Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Prokletí modré krve - 16. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Prokletí modré krve - 16. kapitolaV místnosti byla tma, ale já viděl až moc dobře. V zadní části místnosti bezvládně ležela Bella.

07.04.2014 (20:30) • KateDenali11 • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1267×

„Edwarde, seš si opravdu jistý, že ji unesl on?” ptal se mě nejméně po sté Carlisle.

Nemohl tomu uvěřit a já vlastně také ne. Nečekal jsem, že by to mohl udělat. Jistě, sice měl své priority, ale unést nevinného člověka, ze kterého jsou cítit upíři? Bláznovství...

„Jsem si jistý. Jestli mi nevěříš, klidně tam jdi a ověř si to,” odsekl jsem. Nechtěl jsem být na Carlislea takový, ale šlo tu o Bellu... Nevím proč, ale neskutečně mě dráždil fakt, že jsem nebyl u ní. Zvlášť, když jí hrozilo takové nebezpečí.

„Samozřejmě, že ti věřím... Jen... jen to nedokážu pochopit,” vzdychl.

Momentálně jsem byl doma a připravoval se s Carlislem a Jasperem na cestu. Sice nás bylo méně než jich, ale kdybychom přijeli s přesilou, mohlo by se to zvrtnout v boj se ztrátou na životech, což nikdo z nás nechtěl. Takže jsme místo fyzické přesily zvolili tu psychickou. Carlisle byl diplomat se vším všudy, já četl myšlenky a Jasper uměl řídit emoce. Samozřejmě byl velice dobrý i v tom boji, ale na to nikdo z nás nemyslel. Nebo se alespoň snažil nemyslet.

Největší problém byl zbavit se Melindy. Opravdu jsem ji obdivoval... Ta žena byla velice zranitelná, přesto i tak chtěla jet na jiný světadíl, aby pomohla zachránit svou... dceru. Bohužel jsem to nemohl dovolit, a tak jsem jí odvedl k ní domů, zamkl jsem ji ve skříni a zavolal Mikeovi, aby ji šel osvobodit. Ona se totiž bránila a stála si za tím, že půjde s námi, což jsem nemohl dovolit, jak už jsem podotkl.

„Máte všechno?” zajímal se Jasper.

S Carlislem jsme přikývli a nasedli do auta. Cesta to byla dlouhá, poněvadž většina letišť byla zavřená kvůli bouřce, která se před chvílí spustila. Mně nepřišla nebezpečná, ale ti hloupí lidé se báli vlastních chyb a neodvážili se vzlétnout. A jelikož my jsme tryskáč neměli, museli jsme si dojet někam, kde jsou na nepřízeň počasí zvyklí. Celou dobu jsem měl pocit, jako kdyby se zastavil čas. Trvalo hodnou chvíli, než všichni nastoupili, než letadlo vzlétlo a o letu ani snad mluvit nebudu... Jasper mě celou dobu uklidňoval pomocí svého daru, ale i tak jsem nemohl přestat myslet na to, že já si sedím v letadle a Bella už může být mrtvá.

„Měli jsme mu zavolat, určitě by se to nějak vysvětlilo a...” opakoval Carlisle, nemohouc uvěřit tomu, že by ho zradil dlouhodobý přítel. Ale pro modrou krev většina upírů udělá cokoliv...

„Hloupost. Musel nás z ní cítit a kdybychom mu navíc zavolali, zajisté by někam utekl anebo ji zabil okamžitě,” protestoval jsem.

„Edward má pravdu. A stejně... jakou máme jistotu, že je ještě na živu?”

Žádnou, pomyslel jsem si. To bylo to nejhorší. Vědět, že už třeba není mezi námi, vědět, že možná v tuto chvíli odhazuje její mrtvé tělo stranou... Vědět, že už ta krásná Bella, jenž se přede mnou smála i plakala, ta holka, která mě chtěla zabít, třeba už není.

Potřásl jsem hlavou.

Takhle nesmím myslet!

„Klid, Edwarde,” řekl Jasper a okamžitě jsem se uklidnil. Ani to říkat nemusel, ale naznačil mi tím, že bude stát vždycky při mně.

Jenže já dlouho v klidu nevydržel. Jasper měl sám co dělat, aby se udržel. Žádný tryskáč třeba na půjčení jsme nenašli, a tak jsme museli letět normálním letadlem. A tolik lidí v tak malém prostoru... To bylo těžké. A jak se na mě přestal soustředit, začal jsem si nervózně podupávat a vrtět se v sedadle.

„Proč ti na ní vlastně tolik záleží?” vypustil bez přemýšlení zničehonic z úst.

Udiveně jsem se na svého bratra podíval. On, který uměl číst v emocích, on, který mě poslední dobou neustále monitoroval... On to nevěděl? Jistě, k Belle mě táhla její vůně a musím se přiznat, že i vyjímečnost její krve, ale... Pak tu bylo ještě něco, něco, co mi neustále opakoval tichý hlásek v mé hlavě, jenž jsem úspěšně ignoroval. Ale nejvíc mi na Belle záleželo proto, kdo jsem. Nebo spíš — co jsem. Byl krvelačná zrůda, jenž odporně zářila na slunci, vypadala jako anděl a živila se krví. A bylo jedno, jestli zvířecí nebo lidskou. Tak jako tak jsem zmařil něčí život... A ona byla navíc modrá. Nevím, kde se tu modří vzali, to nikdo neví, prostě tu jsou.. Jsou tu a upíři po nich pátrají, zabíjí je. Nikomu nestačí nadpřirozené schopnosti, všichni musí mít víc. A víc modrá krev poskytovala. Proto jsem si umanul, že budu Bellu chránit, budu ji hlídat a postarám se o to, aby se jí nic nestalo. Bohužel jsem neuspěl...

„Je to člověk a my jsme zrůdy, dlužíme to lidem...” řekl jsem místo toho.

Když jsme přistáli a já vyšel z letadla, alespoň trochu se mi ulevilo.

Naštěstí byla noc, tudíž jsme se nemuseli schovávat před tady věčně zářícím sluncem. Ukradli jsme první auto s černými skly, na jaké jsme narazili (ano, ukradli... Carlisle byl sice proti, ale přece jen — krádež nebo lidský život?). Sedl jsem si na sedadlo řidiče, otočil klíčem, který ten nešťastník nechal v zapalování, a vyrazil na cestu.

Ačkoliv jsem tu byl před x lety a mnoho věcí se tu změnilo, znal jsem směr a tu budovu, kde byli oni. Prudce jsem sešlápl plyn a vyrazil na silnici. Auto to bylo rychlé, to se musí nechat... Zuřivě jsem kličkoval mezi projíždějícími auty, jejichž řidiči chrlili jednu nadávku za druhou. Když jsem se dostal na okraj města, tam, kde nesvítilo ani jedno světlo, zabrzdil jsem na štěrkové cestě.

Jakmile jsem vytoupil z auta, spatřil jsem před sebou krásnou, leč pro lidi opuštěnou kamennou stavbu. Uvnitř byly na zemi místo podlahy malované kachličky a sem tam nějaký kus nábytku z dob, kdy jsem ještě nebyl na světě.

Já, Carlisle i Jasper jsme se upírskou rychlostí přemístili do sklepení, kde byl on.

„Amune.”

„Carlisle, já...” začal jmenovaný právě ve chvíli, kdy jsem se podíval za jeho záda.

V místnosti byla tma, ale já viděl až moc dobře. V zadní části místnosti bezvládně ležela Bella.

„Ty zrůdo!” zavrčel jsem a vrhl se na něj.


« Předchozí díl Následující díl »

Autor: KateDenali11 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Prokletí modré krve - 16. kapitola:

 1
3. emam
13.04.2014 [22:13]

emamZavřel Melindu do skříně? Emoticon Emoticon Teda, ale ani neříct, kam tak spěchali Emoticon Emoticon Končí to napínavě, ale trochu mě mrzí, že se tady vlastně nic moc nedozvíme. Tak honem pokračování Emoticon

2.
Smazat | Upravit | 08.04.2014 [14:17]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. BabčaS
07.04.2014 [20:49]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře