Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ty jsi teď můj život - 17. Kapitola


Ty jsi teď můj život - 17. KapitolaTento díl je celý z pohledu Jacoba. Přeji Vám pěkné počtění Vaše NessCullen.

Jacob:

Jak už je to dlouho, kdy Edward i se svojí rodinou a se Sluncem mého života odešel? Jak je to dlouho, co jsem ztratil smysl mého života? Ona je pro mě vším a navždy bude. Miluji ji a každý den na ni myslím. Vidím její bronzové vlásky, které se jí v lokýnkách pohybují z jedné strany na druhou. Její hnědé oči, ve kterých se utápím a její zvonivý hlásek, který zahřeje na srdci.

Tolik mi chybí. Tak moc bych ji chtěl mít u sebe a vidět ji. Být u ní a být tím, koho bude potřebovat. Nejlepšího kamaráda, přítele nebo manžela. Ale to se nestane. Odjela a já ani nevím, kde by mohla být. Už ji nikdy neuvidím ve svém životě. Ale možná tu ještě nějaká šance je, že ji ještě aspoň jednou v životě uvidím. Ale jak veliká ta šance je?

„Jacobe! Slyšíš mě?“ skoro na mě řval Seth.

„Co je?“ zeptal jsem se ho otráveně.

„Už víme, co to bude!“ byl štěstím bez sebe. Ale vůbec se mu nedivím, kdybych byl já na jeho místě, tak bych byl taky tak šťastný. Před pěti lety se otiskl do Carol, s kterou si před třemi roky řekli své “ano“ a teď čekají přírůstek.

„Tak co to bude?“ zeptal jsem se ho trochu  zvědavě a on mi podal fotku z ultrazvuku.

„A jak to mám podle tebe z tohoto poznat?“ zeptal jsem se ho a snažil jsem se poznat, co by to tak mohlo být.

„No přece kluk! Kluk to bude!“ křičel a málem skákal dva metry vysoko.

„Gratuluju, brácho!“ a poplácal jsem ho po rameně.

„Aspoň někdo má štěstí v životě,“ povzdechl jsem si a myslel jsem, že to Seth neuslyší, ale mýlil jsem se. Uslyšel to.

„Třeba budeš mít, taky jednou takový štěstí, Jacobe,“ snažil se mě potěšit Seth, ale já jsem mu nevěřil. Štěstí okolo mě teď chodí velkým obloukem.

„Nebudu.“

„Tak proč se každý den, tedy proměňuješ?“ zeptal se mě a já věděl, že má pravdu. Proč se každý den proměňuju, když vím, že se budu tady tím víc trápit.

„Měl bys konečně aspoň začat žít, Jacobe. Podívej se na sebe.“

„Možná máš pravdu, ale já bez ní nedokážu být.“

„Hledal jsi je, když odešli a nic jsi nenašel,“ Seth měl pravdu, skoro půl roku jsem je všude hledal a nikde jsem je nenašel, jakoby zmizeli z tohoto světa.

„Máš pravdu. Měl bych asi začít žít a naučit se žít s vědomím, že ji už nikdy neuvidím a přestanu se proměňovat,“ rezignoval jsem a Seth se na mě podíval a v jeho očích jsem uviděl radost.

„Tak se mě líbíš, kámo,“ a taky mě poplácal po zádech, tak jako jsem ho před chvíli poplácal já.

„Mohli bychom to zapít,“ navrhl Seth a společně jsme se přesunuli z mé dílny do kuchyně, kde jsme si každý vzali plechovku s pivem.

Mohl jsem v sobě mít, už tak třetí plechovku piva, když se v obýváku rozezněl telefon. Pomalu jsem k němu došel  a zvednul jsem ho.

„Black, prosím.“

„Jacobe,“ ozvalo se ze sluchátka moje jméno. Tušil jsem, kdo mi zřejmě volá, ale nebyl jsem si jistý. To je nemožné, aby to byl on.

„Edwarde?“ zeptal jsem se a čekal jsem na odpověď.

„Ano. Jsem to já. Volám Ti, abych tě požádal o laskavost. Kdyby se to netýkalo Nessie, tak bych tě nikdy nekontaktoval.“

„Co se jí stalo?“ začal jsem hned vyšilovat a v tu chvíli mi to došlo. Renesmee. Je tu naděje, že bych mohl být s ní?

„Musíš ji zachránit za jakoukoliv cenu. Já jsem ji ochránit nedokázal. Prosím,“ v jeho hlase jsem slyšel tolik bolesti a smutku.

„Před čím ji mám zachránit?“ hned jsem se zeptal a chtěl jsem vědět, co nejvíce informací.

„Volturiovi,“ zašeptal a mně se vybavily vzpomínky na ty pijavice, které chtěli Renesmee.

„Všichni máme zemřít podle Aliciných vizí, ale kdybys Renesmee od tamtuď odnesl, co nejdál, tak by mohla žít aspoň ona. Vím, že to co jsem provedl, před devíti lety, byl strašný čin. Ale pochop mě prosím, myslel jsem, že jsem ztratil Bellu a nechtěl jsem ztratit i Renesmee.“

„Ale já bych ti ji neukradl!“ křikl jsem na něho a ve mně stoupala zlost a měnila se do takové míry, kterou jsem celou tu dobu cítil proti Edwardovi, když odnesl Renesmee.

„Myslím, že teď není důležité, abychom tady řešili spory nás dvou. Ale hlavní je teď osoba, kterou oba dva milujeme.“ Měl pravdu. Teď nebylo důležité řešit naše spory, ale Renesmee byla na prvním místě před vším ostatním.

„Máš pravdu. Tak co mám udělat, abych ji zachránil?“ zeptal jsem se ho a čekal jsem na odpověď.

„Zítra těsně po setmění na jednu mýtinu poblíž… Příjdou Volturiovi a zničí nás, proto tam musíš být rychleji než oni.“

„Ale jak to mám najít, když jsem tam nikdy nebyl?“ zeptal jsem se ho.

„Běž po pachu.“

„Dobře. Hned teď poběžím.“

„Jo a Jacobe jsi její jediná šance,“ a zavěsil.

„Kdo to byl kámo?“ zeptal se mě Seth.

„Edward. Edward Cullen,“ odpověděl jsem mu a v jeho očích se objevila zvědavost.

„Proč ti volal?“ zeptal se mě a já jsem mu hned všechno řekl, co se děje.

„Půjdu s tebou.“ Oznámil mi Seth, ale to jsem nemohl dopustit. Co, kdyby se mu něco stalo?

„Díky, ale ty zůstaneš tady,“ řekl jsem mu a vyběhl jsem k lesu, abych se mohl přeměnit.

„Jacobe! Sám tě nepustím!“ zakřičel na mě.

„Ale co Carol a mimčo? Co kdyby se něco stalo a tvůj syn by vyrůstal bez otce?“ zeptal jsem se ho a bylo vidět, že se teď rozmýšlí.

„Nic se nám, kámo, nestane.“

„Dobře. Můžeš jít semnou, ale budeš mě poslouchat, když ti něco řeknu. Seth jen přikývnul a oba jsme se vydali k lesu, kde jsme se proměnili a běželi jsme zachránit Renesmee.

Poznám ji? A pozná ona mě?

předchozí << shrnutí >> následující



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ty jsi teď můj život - 17. Kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!