Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Silná touha IX.


Silná touha IX.Bella odjíždí. Nikdo jí nezabrání v jejím plánu. Kam se chystá? Projíždí svět sem a tam, až zjistí, že existuje jedno místo, na kterém by chtěla být víc, než kdekoli jinde...

„Budeš mi tu chybět,“ zasmutnil Alec, když jsem se s ním loučila. Možná bych i uronila slzu, kdyby upíři mohli plakat. I mně bude Alec moc chybět.

„Ty mě taky, ale můžeš za mnou přijet,“ objala jsem ho. Dále jsem se loučila s Jane, která se taky stala mou přítelkyní, ne tak velkou, jako Alec, ale přesto přítelkyní.

„Dávej na něj pozor,“ řekla jsem, když jsem ji objímala.

„Nemusíš se bát, kdybych na to nestačila, tak ti zavolám,“ zasmála se svým zvonivým smíchem. Najednou se mi od nich nechtělo, ale už jsem se rozhodla. Vyšla jsem ze dveří Volterry a nastoupila jsem do svého auta, které mi mimořádně vyhovovalo. Bylo v efektní černé barvě, takže nebylo nijak extra výrazné. Tedy, nebylo výrazné barvou, ale bylo luxusní a to většinu lidí zaujalo na první pohled. No co? Naposledy jsem se podívala na své přátele a šlápla jsem na plyn. Autíčko bylo velmi citlivé na dotek, takže jsem vyjela trochu rychle, ale díky upířím vlastnostem se mi to nezdálo tak hrozné. V kabelce, kterou jsem měla položenou vedle sebe na sedačce, jsem měla peněženku s kreditními kartami. Zbytek auta byl zaplněný oblečením, které vybírala Melisa. Musím přiznat, že to zařídila dobře. Je schopná.

Skrz černá okénka auta ke mně nedoléhaly sluneční paprsky, tak jsem mohla klidně pojíždět rozpálenými ulicemi. Chvílemi jsem jela, chvílemi jsem plavala a chvílemi jsem létala letadlem, ale stále jsem cestovala. Projela jsem si Paříž, noční život jsem prozkoumala samozřejmě také, protože to byla jediná doba, kdy jsem se po ní mohla procházet. Další zastávku jsem měla ve Španělsku, Madridu, Číně, Tokiu, Austrálii a dalších krásných zemích. Bylo krásné pozorovat východ a západ slunce, aniž by mě kdokoli viděl, ale bylo jedno místo, kam jsem se chtěla vrátit ze všeho nejvíc. Domov! Chtěla jsem se vrátit tam, kde jsem se narodila a prožila jsem své dětství. Chtěla jsem zpět do Forks. Už delší dobu jsem projížděla místa, která byla v blízkosti, ale vždy jsem odbočila na druhou stranu tak, abych nedojela až domů. Zatoužila jsem vidět svou starou školu a dům mého otce. Stojí ještě?

Odhodlala jsem se a zamířila jsem do starého města. Přes informace jsem si vyhledala agenturu, která se nacházela ve Forks a zajistila jsem si dům. Byla jsem překvapena, když jsem zjistila, že si mohu koupit dům, ve kterém žil můj otec. Prý je už velmi dlouhou dobu neobydlený, ale stále udržovaný. Ihned jsem souhlasila s jeho koupí, aniž bych ho chtěla vidět. Žena, která se mnou mluvila po telefonu, byla také zaskočená, ale udělala to, co jsem po ní chtěla. Ani jsem nečekala, že to půjde tak lehce. Neuháněla jsem příliš rychle, ale ani jsem nejela moc pomalu. Měla jsem trochu obavy z toho, jestli tam nepotkám někoho známého. Z lidí tam už nebude nikdo, kdo by si mě mohl pamatovat. Po sto letech jsou všichni mrtví a vzpomínky na mě jsou mrtvé spolu s nimi. Větší starosti mi dělají upíři, které bych tam mohla potkat. Co když tam budou? Ne, oni se určitě přemístili! Cullenovi nezůstávají na jednou místě moc dlouho, protože by potom neodpovídal Carlisleův věk. Vjela jsem do malého městečka, jehož populace se od mé poslední návštěvy téměř nezměnila. Cesta sem mi nakonec trvala dva dny. Dost času na přemýšlení. Zajela jsem do centra města, kde se nacházela agentura, která zprostředkovala koupi mého domu.

„Dobrý den,“ pozdravila jsem slušně ženu, která seděla v kanceláři, kam mě nasměrovali.

„Dobrý den, mohu vám pomoci?“ zeptala se profesionálně a podala mi ruku. Zarazila se nad mojí rukou, která byla ledová, ale nijak to nekomentovala.

„Ano, myslím, že jste to byla vy, s kým jsem po telefonu mluvila. Jsem tu kvůli platbě za dům, který jsem si vybrala. Je na jméno Volturiová,“ seznámila jsem jí se situací.

„Och, ano. Nečekala jsem, že přijedete tak brzy. Říkala jste, že to spěchá. Dům je volný, ale už dlouhou dobu v něm nikdo nebydlel, takže jistě bude potřebovat uklidit. Můžu zařídit, aby do domu přijela úklidová četa, která se o všechno postará,“ nabídla mi velkoryse.

„Jste laskavá, ale to nebude potřeba, děkuji. Jen bych vám ráda za dům zaplatila a převzala si doklady. Mohu platit šekem? Tak velkou hotovost u sebe bohužel nemám.“

„Samozřejmě,“ souhlasila, takže jsem vytáhla z kabelky šekovou knížku a vypsala jsem na šek danou částku, kterou můj dům stál. Žena mi předala veškeré doklady a samozřejmě klíče od domu, které jsem nezbytně potřebovala.

„Děkuji vám, na shledanou,“ loučila jsem se s ní, když jsem měla všechno potřebné.

„Na shledanou, slečno Volturiová,“ řekla ta žena a já jsem vyšla ze dveří. Nasedla jsem do svého autíčka a vyjela jsem směrem ke škole, kam jsem se chtěla zapsat. Přemýšlela jsem, kam bych měla nastoupit a nakonec jsem zvolila třetí ročník. Školní rok ještě nezačal a s falešným vysvědčením, které mi Melisa obstarala, šlo vše bez nejmenších problémů. Během jednoho dne jsem si koupila dům, který patřil otci a ještě jsem nastoupila do své bývalé střední školy.

Za týden začne škola a já budu připravena. Už dlouhou dobu jsem na zvířecí krvi, takže nepředpokládám, že bych měla problémy s ovládáním. Všude jsem se zapsala pod jménem Volturiová, přemýšlela jsem nad tím, jaké jméno bych měla mít. Nechtěla jsem si vymýšlet nějaké zcela nové, ale nemohla jsem přijmout ani to staré. Podle zákona bych měla nosit jméno Cullenová, protože jsem si Edwarda skutečně vzala, ale nežijeme spolu a tím náš vztah zaniká, to on ho ukončil. Swanová je jméno, které jsem získala po svém narození, ale nemohla jsem si ho nechat, protože by mohlo být divné, proč jsem se nastěhovala do domu, kde předtím bydleli také Swanovi. Někdo by si mohl spojit, že Isabella Swanová, která tu žila před více než sto lety, je ta stejné, která si dům koupila nyní!

8. kapitola - Shrnutí - 10. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Silná touha IX.:

 1
1. Lily
17.05.2011 [18:16]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon <- neni co dodat

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!