Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Alkohol je můj kamarád ( a velmi dobrý) 15

Bubulienka


Alkohol je můj kamarád ( a velmi dobrý) 15Ahojte...teď máme před sebou pár klidných kapitol Bellina těhotenství, ale těšte se, moje plány jsou kruté...takže chci vidět komenty, ať už jsou kladné nebo záporné....vaše eunta

 

Do nemocnice nakonec přispěchal i Charlie, protože byl odjetý na nějaké akci. Což mě docela překvapilo, protože většinou byl na stanici. Nechávala jsem to ale být.

Nervózní vběhl do mého pokoje a horoucně se omlouval, že se nedostavil dříve. Edward byl stále se mnou a potutelně se usmíval. Nechápavě jsem se na něj koukala a on naznačil, že mi vše vysvětlí potom.

Carlisle Charlieho ujistil, že už jsem v pořádku, ale tu novinku nechal na mě. Bála jsem se jeho reakce, tak jsem to prozatím dala k ledu.

Edward přímo zářil a Charlie byl rád, že jsem v pořádku. Tu důležitou novinku pro něj si musím nachystat skoro na proslov.

Charlie se nakonec omluvil, že musí ještě na stanici něco vyřídit, ale že tu za hodinu bude zpátky. Edward po zavření dveří vyprsknul smíchy. Byla jsem z toho mimo.

,,Co se děje?“ zeptala jsem se, ale Edward měl stále záchvat smíchu. Snažil se uklidnit, ale moc se mu to nedařilo.

,,Nevšimla sis na Charliem poslední dobou něčeho?“ zeptal se stále s úsměvem na rtech, který mu hrozně slušel.

,,Je jiný, ale proč?“

,,No, řekněme, že si bručoun Charlie našel známost.“ Oznámil vítězně Edward a stále se nemohl zbavit toho úsměvu. Mě to ale nevadilo, mohla bych se na něj dívat neustále. Potom jsem si uvědomila, co vlastně Edward řekl, protože jsem byla opět a zase omámena jeho kouzlem.

,,Charlie se zamiloval?“ zeptala jsem se  udiveně a snažila se srovnat poslední dny doma, abych si to uvědomila. Ale splývaly mi, protože jsem většinou byla opilá a nebo jsem vyspávala. Teď to už bude jinak. Chci znovu žít a žít s Edwardem a naším nenarozeným dítětem.

,,Řekl bych, že ano. Jenom září. Hodně mu to prospívá. Dokonce zapomněl, že mi chtěl původně něco udělat.“ Řekl Edward a opět vykouzlil ten úsměv. Kdybych stála, určitě by se mi podlamovala koleno. Jeho úsměv byl oslňující a neodolatelný, takový který jen tak neuvidíte. Přistihla jsem se, že jsem asi neslyšela ten konec, protože jsem z něj nemohla odtrhnout oči. Přímo toužily po tom, abych se na něj dívala.

,,Cože?“ zeptala jsem se znovu a začala se červenat, protože jsem ho opravdu neposlouchala a sledovala jenom jeho dokonalý obličej a ty dokonalé rty, které na mě volají. Nejhorší, že jsem se opět zahleděla, ale už jsem dávala větší pozor na jeho slova, protože mu to zřejmě došlo. Znovu se usmál. Dělá mi to naschvál?? Protože vždy, když tohle udělal, málem se mi zastavilo srdce a přestávala jsem dýchat.

,,Edwarde !“ křikla jsem na něj, až se leknul, ale opět spustil svůj smích.

,,Lásko, ty jsi tak roztomilá.“ Řekl a zlehka mě políbil.

,,Děláš to naschvál?“ zeptala jsem se po sladkém políbení a snažila se srovnat, ale v jeho přítomnosti to prostě nebylo možné. Zhluboka jsem dýchala a zavřela oči.

,,Dobře….cože jsi říkal?“ zeptala jsem se znovu a otevřela oči a přísahala si, že tentokrát ho budu poslouchat a nebudu koukat někam jinam. Musela jsem se plně soustředit. Edwardovy oči hrály štěstím a byla jsem ráda, že já jsem ta příčina.

,,Hm?“ pokračovala jsem.

,,Říkal jsem, že Charlie teď jenom září a hodně mu to prospívá. Dokonce si rozmyslel, že mi chce něco udělat.“ Řekl mile a opět se usmál. Já byla ale plně soustředěná.

,,Cože? Proč by ti chtěl něco udělat?“ řekla jsem splašeně, ale moje řeč byla rychlejší než myšlenky a zastavila jsem se, protože bylo jasné, proč mu chtěl něco udělat. To jsem neměla říkat, Edwardovy oči ztmavly a čelist se napjala, klouby na rukou mu zbělaly snad ještě víc, pokud je to tedy možné.

Nevěděla jsem, jak mám pokračovat, ale snažila jsem se zachránit tu uvolněnou atmosféru, která tu doposud byla. Nechtěla jsem se vracet do doby, kdy mě opustil.

,,Dobře, vím, ale to budu muset s Charliem probrat.“ Řekla jsem spěšně, abych ho uklidnila, protože si neustále bral za vinu, že mě opustil a zřejmě si to do konce věčnosti neodpustí.

,,Bello, já…“ řekl bolestně, ale utnula jsem ho.

,,Ne, Edwarde, o tomhle se bavit nebudeme. Je to za námi a já se už nechci vracet do minulosti, chci žít přítomností a ty a naše dítě je přítomnost.“ Řekla jsem a snažila se chytit jeho obličej do dlaní, ale nepovedlo se, protože kanyly v rukách mi to nedovolovaly.

Potřebovala jsem, aby ta bolest v jeho očích a obličeji zmizela, protože teď jsem ho potřebovala víc jak kdy jindy. Potřebovala jsem jeho podporu.

,,Dobře…ale máme tu menší zádrhel.“ Řekl a jeho obličej se opět vyjasnil. Nechtěl mi přitěžovat, moc dobře věděl, že nesnáším jeho bolest a trpím s ním. Jeho bolest moje bolest a obráceně. Byly jsme propojeni.

,,Jaký?“ zeptala jsem se a už se cítila mnohem lépe, když se cítil lépe on.

,,Jak to řekneme tvému otci?“

,,Ha…no….nevím, jestli jsem schopná mu něco takového říct. Uf…“ začala jsem zrychleně dýchat a srdeční tep se také zvětšoval.

,,Promiň, lásko, nechtěl jsem tě rozrušovat. Budeme to řešit, až se vrátíš k nám domů.“ Jednal rychle, protože jsem začínala propadat panice, jak tohle všechno Charliemu vysvětlím. To bude doslova horor a já v něm budu s Edwardem hlavní aktér.

,,K vám domů?“ zeptala jsem se zmateně, protože proč bych se vracela k nim domů, když bydlím u Charlieho, to mu přece nemůžu udělat.

,,Ano, Bello, chci tě mít  neustále u sebe a bude lepší když budeš u nás, Carlisle je doktor, takže při jakýkoliv komplikacích s těhotenství bude při ruce. Esme bude mít radost.“ Řekla něžně a v očích měl touhu, která se skrývala za jeho zlatavýma očima.

Chtěl být se mnou neustále, to vím, ale jsem schopná opustit Charlieho a nechat ho napospas??

,,Ale Charlie tam zůstane sám..“ konstatovala jsem a hlas se mi mírně chvěl.

,,Myslím, že dlouho ne.“ Konstatoval také a usmál se. Já se ale nemohla zbavit toho protivného pocitu, že nechci nechat Charlieho samotného, potřeboval mě, vždyť si nedokázal ani uvařit. Edward poznal, že váhám.

,,Neboj, jeho nová přítelkyně se o něj jistě postará. Nebude mu nic chybět.“

Věděla jsem, že má Edward pravdu, ale já se musela rozloučit. Opustit svého otce, který bude sice jenom kousek, ale už nebudu v jeho domě. Nedokážu mu říct sbohem.

,,Musím si promyslet, co mu řeknu, abych ho neranila. A ještě musím také promyslet, jak mu řekneme tu další novinku. Bude určitě nadšený, jeho 18-ti letá dcera je těhotná.“

 

 

 

 <<  Shrnutí   >>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Alkohol je můj kamarád ( a velmi dobrý) 15:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!