Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Splněná přání - Kapitola 16.

perex


Splněná přání - Kapitola 16.Jak jsem slíbila :-)Tentokrát jsem si tuto kapitolku hodně užila a i mě samotné se líbí :-D nojo Edward je Edward :-D přeji příjemné čtení a těším se na komentáře :-)

 

Tančila jsem s Edwardem na dřevěném parketu. Malinko mi překážely krásné dlouhé bílé šaty.

Edward mě točil ve víru hudby. Na parketu jsme byli sami, kolem stáli naši hosté.

Při otočce jsem zahlédla Charlieho s úsměvem. René na mě mávala a přitom si utírala slzičky štěstí. Bylo to krásné.

 

Edward mě několikrát otočil a najednou jsme tam byli sami.

 

Byla jsem v jeho pevném objetí a usmívala se na jeho tvář. Vpíjel se do mě pohledem a čišela z něho touha. Opatrně mě zaklonil a políbil mě na krční tepnu. Polibky putovat výš po mojí čelisti. Zavřela jsem oči a užívala jsem si jeho doteky.

 

Vyrušil nás šustivý zvuk. Otevřela jsem oči a posadila jsem se. Byla jsem na posteli a malá osoba rozhrnovala závěsy.

 

„Dobré ráno, ospalče,“ zašvitořila Alice.

 

Promnula jsem si slepené oči a zírala na rozzářenou tvář malé rozcuchané elfky.

„Už se vrátil?“ zeptala jsem se. V tom se otevřely dveře.

„Dobré ráno, lásko,“ do dveří věšel Edward s podnosem plným jídla. Rozzářeně jsem se na něho usmála. Alice vstala z postele a proklouzla otevřenými dveřmi.

 

Edward položil tác na postel a přisedl si vedle mě. Moc se mi po něm stýskalo. Skočila jsem mu kolem krku a pevně jsem se k němu přitiskla. Malinko ho to zarazilo, ale pevně mě objal. Prsty jsem mu zapletla do vlasů. Cítila jsem potřebu být v jeho blízkosti. Položila jsem si hlavu na jeho rameno a vdechovala jsem jeho sladkou vůni. Krouživými pohyby mě hladil po zádech. Bylo mi tak hezky. Cítila jsem se tak v bezpečí. Myslela jsem pořád na vyprávění od Alice a na moje sny. Byla jsem jako očarovaná.

 

„To se ti tak moc stýskalo?“ zeptal se tiše ale i tak bylo slyšet, že se usmívá.

Trochu jsem se od něho odtáhla, abych se mu mohla podívat do obličeje. Jeho oči stále neměly tu krásnou zlatou barvu, ale všechna ta výrazná zelená byla pryč. Měli spíš barvu tmavě zelené s hnědými odlesky.

„Moc jsem se na tebe těšila, bylo mi smutno,“ přiznala jsem a znovu jsem se k němu přilepila.

„To mě mrzí, ale vidíš, že to bylo trochu k něčemu,“ objal mě kolem pasu a opatrně od sebe odtrhl. Posadil si mě do klína a přistrčil ke mně tác se snídaní.

 

Měla jsem velký hlad. Sice jsem snědla asi půlku pizzy, ale pak se toho stalo ještě tolik a mě pořádně vyhládlo. Podal mi opečený toast s máslem a jako vždy mě krmil. Už jsem si na to zvykla a tak jsem neprotestovala. Vlastně to bylo příjemný. Bylo hezké, jak se o mě stará. Po celou dobu se krásně usmíval a já byla tak omámená, že jsem se několikrát ani netrefila do pusy. Tak jsem měla máslo i marmeládu opatlanou kolem pusy.

 

Když jsem se konečně najedla, vyskočila jsem z Edwardova objetí a šla se opláchnout a vyčistit zuby. Jako vždy odnesl podnos do kuchyně a nechal mi chvilku soukromí. V koupelně jsem moc dlouho nevydržela. Chtěla jsem být zase s Edwardem. Vešla jsem do pokoje a jako vždy na mě čekalo oblečení.

 

Přišla jsem si jako princezna co jí obskakují skřítci anebo jí pomáhají zvířátka v lese. Až budu doma, nebudu se umět ani obléct.

 

Alice se nejspíš umoudřila. Žádný speciální výstřelek módy na mě nečekal. Jen obyčejné džíny a modré bavlněné triko s dlouhým rukávem. Nic originálního ale mě v tom bylo pohodlně. Nazula jsem si botasky a opatrně seběhla do obýváku. Edward v kuchyni uklízel nádobí z myčky. Nikde nikdo nebyl.

 

„Co máme dneska v plánu?“ zeptala jsem se a objala jsem ho zezadu kolem pasu. Otočil se ke mně čelem a políbil mě na čelo.

„Esme s Alice jeli do našeho hnízdečka. Uspořádat nábytek. Už dneska budeme moct strávit noc sami, spolu v našem srubu,“ usmál se uličnicky a pohladil mě něžně po zádech.

„Aha, to by bylo fajn,“ zašeptala jsem a celá jsem se začervenala.

Vyklouzla jsem z jeho objetí a šla jsem do obýváku. Posadila jsem se na sedačku a přemýšlela.

 

Edward uložil poslední misku do skřínky a přišel za mnou. Posadil se vedle mě a zkoumavě si mě prohlížel.

 

„Jestli nechceš, nenutím tě,“ řekl starostlivě.

„Ne to není o tom, že bych nechtěla. Jen jsem z toho trochu nesvá. Ale není to tebou nebo něčím jiným. Jen jsem se zamyslela, ano?“ snažila jsem se vysvětlit, ale moc se to asi nepodařilo. Pokusila jsem se o úsměv.

 

„Dobře, sice tomu nerozumím, ale ty jsi mě vždycky překvapovala,“ zasmál se.

 

„Jinak Carlisle zavolala Charliemu, že si výlet protáhneme do konce týdne. Takže do školy půjdeme až v pondělí. Všechno je zařízeno, takže se nemusíš strachovat. A protože se tam Charliemu líbí tak zůstane déle a vrátí se v sobotu večer. Máš mu zavolat, až se vzbudíš.“

 

„Takových informací na jednou,“ zasmála jsem se. Edward mi podal svůj mobil. Vytočila jsem známé číslo. Chvilku jsem čekala.

 

Jak znám Charlieho, hledá nejdřív telefon a pak hledá tlačítko, které má zmáčknout.

 

„Halo.“

„Ahoj tati, měla jsem ti zavolat.“

„No to je dost. Co já vím tak při táboření se vstává časně ráno,“ rozčiloval se táta.

„No to je pravda, ale v noci byla bojovka,“ zkusila jsem. Edward vedle mě vybuchl smíchy.

„Bojovka? No myslím, že to malinko přeháníte,“ pokračoval.

„Neboj se tati, všechno je v pořádku. Carlisle říkal, že přijedeš až v sobotu.“

„No pokud ti to nevadí, zajdeme si na ryby.“

„To je dobře, hezky si to užij,“ snažila jsem se ukončit hovor.

„Dobře, tak se měj hezky a pozdravuj. A nezapomeň se učit.“

„Neboj se, včera jsem si dělala úkoly,“

Ještě chvilku jsem ho musela přesvědčovat, že se mám dobře, že se učím a že mi nevadí, že přijede později.

 

Když jsem konečně ukončila hovor, vrátila jsem mobil Edwardovi a pak jsme se dívali na televizi. Bylo to příjemné dopoledne. Dávaly nějakou komedii a moc jsme se nasmáli.

 

Chvilkami jsme se věnovali sami sobě. Edward mě hladil ve vlasech a já si to užívala.

Když film skončil, přestala jsem dělat, že vnímám televizi a začala jsem se věnovat Edwardovi.

 

Lačně jsem ho políbila a vůbec mi to nestačilo. Polibky mi vroucně vracel a já se nemohla dočkat, až budeme sami. Opatrně mě položil na sedačku a lehce na mě nalehl. Laskal mě na krku a hladil mě po boku. Oddávala jsem se mu a litovala toho, že nemůžeme pokračovat.

 

Byla jsem nervózní, protože vždy nás někdo vyruší.

 

Čekala jsem, z které strany se někdo objeví. Snažila jsem se, aby si toho Edward nevšiml. Nepřestával. Pořád mě líbal a něžně okusoval moji kůži na krku. Zahnala jsem svoje tušení a vnímala jen jeho. Přetočila jsem ho pod sebe. Posadila jsem se na něho obkročmo a ruce zapletla do jeho krásných vlasů.

 

Líbala jsem ho něžně a tiskla jsem svoje tělo k jeho. Ruce mi položil na bedra a uvěznil mě ve svém pevném náručí. Sám mě nechtěl pouštět.

 

Bylo to tak jiné, tak normální. Nemyslet na to, že mu ubližuje moje blízkost. Tolikrát jsem toužila po tom být normální. Mít normální vztah a moc se muchlovat s přítelem jako obyčejná puberťačka. Musela jsem se nad svojí myšlenkou zasmát. Edward si toho všiml. Malinko mě nadzvedl a podíval se mi do očí. Usmála jsem se a zavrtěla jsem hlavou, jako že se nic neděje.

 

Položil mě na svoje tělo a pokračoval. Rukama mi vklouzl pod triko a svými ledovými dlaněmi mi kroužil po zádech. Příjemně to lechtalo. Špičkami prstů mi přejel po boku a já se zachvěla.

Toužila jsem po něm. Rozpačitě se usmál a hladově si přitáhl můj zátylek a vklouzl jazykem do mých úst. Slastně jsem vzdychla a rukama jsem bloudila po jeho hrudi, zavadila jsem o knoflíčky u jeho košile.

 

Pokusila jsem se ho rozepnout, ale rozechvělé prsty po něm jen sklouzli. Edward si mě znovu malinko nadzvedl jednou rukou a druhou rukou rychle škubl knoflíky u svojí košile. Usmál se na mě svým krásným pokřiveným úsměvem a já jen hlasitě polkla knedlík v krku. Pomalu mě pustil a já mu stáhla košili z ramen. Přitiskla jsem se na jeho hruď a něžnými polibky ji ochutnávala. Celý ztuhl, ale jeho prsty se mi zatnuly do ramene. Pokračovala jsem. Věděla jsem, že se mu to líbí a mně se to také líbilo. Líbilo se mi, že i já dokážu laskat jeho tělo tak jak on moje. Cítila jsem jeho vzrušení a to mě ještě víc popouzelo. Opatrně jsem obkroužila jeho bradavku a něžně ji zkousla. Ve stejné chvíli jeho ruka na mém rameni povolila a natrhl moje triko tak, že mi odhalilo celé rameno až po loket a odhalovalo mi kousek ňadra. Trochu jsem se polekala, ale Edwardův toužebný pohled mě zase přilákal k jeho tělu. Hladil mě po odhalené pokožce a já pokračovala v laskání jeho hrudi. Edward nepatrně zavrčel.

 

„Rodino, jsme doma!“ zavolal od otevřených dveří Emmet.


Moc se omlouvám pokud je v textu hodně chyb. Nejsem zrovna expert na pravopis. Jsem si vědoma, že je to ostuda. :-(

 


« Kapitola 15. ♥ Kapitola 17.»

Shrnutí

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Splněná přání - Kapitola 16.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!