Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pronásledovaná - 9. kapitola

22.06.2010 (17:15) • EleanorBrandst • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4575×

9. kapitola

Seděli jsme u stolu a já se ládovala výborným jídlem. Mezitím, co se Denny s Jamesem propalovali pohledem. Dojedla jsem a otočil se na mě Denny.

„Nechtěla bys ještě teď ochutnat mojí novou tyčinku?“ podával něco stříbrně zabalené. Vzala jsem si jí od něho a začala jí rozbalovat. Jenže do místnosti vtrhl Andrew s Gabrielem. Když uviděli scenérii, která se jim naskytla, tak jen nevěřícně koukali. To víte. Vidět, jak já a Denny sedíme u stolu s Jamesem, který se šklebí na jídlo před sebou a snaží se ho nějak pozřít, je pohled k nezaplacení. Když to Gabriel viděl, tak se začal hrozně smát. Andrewovi cukaly koutky, ale i tak si uvědomoval vážnost situace. Po chvilce k nám došli.

„Můžeme si přisednout?“ otázal se Andrew. Já mu jen s úsměvem pokynula. Byla jsem ráda, že tu je. Vždy mi byl oporou. Ale pohled na Gabriela mě ničil. Ty jeho červené oči mě děsily, tak jsem na něj hodila jen zhnusený úšklebek. Pochopil a smutně se posadil. Musel si uvědomovat, že si u mě pohoršil a že takhle si mě nezíská. Jenže to by si nemohl všimnout Jamesovy ruky na mém stehnu. Proto začal vrčet. James zhodnotil situaci, že tady asi nebude dobré se prát a tak jeho ruka z mého stehna sjela. První překvapivě promluvil James:

„Tys jí pořád neřekl, že ji miluješ, co?“ Na což Andrew vytřeštil s Dennym oči a já zčervenala jako rajče.

„Řekl,“ odpověděl s upřeným pohledem na mě, „ale stále jsem nedostal odpověď od ní.“ V tu chvíli se ozval Andrew.

„Proto si náhle odjela?“ vrtěl nevěřícně hlavou. Já jen klopila studem hlavu. Tohle je fakt mučení. James si to musí pěkně užívat. Na Andrewovu otázku jsem jen kývla. Ten si jen povzdychnul.

„Proč?“ zeptal se Denny. Jeho výraz byl naprosto nechápavý.

„Já nevěděla, co chci,“ hlesla jsem.

„Teď už to víš?“ zeptal se s nadějí v hlase Gabriel.

„Ano.“ Jen jsem to v tuhle chvíli nechtěla řešit. Tento problém za mě vyřešili Cullenovi, kteří akorát vstoupili do dveří. Jejich výrazy obličejů, byly k nezaplacení. Vůbec nechápali, co se děje. Prostě jim nešlo do hlavy, proč v jejich restauraci u stolu sedí dva upíři živící se lidskou krví. Pak jeden živící se zvířecí krví a dva lidi. Edward upíral zrak na mě, tak jsem mu v myšlenkách na rychlo začala popisovat situaci. Bylo vidět, jak se mu střídaly výrazy v obličeji.  Hlavně, když jsem mu popisovala situaci s Jamesem. Mé poslední myšlenky vypadaly takto:

„Miluji tě a chci být s tebou, pokud i přesto, co všechno jsem ti teď odkryla, chceš být se mnou. Teď prosím odejděte, ať můžeme situaci vyřešit. Byla bych nerada, aby se stalo cokoliv tobě nebo někomu z tvé rodiny.“ Stále na mě upíral svůj pohled a pak vyšel směrem ke mně i s celou jeho rodinou. Ach jo, proč ti chlapi jsou tak tvrdohlaví a dělají si vše po svém? Když viděl Denny, jak se situace vyvíjí dál, tak mě znovu pobídl, abych snědla tu tyčinku. Hm, asi bude hodně důležitá, tak jsem se do ní pustila. Když celou situaci viděl James, tak mu docela zatrnulo.

„Větší armádu upírů sis pořídit nemohla, co?“ odfrkl si James. Jeho poznámka mě nesmírně pobavila. Chlámala jsem se smíchy a všichni na mě nevěřícně zírali. Když jsem se uklidnila, tak jsem mu odpověděla:

„Myslíš, že nevím, že je jedno kolik upírů si na tebe pořídím a že stejně prohraju?“ Cullenovi koukali hodně nechápavě. Tak jsem prohodila proč:

„Má fyzický i psychický štít.“ Podle jejich výrazu jsem viděla, že pochopili. Esme a Alice se rozhodly, že z restaurace radši odstraní všechny lidi, tak jim řekly, že praskla voda a lidé se začali zvedat k odchodu. Já mezitím žvejkala tu tyčinku. Byla pěkně odporná, ale s každým kousnutím jsem cítila, jak sílím. Docela by mě zajímalo, co je to za driják a pak mi došlo, co má Denny v plánu. Proto jsem si zase dala myšlenky na špacír a promítla je Edwardovi. Ten mi koukal stále do očí, tak jsem pochopila, že chce, abych mu také četla myšlenky.

„Bello, pokryj štítem mě a já Jamese zabiju,“ řekl mi rozhodně, podle myšlenek. Jenže s tím já nesouhlasila. Na protest jsem si stoupla a poslala mu:

„Bojím se o tebe, co když prohraješ? Budeš mít v rukou životy nás všech.“ Věděla jsem, že Andrew se o Jamese s jeho schopnosti postará lépe. Neuvědomila jsem si , že nemám ty kalhotky. Proto Jamesovi, Gabrielovi a Edwardovi ztmavly oči. Do toho Edward začal vrčet. Překvapivě se ozval první Andrew:

„Bello, doufám, že všechno tohle nám vysvětlíš.“ A já si s povzdechem sedla. Carlisle to nevydržel a ujal se hovoru.

„Asi bychom se mohli všichni první představit. Já jsem Carlisle Cullen a tohle je moje rodina. Esme, Edward, Emmet, Rose, Jasper a Alice.“ V naší části osazenstva se chytil slova Andrew.

„Rád vás poznávám. Jmenuji se Andrew Paxman a tohle je moje rodina. Bella a Gabriel. Bellin kamarád Denny. A tohle je James, který se snaží už pár měsíců Bellu zabít.“ Cullenovi vyjeveně zírali a já si všimla, že James kolem sebe mezitím rozprostřel svůj fyzický štít. V tu chvíli jsem musela začít jednat...

8. kapitola 10. kapitola

Autor: EleanorBrandst (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Pronásledovaná - 9. kapitola: