Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Trest - 10. část

esme by dencadudlik


Trest - 10. částPo dlouhé době Vám konečně přináším další díl Trestu. Je mi líto, že to nebylo dřív, ale zkouškový ke mně nebylo zrovna dvakrát milosrdné a stále je přede mnou poslední zkouška, na kterou mam poslední pokus... Ale to sem nepatří, hlavní je, že konečně byl čas na dopsání této části se jménem TALENTY.
Konečně na scénu přicházejí Denalijští a oznamují talenty Belly i Jeremyho... Oba mají jeden a oba se s ním budou muset časem poprat... Jak je přijmou, a hlavně jak ho přijme Jeremy? To se dozvíte v této části...
Přeji příjemné počtení a doufám, že mi odpustíte to velké zpoždění... :-*

Předchozí kapitola

    Během několika hodin se Alice s ostatními vrátili z lovu a dům znovu obživl. Emmett si sedl k televizi a díval se na zápas baseballu, Rosalie si četla časopis, Carlisle si četl knihu, Esme dělala jeden ze svých návrhů, Jasper si hrál s náladami Emmetta, já hrál s Alicí šachy a Bella nás pozorovala. Zkrátka rodinná idylka, kterou trochu narušoval Jeremy, protože se nezapojoval do dění. Stál u okna, pozoroval Bellu a přemýšlel nad novým životem. Svým způsobem mi ho bylo líto, ale věřím, že se s tím nějak vyrovná. Musí, nemá na výběr. Naše domácí počínání přerušil až zvuk běžících nohou, Denalijští. Všichni jsme se vyrojili před dům a šli vstříc našim přátelům. Ti se k nám blížili velkou rychlostí a zastavili se až před naším domem, tedy většina z nich, Tanya se mi vrhla přímo do náruče.
„Tolik jsi mi chyběl!“zašeptala a objímala mě dál, Eleazar se za jejími zády jen omluvně usmál. K tomu všemu se mi zdálo, že jsem zaslechl tiché zavrčení. Rozhlédl jsem se kolem, ale nebyl jsem si jistý, odkud to zavrčení přišlo. Doufal jsem, že bylo od Belly, ale jistý jsem si nebyl.
„Tanyo, taky tě rád vidím, ale mohla bys mě pustit? Nechci být první rozmačkaný upír na světě.“řekl jsem mírně pobaveně a snažil se o diplomatický tón.
„Ale neboj se, ty něco vydržíš, jak tě znám.“zasmála se, ale pustila mě.
„Kéž by, asi stárnu.“zasmál jsem se.
„Kdeže.“odpověděla mi a potutelně se usmívala.
„Nepůjdeme dovnitř?“navrhla Esme a vysvobodila mě ze spárů Tanyi.
„Jistě, zajímalo by mě, proč jsme měli přijet tak rychle.“odpověděl Eleazar a šel s ostatními dovnitř.
‚Třeba jsem mu chyběla tak moc, že nás tu chtěl co nejrychleji.‘myslela si Tanya s nadějí. Ta si teda věří.
   Vešli jsme do domu a usadili se v obýváku. Všechny sedačky a židle byly obsazeny, Tanya se snažila sednout si vedle mě, ale naštěstí si z jedné mé strany sedla Alice a z druhé Bella.
„Tak co se děje, že jste nás zavolali? Vidím několik nových tváří.“začal Eleazar, když se rozhlédl po místnosti.
„Ano, to je právě to. Měli byste vědět, co se tu děje.“reagoval Carlisle a pokračoval. „Toto je Alice a její druh Jasper.“řekl a ukázal na ně. „Alice je talentovaná, vidí do budoucnosti a byla přeměněna náhodou v Samuelově baru. Edward se jí snažil pomoci, ale nepodařilo se mu to. Má skvělé sebeovládání a ve svých vizích viděla Jaspera, svého druha.“
„Těší nás, máš skvělý dar, stejně jako tvůj druh.“prohlásil Eleazar.
„Děkujeme.“usmála se Alice a chytla Jaspera za ruku.
„Další tu je Bella.“pokračoval Carlisle dál v představování nováčků. „Bella byla proměněna Edwardem jakožto jeho trest udělený Soudcem. Máme ji vycvičit a vychovat, jenže neznáme přesný její talent. Eleazare, ty cítíš talenty, jaký je ten její?“
„Je to těžké, ale řekl bych, že je štítem. Blokuje mě. Poznal jsem zatím jen jediný štít, Renatu u Volturiů, ale tohle je hodně podobné. Řekl bych, že by byla schopná ten štít od sebe odtrhnout a roztáhnout, aby se pod něj vešlo víc osob. Ale potřebovala by cvičit.“odpověděl zamyšleně Eleazar.
„Výborně, to si zas užijem!“zaradoval se ihned Emmett a v hlavě se mu začaly rýsovat hovadiny hodné jen Emmetta.
„Brzdi. Nejedná se o fyzický štít, ale o mentální, takže nám tvoje pěsti budou k ničemu.“mírnil jsem ho.
„Škoda.“zamumlal sklesle a stulil se k Rose.
„A kdo je ten poslední?“vrátil se k tématu Eleazar a nedůvěřivě sledoval Jeremyho.
„To je Jeremy. Proměnila ho Bella, když jsme ji nezvládli udržet od něj dál při lovu.“odpověděl smutně Carlisle. „Cítíš u něj nějaký talent?“
„Jestli cítím? U něj přímo sálá. Oheň. To jsem ještě u nikoho neviděl.“zamumlal nevěřícně Eleazar.
„Oheň?“zeptal se tiše Jeremy, aby se ujistil, že slyšel správně. Jako by se upír mohl přeslechnout…
„Ano, oheň. Sálá z tebe přímo sem ke mně.“odpověděl mu tiše Eleazar a v hlase se snažil skrýt strach. „Tvůj talent se musí trénovat a držet pod kontrolou. Nevím, co by se jinak všechno mohlo stát.“
„To není možné.“šeptal si pro sebe Jeremy a nevědomky vstal. Všichni ho upřeně sledovali, protože teď se situace změnila. Jeremy je psychicky nestabilní díky přeměně, tento život si přeci nepřál a bere ho jako hanbu. Teď k němu dostal talent, který může zničit naprosto všechny okolo něj. Nikdo z nás si nedokáže představit, co vše se může stát. Dokáže se sám zapálit? Dokáže oheň vyslat někam ven a zapálit něco? Nebo potřebuje k tomu oheň a ten bude ovládat? Tolik otázek právě teď víří hlavami všech a žádné odpovědi u nikoho nenacházím.
„Jaspere.“zašeptal jsem co nejvíce potichu. Kývnul mi na souhlas a pokojem se prohnala vlna klidu. Na Jeremym bylo ihned vidět, že se zklidnil a znovu se posadil. Ale obavy z jeho talentu nikdo nedokázal utišit, jen je Jasper zastínil.
„Pak bychom na vás měli prosbu.“pokračoval Carlisle v rozhovoru, jako by se nic nestalo.
„Jakou?“zeptal se obezřetně Eleazar.
„Musíme v blízké době k Samuelovi, chce vidět Bellu. Proto bych vás chtěl požádat, jestli byste tu chvíli nezůstali a nedohlédli na Jeremyho.“požádal je Carlisle a Jeremy vzhlédl.
„To se bojíš mě tu nechat samotného?“zeptal se ostře.
„Ne, bojím se tě tu nechat samotného s mou ženou.“odpověděl mu Carlisle. „Jeremy, jsi novorozený a je celkově nebezpečné, abys byl sám. Nechceme tě ztratit.“
„Co ti je vůbec do toho? Můžu se sám rozhodnout, jak budu žít a hlavně kde budu žít!“vybuchl, až ho Jasper musel znovu uklidnit.
„Dobře, to pro vás můžeme udělat.“souhlasil Eleazar. „Kdy k němu chcete jít?“
„Viděl bych to na zítřejší večer.“oznámil Carlisle a pro jistotu se podíval po všech okolo, kteří mu kývli na souhlas.
„Dobře. Tak do zítřejšího večera máme času dost, což takhle vyzkoušet Bellin štít?“navrhl Eleazar.
„Skvělý nápad.“zaradoval se Emmett a ihned vyskočil na nohy. Za chvilku už tahal na nohy i Bellu a táhnul ji i s Eleazarem ven. „Pojďte taky!“volal na nás.
„Klid, Emmette.“snažila se ho uklidnit Bella.
„Ani náhodou, konečně tu bude zas jednou zábava.“vysmál se jí.
„Emmette, dej pokoj, Bella teď potřebuje klid.“mírnil ho Eleazar. Všichni jsme si posedali na verandu, abychom je sledovali. Tanya využila příležitosti a sedla si vedle mě. Ihned se ke mně začala lísat a tulit. „Tak tedy, Bello, jsi připravena?“
„Ano.“odpověděla váhavě.
„Výborně, zavři oči a ponoř se do své mysli. Zkoumej ji, měla bys najít svůj štít. Až do něj narazíš, tak řekni.“poradil jí Eleazar a zůstal nehnutě stát vedle ní. Všichni jsme byli potichu, ani Emmett nevyrušoval, protože by to asi od všech pěkně schytal, a já tiše trpěl ve společnosti Tanyi. Myšlenky všech se točily kolem Belly, všichni jí přáli úspěch, i Denalijští, kromě Tanyi. Té byla Bella upřímně ukradená a její myšlenky se točily jen kolem mě. Vzpomínala na naše první setkání, kdy si řekla, že mě dostane. Právě myslela na to, jak by se s mnou vyspala, a sledovala moje přirození, jestli na ty myšlenky reaguje. Musel jsem ji zklamat, nechávaly mě naprosto lhostejným. Těchto myšlenek jsem za svou existenci slyšel nespočetně a vypěstoval jsem si k nim určitý odstup. Chránilo mě znechucení z nich. Ale kdyby na jejím místě byla Bella, to by bylo něco jiného. Nevím, zda by mi odstup pomohl. Nesmím na ni myslet, ne teď. Ale nešlo to, musel jsem na ni myslet, protože všichni na ni mysleli.
„Myslím, že ho cítím.“zamumlala Bella.
„Jaký je? Zkus ho popsat.“naléhal Eleazar.
„Jako kondom.“odpověděla a Emmett vyprskl smíchy.
„Asi jí odteď budu říkat Pinďa.“zašeptal a svalil se smíchy na zem.
„Emmette! Sklapni nebo jdi s tím svým velkým zadkem jinam.“osočila se na něj Rosalie, Emmett se na ni jen vyjeveně podíval a sklapnul.
„Je okolo celého mého těla, obepíná mě a připadá mi, že je docela tenký.“pokračovala ve svém popisu.
„Výborně. Zkus se ho dotknout myslí, nebo ho zkus ze sebe kousek nadzvednout.“pokračoval v radách Eleazar.
„Jde to ztuha. Nechce se ode mě odloučit.“zašeptala a obličej se jí zkřivil soustředěním. „Nejde to, nedokážu to. Drží se mě jako klíště.“vzdala to a otevřela oči.
„Nevzdávej to, Bello. Zkoušej to dál. Jsem přesvědčen, že bys to zvládla.“naléhal na ni Eleazar.
„To je sice fajn, ale teď se mi to nechce zkoušet.“odsekla mu a vyplázla na něj jazyk.
„Bello!“okřikla ji mateřsky Esme.
„No jo.“rezignovala Bella a skočila na Emmetta.
„Heeej! Pinďo, nech toho, nebo bojuj jako upír a ne jako obyčejná ženská!“vyzval ji a položil ji na záda. Svým prohlášením Bellu jen vyprovokoval k větší zuřivosti, která se otočila proti němu. Bella ho ze sebe shodila a znovu na něj skočila, ale tentokrát měla v ruce hlínu a vhodila mu ji za triko. „Nic lepšího neumíš, Pinďo?“vysmál se jí Emmett a do vlasů jí vsypal listí ze země.
„Aby ses nedivil.“vysmála se mu, když ho strčila do horského potoka u domu.
„Bello!“zahřměla Alice.
„Co je?“otočila se k ní. Alice stála vedle Jaspera jako bůh pomsty, byla rozžhavená do běla. Řekl bych, že snad i její pleť je víc bělejší.
„Jak jsi ho tam mohla hodit? Má na sobě posledního Gucciho!“rozhořčovala se Alice.
„Co se rozčiluješ? Jednak to škodí pleti a pak stejnak to měl na sobě poprvé a naposled. Tak nevim, co řešíš.“opáčila Bella a rozverně se zasmála.
„Co řešim? To oblečení mu podle vize mělo vydržet až do večera, než ho z něj strhne Rosalie! Teď abych mu našla něco jinýho!“čertila se dál Alice.
„Vždyť tě to baví, měla bys mi být naopak vděčná.“vysmála se jí Bella a Emmett vyskočil z potoka.
„Alice, najdi mi, prosím, něco jinýho. Ono to na mně mrzne a tuhne.“vyjekl vyděšeně.
„Fajn. Jdeme!“zavelela a s mudrováním vyrazila do Emmettovy šatny. Emmett poslušně cupital za ní a vymýšlel svůj plán, jak jí něco provede. „Zapomeň na to.“uzemnila ho ihned Alice, když mu podávala růžové tílko a černé kožené kalhoty.
„Co to je?“ptal se vyjeveně Emmett.
„Oblečení.“odsekla mu Alice a odtancovala k sobě do pokoje.
„To si na sebe nevemu!“rozčiloval se Emmett.
„Ále cukrouši, to je přeci tvoje barva.“oznámil mu Jasper přitepleným tónem.
„Nepleteš si to se svým oblečením?“snažil se to Emmett obrátit.
„Neplete!“vykřikla Alice ze svého pokoje.
„Nepletu, jak jsi slyšel.“vysmál se mu i Jasper a s vítězným úsměvem odpochodoval pryč.
„Tady jsou na mě všichni zlí.“posteskl si jako malé dítě a oblíkl si, co mu dala Alice. „Rosie! Pojď, prosím, sem nahoru. Potřebuju ze sebe ty hadry dostat!“obrátil a bez odpovědi dotáhl Rose do pokoje.
„Další páreček je v tahu. To se ten tvůj trénink rychle ukončil.“usmál jsem se na Bellu.
„To je fakt, umí se vypařit. A co my teď budeme dělat?“otočila se na mě Bella s hravým úsměvem.
„Co bys chtěla?“
„Co takhle hrát na piano? Vždycky jsem se to chtěla naučit.“navrhla a v očích se jí objevilo nadšení.
„Skvělý nápad, tak pojď.“vyzval jsem ji a odpochodoval jsem s ní k pianu. Nezajímalo mě, zda jsem tím urazil Denalijské, zajímala mě jen Bella. Usadili jsme se u piana a položil jsem její ruce na klávesy. „Nejdřív ti ukážu jednotlivé tóny.“oznámil jsem jí a jak jsem řekl, tak jsem činil. Nejdřív jsem jí ukázal základní tóny a ona je podle mě hrála. Byla učenlivá, když jsem ji zkoušel, poznala všechny tóny. „Ovládej svou sílu, Bello, ty klávesy jsou oproti tobě křehké.“radil jsem jí, když rozdrtila třetí klávesnici.
„Promiň, tohle mi ještě moc nejde.“omlouvala se s kajícným pohledem.
„Nevadí. Pokračujeme.“usmál jsem se na ni a hráli jsme dál.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Trest - 10. část:

 1
1. zuzka
21.08.2013 [14:40]

kedy bude dalsia kapitola?????? strasne sa tesim Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!