Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Šťastný konec pro mě a moji lásku - 8.kapitola

Chlupatá láska, Akkisek

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Šťastný konec pro mě a moji lásku - 8.kapitolaBree se rozhodne bitvě zabránit. Ale proč? Co jí to přinese? A jak na to bude reagovat Riley a Victoria? Pokusí se jí nějak zastavit? A co na to Cullenovi, až ji uvidí? Přivítají ji s otevřenou náručí nebo ji radši podrazí a spálí ji na popel? Je tady další kapitolka s názvem Poslední den služby u Victorie

03.09.2010 (13:30) • Zira • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1529×

Hudba

 

8. kapitola – Poslední den služby u Victorie

„Moc dobře jsi věděla, že ti tohle řeknu, takže nebudu chodit kolem horké kaše. Do té bitvy s vámi nejdu, ať se jí to líbí nebo ne,“ řekla jsem a čekala na jeho reakci.

„Co jsi to teď řekla? Asi jsem tě špatně slyšel?“ Ale já věděla, že to jen nechce slyšet. Bojí se, co se s ním stane, až jí to řekne, ale proč by jí to měl říkat, když v té bitvě stejně nebude. Ano, nebude. Vyhne se jí, přenechá špinavou práci na někom jiném a sama se na to zatím bude dívat s povzdálí. Já jí to ale spočítám, pokud nechá Rileyho zabít.

„Chce se jenom pomstít, Riley. Vodí tě za nos a ty za ní pořád lezeš jak poslušný psík na provázku. Je mi z toho zle.“

„Važ slova!“ vykřikl nahlas a vrazil mi facku. Otočila jsem k němu hlavu a uviděla jeho naštvaný obličej. Vždycky se tak naštvaně tvářil, když jsem o ní takhle mluvila.

„Jak myslíš, ale až tě zradí, tak si vzpomeň na to, co jsem ti říkala,“ zašeptala jsem mu a odešla. Měla jsem ho ráda, ale on byl tak zaslepený láskou k ní, že jsem s tím nemohla nic udělat, i kdybych se postavila třeba na hlavu. Všechny své věci jsem si zabalila do tašky přes rameno. Nemám jich moc. Vlastně to není žádné oblečení… jen nějakou elektroniku a nějakou kosmetiku. S Diegem, Kirou a Fredem jsem se domluvila, že se sejdeme před jedním skladištěm na konci města. Kira nám ještě koupila něco na sebe, abychom nevypadali jako nějací otrhanci. Převlékla jsem se v malém kumbálu, přehodila přes sebe tašku a šla.

„Nemůžeš odejít,“ vykřikl Riley na celé skladiště. Všichni zpozorněli a začali se koukat po Rileym a mě.

„Jo? A kdo mi v tom zabrání?“ zeptala jsem se ho.

„Já,“ řekl Riley. Přišel ke mně a políbil mě. Nebránila jsem se, i když nevím proč. Po chvíli jsem si ale uvědomila, že na nás všichni zírají a že to není správné a tak jsem se od něho odtrhla.

„Riley?“ řekla jsem překvapeně. Odtáhl se ode mě a myslím si, že byl sám překvapen, co to vlastně udělal.

„Musel jsem tě nějak zastavit. Ona… tě potřebuje,“ řekl.

„Je to jediný důvod: Políbil jsi mě jen proto, aby ona o mě nepřišla?“ Přikývl.

„Aha. No… v tom případě. Sbohem Riley,“ řekla jsem a ještě ve dveřích mého bývalého domova jsem dodala, „ Víš, že lžeš sám sobě?“ A pak jsem vypadla z té díry. Konečně jsem volná… nadobro. Už se nemusím pořád ohlížet za sebe, ale pořád to není konec. Je mi jasné, že se s Victorií a Rileym nevidím naposledy. Rozhodla Jsem se totiž zabránit té bitvě, a pokud by to nešlo, tak budu společně s Kirou, Diegem a Fredem bojovat proti nim. Doběhla jsem ke skladišti a políbila Diega. Ten se hned odtáhl a přičichnul si ke mně.

„Riley mi dal facku, ale nic víc.“ Ztuhnul a běžel rovnou směrem k Rileymu. Naštěstí ho Fred včas zastavil. Věděla jsem, co by mu Diego udělal nebýt Freda. Nejspíš by ho roztrhal na kousky, ale z nějakého důvodu jsem si jeho smrt nepřála. Cullenovi měli být v malém městečku jménem Forks. Určitě už vědí, že se na ně chystá armáda novorozených upírů, ale vědí, že za všechno může Victorie a Jane? Po deseti minutách jsme všichni vyrazili. Cestou jsme si ještě dali pár nešťastníků. Běželi jsme lesem. Stromy se cestou k Forks postupně více zbarvovaly do krásných podzimních barev. Já mám ráda takové barvy. Moje oblíbená barva je barva lesních borůvek. Ve Forks jsme se byli někdy ve dne a v lese jsme se ještě v lese, abychom nevypadali jako vrazi, protože máme na oblečení spoustu krve. Ještě nejsme tak dobrý, abychom se nedokázali zašpinit či potrhat. V té chvíli, kdy lovíme, myslíme jen na krev a nějaké oblečení nám je v tu chvíli u pr…

„Tady.“ Dala mi tašku s oblečením. Vytáhla jsem z tašky kozačky, hodně úzké džíny a tílko s barvou lesních borůvek.

„Díky,“ řekla jsem Kiře a začala se převlékat. Zezadu mě někdo vzal za pas, otočil si mě čelem k sobě a přitáhl si mě k sobě blíž.

„Sluší ti to, lásko,“ řekl Diego a začal mě líbat na krku.

„Diego, přestaň. Musím se dopřevléknout, jinak mě Kira zabije… a tebe zabije,“ zašeptala jsem mu do ucha a odstrčila ho od sebe. Usmál se a zase ke mně přitiskl.

„No tak lásko… užívej si tu chvilku, kterou máme jenom pro sebe,“ řekl mi a začal mě líbat všude na celém mém těle.

„Nech toho, Diego. Lechtá mě to,“ vykřikla jsme pomalu na celý les. Najednou jsem ucítila zezadu veliký vítr a ten mi přinesl dvě směsice vůní a obě patřili upírům. Otočila jsem se a podprsenku jsem si zakrývala tílkem, které jsem si nestačila ještě obléknout. Přede mnou stáli dva upíři. Jeden byl svalnatý a měl na hlavě roztomilý rozcuch a druhá upírka měla krásné zlatavé vlasy, které měla úhledně spojené do nádherných copů. Nasadila jsem si tričko, zatímco ten upír promluvil.

„To jsou ale divoši,“ řekl vesele svalnatý upír s krásnou upírkou po boku, která měla neutrální výraz. Bylo ale vidět, že kdyby měla schopnost zabíjet pohledem, tak už jsme dávno mrtví. Diego se postavil do obranné pozice, ale já ho strhla dozadu za sebe.

„Neublíží nám,“ řekla jsem. Upírka se škodolibě zasmála.

„Myslíš?“ zeptala se mě a vyrazila proti mně. Uhnula jsem a Diega strhnula sebou. Udělala rychlý výpad, ale já uhnula. Potom mě chytila pažemi kolem ramen a dělala, že mě mačká. Já jsem jí ale podklouzla pod nohama a podtrhla jí přitom nohy. Oklepala se a já jí mezitím skočila na záda. Snažila se mě setřást, ale já se jí držela jako klíště. Pak mě ten svalnatý upír strhl z jejích zad a strčil mě do stromu. Když se otočil k upírce, což neměl dělat, skočila jsem mu též na záda s jiným úmyslem. Vzala jsme ho za mikinu, vší silou ho vy vyhodila do vzduchu, udělala salto vzad i s ním a jeho mikinou, stoupla si na zem a hodila ho na zem. Zvedl se a razil si to ke mně.  Vylítla jsem do vzduchu a mezitím udělala výkop, který na chvíli uzemnil upírku. Diego zatím běžel pro Freda, aby je zastavil. To už přišli další upíři a snesli se na mě a přidrželi mě u země.

„Je to ona, Alice?“ zeptal se upír, co mě držel při zemi. Viděla jsem, že má po celém těle spoustu kousnutí od upírů. Věděla jsem to, jelikož pár jich měl i Riley a od Raoula jsem taky jedno schytala. Ani jsem se nehnula, protože jsem věděla, že bych s tím stejně nic nemohla udělat. Najednou jsem jeho silný stisk necítila a ucítila spíš dvě studené ruce, které mě sunuli pryč od těch upírů. Byl to Diego a přivedl posily právě včas. Fred použil svou moc a všem začalo být špatně. Zmítali se na zemi ve velikých křečích. Dala jsem povel pro Freda, aby tu s rozčepýřenými vlasy pustil a stejně tak i upíra se zlatými vlasy a upírku s hnědými vlasy. Postavila se přede mě a usmála se.

„Ahoj, já jsem Alice a ty?“ zeptala se mě a objala mě. Dala jsem Fredovi znamení, aby pustil i ostatní.

„Pokusíte se o něco a budete znova na zemi, je Vám to jasné?“ zeptal se jich Diego.

„Já jsem Bree a tohle je Diego, Kira a Fred.“

„Těší mě,“ řekla, pak se otočila na toho upíra, co mě držel při zemi a dodala, „ je to ona… naše záchrana.“

 

 

 

 

7.kapitola - 9.kapitola

Autor: Zira (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Šťastný konec pro mě a moji lásku - 8.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře