Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Uprchlík 25. díl

08.02.2010 (22:00) • Anetanii • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5714×

25. Kapitola – Popelka

Cestou k domovu se Edward potutelně usmíval a určitě si blahopřál jak se hezky mezi nás vecpal, vypadal jako krocan, jediné štěstí, že není díkůvzdání.
Jen co jsem vylezla z auta, mě Alice beze slova sebrala a odtáhla do pokoje. Myslím, že sem by pro mě Edward nepřišel, vypadala děsivě skoro jako upír.

Těsně před uplynutím doby mě propustila ze samotky a poslala před barák, kde už na mě měl čekat Edward. Když jsem prošla domovními dveřmi zatajil se mi dech, měl na sobě těsnou černou košili a rifle. Strašně mu to slušelo, vypadal neodolatelně sexy, hypnotizoval mě pohledem, od kterého jsem se nemohla odtrhnout. Mile mě překvapil obrovskou kyticí rudých růží, když mi zašeptal do ouška projela mnou ohromná vlna vzrušení. Snažila jsem se, aby na mně nebylo nic znát a prchala do auta, než mě otočil a vrhl se na mé rty, jen co se dotkl mého stehna, už jsem se neovládala, nechápu proč nás Alice zastavila, no dobře hrátky na příjezdové cestě by asi nedopadly dobře, při našem štěstí by na nás zaparkoval Emmett.

V autě bylo dusno, zastávka pro Mikea byla tak trochu vysvobození. Všimla jsem si pohledů, které mu Edward věnoval, docela jsem se bavila a když jsem přijala Mikeovo rámě, které mi vnutil jen co Eda zaparkoval prostě jsem neodolala. Edward samozřejmě zareagoval podle očekávání, že jsem se na něj ani nemohla zlobit. Jen co jsem se posadila na místo které vybral, hned jsem začala vyzvídat. Byl hrozně roztomilý, když žárlil musela jsem mu dát pusu, trochu mu to zvedlo náladu. Jen co zhasli světlo, bavila jsem se zase já, na obou stehnech jsem ucítila dvě ruce. Samozřejmě jsem poznala, která je čí a když Edward omylem pohladil Mikea málem jsem vybuchla jako nálož. Na nic jsem nečekala a utíkala na toaletu, přeci jen v přeplněném sálu s dvěma šílenci, by to bylo nad míru nevhodné.

Málem jsem vyrvala ze zdi dávkovač na mýdlo, když jsem vpadla do umývárny vyčerpaná smíchy, po chvíli se rozletěly dveře a vpadl dovnitř Edward, tomu aby něco neuniklo.
Naivně se zeptal co mě tolik rozesmálo, ale když mě přirazil na stěnu a vášnivě políbil myslela jsem, že se zblázním. Dotek jeho jazyka, kterým si dravě razil cestu mými ústy nebyl nic proti tomu, když mi vjel dlaní pod sukni a vnikl do mě prsty. Byla jsem rozhodnutá, že si ho vezmu, rozepnula jsem mu kalhoty a stáhla je z jeho boků. Byl vzrušený stejně jako já, potřebovala jsem ho mít v sobě, cítit jak se na mě tiskne a vzdychá mezi polibky. Roztáhla jsem nohy a jedním kolenem si ho přitáhla na sebe, na stehně jsem cítila jeho tvrdé mužství, které ke mně tiskl.

Když se nečekaně rozletěly dveře a dovnitř vešli diváci, maminka s malou holčičkou, která tak trefně okomentovala nyní už na kost zmrzlého samečka který byl naprosto odrovnanej.

,,Tak myslím, že tohle byla perla večera.´´ Začala jsem se strašně smát, jeho výraz byl prostě neodolatelný.
,,Na můj vkus se na tebe ta ženská dívala až moc mlsně!´´ mrkla jsem na něj a začala se dávat do pořádku, nevypadal, že bychom měli pokračovat a je pravda, že teď už s čistou hlavou bych si nechala naše dostaveníčko na trochu intimnější místo.

,,Edwarde prober se! Měli bychom se vrátit, Mike se začne divit kde jsme,´´ pohladila jsem ho po nepřítomné tváři. Trochu ho to probralo, ale zaskočený byl pořád. Já si už začínám zvykat, s ním se člověk nenudí.

,,Dlabu na Mikea, zajímáš mě ty! Ne nějakej nadrženej skrček,´´ to mě rozesmálo.
,,No nechci nic říkat, ale on není ten kdo má momentálně stažené kalhoty,´´ šklebila jsem se.
,,Kde jsi nechal kačenky?´´ dusila jsem se smíchy, snad mu neuplavaly.
,,Tak ty si ze mě ještě budeš dělat srandu? Nikdy bych nedovolil, aby tu stál na mém místě Mike a dotýkal se tě byť jen pohledem.´´ Řekl tak nádherně majetnicky a začal si oblíkat kalhoty, naposledy jsem ho jemně políbila.
,,Já vím, ale teď už opravdu pojď nechce se mi nic vysvětlovat,´´ vzala jsem ho za ruku a táhla ven.
,,Stačilo by jediné slovo a nic bychom vysvětlovat nemuseli?´´ zašeptal mi do vlasů, když se nahnul, aby mi věnoval pusu.
,,Edwarde teď se to nehodí, přetrpíme zbytek večera a promluvíme si o tom později, dobře?´´ podívala jsem se do jeho otrávené tváře, moc se mu nelíbilo, že musíme tajit naše… ehm… Vlastně nevím ani co? Jen kývl a vedl mě dovnitř.
,,Mimochodem, doufám, že sis kačenky užila, už je nikdy neuvidíš,´´ zamračil se. Škoda byly k zulíbání.

Sotva jsme dosedli na sedačky už na nás dorážel Mike.
,,Kde jste tak dlouho, film už je skoro v půlce, o hodně jste přišli,´´ poznamenal a nedůvěřivě nás zhodnotil.
,,O nic jsem nepřišel,´´ pronesl pro sebe Edward a uculil se na mě, zrudla jsem jako rajský protlak.
,,Promiň Mikeu, trochu jsme se zapovídali na chodbě, snad se tolik nestalo,´´ usmála jsem se.
,,Jo? A smím vědět o čem?´´ zeptal se vtíravě a trochu mrzutě. Proč ne, kdo se moc ptá, moc se dozví.
,,O kačenkách!´´ řekla jsem suverénně a všimla jsem si jak Edward protočil očima.

Nevím jestli to Mika uspokojilo, ale už nic neříkal, popravdě mi bylo jedno co si myslí. Po zbytek filmu jsme se s Edwardem drželi za ruce, líbí se mi dotek jeho ledové kůže, která do mého těla vysílá elektrický náboj, celou dobu se usmíval a to mi dělalo dobře.

Když film skončil a rozsvítily se světla, vydali jsme se k autu. Odvezli jsme Mika, který všechno přešel s tím, že se uvidíme zítra na plese. Zeptal se mě, jestli už mám doprovod, kývla jsem, že mám na víc se nevyptával, zřejmě tušil kdo to je. Cestou ke Cullenům jsme s Edwardem poslouchali hudbu a pobrukovali si do rytmu. Tenhle večer vlastně neskončil tak špatně.

Proklouzla jsem prázdnou halou a utíkala do pokoje, nikdo se nepokoušel vyzvídat, podle hluku z pokojů měli všichni jinou práci, musela jsem se ušklíbnout jen co jsem dostala nápad vlítnout do všech pokojů s řevem jako kung-fu panda, Eda by určitě nebyl proti, VŠICHNI si to zaslouží, jsou jako smečka nepřejících hyen. Nápad jsem odložila pod kouzelným slovíčkem sprcha.
Zapadla jsem do koupelny, shodila ze sebe věci a hladově se vrhla na horký proud tekoucí vody. Moje tělo pomalu roztávalo a uvolňovalo se napětí, pociťovala jsem neskutečnou úlevu, ale také únavu.

Zabalila jsem se do ručníku a vešla do pokoje, kde už čekal Edward. Ležel rozverně na posteli a hlasitě polkl jen co mě spatřil, usmála jsem se a převlékla do pyžama. Zalezla jsem k němu pod peřinu a stulila se na jeho hruď.

,,Andílek je unavený? To snad není možný?´´ zasmál se.
,,Docela jo, i andílci potřebují spánek,´´ vrátila jsem mu úsměv.
,,Proč mě takhle trápíš?´´ zeptal se z nenadání a já přemýšlela co jsem zase provedla.
,,Jak? Nechápu tě? Dnes jsem byla pokud vím hodná,´´ nahodila jsem svůj nejnevinnější pohled ala svatá dala a nevěděla komu. Pozvedl obočí.
,,To myslíš vážně? Taková potvůrka a hodná? To slovo se k tobě vůbec nehodí, myslím tím proč si se tak lepila na Newtona před kinem, vůbec se mi to nelíbilo!´´ zatvářil se smutně.
,,Proč? No víš, když ty jsi neskutečně roztomilej, když žárlíš, že jsem prostě neodolala,´´ zachechtala jsem se a přikryla se peřinou až po hlavu.

,,Že se nestydíš chudák Mike teď bude mít divoké sny… já a roztomilej? Hmmm, tak to ti mohu předvést aniž by ses musela mačkat na někoho jiného než na mě!´´ usmál se pokřiveným úsměvem a zalezl za mnou pod peřinu. Začal mě lechtat, neovladatelně jsem se smála na celé kolo a o to mu zřejmě šlo, protože se u toho culil jako malej bobřík. V nestřeženém okamžiku mi vyhrnul tričko a přisál se mi na bradavku, celá jsem se prohnula a vykřikla.

,,Tak co uznáváš, že umím být roztomilej aniž bys mě trápila?´´ usmíval se a hladil mě po odhaleném prsu.
,,Ehm - e - j – jo,´´ dostala jsem udýchaně ze sebe.
,,To jsem rád a teď bys měla jít spát, brzy ráno sem Alice vletí a vyžene tě na nákupy.´´ Zašklebil se, otočil mě k sobě zády a objal mě.
,,Edwarde jestli vážně chceš, abych usnula tak dej tu ruku z mého poprsí někam pryč,´´ řekla jsem mu nevrle.
,,Promiň, je to příjemný, už tě nechám spát, dobrou noc andílku.´´ Zašeptal a políbil mě na rameno, to je to poslední co si pamatuji než jsem usnula.

Probudilo mě šimrání na tváři, ohnala jsem se po otravném hmyzu, než jsem uslyšela u ucha smích, tak na tuhle otravnou masařku mi ruce nestačí… Otočila jsem se a dělala, že spím. Docela mi to šlo - přirozený talent, stačilo jen nechat oči zavřený. Ucítila jsem další polechtání, to už mě začalo otravovat, o to víc to ten hmyz popouzelo. Po pár minutách už dělal pravidelné nálety.

,,Edwarde, jestli mě nenecháš na pokoji, přísahám, že ti celé auto poleju repelentem.´´ Pohrozila jsem mu, s ním to zdá se nic nedělalo.

Otevřela jsem oči, abych zmapovala situaci. Edward ležel podepřený na lokti v ruce držel jednu z rudých růží co mi včera dal a hladil mě s ní po těle. Možná by to většině lidí přišlo romantický, ale rozespalému člověku jako já se jen honilo hlavou, kam mu ten jetel napěchuju, aby dal pokoj.

,,Edwarde dej pokoj, proč nejdeš třeba otravovat Emmetta nebo tak něco.´´ Otravnej až na půdu.
,,Ale no tak, přece bys nebyla protivná už po ránu, navíc Emmett je s Rose a já bych je nerad rušil, navíc jejich praktiky by mě mohly zkazit a to bys přece nechtěla.´´ Zaculil se a znovu se začal přibližovat tím porostem k mému obličeji.
,,Moc dobře si rozmysli co chceš udělat nebo už ti nikdy nedám pusu a s tou zkažeností… myslím, že bych nepoznala rozdíl, navíc proč se nejdeš přicpat, třeba by tě trojka trochu zklidnila a přestal by jsi osahávat nebohého Mikea, víš jak musí být po včerejšku vyděšený?´´ pozvedla jsem obočí a tvářila se provinile. Zamračil se.
,,Tak ty s tím nepřestaneš, no tak dobrá jak chceš!´´ položil se na záda, ruce si dal za hlavu a dělal, že spí. Vypadal asi tolik věrohodně, jako kruhy v obilí.

Naklonila jsem se a lechtala ho tou kytkou jako on mě, nic to s ním nedělalo ani, když jsem mu nacpala košťál do nosu, no tak dobře, uvidíme železného muže. Zalezla jsem pod deku a jazykem jsem přejela po jeho mramorovém těle těsně nad lemem tepláků. Celý se napjal a vzdychl.

,,Bello… někdo jsem přijde. Všichni ví, že už jsi vzhůru a Alice je tu do minuty,´´ povzdechl si poraženě a zoufale. To víš, že jo brouku, jak ty na mě tak já na tebe, zajela jsem mu rukou pod tepláky a pohladila jeho vzrušenou chloubu.
,,Božeee, sakra… proč mi tohle děláš,´´ vzdychal a přikrýval si dlaněmi tvář, aby to držel pod kontrolou.
,,Fajn, provokuješ? Máš to mít!´´ řekl odhodlaně , ve vteřině jsem byla pod ním, rukou mi sesouval kalhoty od pyžama.
,,Vem si mě!´´ zavzdychala jsem.
,,Dobře, ale nestěžuj si jestli někdo přijde!´´

Než cokoli stačil, ve dveřích se zjevil Emmett a skočil k nám do postele, nezaváhal ani na okamžik i když věděl, že jsme skoro nazí, tohle je vážně zlej sen, další otravný saranče po ránu.

,,Já tě varoval,´´ povzdechl si Edward. Jo chlapec nějakej chytrej najednou, ať jde poučovat do parlamentu, určitě mu tam drží fleka, mají jistotu, že ten jediný chytrák jim tam při výkladu neusne.
,,Emmette vypadni překážíš,´´ zakřičela jsem na něj. To mu vykouzlilo obrovskou trhavinu smíchu, že mě už ani nenapadlo protestovat.
,,Ale no tak Bells, snad jste tu nechtěli dělat nic nemravnýho,´´ řehtal se.
,,Víš Emmette tak trochu chtěli, než tě napadla taková, hovadina se sem přihnat a nakýblovat se mezi mě a toho pána co se poraženě válí opodál, kam jsi ho odkopnul jako ragbyovej míč!´´
Edward vážně vypadal jako, že už to vzdává, ani se mu nedivím.
Emmett se začal nezadržitelně roztahovat po posteli a uculovat se jako brambořík na pohnojené půdě.

,,Ještě chvíli a nepomůže ti ani otčenáš,´´ Pohrozila jsem mu odhodlaně.

,,Proč??? Carlisle je dole v pracovně… ´´ chechtal se. Konec! Já ho zabiji!

,,Emmette?´´ zeptal se Edward a zuřivě mu cukaly koutky.
,,Ano? Můj milovaný bratře?´´ zeptal se naivně Emmett a já myslela, že mu dám facku.
,,Vzpomínáš si, co jsem ti řekl, že se stane? Pokud sem ještě jednou páchneš?´´ řekl už ledově chladně až mě z toho zamrazilo na koleni. Emmett polknul a vystřelil z pokoje, zřejmě byl v obraze, Edward se hnal za ním a vůbec ho nezajímalo, že mě tu nechal ležet jako palačinku na pánvi, co kdybych se připálila. Jen co ty dva lívanečci zmizeli objevila se Alice, třeba nese džem? Rychle jsem si natáhla pyžamo, abych nepohoršovala okolí a posadila se.

,,Dobré ráno, jestli pak víš co tě čeká v den plesu?´´ zasmála se zvonivě a svítila jako reflektor.
,,Ehm, budu marně doufat, že nemyslíš nákupy, ale něco trochu příjemnějšího,´´ usmála jsem se.
,,Tak jo, zřejmě už jsi obeznámena ze situací, tak to pro tebe nebude takový šok máš 10 minut, pak si tě odvezu klidně s holým zadkem,´´ ještě víc se usmála a mizela z místnosti, ve dveřích se ještě otočila.

,,Jestli jsi tím příjemným myslela blbiny s Edwardem, tak na toho nečekej nahání Emmetta někde po lese, teď už budou zřejmě v Kanadě,´´ mrkla a se smíchem odkráčela.

Zapadla jsem do polštářů. To snad není pravda, že zrovna já se dostanu do takovýho blázince, pozorovala jsem strop, ale jen co se ze zdola ozvalo, 3 minuty, neochotně jsem utíkala do koupelny.

Na protest jsem se navlékla jako hastroš a zamířila za Alice a Rose, které už čekaly v obýváku, zalapala po dechu jen co mě viděla, ale zapřela se pokud mě tedy nechtěla přivléct do obchodu násilím.
Čekal mě čtyř hodinový maratón, ala Alicina olympijská disciplína, ve které by určitě vyhrála zlato a vavřínový věnec.
To zlato bych jí klidně nechala, ale tím bobkovým listem bych jí s láskou nakrmila. Krotila se a mé utrpení zkrátila jen na nutné zlo, abych byla večer ještě k použití a nesložila se vyčerpáním už na schodech.

Začala samozřejmě u normálního oblečení, přes spodní prádlo, kde mi objevila nádhernou bílou košilku, takže jsem se ani moc nevztekala, konče plesovými šaty a střevíčky. Koupila jsem si tmavě modré korzetové šaty jako z pohádky tisíce a jedné noci, Alice zvolila jako vždy jednoduché koktejlky tentokrát vínové a Rose zářila v saténové rudé róbě. Byla jsem příjemně utahaná. Domů jsme dojely ve slušnou dobu a to jsem si ještě stihla ve středisku dojít na oběd a později na brzkou večeři.

Jen co jsem vystoupila z auta už jsem se ocitla zabarikádovaná u Alice v pokoji, jak jinak. Do večera mě česala a líčila, nakonec jsem byla decentně namalovaná s rozpuštěnými vlnitými vlasy, nakonec ty nádherné šaty.

Slyšela jsem hlasy na chodbě, jak už kolem pochodovali netrpělivě Jasper s Edwardem a diskutovali o tom, že není možný, aby to někomu tak dlouho trvalo. Bála jsem se, aby se ti naši dozorci neprodupali až do sklepa. Když už začali křičet, že to nestihneme a Emmett vyrazí dveře pokud do minuty neotevřeme, je Alice poslala k autům, chtěla je poslat někam jinam, ale ovládla se.

Postupně jsme vyšly ze dveří, každá ke své polovičce. Klukům, to seklo. Všichni černá saka s bělostnou košilí a kravatou, kromě Emma ten byl bez kravaty, protestoval, že by se uškrtil, až si bude chtít hodit oprátku zvolí něco stylovějšího jako gumu od trenek.
Edward doslova zíral, když jsem se před ním objevila, došla jsem až k němu a cvrnkla ho do nosu, usmál se a věnoval mi polibek na ten můj.

,,Vypadáš nádherně princezničko, mohl bych se na tebe dívat celou noc, ale to bychom nestihli ples a to by nás Alice roztrhala jako obnošený šatník,´´ usmál se a nabídl mi rámě.
,,Radši jí nebudeme pokoušet, vypadá nebezpečně,´´ usmála jsem se a nasedla do auta, kam mi gentlemansky pomohl. Cestou se na mě pořád díval což mi způsobovalo zarudnutí tváře.
Byla jsem ráda, že jsme dorazili ve zdraví, Edward a silnice? Myslím, že jí dnes ani jednou neviděl.

Pomohl mi vystoupit a vedl mě do sálu, všimla jsem si Mika, který stál v rohu s Jessicou, konečně si našel spřízněnou duši, i když tahle dušinka pokukovala po mém doprovodu jen co prošel futrama. Z jejích zelených šatů by dostal mořskou nemoc i zkušený námořník. Oba se na nás mračili jako býčci na červený hadr, poslala jsem jim úsměv a nechala se odtáhnout k rezervovanému stolu.

Mike si při pohledu na mě labužnicky oblízl rty a já pocítila jak se ve mně vzbouřil hormon, smažený řízek a bramborový salát co jsem měla k obědu, asi půjdu vyhledat záchodovou mísu. Ještě, že se neoblízl na Edwarda, byl by přírodní řízek z něj.

Celý večer jsme tančili a bavili se. Zjistila jsem, že Emmovi ke štěstí stačí karaoke a čtyři repro-bedny. Když jsem tančila s Emmettem, který si to doslova vydupal jako malý chlapeček na pískovišti a jeho ruka schválně zabloudila na moje pozadí, tak se Eda zvedl od stolu a přetáhnul ho podnosem po hlavě. Alespoň, že trochu toho ovládání ještě má čmeláček, už jsem viděla jak spolu s Emmettem přetáhne po hlavě i tu rostlinku co postávala vedle. Květinka zpozorovala mé vražedné úmysly a šla se přesadit o kus dál.

Emm asi hodinu předstíral, že se potácí a bude mít otřes mozku a Carlisle mu bude muset dát sádru na hlavu. Eda nad tím jen zakroutil hlavou, jestli nepřestane dělat ostudu a šahat tam kam nemá zasádruje mu ústa.

Emmett si musel připadat při pohledu na Rose jako auto na vrakovišti, za tu ruku na mé zadnici mu motor hodně dlouho nenaskočí.

Těsně před půlnocí mě Edward galantně už po několikáté vyzval k tanci, už jsem si zvykla, že pokaždé přejel rukou přes celá má záda, než si mě přitáhl do náruče. Dotančili jsme doprostřed parketu, kde se na chvíli zastavil.

,,Bells? Já – no – vzpomínáš si, jak jsem ti chtěl něco říct, co jsem si uvědomil, ale chtěl jsem s tím počkat na ples?´´ propaloval mě nervózně pohledem. Trochu jsem zaváhala, asi se mi to nebude moc líbit, když se u toho tváří jako sudička.
,,Ano jistě, vzpomínám si,´´ dívala jsem se na něj zvědavě, ale i obezřetně.
,,Nevím jak to říct,´´ váhal.
,,Tak mi to prostě řekni,´´ pokrčila jsem rameny.

,,Isabello, miluji tě! Miluji tě už od prvního okamžiku co jsem tě uviděl!´´

Miluje mě? Miluje? Pane bože to ne, nesmí mě milovat. Zděsila jsem se, na místě jsem ztuhla.

,,Bells? Řekni něco prosím,´´ díval se na mě s bolestí v očích a čekal co mu odpovím, čekal že řeknu, že miluji já jeho, ale to já nemohu.

,,Promiň Edwarde, musím jít, prosím nechoď za mnou, potřebuji být sama… promiň mi!´´ dostala jsem ze sebe zaraženě, spustila jsem své ruce z jeho studených něžných dlaní a pomalu couvala k východu.

Nechápavě se za mnou díval se strachem v očích, nepokoušel se mě zastavit.
,,Bello?!´´ zašeptal zlomeně mým směrem, ještě než jsem se otočila a utíkala z parketu pryč od něj.

Seběhla jsem kamenné schody zakryté červeným kobercem a vyběhla na parkoviště, ani nevím kam jsem běžela ale potřebovala jsem pryč, po tváři se mi kutálely slzy, moje nohy to nezastavilo, uháněly dál.

Před očima jsem stále viděla jeho oči plné lásky a tolik bolesti v nich, tolik zoufalství, jako bych mu vyrvala srdce, jsem potvora, vím to.

Cestou jsem stopla auto, které mě odvezlo na odbočku ke Cullenovím. Běžela jsem jako o život cesta mi mizela pod nohama a stromy kolem se ohýbali nárazy mrazivého větru. Po těle mi rašila husí kůže a dech se mi zadrhával v tempu jakým jsem běžela. Nemohla jsem jinak, a co víc? Nesměla jsem zastavit.

Když jsem konečně doběhla na místo, v domě bylo prázdno, vzala jsem si jen klíčky od mého auta.

Nasedla jsem, nastartovala motor, sešlápla jsem plyn a řítila se po silnici pryč z města.

,,Sbohem Forks… budeš mi chybět!

Předchozí - Další

Autor: Anetanii (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Uprchlík 25. díl: