Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Silná touha XXVI.

Soutěž Twilight kresba - By Sanmoore


Silná touha XXVI.Bella je s Alecem na plese, jak se jí tam bude líbit? S kým si zatancuje a o kom se dozví konečně pravdu? V předchozích dílech jste se dozvěděli něco o moci, kterou má Bree. Jak s ní souvisí dnešní kapitola? Dnešní dílek vás doufám potěší svou délkou, ale ty další plánuji napsat ještě o něco málo delší. :-) Už mi nezbývá nic jiného, než Vám popřát příjemné čtení.

Alecovi to v černém značkovém saku, bílé košili a černé kravatě, velmi slušelo. Nagelované vlasy mu utvořily rebelský vzhled a stal se tak idolem všech dívek na škole. Spolu s Edwardem, samozřejmě!

 

 

„Isabello, jsi to vážně ty? Vypadáš dokonale!“ složila mi poklonu Tess a Karoline se přidala. Oběma jim to moc slušelo, měly vlasy vyčesané do drdolů, ale Karoline je měla spuštěné v loknách dolů, kdežto Tess je měla zamotané do složitého drdůlku všechny.

„Vám to taky moc sluší!“ chválila jsem je a vrátila jsem úsměv Alice, která mě nadšeně pozorovala z dálky. Ukázala jsem jí palec nahoru, protože ve fialových šatech, které obepínaly její útlou postavu, jí to moc slušelo. Vlasy, které nosívá rozčepýřené na všechny strany, měla dnes lehce vyhlazené do něžného účesu. I Jasperovi to v černém saku s bílou košilí a fialové kravatě, které byla v barvě Aliciných šatů, moc slušelo. Majetnicky ji držel kolem pasu a mířili k jejich stolu, kde už seděli ostatní. Krásná Rosalie měla své vlasy sčesané k jedné straně a navlněné do mnoha vlnek. V modrých šatech, které díky rozparku odhalovaly její dlouhé nohy, vypadala jako řecká bohyně krásy. Emmett proti ní vypadal víc tvrdě, ale přesto dokonale. Krásný pár, usmála jsem se na ně a oni mi úsměv opětovali.

Pak můj pohled tvrdě narazil, když jsem se střetla s překvapeným pohledem Edwarda i Bree. Naznačila jsem cosi připomínající úsměv a věnovala jsem se Alecovi a svým přátelům. Zatím hrála tichá hudba, protože se ještě nesešli všichni, spousta lidí stále přicházela do sálu, který se začínal plnit. V hlavě mi ale uvízl obrázek, který jsem si přála vymazat. Edward v černém kvádru s bílou košilí a rudou kravatou. Ta barva mě překvapila, protože Bree měla šaty stříbrné barvy, ale přesto jim to spolu slušelo. Tahle myšlenka bolela víc než nože! Proč musí být tak dokonalý pár?

Přinutila jsem se k úsměvu a bavila jsem se s ostatními, u stolu padala neustále slova chvály a já bych se červenala, kdybych byla člověk, což už dávno nejsem. S lehkým zazněním gongu vstoupil na malé podium ředitel, který odstartoval náš ples, a potom už zazněly první tóny melodie, která mi jasně říkala, že je to waltz.

„Smím tě požádat o první tanec?“ zeptal se mě Alec a já jsem ráda přijala. Došli jsme na parket a začali jsme tančit. Moc párů nemělo odvahu jít jako první, ale my a ještě další… tedy Cullenovi, jsme neměli trému a klidně jsme se začali vlnit v rytmu hudby.

Alec je skvělý tanečník, jak jsem zjistila a myslím, že já mám docela praxi, takže taky nejsem nejhorší. Koutkem oka jsem pozorovala ostatní, někteří další odvážlivci přicházeli na parket a nevědomky tvořili jakýsi kruh, ve kterém jsme tančili. Vzpomněla jsem si na ples, který jsem zažila přesně tady, tehdy jsem byla ještě člověk a šla jsem s tím nejkrásnějším mužem, kterého jsem kdy poznala. Tehdy jsem ho ještě neomrzela, nezdála jsem se mu obyčejná. Byla jsem sice člověk, přesto jsem od něj cítila všechnu tu lásku, kterou mi dával. Vzpomínky byly lehce zamlžené a já jsem je nechala, aby odpluly z mé mysli. Plně jsem se soustředila na tanec a při konci lákavé melodie jsem spolu s ostatními zatleskala.

„Můžu ti tuhle krásku na chvilku ukrást?“ slyšela jsem za sebou Emmetta a Alec mě elegantně předal do jeho náruče. Galantně se uklonil a vyzval k tanci Tess, protože se krčila v rohu tak, aby nemusela jít. Nechápu proč, když jí to tolik sluší!

„Tak co, švagrová? Pořád se na nás zlobíš?“

„Nejsem tvoje švagrová, Emme,“ zavrčela jsem, ale hned jsem se uklidnila. „Nemám se proč zlobit. Mimochodem moc vám to dnes sluší,“ složila jsem poklonu, která byla hlavně určená Alice a Rosalie, ale Emmett ji vzal na sebe.

„To víš, naše shopaholička se vytáhla,“ zasmál se svým hurónským smíchem a já jsem se neubránila tomu, abych se k němu přidala. Alice nás propíchla pohledem, ale když viděla naše úsměvy, tak to nechala plavat. Však ona to Emmettovi jistě spočítá.

„Mimochodem… pořád jsi moje švagrová.“ Odmlčel se. „Vím, že mě teď má milovaná Rosalie slyší, ale nemůžu si pomoct, abych ti nesložil poklonu. Vážně ti to moc sluší,“ řekl sladce a já jsem zahlédla Rosalii, která se pousmála. Mrkla jsem na ni a ona udělala to samé. Než jsem se nadála, tak písnička končila a dalším mým tanečním partnerem se stal Jasper. Alice tančila s Emmettem. Na řadě bylo blues.

„Máš vskutku smíšené pocity,“ řekl, když jsem nemluvila. Pohlédla jsem na něj trochu smutně a on pochopil. Nic neříkal, ale pochopil, vím to. S Jasperem jsme si vlastně ani nic neřekli, jen jsme tančili a já jsem cítila tu pohodu, kterou mi pouštěl do žil.

„Děkuji,“ zašeptala jsem na konci tak, aby to mohl slyšet jen on.

„Já děkuji za tanec.“

Vrátila jsem se ke stolu, kam mě odvedl, a povídala jsem si s Jeremym, který mě v zápětí vyzval k tanci, do půl dvanácté jsem se nezastavila a neustále tančila. Prostřídala jsem se snad se všemi kluky ze školy! Nejvíc tanců mi však věnoval Alec. Jak jsem si myslela, tak byl obklopen všemi dívkami, které na něj házely prosebné pohledy a on ochotně plnil jejich přání a neustále je žádal o tanec. Nastala rychlejší série a já jsem si na chvilku sedla, protože jsem si nechtěla zničit šaty a navíc začalo být trochu podezřelé, že jsem ještě nepřestala ani na chvilku tančit a ani jsem se nenapila, takže jsem dělala, že usrkávám vodu a pozoruji okolí.

Nevím proč, ale hledala jsem mezi dvojicemi jednu jedinou. Edwarda a Bree jsem ovšem nenašla. Edwarda jsem vlastně vůbec nenašla! Bree tančila spolu s Emmettem a po Edwardovi nebyla nikde ani stopa. Nenápadně jsem se vytratila zadními dveřmi, které vedly k malému altánku v zahradě, a zadívala jsem se na oblohu. Prošla jsem uličkou, jež vedla k altánu, který byl zdobený světýlky stejně jako stromy okolo. Pozorovala jsem hvězdy, které svítily na obloze. Rozjímala jsem o tom, že je dnes opravdu krásně, obloha není zahalena ve tmě, ale je jasně vidět. Zavřela jsem oči a promítala jsem si vzpomínky, až do chvíle, kdy jsem došla pod stříšku altánku. Pořádně jsem se nadechla chladného nočního vzduchu a ucítila jsem jiného upíra, mně známého upíra. Otočila jsem se a dívala jsem se do těch nádherných zlatých očí. Poznala bych je snad všude, přestože každý vegetarián má oči stejné, tak ty Edwardovy jsou jiné.

„C-co tu děláš?“ vydechla jsem potichu. Přešel blíže ke mně a já jsem zacouvala, ale to jsem mohla udělat jen do chvíle, než jsem narazila do zábradlí.

„Je krásná noc, chtěl jsem se podívat na jasné hvězdy, které dnes září jen pro tebe, Bello. Nevím proč, ale mám pocit tady uvnitř,“ vzal mou ruku a položil ji na své tiché srdce.

„Mám pocit, že tě potřebuji, že když s tebou nebudu, tak přijdu o něco, co mi už tak dlouho chybí,“ mluvil dál, ale já jsem nechtěla poslouchat. Zakroutila jsem hlavou a přešla jsem do strany tak, abych od něj byla dál.

„Nelži, Edwarde! Ty miluješ Bree, ke mně nic nechováš a už vůbec ne nějaké city,“ vymlouvala jsem mu jeho mylný pocit. Dělá si ze mě legraci?! Dělá mi to schválně? Chce mě natolik potrápit, abych odešla a už se sem nikdy nevrátila? Vzpomínka na náš krásný polibek pod tímto altánem, který jsem zažila jako člověk, mi nijak nepomohla v mém soustředění!

„Nelžu, ať cítím cokoliv, tak mi věř, že nelžu,“ odpřísahal mi a najednou z jeho očí zmizelo to teplo. Byl tam chlad, který jsem viděla tehdy u mě doma, když jsem jim říkala pravdu. Zakroutil hlavou a posměšně se usmál. Co má být zase tohle? Tiše jsem stála a čekala jsem na to, jak bude pokračovat. Ovál nás chladivý vánek a bylo to neskutečně příjemné.

„Co jsem to říkal? Asi jsem se zmýlil,“ řekl jedovatě a já jsem měla co dělat, abych mu jednu nevrazila. Místo toho jsem se chladně usmála a tím jsem ho nejspíš vytočila. Možná čekal, že mu polezu u nohou, ale to se chlapec přepočítal! Já nejsem žádný jeho věrný pes!

Na cestě se objevila Bree a v obličeji měla vepsaný úspěch. Úspěch, který se prolínal s radostí. Proč? Proč se tak usmívá? Pryč je ta upírka, která vypadala nevinně! Ta dívka, která se smutně ptala, jestli nejsem rozčílená kvůli ní. Vjel do mě vztek a možná i touha a roztáhla jsem svůj štít tak, aby objal i Edwarda. Ten se zastavil v půli pohybu, kdy se blížil k Bree a otočil se na mě. V jeho zlatých očích nebyla ani stopa po nenávisti, chladu, zlobě, to vše nahradilo teplo, byla to láska? Přiblížil se ke mně a Bree zlostně zavrčela.

„Edwarde! Okamžitě sem pojď!“ přikázala mu, ale on se na ni nechápavě podíval. Pomalu se otočil, aby došel ke mně. Nevím, kdo z nás tří byl víc zmatený. Natáhl lehce ruku, aby mě mohl uchopit za tu mou a zadíval se mi hluboko do očí. Druhou rukou mi jemně přejel po tváři, zavřela jsem oči a usmála jsem se na něj. Je to možné? Může to být pravda?

Do této chvíle jsme tu byli sami, ale když jsem otevřela oči, tak Emmett s Jasperem drželi pevně Bree, která se vztekala a snažila se jim vyvléknout. Došlo mi, že by je mohla chtít taky ovládnout, takže jsem natáhla svůj štít kolem všech členů rodiny. Mé rodiny? Objevil se tu Alec, který byl pod mým štítem, Edward mu věnoval nenávistný pohled, který jsem nechápala. Ale tohle není to správné místo, kde bych měla přemýšlet o citech svých nebo někoho jiného. Každou chvíli by sem mohl vejít kdokoli ze sálu a tohle bychom nejspíš nevysvětlili.

„Co s ní uděláme?“ zeptal se mě Alec ledovým hlasem, ale cítila jsem, jak moc ho to bolí. Smutně jsem se na něj podívala a on vyčetl mé myšlenky. Musíme se vydat na cestu...

25. kapitola - Shrnutí - 27. kapitola

 


 

No, co říkáte tomu zvratu, který tu nastal? Někteří už možná tušili, že Edwardovo chování má na svědomí Bree, takže je dnešní díl nepřekvapil, ale přesto jsem ráda, že jste četli.

Budu ráda za každý komentář. :-)

Vaše Lucka002



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Silná touha XXVI.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!