Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Převýchova 22. kapitola

Alice Cullen

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Převýchova 22. kapitolaCullenovi přijíždějí do Volterry a velmi je překvapí přivítání z Arovy strany. A Edwarda čeká velké setkání s Bellou.

13.11.2012 (07:00) • Iva • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 2203×

Edward

 

      Celé to bylo divné. Jen co jsme vystoupili z letadla, tak na nás čekala limuzína a všichni se usmívali. Opravdu to bylo zvláštní.

     Celý let mě sžíral šílený pocit sebenenávisti. Bella je jistě už mrtvá, nebo je z ní upír a za všechno můžu já! Proč? Co jsem to byl za člověka? Kdybych tak mohl vrátit čas, aspoň o pár měsíců, těsně před příjezd Belly, abych mohl napravit všechny své chyby a křivdy vůči Belle. Kdyby věděla, jak moc ji miluji! Chtěl bych ji obejmout, pocítit její lidské teplo a tu sladkou vůni, pro ni tak typickou. Nic jiného bych nepotřeboval, jen ji objímat a k dokonalosti by nic nechybělo. Bylo by mi krásně, byl bych šťastný a pokusil bych se udělat šťastnou i Bellu. Bylo by mi jedno, že je člověk, hlavně kdyby byla živá a šťastná. Tak rád bych za ni chtěl položit život, aby mohla mít své děti, rodinu, pravnoučata, prostě žít normální lidský život.

      Jasper mi položil ruku na rameno, ale já jsem ji setřásl. Nejraději bych se neviděl! Zasloužil bych si smrt…

      „Cullenovi, vítejte ve Volteře!“ řekla mile recepční. Doopravdy bylo divné, jak se k nám všichni chovali. Jako kdyby nám dávali poslední sbohem. Vedli nás dlouhou temnou chodbou, kterou jsem již znal. Procházel jsem tudy s Carlislem, když jsme šli na slyšení k Volturiům. Přede mnou šel Carlisle s Esmé jako vůdci naší rodiny. Když jsme vešli do velkého mramorového sálu, čekalo mne obrovské překvapení.

     Volturiovi se na nás usmívali! Usmívali! Aro nám vyšel naproti a s úsměvem na tváři si potřásl rukou s Carlislem a Esmé políbil ruku, jako by se nic nedělo.

     „Vítejte, drazí Cullenovi, jsem tak rád, že jste tak kvapně přiletěli. Vím, že asi tušíte jádro věci, proč jste sem přišli, ale proč kazit tento slavnostní den něčím tak nepříjemným a zároveň bezvýznamným, tudíž vás tu ještě jednou vítám a Gregory vám ukáže vaše pokoje. Zahájení plesu je v sedm hodin večer. Chápu, že vy se asi nebudete účastnit naší večeře, tudíž pro vás platí tento čas. Ale klidně přijďte, smrtelníků je pořád dost. Večeře je v šest. Děkuji a teď můžete jít.“ A Aro po svém velkolepém projevu odkráčel ke svým uculujícím se bratrům.

     

     Každému z nás přidělili pokoj, akorát já ho obýval sám. Celé místnosti vévodila postel, ironie připomínající náš život, naši podstatu. Sedl jsem si na kraj postele a složil hlavu do dlaní. Tady někde je Bella, pokud je tedy ještě živá!

      Vystřelil jsem z pokoje jako střela a prohledával jsem hrad. Nikde nikdo… Ale nešlo mi to do hlavy. Procházel jsem všechny patra, ale Bellu jsem nikde neslyšel ani necítil. Poslední možnost, která mě napadla, byla galerie, která je nad tělocvičnou.

       Aro si vždy potrpěl na pompéznost, a proto galerie byla jedna velká pozlacená místnost se zrcadly a pohodlnými sedačkami. To je proto, aby mohl pozorovat své svěřence. Pomalu jsem došel k zábradlí, ale nikde nikdo.

       Už jsem se chtěl otočil a odejít, ale to se dole mihl stín mahagonových vlasů podobných jako měla má Bella. Podíval jsem se pozorněji a doopravdy to byla ona. Chtěl jsem radostí vykřiknout a skočit tam dolů, ale to jsem zpozoroval, že ona cvičí a zrovna s Felixem. Byl jsem paralyzován pohledem na její ladné pohyby, jak pomalu ale jistě přemáhala Felixe. To je moje holka! Celým mým tělem se rozproudil tok radosti a štěstí znovu nabyté lásky a v tu chvíli mi bylo jedno, že je možná jen z mé strany.

         Když se sálem rozezvučel Bellin zvonivý smích, když skolila Felixe, byl jsem velmi pyšný. Ale stalo se to, co nemělo…

         Bella zvedla pohled ke mně, a když poznala, o koho se jedná, s hlasitým zavrčením se vydala ke mně a v jejích očích bylo najednou tolik nenávisti…

 

 

Bella

      Byla jsem tak nadšená, že jsem přemohla Felixe. Ano, nyní jsem byla připravena. Felix byl velice nazlobený, ale zároveň i pyšný, že je ze mě tak vyrovnaný soupeř.

      Dnes večer mě čeká obrovský úkol. Musím dostat z hradu Cullenovy a ochránit je. Nesmím se hlavně dostat do blízkosti k Edwardovi. Od té doby, co se ze mě stal upír, tak všechny mé pocity nabraly na intenzitě a moje tělesná touha po Edwardovi byla přímo hmatatelná. Já ani nevím, jestli jej víc nenávidím nebo miluji.

      Najednou jsem ucítila takový zvláštní pach… Edwardův pach! Podívala jsem se nahoru k galerii a tam stál on a klidně mě pozoroval! Pustila jsem Felixe a impulzivně jsem se vydala k galerii. Bez větší námahy jsem vyskočila do galerie a zarazila jsem se nad výrazem mého drahého.

      Stál tam jako zabetonovaný sloup a udiveně na mě hleděl a já jsem se už nemohla udržet, tak dlouho jsem po něm prahla!

      „Edwarde!“ zašeptala jsem a padla jsem mu kolem krku.

      Nemohla jsem se ovládat a pouze jej obejmout kolem krku a přitisknout své rty na jeho. Nejdřív byl pod mými rty úplně ztuhlý, ale bylo na něm vidět, že i on po mně touží. Ten polibek byl tak sladký, že jsem ho velmi silně k sobě přitiskla a prsty zapletla do jeho hedvábných vlasů. Cítila jsem, jak jeho neposedná ruka postupuje od pasu, kde mě před chvílí objal, výš - až k mým ňadrům. Když sevřel mé ňadro ve své dlani, zatetelila jsem se blahem. Ten pocit byl prostě nejlepší, co jsem kdy zažila. Potichounku jsem zamručela a políbila jsem ho ještě s větší razantností. Když vzal mezi zuby můj spodní ret, dokázala jsem jen roztouženě zamručet.

       „Bell…“ zamručel potichu a pomalu se začal dobývat do mého živůtku.

       „Ehm…“ posměšné odkašlání nás od sebe doslova odtrhlo.

       Za námi stál vytlemený Felix a vypadal, že se každou chvíli rozesměje.

       „Ale děti, neměla by být na tohle cenzura?“ zavrčel posměšně Felix a pobaveně sjížděl pohledem stav našich šatů.

       „Felixi, nech nás,“ vykřikl Edward a popadl mě do náručí a nesl mě, ani nevím kam, ale v tu chvíli mně to bylo jedno.

 

 

       Na druhé straně hradu seděl ve své pracovně Aro a přemýšlel o posledních zprávách, které mu donesli jeho zvědi. Tak Isabell si začala s tím Edwardem. Je opravdu chytrá, to jeho by nenapadlo to vzít přes postel. Byl na ni opravdu pyšný! Už se těší, jak se zbaví své jediné hrozby, Cullenů. Stejně, jak to kdysi udělal s Rumuny. A svět bude opět patřit jen jemu.

 

       Ale to Aro nevěděl, že v dáli v Alpách se hromadí značné jednotky upírů, kteří sympatizují s posledními dvěma Rumuny, kteří jsou odhodláni Arovi ukrást jak hrad, křeslo a trůn, ale i připravit jej o život, jak on to kdysi udělal s jejich soukmenovci.     

 

 

Omlouvám se za svoji dlouhou pauzu, ale pokusím se přidávat kapitoly o mnoho pravidelněji. Děkuji, Iva. 


« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Iva (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Převýchova 22. kapitola:

 1
4. mokasina
13.11.2012 [19:42]

mokasinaBEZVADNÝ Ivy normálně smekám fakt paráda moc se těším na další kapču takže si opravdu moc pospěj jinak dostaneš na holou jestli mě necháš zase takhle dlouho čekat jo?? Emoticon Emoticon Emoticon A jinak jako dobrej díl a sem zvědavá jaká bude bitva mezi Arouškem a Rumunama doufám, že umřou všichni a Cullenovci půjdou k moci : Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. wera
13.11.2012 [16:37]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. DAlice
13.11.2012 [15:08]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. jesikata
13.11.2012 [14:36]

jesikata Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře