě pak zbudím ano? " „ Ale co Alice? " zeptala jsem se nechápavě. „ Alice to bude muset vydržet ty jsi člověk a potřebuješ spát. A navíc si těhotná a nesmíš se přepínat. „ Edwarde já jsem sice ospalá, ale ne natolik abych šla ještě spát. Tenhle den chci být vzhůru a nikdo mi v tom nezabrání. " „ Ty to myslíš vážně že? " zeptal se smutně. „ Ano Edwarde, myslím to vážně. " v tu chvíly přilítla do pokoje Alice „ Hurá " zajíkla a skočila na mě. Celá postel se chvěla a mě povolila na postel. Nechtěla mě pustit, ale v jejím sevření se nedalo dýchat. „ Alice, já...nemůžu...dýchat " rychle seskočila a omluvila se mi. Usmála jsem se na ní šibalsky a zhluboka dýchala. Edward ke mně rychle přiběhl a snažil se mi pomoct. Při tom hodil pár zlostných pohledů na Alici a na se tvářila smutně. „ To je dobrý Edwarde. " vstala jsem dala jsem mu pusu a šla k Alici. „ Tak co chceš si mě už vzít do parády? " zeptala jsem se jí. Na jejím obličeji se vytvořil okouzlující úsměv.

„ Jo a kluci jsou tu za deset vteřin aby připravily Edwarda. " Ten si jen povzdychl a vstal taky z postele na které seděl jsme předtím seděly když mě Alice povalila. „ Tak přesně ve tři tam buďte ano? " zeptala se Alice Edwarda. „ Jasně že tam budeme. Jen prosím neznič mi Bellu tím jak ji budeš do nekonečna upravovat ano? " při tom se na mě šibalsky usmál. „ Neboj my máme na práci taky něco jiného kromě oblíkání, malování a česání. " tak to jsem nevěděla „ A co máme jiného na práci? " zeptala jsem se nevinně. „ TO je tajemství to neví ani Edward " přitom se na něj koukla a mrkla na něj. Jak bylo vidět tak on to vážně nevěděl. „ Tak jdeme kluci na tebe čekají dole Edwarde nenech je čekat. " poručila mu Alice. Edward šel ke mně vášnivě mě políbil a šel dolů. „ Tak a mi jdeme také. " řekla Alice a vzala mě do náruče. „ Co to děláš? " „ No víš já jsem nejala autem ale běžela takže se pevně drž beru tě k nám domů " Cože my poběžíme to snad ne nahlas jsem se už nestihla zeptat protože už vyskakovala z okna.

Za chviličku jsme byly u nich doma a na mě tam čekala Rosalie s kartáčem a nůžkami v ruce. Což mě překvapilo protože se na mě usmívala. Esme s líčidlami a Alice běžela nahoru pro...šaty. Bílé krásné šaty s vlečkou. Na ty jsem se těšila nejvíc jak se budou Edwardovi líbit, byla jsem zvědavá protože mě nikdy v šatech ještě neviděl. „ Tady se posaď " řekla mi Rosalie a přinesla židli. Sedla jsem si a ona mi navlhčila vlasy. Potom mi je začala stříhat ani nevím o jaký kus, ale bála jsem se že to bude o hodně. Potom vzala barvu a začala mi podbarvovat vlasy. Myslím že to byla červená barva, kterou mě barvila, ale nebyla jsem si jistá.

Mezi tím co mi schla barva mi Esme začala líčit. Na víčka mi nanesla stříbrné stíny a řasy mi namalovala černou řasenkou. Na obličej mi dala make-up a na něj mi dala světle červenou tvářenku. Oční linky mě zdůraznila černou tužkou na oči a rty mi namalovala rudě červenou rtěnkou. Když mě domalovala tak se do dění zapojila zase Rosalie. Smyla mi barvu z vlasů a vzala do rukou žehličku a kulmu. Nějaké pramínky mi narovnala a nějaké mi zase zatočila. Potom všechno spletla nahoru. A já byla konečně hotová.

Všechny tři mě dovedly k zrcadlu. Vypadala jsem jinak. Připadala jsem si krásná. Chvilku jsme tam mlčky stály a koukaly jsme se na mne. „ Tak co líbí se ti to? " zeptala se Rosalie. „ Jestli se mi to líbí? Je to nádherný. " Rosalie mě objala a přitom dávala pozor aby mě nerozmačkala. „ Promiň Bello, že jsem se chovala tak hloupě. Já jen záviděla jsem ti že jsi člověka zároveň jsem byla naštvaná že jsi se toho všeho chtěla zbavit. Hned bych si to s tebou vyměnila " znovu mě objala „ Prosím odpusť mi to " „ Rose já se na tebe nezlobím " „ díky ". Ještě chvíly jsem tam jen stála a pak jsem konečně znovu promluvila „ Kolik je hodin? " zeptala jsem se. „ No jsou dvě hodiny takže my budeme muset běžet připravit Edwarda můžeme tě tu nechat samotnou?? "Zeptala se Alice. „ Jasně neboj zvládnu to tu. „ Rose za půl hodinky maximálně přijde a pomůže ti se šatami ano? " zeptala se mě Esme. „ Jo už jděte jinak nebudu mít připraveného ženicha." Všechny tři vyběhly ze dveří a letěly k nám domů.

Cítila jsem se neskutečně šťastně. Jenže z toho mě vytrhla Tanya. „ Ahoj Bello " řekla milým přátelským hlasem, ale mě to nahánělo strach. „ Co chceš? " zeptala jsem se jí. „ No řekněme že Edwarda " „ Ale toho ti nedám a ty to víš " zasmála s a potom řekla. „ A kdo říkal že budu bojovat podle pravidel? " usmála se napřáhla ruku a praštila mě padala jsem k zemi a už sem viděla jen tmu.

<Shrnutí povídek>

Autor: IsabellaCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Do skonání světa - 15: