Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dcera Voltery 22. kapitola


Dcera Voltery 22. kapitolaPohled edwarda na Bellino rande s Danielem a jeho neobvyklý konec.

22. kapitola

 

 

(Pohled Edvarda)


Věděl jsem že je to masochismus, ale já tam prostě musel. Potřeboval jsem vědět, jestli ho opravdu chce. Ani Emmett mi to nerozmluvil. Rozhodl se tedy, že mi bude dělat alespoň dozor.

Dorazili jsme hodnou chvíli před sedmou, ale Daniel už tam byl. Právě okouzloval nějakou dívku u baru. Nemohla od něj odtrhnout pohled a stále se hihňala. Odvrátil jsem znechuceně pohled.

Nervózně jsem sledoval hodinky. Bylo už pár minut po sedmé a stále tu nebyla. Třeba si tu schůzku rozmyslela a došlo jí konečně co je to za sobeckýho hajzla. Zadoufal jsem.

V zápětí však dovnitř vešla ta nejnádhernější bytost, jakou jsem kdy viděl. Ostatní byli stejného názoru, protože většina přítomných na ni zůstala nehybně zírat. Já mezi nimi. Na sobě měla tmavě fialové šaty jen na ramínka, takže odhalovala její ramena a končili nad koleny. Spodní lem však tvořily jen cípy, které při každém jejím pohybu odhalovali kousek jejích stehen. Nalíčené měla jen oči a to tmavými stíny, které nutili dívat se jí přímo do těch černých očí, od kterých se nešlo odtrhnout.

Jediný kdo se odtrhl od davu byl Daniel. Došel k ní a tak jak to bylo za našich let zvykem, políbil ji hřbet ruky. Tiše jsem zavrčel, když si užíval ten dotyk svých rtů na její pleti.

„Tak na tohle se vyplatilo čekat.“ zhodnotil Bellu Emmett, který se najednou objevil vedle mě.

Kašlal jsem na něj. Dál jsem upřeně pozoroval Bellu jak ji ten podvraťák vede k tanečnímu parketu. S otočkou si ji přivinul do náručí a začali tančit. Tedy pokud se tomu tanec dalo říkat.

Lačně jí přejížděl dlaní po zádech, kde jen tenká látka šatů dělila jejich kůži. Tiskl si ji k sobě tak, že by se mezi ně nevešlo ani párátko. Protočil ji a přivinul si ji zády k sobě. Rukou jí přejel po bříšku a rty jí přejel po šíji.

Musel jsem se tvářit opravdu hrozivě, všichni mě obloukem obcházeli. V jednom okamžiku se po mě vyděšeně ohlédli, když jsem vztekle zavrčel.

Daniel ji hluboce zaklonil. Dechem i pohledem i přejel až k výstřihu šatů a rukou jí přejel po stehně. Chvíli ji tak držel a vychutnával si omámeně blízkost jejich těl.

Nevím jak dlouho jsem na ně zíral. Když se najednou zarazila a zářivě se na něj usmála. Udělat to mě, klečím na kolenou.

„Nepůjdem na čerstvý vzduch?“ zaslechl jsem její tichý šepot. Danielovy myšlenky vířili pouze kolem jediného. Nezaváhal ani na okamžik. Chytil ji za ruku a vedl k zadnímu východu. Věděl jsem, že vede do tmavé uličky, kam téměř nikdo nechodí.

Chtěl jsem se prodrat za nimi. Nevěděl jsem sice, co udělám, ale nedokázal jsem tam jen tak stát, zatím co ...

Na rameno mi dopadla těžká ruka.

„Jestli je hodláš šmírovat i při tom, tak bys měl být drobet nenápadnější a nevpadnout jim přímo do zad.“ To ho mám sakra všechno učit?! Kroutil hlavou Emmett a táhl mě k přednímu východu. Odtud jsme obešli budovu a zamířili k východu té uličky.

Najednou jsem ztrnul. Cítil jsem dalšího upíra. Podívali jsme se s Emmettem na sebe a vyrazili. Jakmile jsme doběhli a zahlédli co se v uličce děje. Oba jsem znovu ztuhli. Očekávali jsme všelico, ale tohle ne.

Daniel vyděšeně couval před Demetrim. Bella prošla kolem a s Demetrim na sebe kývli. Co ten tu sakra dělá?

„Bello! Přece mě tu nenecháš.“ zakřičel zoufale Daniel do Belliných vzdalujících se zad. Aniž by se k němu otočila, zvedla ruku a prsty mu zamávala. Rozhodně nevypadala, že by jí na něm nějak víc záleželo. Daniel už neměl kam ustupovat. Demetri s ním začal pomstychtivě mlátit o zem i některé stěny. Pěkně si to vychutnával. Zatraceně by mě zajímalo co se mezi nimi stalo. Demetriho myšlenky jsem však neslyšel. Bella ho musela zaštítit.

Došla pomalu až k nám. Nezaujatě se ohlídla zpátky.

„To bude na dlouho.“

Podle Demetriho výrazu o tom nešlo pochybovat. Pak pokračovala dál a o chvíli později už jsem uslyšel startovat její BMW.

„Tak tahle rozhodně není můj typ.“ sledoval Emmett vyděšeně Daniela, který právě volným pádem mířil do rohu s odpadky.

 

<< Předchozí kapitola       Další kapitola >>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dcera Voltery 22. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!