Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vraždící šelma - 4. kapitola

natáčení


Vraždící šelma - 4. kapitola4. kapitola - Znovu na lovu: Bella dopadne svoji kořist, ale akce se nepovede podle jejích představ, ale vyvázne živá. Co bude dál? Co by, zbalí si své fidlátka a půjde o dům dál.

„Jmenuji se Bella, jsem poloupír. Kvůli tvému neurvalému chování číst každému myšlenky na potkání jsem získala tvůj dar. Slyším každou tvoji myšlenku. A myšlenky všech ostatní. Víc ti neřeknu. Poslední věc, než tě opustím, kterou po tobě chci, - Dlužíš mi to! -, jak mám zablokovat myšlenky všech lidí kolem mě?“ Zatřepala jsem hlavou a na chvíli jsem upíra s bronzovými vlasy spustila z očí, když dvě uličky za námi projel ulicí minibus plný opilých lidí a jejich oplzlé myšlenky mi zaplavily mysl přes mou veškerou snahu.

„Soustředím se pouze na své myšlenky nebo myšlenky mých nejbližších. Je to pak snesitelnější, ale myšlenky ostatních lidí a bytostí nikdy nezmizí, musíš se je naučit ignorovat.“ Zavrčela jsem přesně jako pravý upír, ale poraněný. Sakra! Celé dny budu mít hlavu jako balón, než udělám první malé pokroky.

„Vůbec si mě nepotěšil, sbohem.“ Otočila jsem se k němu zády, ale smysly jsem měla napnuté všemi směry. Měla jsem nového upíra plné zuby. Přinesl mi jenom další utrpení. Já se v prostředí šťastných lidí nepohybuji, spíš naopak, a když si představím nadcházející dny! Samé smutné myšlenky nejhorší spodiny. Četla jsem jeho myšlenky, následující pohyb mi nepřivodil žádné překvapení. Cizí upír se mě pokusil zastavit. Zvědavost ho neopustila. Měla jsem pravdu, zvědavost přivede a přivedla spoustu upírů i lidí ke smrti, ale nad novým upírem jsem přivřela ne jedno, ale obě oči, a nechám ho žít. Byla jsem silná, pila jsem celé dny lidskou krev, zatímco se upír živil pouze zvířecí, vyrovnal se náš nepoměr sil - já poloupír, on upír. Bleskově jsem se obrátila a jeho nataženou paži, kterou mi chtěl položit na rameno a otočit mě k sobě, jsem mu zkroutila za záda, pravou nohu jsem strčila mezi jeho nohy, shodila ho na zem, levou nohou jsem si klekla na jeho záda.

„Pokud mě zabiješ, rodina se pomstí.“ První jeho slova, arogantní chlap!

„Nechci tě zabít, nestojíš mi za to. Věř mi, zabila jsem spoustu jiných upírů, ty jsi výjimka.“

„Zaútočila jsi na mě!“

„Ty první!“ zavrčela jsem mu u ucha.

„Chtěl jsem tě zastavit, víc si s tebou promluvit.“

„Já jsem o to nestála, to ti nedošlo? Jsi čtenář myšlenek, ale značně opožděný. Vůbec neumíš číst signály těla? Teď odejdu a nechám tě žít, ale jestli mě budeš pronásledovat, zabiju tě. Jelikož piješ zvířecí krev, jsem silnější. Uvědom si to. Ale pokud jsi zvědavý a stále chceš vědět spoustu dalších věcí o mně, jakože třeba proč mi bije srdce nebo způsob získání mé nové schopnosti číst myšlenky, znovu ti opakuji, že tě zabiju, protože je to moje tajemství a to nevykládám na potkání a zvlášť někomu tak arogantnímu jako jsi ty. Srozuměn se vším?“ zeptala jsem se ho úlisně.

„Ano,“ procedil, ale pak dodal, „ale věřím, že…  Když jsem se po své přeměně snažil ovládat svoji schopnost, na začátku jsem stejně jako ty měl pocit, že všechno zvládnu sám, ale po čase jsem z toho šílel a můj stvořitel mi musel pomoct, a protože se domnívám, že jsi sama, brzy se ke mně vrátíš.“ Jeho hlas mi nevadil. Byl nádherný stejně jako u každého upíra, krásná zvonkohra. Ale jeho tón mě vytočil, byla tam touha znovu mě vidět, ale také arogance, touha. Já jsem si zakazovala veškeré citové projevy. Vzala jsem roha jako postřelený zajíc.

 

Byla jsem na toho upíra naštvaná, moc naštvaná, že jsem se rozhodla zabít červenooké upíry již dnešní noc. Vyhledat upíry nebyl žádný problém. Krev je nejsilnější pach na světě. Když jsem došla do další zapadlé uličky, kterých je v tomto městě na tisíce, uviděla jsem v koutu mezi dvěma budovy mrtvolu, teplá krev z ní vytékala. Blonďatý upír vyskočil zpoza mých zad a sevřel mě v náruči obrovskýma tlapa ze zadu. Poskytl mi chvíli na vzpamatování, zdá se, že se chystá hodit řeč. V duchu jsem sakrovala a snažila si vyčistit mysl, abych vymyslela pro něj krátkou a rychlou smrt. Padla jsem do léčky. Nastrčil mrtvé tělo člověka, které mě mělo přivést k němu. Já hloupá jsem se soustředila na krev, přítomnost upíra jsem brala jako samozřejmost, vždyť jsem na něj pořádala hon, ale jako největší husa jsem se nechala napálit starým trikem. Vzteky jsem se otřásla.

„Jsi pěkná divoška. Dlouhou dobu tě sleduji. Přitahuješ mě ve všech směrech. Copak sis myslela, že když ty vidíš nás, že my nevidíme tebe? Necítíme tvůj pach, když ty cítíš ten náš? Jsi divná, ale to mi nevadí. Vůbec mě to nezajímá. Budeš moje večeře.“ Jeho úlisný hlas jsem uslyšela až těsně u svého ucha, téměř se rty dotýkal mého ušního boltce. Cítila jsem jeho špinavé tělo na svém i přes naše oblečení. Byl u mě tak blízko, zdálo se, jakoby chtěl, abych ho slyšela pouze já. Byl tak nechutný a lstivý. Napadla mě myšlenka, kde má své druhy? Pokud jsou tady, budu tady v menší nevýhodě. Snažila se svůj štít vyostřit, ale nepomohlo to, muž mě už držel v náručí a zatím se mě nechystal zabít, pouze si s nepředstíraným zájmem užíval moji přítomnost. Prase! Jeho myšlenky nebyly dobré ale nejhorší ze všech. Narušovalo to moji pohotovost a myšlení, musela jsem se soustředit na víc věcí zároveň.

 

Když James začal šátrat rukou po mém těle, snažil se se mnou trochu užít, než mě vysaje, největší možnou vyvinutou silou jsem ho dostala od sebe, použila jsem k tomu další dar. Spočíval v tom, že jsem uměla využívat energii v okolí. Energii, která obklopovala lidi, zvířata, přírodu - všechno živé. Tak jsem se vždy vyrovnala upírům, kteří byli silnější než já. Rozhodla jsem (špatně podle následujících událostí), že mu uštědřím štědrou nakládačku, než ho zabiju. Dostala jsem pouze k pár ranám, než se ke mně dostala upírka a vzala mě pod krkem. Pěstí jsem ji uhodila do hlavy, sílu jsem neovlivňovala, vložila jsem do rány svou veškerou sílu. Všechno se najednou začalo zvrtávat, všechno začalo směřovat k mému konci. Psychický štít mi byl k ničemu, přímo k hovnu, oni žádnou schopnost neměli.

Můj fyzický štít snad spal, žádnou past jsem neočekávala, byla jsem nadmíru rozrušená, kdo asi za to mohl? Byla jsem rozhozená a překvapená útokem, že jsem štít se sebevětší snahou nedokázala rozprostřít kolem celého, mého těla. A tak jsem dvakrát za večer nechala napálit. Nemínila jsem dnes umřít. Začala jsem postupně vysávat energii z okolí, fyzický štít jsem napnula přes celé tělo, a šířku štítu jsem protáhla do šířky. Teprve teď se mi to konečně povedlo. Victorie mě pustila jako popálená, ale mohla se na mě vrhnout znovu. A navíc, štít nezabíjel, musím se do toho vložit sama. Vyskočila jsem jí na záda a trhla hlavou. Po celá léta jsem držela rychlého způsobu usmrcení - oddělit důležité spojení mezi hlavou a páteří. Když trhnete hlavou o 180 stupňů, zlomí se krční kost, zpřetrhají se svaly, přeruší se spojení s míchou, přeruší se spojení mezi mozkem a zbytkem těla. Tělo stejně jako upíří, tak lidské, zůstane bez života. Upír samozřejmě oživne, pokud ho nespálíte. Výjimečně, když jsem naštvaná, hrubou silou roztrhnu hlavu na dvě půlky nebo stiskem dlaní ji roztříštím na malé kousky. Ani jedna ze smrtí není vůbec pěkná záležitost. Victorii jsem pouze v rychlosti utrhla hlavu, aby ztratila nad svým tělem kontrolu. Zatímco jsem Jamesovi, který se na mě vrhl, roztrhla hlavu ve dví, hlavu jsem roztrhla jako obvykle v oblasti horní a dolní čelisti. S oprávněným uspokojením jsem se dívala na hořící ostatky popela.

Měla jsem pocit, že se na mě Victorie dívá a nechybělo mnoho a znovu by se na mě vrhla, aby mě mohla zabít. Zamračila jsem se, když chvilka úlevy nepřicházela, bolest stále zůstávala. Když jsem si uvědomila, proč bolest nepolevila, zakřičela jsem bezmocně do noci. Důvodem byl cizí upír, který se hraje na rodinu spolu s dalšími upíry. Já jsem celou rodinu viděla v jeho myšlenkách. Znovu jsem potichu zakřičela pro sebe, když jsem si po druhé uvědomila, že mi chybí význam slova rodina. Já jsem měla rodinu pouze na krátkou chvíli a neúplnou. Proto nepřicházela úleva, protože jsem si uvědomila, jak moc mi chybí rodina, a že jsem se celou dobu obelhávala a teprve teď jsem si uvědomila pravdu.  Bolest nikdy neodešla. Já jsem vlastně úplnou rodinu nikdy neměla. A nikdy nebudu mít. Za prvé, jsem poloupír. Za druhé, Volturiovi na mě vypsali vysokou odměnu. Za třetí, něco jsem slíbila Ethanovi. Slib nikdy neporuším. Teprve, když jsem usínala, jsem si uvědomila, že třetí upír je pořád někde tam venku a možná na mě stále čeká.

 

 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vraždící šelma - 4. kapitola:

 1
5. marcela
09.08.2013 [14:52]

Emoticon Emoticon Emoticon

4. 1ajjka1
06.03.2013 [23:32]

a ide sa na ďalšiu Emoticon Emoticon Emoticon skvela kapitola Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.03.2013 [12:08]

Rena16 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Jana
03.03.2013 [8:57]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

02.03.2013 [17:42]

KacenQaCullenAhoj, článek jsem ti opravila, ale pozor na dlouhé odstavce a Viktorie → Victorie. Tak pro příště. Díky. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!