Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ztracení - 4. kapitola

Stmivani


Ztracení - 4. kapitolaOdhalení podvodu - startuje závod s časem. Prohra by měla smrtelné následky.

Ztracení - 4. kapitola

O vlásek

 

Alice

I když jsme běželi velmi rychle, vypadalo to, že se letiště vůbec nepřibližuje. Rychlým pohybem jsem vytrhla Nessie batůžek a vylovila z něj pasy a balíček bankovek. Potom jsem vytáhla z kapsy svůj pas. Byly čtyři hodiny, rozední se za necelou hodinku. Bude svítit slunce.
Konečně jsme prošly dveřmi letištní haly. Poslala jsem Jacoba, ať koupí pro sebe a Nessie nějaké jídlo. Protestoval, ale když jsem mu řekla, že tady odletíme, i kdyby bylo letadlo plné, poslechl. Nepochopil, co jsem tím myslela, a tak jsem mu ukázala Nessiin batůžek s několika balíčky peněz. Když odešel, začala jsem shánět nějaké oblečení. Proč zrovna dnes musí svítit slunce? V nestřeženém okamžiku jsem z kufrů opřených o stěnu kavárny sebrala džíny, triko, mikinu a šátek pro sebe, triko a kraťasy pro Jakea, a z dětského kufru čisté šaty pro Nessie.
Potom jsem šla koupit letenky. Drze jsem předběhla celou frontu a ženě za pultem jsem podstrčila stovku. Rychle si ji schovala do kapsy a nedbala nadávajících lidí. Letadlo odlétá za necelou hodinu.
Když jsem se běžela na záchody převléknout, potkala jsem Jacoba. Hodila jsem mu oblečení pro něj a Nessie a taky letenky. Na záchodech jsem se převlékla a smyla si špínu z obličeje. Zašpiněnou halenku a roztržené kalhoty jsem nacpala do maličkého odpadkového koše. Když jsem doběhla Jakea a Nessie, ozvalo se z ampliónu hlášení našeho letu.

Když se letadlo odlepilo od země, došlo mi, že jsem ze svého starého oblečení vytáhla mobilní telefon a dala ho do kapsy u mikiny. Zděsila jsem se, když jsem mikinu neměla uvázanou kolem pasu, ale zase jsem se zklidnila, když jsem uviděla, že ji Nessie použila jako polštářek. Natáhla jsem se přes Jacoba, a opatrně, tak abych Ness nevzbudila, jsem vytáhla z mikiny mobil. Jacob se na mě užasle podíval a chtěl se zeptat, co se vlastně děje.  Ve zkratce jsem mu řekla, že je možné, že jsou naživu, ale nemůžu si tím být úplně jistá. Pochopil, a dál se neptal. Zapnula jsem telefon a zkusila zavolat Jasperovi. Číslo je nedostupné. Zkusila jsem Carlislea. Také nic. Potom jsem zkusila Rosalie a Emmetta. Znovu jsem nepořídila. Nakonec jsem zkusila Edwarda. Byla jsem štěstím bez sebe, když se to podařilo. Po několika zazvoněních konečně zvedl telefon.

„Edwarde? Tady Alice! Edwarde?!" volala jsem tlumeným hlasem do telefonu, když neodpovídal. „Haló? Kdo je tam?"
„Alice? Jsi to vážně ty? Tady Bella," ozvalo se trochu zděšeně.
„Bello, je tam Edward?" ptala jsem se, i když jsem znala odpověď.
„Ne, není tu. Já... Myslím, že ho zabili!" rozplakala se.
„Nevěřím tomu, Bello. Zkoušej průběžně volat Carlisleovi a ostatním," řekla jsem jí.

Jacob na mě vyvalil oči. Bella žije? gestikuloval překvapeně. Kývla jsem. Kam letíme? ptal se.
Když jsem se přesvědčila, že Ness opravdu spí, začala jsem.

„Od té doby, co přišli, mám rozhozené vize. Nedokážu z nich přesně určit čas, ale pomalu se to srovnává. Jasper se vydal do Volterry, protože mě chce pomstít. Nevím kdy, ale bude to brzy. Musíme ho najít dřív, než udělá nějakou pitomost."

Cítila jsem, jak mi mobil klouže z dlaně a čekala jsem tlumenou ránu o podlahu, ale ta se neozvala. Jacob ten mobil chytil. Slunce stálo vysoko na obloze a on stál na vršku a shlížel na Volterru. Přemítal nad strategií. Mohl by se nechat přijmout jako návštěva a než by garda zjistila jeho úmysly, utrhl by Arovi hlavu. Nebo by je mohl vylákat z hradu. Vize skončila stejně náhle, jako začala. Tohle se stane už zítra! Pozítří už bude pršet, a do konce týdne nepřestane. Musíme se tam rychle dostat. Já ho nemůžu znovu ztratit!

Museli jsme počkat na další letadlo. Letěli jsme na menší letiště v Itálii, které mi bylo dobře známé. Když letadlo konečně přistálo, opakoval se starý scénář. Ukradla jsem rychlé auto a s plynovým pedálem na podlaze jsem se řítila směrem Volterra. Nechala jsem Jacoba s Nessie na letišti a dala jim svůj mobilní telefon, protože Nessie moc chtěla mluvit s Bellou. Asi hodinu cesty od Volterry se objevila závažná komplikace. Silnice byla uzavřena, kvůli sesuvu půdy. Podívala jsem se na slunce, zbývají mi asi dvě hodiny, než vystoupá tak vysoko, jako v mé vizi. Zastavila jsem auto u krajnice, a když nikdo nebyl blízko, hodila jsem do nádrže zápalku. Otočila jsem se na patě a rychle jsem běžela k Volteře. Za několik setin vteřiny se ozval výbuch. Důkazy zničeny, pomyslela jsem si. Běžela jsem podél silnice příkopem. Muži, kteří opravovali silnici v místě sesuvu, si mě ani nevšimli. Několikrát jsem viděla, že změnil rozhodnutí, ale vždycky se vrátil k prvnímu plánu a ostatní zavrhl ještě dřív, než se mi ukázaly. Zbývá hodina. Několik kilometrů za sesuvem stála auta, která pravděpodobně patřila těm silničářům. Nic rychlého tu nebylo, ale bylo to o dost rychlejší než běh. Rozbila jsem okno u nejbližšího vozu a pustila jsem se dovnitř. V přihrádce jsem našla náhradní klíče, a tak jsem se už za několik vteřin znovu s plynem na podlaze blížila k Volteře. S velkým úsilím jsem z auta vymáčkla 170 kilometrů v hodině.

Do Volterry zbývalo deset kilometrů a slunce stálo vysoko na obloze. Až vystoupá do nejvyššího bodu, bude na záchranu mé lásky pozdě. V dálce se pomalu začal rýsovat vršek. Asi dva kilometry od Volterry jsem znovu zastavila v příkopě a hodila zápalku do nádrže. Letmý pohled na slunce mi prozradil, že mi zbývá asi pět minut. Rozběhla jsem se ke kopci. Ani strmá část pro mě nebyla problém, ale i kdyby byla, tak ho překonám pro lásku. Zbývala minuta. Šlápla jsem na uvolněný kámen a sjela o několik metrů níž. Rychle jsem se vzpamatovala a vyškrábala se nahoru. 
On stál asi deset metrů přede mnou. Byl ke mně otočený zády a shlížel na Volterru. Byl tak zabraný do svých myšlenek, že si mě nevšiml. Byl tak krásný. Rozervanou košilí pronikalo sluneční světlo k jeho kůži, která nyní zářila jako diamanty, a jeho vlasy proti slunci vypadaly jako ze zlata. Chtěla jsem na něj zakřičet, ale dokázala jsem jen zašeptat:

„Jaspere..."

Zaslechl mě a pomalu se otočil. Rozběhla jsem se k němu. Tvrdý výraz, který měl v očích, se ve vteřině změnil. V jeho očích se objevil taková spousta něhy a překvapení. Díval se na mě stejně, jako když mě poprvé potkal.

„Alice..." zašeptal.

Stačilo jen několik kroků... Uvěznil mě v objetí, a já byla tak šťastná. Přála jsem si, aby mě už nikdy nemusel pustit. Stáli jsme tak několik minut, potom mě pustil a odtáhl se. Usmál se, když ucítil mou nespokojenost, a tak se sklonil a políbil mě. Potom jsem ho chytila za ruku a utíkala pryč od Volterry. Neptal se, běželi jsme mlčky a vychutnávali si vzácnou přítomnost toho druhého.

 


 

5. kapitola

3. kapitola

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ztracení - 4. kapitola:

 1
2. :D
13.11.2013 [18:56]

prosíííím, další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Sara
18.05.2011 [14:30]

Emoticon Emoticon Uzasny Emoticon pls pridej dalsi kapitolu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!