Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Útěk do Volterry - 2. kapitola

alice_jasper

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Útěk do Volterry - 2. kapitolaStrach z nebezpečí je tisíckrát větší než nebezpečí samo.
Přežije Bella setkání s Volturiovými? A kde je vůbec Victoria?

14.12.2010 (20:15) • Bunny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2196×

Trhla jsem sebou a otočila se. Ten upír, co stál za mnou, mi připomínal Emmetta, alespoň svou postavou. Oči měl ještě o něco světlejší než Demetri. Stočila jsem svůj pohled zpět na Demetriho. Přes stůl se na mě zářivě usmíval. Přišli si pro mě. Zbytek svých úspor už zřejmě nebudu potřebovat. Tohle je můj konec. Kéž bych se mohla rozloučit s Renée, Charliem, Jacobem, Alice... a Edwardem. Už jen pomyšlení na něj mi působilo nesmírnou bolest.

„Bello, tohle je Felix. Felixi, tohle je Bella." Překvapilo mě, jak nenuceně se Demetri choval. Jako bych byla jeho nová známá, kterou právě představuje svému příteli. Felix se usmál a natáhl ke mně pravici. Váhavě jsem mu podala tu svou. Jeho studený dotek ve mně probudil záplavu vzpomínek. Náhle jsem měla pocit, jako bych se každou vteřinou měla zbortit jako domeček z karet.

„Těší mě," prohlásil Felix a zamrkal na mě.

„Vážně bychom už měli jít. Moc rád jsem tě poznal, Bello," řekl Demetri a obdařil mě svým nádherným úsměvem. Felix zamířil k východu a Demetri ho následoval. Cestou se tiše hádali, Felix se vyčítavě díval na Demetriho, který mu něco naléhavě vysvětloval. Než vyšli, ani jednou se za mnou neohlédli.

To, že se mi třesou ruce jsem si uvědomila až ve chvíli, kdy jsem si při pokusu napít se z hrnku polila tričko espressem. Nechtělo se mi věřit, že bych tak lehce vyvázla. Nechtělo se mi věřit, že by nějaký zdejší upír mohl být vegetariánem. Tohle prostě není možné.

Tu noc jsem nemohla spát. Nepomáhal ani bylinkový čaj, ani prášky na spaní. Pořád jsem musela myslet na Demetriho. Mohl mě dnes zabít, tak proč to neudělal? Snaží se mě předtím vyděsit? Možná čeká na to, až ho o smrt budu prosit. Spoléhá na to, že nedokážu žít ve strachu o svůj vlastní život. Roztřásla jsem se a podívala se na hodiny. Bylo něco po druhé ráno, takže ve Washingtonu by mělo být asi pět odpoledne. Popadla jsem svůj mobilní telefon a vytočila Charlieho číslo. Vzal to na druhé zazvonění.

„Ahoj, tati."

„Bells, zlatíčko, moc rád tě slyším."

„Jak se vede?" snažila jsem se, aby můj hlas zněl normálně. Neúspěšně.

„Všem se nám moc stýská. Děje se něco, Bells?" Otcův hlas se ztišil obavami.

„Nic se neděje. Koloseum ještě stojí a Vatikán je pořád nejmenším státem na světě." Můj chabý pokus o vtip zjevně neuspěl.

„Komu všemu se stýská?" dodala jsem rychle.

„No... mně, Angele, Mikovi, Ericovi... a tvým kamarádům z La Push. Hlavně Jacobovi," řekl, a já měla co dělat, abych se nerozbrečela.

„Jak se má?" zeptala jsem se.

„Moc dobře asi ne. Myslím, že je nemocný. Zdá se mi, že zhubnul, obličej má propadlý a pod očima má tmavé kruhy, jako by celé noci nespal." Podívala jsem se do zrcadla. Kruhy pod očima trápily i mě.

„Mluvil jsi s ním?"

„Jo... říkal, abych ti vyřídil, že se mu stýská a aby ses co nejdřív vrátila domů," řekl, a já poznala, že to samé si myslí i on sám. Okno mého pokoje mi začalo sloužit jako plátno, na které jsem promítala své tužby. Představovala jsem si sebe samu, jak vycházím z letadla do toho deštivého podnebí státu Washington, které jsem kdysi tolik nenáviděla, ale teď bych udělala téměř cokoli, abych se tam mohla vrátit.

Zničehonic se v okně mihla mužská silueta. Hlasitě jsem zaječela.

„Bello, zlatíčko, co se děje?" ozvalo se z telefonu.

„Nic, tati. Jen jsem se polila vařící vodou, když jsem zalévala čaj. Už musím končit. Miluju tě."

„Já tebe taky, Bells. Dobrou."

Rychle jsem zavěsila, než bych stihla říct něco, co by mě pak mohlo mrzet a podívala se z okna. Vůbec nikdo tam nebyl. A jestli byl, tak rozhodně měl schopnosti na to, aby se odtamtud rychle a nepozorovaně dostal. Žádný člověk se nemohl neslyšně dostat do okna mého pokoje v pátém patře hotelu. Buď to byl upír, nebo už začínám být paranoidní. V kapse mi zavibroval mobilní telefon.

„Ano?"

„Ahoj, Bello, tady Sam... Sam Uley."

„Same... proč voláš? Děje se něco?" Můj hlas zněl mrtvě.

„No... jo," odmlčel se. „Victoria právě nasedla do letadla..."

„To letadlo míří..."

„Míří do Říma," potvrdil. „Bello, jestli ti můžu nějak pomoct..."

„Ne!" zarazila jsem ho. „Vlastně... něco mi slib."

„Ano?"

„Jestli mě Victoria dostane, postarej se o Charlieho."

„Bello, poslouchej. Ty se musíš udržet naživu. Už kvůli Charliemu a Jacobovi," jeho hlas zněl naléhavě.

„Já... se pokusím. Slibuju. A ty mi na oplátku slib tamto."

„Dobře, slibuju," hlesl poraženě.

„Měj se, Same. Pozdravuj smečku. Ahoj," rychle jsem zavěsila. Cítila jsem obrovskou úlevu i strach zároveň. Jacob a Charlie už jsou v bezpečí. Oni přežijí, narozdíl ode mě. Kolik času mi ještě zbývá? Záleží na tom vůbec? Ti, které miluji, jsou v bezpečí a to je hlavní. Lehla jsem si do postele a pokusila se ponořit do sladké nevědomosti. Tentokrát úspěšně.

< Předchozí - Následující>

Autor: Bunny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Útěk do Volterry - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře