Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Playboy - Kapitola 13. Auuu

25.11.2009 (14:30) • Barchetta • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 5816×

Playboy - Kapitola 13. Auuu (aneb můj brácha má príma bráchu vol. 2)

„Epileptický záchvat?“ Mžourám nevěřícně na Jessicu a ta vehementně přikyvuje.

„Chcete mi tvrdit, že Carlislovi trvalo 4 dny, než mu došlo, že jsi měla záchvat a nevzal tě ani do nemocnice?!“

Jasper vrtí hlavou, že ne a Jessica, že ano. Po chvíli jim to dojde, podívají se nenápadně na sebe a reakce si v tu samou chvíli prohodí. Jasper teď důrazně přikyvuje a Jessica otáčí hlavou ze strany na stranu. Rozčílím se na ty dva. Vlastně se rozčílím na celou tu pitomou rodinku.

Povedený doktůrek by měl okamžitě vrátit diplom.

Ach jo. A to jsem si myslela, že jsme kamarádky. Proč ho kryje? Třeba vážně měla epileptický záchvat, ale proto, že ji Jasper něčím nacpal a taky proto ji Carlisle držel pod zámkem! Podrbu se na bradě a zúžím zrak. Jsem hotový Sharlock Holmes. Trochu se tomu uchichtnu, ale moje mysl opět zvážní. Lump jeden. Jessica ho z lásky kryje a on s ní za to chodí. Jsem geniální!

Ve třídě se jako na zavolanou objeví Carlisle, uklidím se a Jasper na něj pohlédne ve stylu “pěkně prosím, smutně koukám“.

Carlisle ale jen zkřiví obličej a synáčka poplácá po rameni: „Měl jsi žížeň, tak jsi to vypij až do dna.“ a Jessica Jazzovi uštědří jeden pěkný pohlavek, až to mlaskne a vykvašeně dodá: „Slyšels?“

„Auuu. Jo chápu, ale tak mě aspoň furt nebij.“ Zabrumle směrem k ní Jasper a přiletí mu další. Musím podotknout, že mají velice zajímavý vztah.

„Tak co Jessico, jak se cítíš?“ Otočí se Carlisle k ní. Jess roztáhne rty do výmluvného banánu a sebejistě prohlásí: „Nikdy mi nebylo líp, taťko!“ a plácne ho přes záda tak silně, že Carlisle sebou třískne na lavici.

„Aspoň někomu.“ Zamručí Jasper. „Auuu.“ sykne, protože to zase schytá.

Carlisle se snaží držet vážnou tvář a nijak to nekomentovat. Posbírá se na nohy, dřív než mu Jess zkusí pomáhat a omluvně se usměje na třídu. Než odejde, otočí se ještě na Jaspera a zamává mu prstem před obličejem: „Hlídat a nespustit z očí. 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Je ti to jasný?“

A já čekám, kdy chudákovi Jazzovi přiletí ještě jedna od něj. Jasper asi čeká to samé, protože se před ním bolestně přikrčí. Normálně mi toho kluka začíná být líto a to je vážně smutný.

„Jess, můžeš na moment?“ Houknu na ni a ona kývne, nicméně za sebou zase táhne svoji drahou polovičku. Siamská dvojčata hadr.

„Ehm... Jess. Ne že bych to do toho chtěla mluvit, ale... jsi si jistá, že tohle je to ono?“ Zeptám se natvrdle.

Jasper vypadá, že odpoveď očekává stejně napjatě jako já.

Jessica šťastně zakývá hlavou a doplní naprosto sebejistě: „My teď spolu s Jasperem budeme chodit hodně... hodně... hodně, hodně, hodně dlouho!“

A Jasper zaúpí, což mu vynese akorát další pohlavek. Usměju se na ni v trochu nechápavé grimase a náš rozhovor přeruší pan Banner, který vstoupí do třídy.

Otočím se ke své lavici abych zjistila, že prázdné místo vedle mě už není volné. Sesunu se vedle hromotluka, který zabírá i většinu mé části lavice a snažím se Emma ignorovat. Téměř celou hodinu se mi to daří, ale těsně před koncem mi vnutí malé psaníčko.

-Tak co ty a Edward? Ani si nepamatuju, kdy jste na sebe naposled ječeli...-

Po přečtení toho jména se mi obličej zkřiví v nepěkném výrazu a vztekle psaníčko zmačkám.

Emmett se nevzdává a píše další. Neochotně ho otvírám.

-Ty kouříš trávu Bello? Chováš se jak zhulená.-

A je to tady! Teď se mi ještě pokusí snad něco prodat!

Druhé psaníčko končí věčných lovištích. Emmett píše třetí a téměř násilím mě ho nutí číst.

-Tak máš svoje dny, že jsi tak protivná?-

Poprvé mě donutí reagovat.

-Jdi do háje Emmette! Běž si vykouřit dýmku míru, jak je ti vlastní, ale s někým jiným! Nezajímáte mě ani jeden!!!-

Emm se nechápavě podrbe na hlavě a pak se zatváří dotčeně. Naškrábe další vzkaz a rozbalí mi ho před obličejem.

-On si ní vůbec nespal. Ani se mu nelíbí. Líbíš se mu ty. Pořád. Dělá ti to natruc.–

Vztekle mu ho vytrhnu a k jeho radosti naškrábu odpověď.

-Co je mi po tom, jestli Edward s Lauren spal nebo nespal, může si dělat absolutně co chce, jak chce, s kým chce. A mně je to úplně jedno. Vůbec mě to nezajímá. Blbec jeden, ať si spí klidně s půlkou školy. Já na něj KAŠLU. SLYŠÍŠ Emmette Cullene. Kašlu. A ty bys měl taky! Děláš brigádně dohazovačku nebo co proboha?!-

Emm ještě něco škrábal, ale ve chvíli kdy zazvonilo, psaníčko rozškubal. Naštvaně se na mě podíval a stejný pohled mrsknul na Edwarda a pak se nadechl a spustil představení, na který bych si lístek nekoupila.

„Tady je totiž někdo úplně v pohodě, že!“ zamručí na mě a otočí se na Edwarda, který šokovaně zírá přes třídu naším směrem.

A Emmett k naprosté hrůze nás obou spustí:

„Ona se s ním necicmala! Vyjel po ní, protože tě viděl stát u dveří. A kdybys tam namísto zvednutýho nosu ještě chvíli zůstal, viděl bys, že ho odstrčila. A představ si, že kvůli tobě! Dneska ráno mi to Jake celej zdrblej říkal. A jelikož jsem se s ním ani já nelíbal, mohl by ses konečně sklopit z té své výše a přestat dělat na nás oba uraženýho. Ty víš, že nekecám.“ Ukáže si Emm spokojeně na hlavu a otočí se ke mně, abych si i já vyžrala svůj díl.

„A on je prostě idiot! Místo, aby ti dones další kytku, zvedl nafrněně nos, dělal ti samý naschvály a snažil se tvářit, jak tě má někde. Jak říkám, idiot. Ale nikdo nejsme bez chyby ne? A to s tou Lauren? Truc-buchta!“ Rozhodí rukama a zakončí třešinkou na závěr.

„Ty chceš jeho a on chce tebe. Co na tom nedokážete pochopit???“ Zavrtí nevěřícně hlavou a Edward už se jej ani nesnaží zabít pohledem. Naprosto odevzdaně a konsternovaně čumí do lavice a kreslí na ni prstem cosi jako kolečka, ačkoliv bych přísahala, že to je spíš náhrobek s Emmettovým jménem.

Emmett právě skončil ten nejdebilnější a ZARUČENĚ nejtrapnější proslov mého života vůbec.

„Co vy by jste beze mě dělali?“ Vypne Emm pyšně hruď, jak to zase zmákl.

Edward se tváří, že na to má velice dobrou odpověď, ale Emm zatne svaly na rukou, zašklebí se a Edwardovi stejně rychle sklapne.

„Možná bych se tím vážně mohl živit!“ Promne si naše téměř profidohazovačka bradu a mrkne na Jessicu, která mu to nadšeně odkývá. Ach jo.

„Kolikrát ti mám říkat, že je mi to jedno... !“ odsekla jsem, ale nenávistný tón jsem nedokázala přivést k životu. Ne, že by na tom teď záleželo, ale on žárlil? Rozlije se mi blažený pocit. To stejně neomlouvá jak se choval, vzteká se moje rozumnější já. On prostě žárlil!!! Skáká blahem to hloupé, které právě převažuje.

„Jednou mi poděkujete.“ Prohlásí vědoucně Emm a za odchodu z místnosti mu zazvoní telefon, který okamžitě zvedá: „Ahoj! No tady se dějí věci. Ještě že jsi mrtvá maminko, protože tohle by tě zabilo!“ zalamentuje a já se po něm šokovaně otočím stejně jako Edward, který nevěřícně zavrtí hlavou a zamumle si: „On si na tu pusu zkrátka pozor dávat nebude a nebude...“

Na něčem si jedou, zaručeně.

A pak se Edwardovi poprvé za 4 dny podívám do obličeje. Netuším, kde na to beru tu odvahu. Připadám si jak zpráskaný pes a on nevypadá o nic líp. Je zvláštní, jak rychle jsem měla potřebu přehodnotit svoje postoje. Najednou se mi do hlavy vkrádala zvláštní myšlenka, že pár jointů ještě nikoho nezabilo a mít něco se synem drogového bosse by vlastně mělo nezměrné výhody. Jessice to taky nevadí, zamyslím se nad tím a kouknu na spokojený pár na druhém konci místnosti.

„Auuu!“ nakrčí se Jasper, protože zrovna zase jednu schytal.

No prosím, ideální. Usměju se a začnu si křupat klouby na rukou. A pak si uvědomím, že celá třída se chichotá, tedy kromě Lauren, která si nás – teď už oba – naprosto nenávistně měří. Emmův výstup by nešlo přeslechnout ani se špunty do uší od Gucciho.

„Jsi nějaká červená, Bello!“ zahuláká přes třídu Mike Newton. „Že by Emmett uhodil hřebík na hlavičku? Co Cullene?“ směje se.

A začne hulákat nejdříve hlubokým a pak vysokým hlasem: „Oooh Bello, můžu si tam šáhnout? Samozřejmě Edwarde, čekám na to od doby, kdy jsem to místo objevila! Jeee, to je vážně ono, Bello? Představoval jsem si to jinak!“

A pak už neříká nic. Nevím, jak se tam Edward tak rychle vzal, ale drží Mika naprosto bez problémů jednou rukou pod krkem ve vzduchu. Pak si jej přitáhne blíž k obličeji a hrozivě zamručí: „Až si budeš mačkat ten obrovskej beďar, co máš na čele, vzpomeň si na mě, protože jestli se ti podaří mě ještě jednou naštvat, udělám s tebou stejný proces jako ty s ním.“

Pak jej postaví na zem, udělá poslední "baf!" a jen co si nasadí černé sluneční brýle, chůzí manekýna odejde ze třídy.

Pod Mikem se vyrýsuje hezká malá loužička a já si povzdechnu. Tak to bychom měli...

Kapitola 12. V moci Jessicina pantoflu

Kapitola 14. Láhev Tequilly

Shrnutí povídek od Barchetty

Autor: Barchetta (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Playboy - Kapitola 13. Auuu: