Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Stmívání jinak - 34. Zraněná

thu,fjkz

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Stmívání jinak - 34. Zraněná34. kapča je konečně tady. Nějak jsem se přes ní nemohla přehoupnout, ale nakonec se zadařilo. Sice mám drobátko zpoždění s jejím uveřejněním, ale aspoň Vám můž slíbit, že další kapča bude zítra.:) Teď už zase vím, co přesně budu psát, takže to půjde snad rychleji. Děkuji Vám všem za komentáře a podporu a doufám, že se Vám tahle kapča bude líbit. Nic zvláštního se v ní neděje, ale to se v příštím dílku změní.;) Tak se těšte.:-*

11.12.2009 (17:45) • Adelka • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2759×

Musela jsem spát jen lehkým spánkem. Připadalo mi, jakoby trvalo jen několik vteřin, než jsme dorazili na známou mýtinu, v jejíž středu se skvěl ten nejkrásnější dům. Uvědomila jsem si to, až když jsem z dáli uslyšela zurčení potůčku, tak charakteristické pro toto místo. Ten zvuk nabýval stále hlasitějšího dojmu a po chvíli už byl naprosto realistický, protože jsem se skutečně probudila.

Pociťovala jsem kolébavou chůzi a chladné paže, které mě nesly, což ve mně evokovalo pocit bezpečí. Oči se mi nechtěly otevřít a tak jsem se jen nechala unášet, ačkoliv jsem vnímala každý zvuk či pohyb. A pak jsem uslyšela, jak se otevřely dveře.

„Bello!“ Zakřičela Alice zpovzdálí.

„Pšššt.“ Zašeptal Edward. „Vzbudíš ji.“

„Už je vzhůru.“ Oznámila mu Alice starostlivě.

„Bello?“ Promluvil ke mně Edward a zastavil. Ucítila jsem jeho chladný dotek na své tváři. „Slyšíš mě?“ Dodal ustaraně.

„Hmm.“ Zamumlala jsem a pořád nechala oči zavřené.

„Je hodně unavená.“ Zašeptal Edward.

„A zraněná.“ Dodala Alice naléhavě. „Musí rychle ke Carlisleovi.“

Pak jsem znovu pocítila kolébavou chůzi a hned na to jsem se ocitla někde v teple a mé zavřené oči oslnilo nějaké světlo. Ani jsem se nenadála a Edwardovy paže zmizely. Ucítila jsem pod sebou měkkou podložku a hned na to prudce otevřela oči. Zachvátila mě nevysvětlitelná panika, a když jsem zjistila, že je Edward pořád přímo vedle mě, natáhla jsem k němu rychle ruce.

„Zůstaň tu se mnou, prosím.“ Zaškemrala jsem vyděšeně.

„Neboj se, neodejdu.“ Řekl a něžně mě chytil za ruku. Zadívala jsem se mu do tváře a to, co jsem spatřila, mě vyděsilo. Edward působil až neobvykle strhaným dojmem. Jeho oči měly barvu černočerného onyxu a pod nimi se rýsovaly obrovské modřinovité kruhy. Navíc jeho kůže vypadala bledší než obvykle, taková průsvitná a bez života. Ten pohled na něj mě píchnul u srdce.

Nervózně jsem na něj hleděla a prohlížela si každý rys jeho tváře. Přesto všechno vypadal božsky a já byla šťastná, že jsem s ním a mám tu možnost ještě ho spatřit. Mohla bych se v těch jeho očích utápět do nekonečna a nikdy bych se toho pohledu nenabažila.

On na mě pohlížel s něhou, ale přesto jsem v jeho výrazu viděla určitou ostražitost a odstup. Nechápala jsem to a v duchu přemýšlela, co by mohlo být příčinou.

„Bello?“ Vyrušil mě někdo z transu.

Podívala jsem se směrem, odkud přicházel ten hlas. Spatřila jsem vysokého blonďatého muže, kterému mohlo být maximálně tak třicet let. Vypadal naprosto božsky, až mi úžasem spadla brada. Měla bych si asi už na takovéhle šoky zvykat, ale nedařilo se mi to.

„To je Carlisle, můj otec.“ Informoval mě Edward se shovívavým úsměvem na tváři. Potom jeho výraz zvážněl. „On je lékař a potřebuje tě vyšetřit.“

Hltala jsem každé jeho slovo a potom jen kývla na souhlas. Znovu jsem pohlédla na Carlisla, který si mě zkoumavě prohlížel.

„Jak se cítíš, Bello?“ Zeptal se velmi příjemně. „Nebolí tě něco?“

„Není to tak strašné.“ Zalhala jsem, ačkoliv mě bolelo celé tělo a nejvíc hrudník.

„Bello.“ Řekl shovívavě. „Opravdu bych potřeboval, abys byla upřímná. Podle toho, co viděla Alice, máš několik zlomenin a vzhledem k tomu, že už je to asi deset dní, co se tak stalo, je teď velice důležité abychom stanovili přesnou diagnózu.“

Těkala jsem očima z Carlislea na Edwarda a vůbec nechápala, o čem to mluví.

„Edwarde, ona to neví?“ Zeptal se Carlisle udiveně.

Viděla jsem, jak Edward jen zavrtěl hlavou a povzdechl si. „Chtěl jsem jí všechno vysvětlit, ale nestihl jsem to.“ Na konci se jeho tvář stáhla do bolestné grimasy.

Ten jeho výraz mě ubíjel, nechtěla jsem ho vidět takhle nešťastného. „Edwarde, to co se stalo, nebyla tvoje vina.“ Snažila jsem se ho přesvědčit.

Pohlédl na mě s kajícným, zmučeným pohledem. „Nikdy jsem tě neměl nechat samotnou venku.“

„Nemohl jsi tušit, co se stane. Navíc James využil své schopnosti a zastřel nás.“ Vysvětlovala jsem vehementně a pak jsem sebou cukla, jelikož jsem ucítila palčivou bolest na hrudi. Bylo to tak silné, že jsem bezděčně přivřela oči a sykla.

„Co se stalo, Bello? Co tě bolí?“ Vyhrkl ihned starostlivě Edward a stisknul mou ruku pevněji.

„Já…“ Vydechla jsem a opět ucítila tu bolest. Znovu jsem se nadechla a každý pohyb bránice se mi bolestivě zaryl do paměti. Z očí mi vyhrkly slzy. Přitiskla jsem si levou ruku na hrudník, ale to jsem neměla dělat, jelikož mě rozbolela i ta.

„Bolí tě hrudník, Bello?“ Zeptal se Carlisle.

Jen jsem kývla hlavou na souhlas a snažila se dýchat co nejklidněji. „Najednou to na mě nějak přišlo.“ Zašeptala jsem a každé slovo vyslovila s patřičnou opatrností, aby to bolelo co nejméně.

„Bolí to, když mluvíš?“ Ptal se dál Carlisle.

Jen jsem kývla hlavou.

„Bolí tě to už dlouho?“

Zavrtěla jsem hlavou. Opatrně jsem se nadechla a snažila se vydat ze sebe hlásku. „On mi dával něco proti bolesti.“

„James?“ Zeptal se Edward a pořád mi pevně tiskl ruku.

Jen jsem pomalu zavrtěla hlavou. Viděla jsem Edwarda, jak napjatě čeká na mou odpověď a jeho výraz se zatvrzuje. „Jason.“ Kuňkla jsem a snažila se potlačit veškeré zlé vzpomínky, které se mi s ním pojily.

Carlisle se na Edwarda jen překvapeně podíval.

„Vždyť je to člověk?“ Divil se Edward. „Sám jsem ho zranil tak, že byl v bezvědomí.“

Naléhavě jsem se na něj zahleděla a stiskla jeho ruku ještě víc. Už tak bylo to sevření pevné jako kámen a pochybovala jsem, že mou snahu o ještě větší stisk poznal, ale věnoval mi naprosto vážný pohled a naslouchal, co řeknu.

„On není člověk.“ Vydechla jsem namáhavě. „Je poloviční upír.“

Edward mě nevěřícně sledoval a pak svůj pohled stočil ke Carlislovi. Chvíli se na sebe významně dívali a vypadalo to, jakoby nechápali to, co jsem jim právě řekla. Pak Edward jen věcně kývnul a otočil se zpět ke mně.

„Musím tě vzít na nějaká vyšetření do nemocnice.“ Oznámil mi Carlisle.

Ach ne! Pomyslela jsem si v duchu. Nemocniční prostředí jsem ze srdce nesnášela. Nacházela jsem se v nemocnicích několikrát do roka a zrovna skvěle jsem si tam nepřipadala. Samozřejmě, většinou jsem si za to mohla sama. Díky své nemotornosti jsem využila každé příležitosti, jak se zranit. Smůla se mi přímo lepila na paty a nejinak tomu bylo i teď.

Edward si očividně všiml mého znepokojeného výrazu a jemně mne pohladil po tváři. „Ničeho se neboj. Budu tam s tebou.“ Konejšil mě svým melodickým hlasem.

Vpíjela jsem se do jeho vřelých, černých očí a snažila se v nich najít útěchu. Ale bylo v nich něco, co se mi moc nezamlouvalo. Jenže jsem nedokázala rozpoznat co.

Navíc se znovu dostavila únava, a i když jsem se snažila jí odolávat, tak mne dostihla. Oči se mi klížily a nakonec jsem usnula. Ještě než se tak stalo, ucítila jsem ledové rty na svém čele a musela jsem se bezděčně usmát.

Další část

Autor: Adelka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Stmívání jinak - 34. Zraněná:

 1
1. terezie
27.04.2016 [20:52]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře