Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Alkohol je můj kamarád (a velmi dobrý) 14


Alkohol je můj kamarád (a velmi dobrý) 14Ahojte, dneska jsem se přemohla a je tu pokráčko...nemohla jsem vás nechat na pochybách, takže pěknou četbu pls komentíky...eunta

To ticho bylo ubíjecí a já byla celá nesvá. Cítila jsem se hrozně, ale Edwardovy  muselo být hůř, protože ta bolest, která vyzařovala z jeho zlatých očí byla děsivá.

Nechtěl na mě tlačit, to mi bylo jasné, ale já potřebovala čas na rozmyšlenou. Musela jsem si srovnat myšlenky v hlavě a utříbit tak, jak měly být.

,,Edwarde, já nevím, co říct, ale potřebuji čas. Miluji tě z celého srdce, ale nevím, zda jsem na něco takového připravená a zda to vůbec zvládnu.“ Špitla jsem a čekala na jeho reakci.

Zachoval se samozřejmě jako gentleman, tak jako vždycky, ale pod povrchem to v něm vřelo a byl na tom špatně.

,,Já se ti snažím rozumnět, Bello. Ale je mi to upřímně proti srsti a ty to zřejmě moc dobře víš. Byl jsem vychovaný v jiné době, to ano, ale tohle ti prostě nemůžu dovolit. Miluji tě a i tak budu milovat naše dítě.“ Řekl a políbil mě na čelo a já mezi slzami, které mi jeho slovy vyklouzly, už viděla jenom jeho záda, jak odchází z mého pokoje.

Dával mi ten čas, který jsem potřebovala. Ale nevěděla jsem, jak s ním naložím.

Hodiny jsem zírala do bílého stropu a představovala si tam něco, co tam ve skutečnosti nebylo. Připadala jsem si už jako blázen, kterého by měli zavřít.

Ublížila jsem Edwardovy a ublížila jsem dítěti, které ve mně roste, protože se nedokážu rozhodnout….

Ale jak se mám rozhodnout??? Když si nejsem jistá ani sebou??? Proč je rozhodování tak těžké ????

Vzpomněla jsem si na Edwardovy oči, které byli plné smutku. Smutku, který nechtěl nechat vyplavat napovrch, ale který tam byl. Trápila jsem ho a to si nikdy neodpustím.

On přijmul tuto novinku s jistou nonšalancí a tak, jak se patří. Nebyl na pochybách jako já. Věděl přesně, co se od něj očekává a co má udělat. Věděl, že to dítě bude milovat jako mě. Sám mi to řekl a já mu věřila, to ano, ale co já ??? Měla jsem na výběr, ale rozčilovala mě moje nerozhodnost.

Musela jsem přestat myslet na sebe a myslet na toho tvorečka ve mně. Opatrně jsem se dotkla svého bříška a plně se soustředila na ten pocit, který mi ten dotek přinášel.

Prvně jsem cítila úzkost a slabost, ale jakmile jsem začala bříško hladit, poznala jsem něco naprosto nového.

Začala jsem k miminku promlouvat.

,,Nechci ti ublížit malé, to bych asi nedokázala. Maminka tě bude milovat, neboj. Překoná to a vše bude v pořádku, tak jak má být.“ Šeptala jsem k němu, nebo vlastně i k ní.

Rostl ve mně nový pocit – mateřský. Už jsem nemohla myslet na ty špatné věci, myslela jsem jenom na ty dobré, které mě s mým děťátkem čekají. A těšila jsem se.

Nikdy jsem miminko nechovala, ale byla jsem si jistá, že mi s tím někdo pomůže, že mě někdo naučí, jak se o miminko správně starat, jak mu dát najíst a ostatní věci, které jsou potřeba. Najednou jsem si byla jistá. Vším.

Chtěla jsem to dítě. Víc, než cokoliv na světě. Věděla jsem, že jakmile budu já spokojená a v pořádku, tak moje dítě bude taky.

Byla to těžká volba, ale na druhou stranu byla automatická. Šla ze srdce a od mého dítěte. Chtělo, abych si ho nechala, bojovalo za to a já teď budu bojovat za něj. Najednou jsem byla šťastná a všechny chmury byly pryč. Byla tu jenom láska, kterou jsem byla schopna mu nabídnout.

Moje láska a Edwardova.

Nesměla jsem nechat Edwarda na pochybách. Musela jsem mu to říct, ale jak?? Byla jsem na posteli a strčené hadičky v ruce. Nechtěla jsem jehly vytahovat z ruky, nesnášela jsem je. Na sestru se mi nechtělo zvonit.

,,Edwarde.“ Řekla jsem hlasitěji, ale věděla jsem, že mě musel slyšet, pokud je někde v nemocnici.

Do pokoje vtrhla Alice.

,,Kde je Edward?“ zeptala jsem se zmateně, protože jsem nevěděla, kde je.

,,Odešel, ale brzy se vrátí.“ Řekla opatrně a bedlivě sledovala můj obličej.

,,Mohla by jsi mu prosím zavolat?“ žádala jsem ji, ale věděla jsem, že mi vyhoví.

Okamžitě vytáhla z kapsičky u riflové bundičky malý mobilní telefon a vytočila upíří rychlostí Edwardovo číslo. Po prvním zazvonění jí to zvednul.

,,Edwarde, prosím, vrať se zpátky do nemocnice, Bella chce s tebou mluvit.“ Řekla mile a přitom na mě mrkala, protože jí bylo jasné, o čem náš rozhovor bude. Edward ještě do telefonu něco říkal, ale to jsem neslyšela.

,,Ano.“ Odpověděla jednoduše Alice a já na ni nechápavě koukala. Jenom mávla rukou, takže to zřejmě nebylo nic důležitého. Rozloučila se a telefon vrátila zpátky na své místo a přišla ke mně.

,,Omlouvám se, Bello. Nechala jsem se unést, v tu chvíli jsem se prostě neudržela a nemyslela jsem dopředu. Tvoje rozhodnutí je správné a Edward bude ten nejšťastnější na světě. Zasloužíte si být konečně šťastní.“ Řekla zpěvavým hláskem.

,,Budu na chodbě, kdybys cokoliv potřebovala, zavolej.“ Dodala, líbla mě na tvář a vytančila z pokoje ven.

Byla jsem sama se sebou konečně spokojená. I všichni byli. Nemohla jsem se dočkat Edwarda. Během dvou minut byl v pokoji.

,,Ano, Bello?“ zeptal se, v jeho obličeji se nedaly vyčíst žádné emoce, snažil se vypadat vyrovnaně. Alice mu zřejmě nic neřekla. Nechala to na mě.

,,Omlouvám se, Edwarde. Je mi to moc líto. Nechtěla jsem tě trápit, ale potřebovala jsem si vše urovnat v hlavě. Miluji tebe a miluji naše dítě. Nemohla bych být bez něj. Potřebuji ho.“ Řekla jsem se slzami v očích a Edwardovy oči se také rozzářily. Přímo sršely stěstím.

,,Miluji tě, Bello a děkuji. Budeme jedna velká šťastná rodina.“ Řekl a vášnivě mě políbil.

Shrnutí povídek



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Alkohol je můj kamarád (a velmi dobrý) 14:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!