Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ty jsi teď můj život - 16. kapitola

1


Ty jsi teď můj život - 16. kapitolaJe tu další díl. Jak odpoví Edward na Bellinu otázku? Přeji Vám pěkné počtení Vaše NessCullen.

Prosím nezlob se," předem jsem se jí začal omlouvat a na čele se jí objevila malá vráska.

„Co jsi mu provedl, Edwarde?" ptala se mě a hned stála na nohou a začala mě propalovat pohledem.

„Já, když jsem přišel o tebe, tak jsem se bál. Bál jsem se, že mi ji odvede a já ji už nikdy neuvidím, tak jako tebe," začal jsem jí vše pomalu vysvětlovat.

„Edwarde, co jsi mu provedl? Edwarde!" skočila mi do řeči, Bells, a já jsem ji hned teď musel říct celou pravdu.

„Utekl jsem před ním i s celou rodinou a hlavně s Nessie," přiznal jsem a díval jsem se do jejího nádherného obličeje, ve kterém se teď měnilo mnoho pocitů. Nevěřícnost, legrace, nenávist a jako poslední hněv.

„To jsi neudělal, Edwarde? Že ne?" křičela na mě a doufala, že je to jen asi vtip.

„Nic jiného mi nezbývalo," odpověděl jsem ji a její oči ztmavly.

„Neměl jsi na to právo, Edwarde. Víš, co to pro něho musí znamenat? Víš, co to musí znamenat pro Nessie?" křičela na mě, ale pak se mě s bolestí v hlase zeptala: „Jak jsi jen mohl, Edwarde?" zeptala se mě a já jsem věděl, že to, co jsem provedl byl nejsobečtější čin, který jsem v životě udělal.

„Nechtěl jsem ztratit i svoji dceru," to byla jediná odpověď, na kterou jsem se zmohl.

„A jak jsi jí to vysvětlil, že s ní Jacob nebyl?" ptala se mě a mně se vybavilo mnoho vzpomínek na Nessie, když se mě ptala na jejího Jacoba. „Co jsi jí tedy řekl?" vyžadovala se odpovědi Bella.

„Řekl jsem jí, že Jacob nemůže opustit svoji smečku a vlkodlak nemůže být s upíry."

„Ale když to není pravda!" křikla na mě, Bella, a já jsem věděl, že má pravdu. On by pro moji holčičku udělal vše, jen aby byla šťastná a spokojená.

„A jak na to Renesmee potom reagovala?" zeptala se mě po chvíli ticha Bells.

„Nejdřív byla smutná, ale postupem času na něho začala zapomínat," odpověděl jsem jí a ona se jen otočila a utíkala směrem, odkud jsme přišli. Neváhal jsem a hned jsem běžel za ní. Dostihl jsem ji ve chvíli, kdy se připojila k Alici a Jasperovi.

„Tak jaký byl lov?" zeptala se nás Alice, ale ani já a ani Bella jsme jí neodpověděli.

***

„Za jak dlouho přijdou?" zeptal se Emmett.

„Za tři minuty,"odpověděla mu Alice a každý jsme odpočítávali sekundy, kdy na mýtinu, na které jsme byli s Bellou před třemi dny, přijdou Volturiovi. Každý jsme cítili strach a věděli jsme, že už možná nikdy neuvidíme vycházet slunce a nikdy už možná nebudeme rodina.

Uběhly dlouhé tři dny a my teď tu všichni stojíme a čekáme. Bojíme se toho, co nastane. Ale i tak tu jsme. Celou tu dobu jsme přemýšleli, jak bychom se mohli vyhnout boji a případným ztrátám, ale na nic rozumného jsme nepřišli. Bohužel.

„Minuta," zašeptala Alice a já jsem zaslechl kroky blížící se k nám. Přesně za šedesát sekund před námi spočinuli Volturovi. V čele jejich výpravy stoji samozřejmě Aro. Po jeho boku stáli jeho bratři a za nimi v bojové pozici stála jejich čtrnáctičlenná garda. Jich bylo dohromady sedmnáct a nás i s Renesmee je devět. Nemáme šanci i s našimi schopnosti. Nemůžeme se jim vyrovnat. Proč jsem odtud Renesmee neodvezl, co nejdál? Proč?

„Isabello, Isabello," promluvil káravým hlasem Aro na moji Bellu a mně se z hrdla ozvalo výhružné zavrčená a stoupnul jsem si před ní, rozhodnutý chránit ji svým vlastním tělem.

„Rád tě vidím, Aro. Co potřebujete?" snažil se jako vždy diplomaticky vyřešit situaci Carlisle, ale tady to nemělo žádnou cenu a každý jsme to věděli.

„Taky tě rád vidím drahý příteli a tvoji rodinu taktéž," odpověděl mu Aro.

„Jaký je ale důvod vaší návštěvy?" zeptal se znovu Carlisle, i když jsme to každý věděli, jaký je důvod jejich návštěvy.

„Přišel jsem si pro svoji ženu," odpověděl mu klidně Aro a pohledem spočinul na Belle a ve mně se probudil démon, který se dral na povrch.

„Ona není tvoje žena!" zavrčel jsem na něj skrz zuby a měl jsem, co dělat, abych se teď hned na něj nevrhnul. Jen ta představa, že se jí dotýkal, byla hrozná. Ale Aro, se začal hlasitě smát.

„Ale, Edwarde. Isabella je moje žena, a proto se teď hned vrátí s námi do Voltery, kam patří."

„Ale co když se nevrátí?" odsekla mu Renesmee a propalovala ho pohledem. Nikdy jsem ji neviděl, aby se takto chovala.

„Ona to ví, co se stane. Že, Isabello?" zeptal se Aro a Bella sklopila zrak do země.

„Ano," zašeptala a všichni ostatní jsme to věděli taktéž.

„Nemusí se to stát," promluvila Renesmee a i když jí nedokážu číst myšlenky, tak jsem věděl, co chce udělat. Pomamýl krokem se začala přibližovat k Volturiovým.

„Tenkrát jste chtěli mě. Před devíti lety jste přišli hlavně kvůli mně," mluvila klidným hlasem Renesmee a pořád se přibližovala k Volturiovým. Musel jsem ji zastavit.

„Renesmee!" křikl jsem na ni a rychle jsem si stoupnul před ní a před Bellu si stoupnul Emmet s Rosalie.

„Můžete si vzít mě místo Belly," kdybych byl ještě člověk, tak by se mi zastavilo srdce z této věty, kterou Renesmee vypustila z úst. Ona se snad zbláznila? Obětovat se, aby zachránila Bellu.

„Je to velkorysá nabídka, Renesmee, ale mi chceme Bellu," odpověděl jí Aro.

„Ale Bella s vámi nepůjde!" křikl jsem na něj a jeho oči ztmavly.

„Opravdu?" zeptal se Aro a já jsem odpoěvděl za Bellu.

„Ne."

„To nám, ale nic jiného nezbývá než rodinu Cullenů zprovodit z tohoto světa. Stejně jste už porušili mnoho pravidel. Ale bude..."  Aro stále mluvil a nám už zbývali jen sekundy do našeho konce, ale mě upoutal jeden zvuk. Je blízko a ještě někdo s ním je. Zachrání aspoň ji.

„Odnes ji odtud!" zakřičel jsem a věděl jsem, že mě uslyší.

předchozí << shrnutí >>následující



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ty jsi teď můj život - 16. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!