Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Twins up for grabs - 8. kapitola

18.07.2010 (17:00) • Han • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1514×

Tato kapitola je delší než ostatní, jelikož nevím, kdy sem budu moct přidat novou. Takže si užijte čtení. x))

Pohled Elly:

„Tak domluveno, měj se,“ řekla Ella a usmála se na Jacoba.

Když Blackovi odjeli, všichni šli pomalu spát. Charlie zalehl své obvyklé místo u televize a Bella zmizela v pokoji.

Já jsem šla k sobě, dala jsem si sprchu a šla si lehnout. Usnula jsem po chvilce.

Ráno jsem vstala docela brzy, šla jsem si udělat snídani. Charlie seděl u stolu a četl si noviny, udělala jsem mu kafe.

„Kde je Bella,“ zeptal se mě.

„Nevím asi ještě spí,“ odpověděla jsem mu.

Charlie se zvedl a šel nahoru vzbudit Bellu. Ta potom vůbec nestíhala. Rychle se najedla a vyjely jsme do školy.

Přijely jsme ještě včas, zaparkovaly jsme náklaďáček vedle Mike Newtona. To je ten slizkej had, který se snaží každého dostat.

„Ahoj, dvojčata,“ řekl Mike.

„Nazdar,“ odpověděla jsem.

„Tak vy jste prý jednovaječný dvojčata, co,“ začal se zajímat.

Příšerně mě otravoval, a tak jsem neváhala.

„No a co? Je ti do toho něco,“ zeptala jsem se nasupeně a odešla.

Ještě jsem slyšela jak se Mike ptá Belly.

„Co s ní je?“

Nemusím se bát, že by Bella o mně řekla nehezké věci. To by v životě neudělala a já jí věřím.

Mike mě tak naštval, že jsem si to zamířila rovnou do třídy. Sedla jsem si do lavice a přemýšlela o Jakeovi. Strašně se na něho těším, až uvidím ten jeho dokonalý úsměv.

Myšlenky na Jacoba mě trochu uklidnily.

Zazvonilo a já se věnovala matematice. Počty mi vždycky šly, ale dneska ne. Za to Emmett vedle mě perlil svými vtipy o policajtech a blondýnách.

„Hele, Ello, a znáš tenhle? Policajt zastaví blondýnu na ulici a říká: „Slečno, váš pes nemá košík.“

„Ale my nejdeme nakupovat,“ odpoví mu blondýna.
„Promiňte, to jsem nevěděl.“

Začal se u toho hlasitě smát. Učitel si ho nevšímal a dál vysvětloval látku. Tak jsem se odhodlala a snažila se umlčet Emmetta.

„Prosím tě, Emmette, přestaň s těmi blondýnami. Nevím, jestli to víš, ale Rose je taky blondýna a nechtěj, abych jí to řekla,“ usmála jsem se škaredě.

Při vzpomínce na Rose toho Emmett nechal.

„A jaký vtipy mám teda povídat,“ zeptal se mě.

„Radím ti žádný, radši počítej,“ odpověděla jsem mu.

„Ale to je hrozná nuda, nechápu jak tě to může bavit,“ řekl Emmett znuděně.

Hodina se pomalu chýlila ke konci a já čekala kdy zazvoní. Měla jsem štěstí, ozval se zvonek a já mohla utíkat ze spáru Emmetta.

Takový obyčejný den to byl dneska, samé nečekané písemky.

A konečně konec dnešního školního dne. Čekala jsem na Bellu u náklaďáčku.

„Tak co, jaká byla škola,“ zeptala se pro změnu dneska Bella, když jsme vyjížděly.

„No, nevím, Emmett a ty jeho vtípky. Dneska jsem se ho snažila umlčet, když říkal vtipy o blondýnách. On si zřejmě neuvědomil, že Rose je taky blondýna. Bože, proč mě tak trestáš,“ ptala jsem se.

„No, to nezní moc dobře. Za to já jsem měla výborný den. Jinak, dneska je u Cullenů ta párty. A ty jedeš za Jakem, že jo?“

„Jo, jedu. Je mi s ním dobře a je velmi vtipný. Vtipnější než Emmett,“ zasmála jsem se.

Bella se taky zasmála.

„Počkej, ale jak to uděláme s náklaďáčkem,“ zeptala jsem se.

„No, pro mě vlastně přijede Edward, takže si náklaďáček můžeš vzít,“ odpověděla Bella.

„Takže Edward, jo? No to je zajímavý.“

„Prosím tě, nedělej cavyky. Možná, že se mi líbí, ale já určitě nejsem jeho typ,“ zapírala Bella.

„To si myslíš ty,“ řekla jsem a zaparkovaly jsme před domem.

Vešly jsme dovnitř a Charlie tam nebyl.

„Nejspíš je ještě v práci.“

Jo je. Jinak, já za chvíli pojedu,“ řekla jsem Belle a šla se převléknout.

Nemohla jsem se dočkat až uvidím Jakea. Vzala jsem si modré kraťasy a bílé tílko. Bylo už na čase a Bella se pomalu chystala taky.

„Necháme Charliemu vzkaz,“ řekla jsem a začala psát.

Ahoj Charlie,

Jsme s Bellou pryč. Já jedu za Jakem a Bella jde na tu uvítací párty. Dej si něco k jídlu a nečekej na nás.

Ahoj Ella a Bella.

Vzkaz jsem dala na stůl, rozloučila se s Bellou a vyjela. Jela jsem přesně cestou, kterou mi poradil Jake. Když jsem byla na hranicích rezervace, zastavila jsem se. Čekal tam na mě Jake a zářivě se usmíval.

Nasednul ke mně do náklaďáčku a on mě navigoval. Přijeli jsme k jejich malému domečku.

„Tak co podnikneme,“ zeptal se a usmál se na mě.

„No, já nevím.“

„Tak pojď, půjdeme se projít. Dneska se mi zdáš nějaká skleslá,“

Šli jsme po břehu moře.

„Taky kdo by nebyl, když vás pořád otravuje takový slizkej had,“ usmála jsem se.

„To mluvíš o mně,“ zeptal se naoko nasupeně.

„Ále, prosím tě, já nemluvím o tobě, ale o Mikeovi. To on je slizkej had, ty jsi moje zářicí sluníčko,“ usmála jsem se na něj.

„Aha tak to nechápu, co ti udělal?“

„Bože, pořád se mě a Bellu snaží sbalit. Já mu to ale dávám jasně najevo, že o něj nestojím. A Bella, ta má oči pro někoho jiného.“

„A pro koho,“ zeptal se zvědavě.

Nejdřív jsem mu nechtěla odpovědět, ale nakonec jsem mu to řekla.

„Její zájem je Edward Cullen.“

Nevím proč, ale z ničeho nic se mu v očích objevila nenávist. Zřejmě Edwarda nemusí.

„A proč zrovna on,“ zeptal se.

„To já nevím.“

Nechápala jsem jeho výraz, a tak jsem se musela zeptat.

„Jaku, co máš proti Edwardovi?“

Nejdřív neodpovídal, ale potom to na mě vychrlil.

„Jeho rodina je nepřítel naší rodiny. Dokonce by se dalo říct celé rezervace.“

Vrtalo mi hlavou proč, ale Jakea jsem se nezeptala.

Došli jsme až k lesu, tam jsme to obrátili a šli nazpět. Sedli jsme si na naplavené dřevo a ještě dlouho si povídali. Pořád jsme se čím dál víc sbližovali. Zjistila jsem o Jakeovi spoustu věcí.

Najednou jsem měla chuť ho políbit a taky se tak stalo. Bylo mi naprosto jedno, že je mu teprve šestnáct, jsem do něho naprosto zamilovaná.

Tiskli jsme se k sobě a nechtěli jsme přestat. Nakonec mi došel dech, a tak jsem se od Jakea odtáhla.

„Miluji tě a nikdy nepřestanu,“ zašeptal mi Jake do ucha.

Já jsem se jen usmála.

„Jsem nevěděl, že si na mladší,“ usmíval se Jake.

„To víš no, někdo takový musí být.“

Najednou nás někdo vyrušil.

„Čau Jaku, nová holka,“ zeptal se nějaký kluk.

„Co je ti do toho, Embry?“

„No, vlastně nic, ale přišel jsem si s tebou popovídat a taky poznat tvou novou holku,“ usmál se na mě Embry.

„Já jsem Ella Swanová,“ řekla jsem.

„Aha, tak jedna ze šerifových dcer, co? Já jsem Embry Call.“

„Těší mě.“

<-/->

Autor: Han (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Twins up for grabs - 8. kapitola: