Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pandoria: Chrání mě noční můry - 2. část

11253513453

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Pandoria: Chrání mě noční můry - 2. částPo několika měsících si Pandoria začne více uvědomovat závažnost celé situace. Už není novorozená a to Volterra nenechá jen tak.

29.07.2010 (07:45) • Shire • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1653×

Po týdnu jsem si na upíří život zvykla, po třech měsících už jsem dokázala nezabít každého, kdo byl blíž jak 200 metrů, po osmi měsících jsem se už dokázala procházet po městě, aniž bych někoho zabila. A teď po roce už dokážu s lidmi i mluvit.

Před několika dny se mi vrátila velmi silná vzpomínka. Ten, co mě proměnil, řekl: „My si tě potom najdem, holka." Mám pocit, že se vrátil, že mě sleduje. Ale proč?
Procházela jsem chudou čtvrtí New Yorku a vybírala si další oběť. Bez povšimnutí jsem prošla okolo několika opilců a feťáků, nechutnají vůbec dobře. Rozhlédla jsem se a po chvíli měla jasno. Na rohu postával vysoký blonďák, moje večeře. Bylo to tak jednoduché... Stačilo projít kolem, hodit očko, špitnout ,Pojď...' a jídlo bylo na cestě. Znovu to fungovalo. Už jsem si dokázala představit ty pohledy, nejdřív udivený, potom samolibý, že ulovil takovou kost. Ani netuší, že on je kořist. Pomalu jsem mířila do opuštěné slepé uličky. Cítila jsem za sebou jeho přítomnost. Zastavila jsem dva metry před stěnou rozdělující ulici od dvorku domů s vchody z druhé strany. Natáhl ruku a chytil mě za zápěstí, přesně to jsem čekala. Žádný neodolá... Rychlostí blesku jsem chytila jeho nataženou ruku a praštila s ním o zeď. Ozvala se rána a potom tlumené zachroptění. Otevřel oči a vyděšeně se na mě díval. Opakovala jsem útok, tentokrát se ozvalo křupnutí, asi jsem mu zlomila vaz. Nechala jsem se ovládnou svůdnou vůní čerstvé krve, tekoucí z rány na hlavě. Po několika minutách jsem měla hotovo. Teď mám na týden vystaráno. Prázdnou mrtvolu jsem nacpala do rohu uličky a škrtla zápalkou. Jedem nasáklá mrtvola rychle hořela a já jediným odrazem přeletěla zeď do dvora na druhé straně. Dopadla jsem tiše jako kočka, ale něco tu nesedělo. Neměl by na mě dopadat stín, když stín zdi dopadal do slepé uličky! Těsně přede mnou stál on. Ten šmejd, co mě proměnil. Usmál se.

„Ahoj, holka, tak jsem zpátky!" řekl zvesela.

Naštvaně jsem zavrčela. Znovu se zasmál. Natáhl ruku, chtěl mě chytit. Odrazila jsem se, přeskočila jsem ho a přistála 5 metrů nad zemí zavěšená na okraji střechy. Vytáhla jsem se nahoru a běžela, jak nejrychleji jsem mohla. Byl rychlejší, užuž mě chytal za rameno, když jsem přeskočila na další střechu. Vztekle zavrčel. Proti své vůli jsem se zasmála. Jen se vztekej, šmejde! Střechy pod mýma nohama rychle ubíhaly, blížili jsme se k okraji města. Přeskočila jsem ze střechy na lampu a sjela na zem. Pohyb pro mě byl teď narozdíl od minulého života velmi snadný. Běžela jsem dál prázdnou ulicí a získávala tak náskok. Nezpomalovalo mě přeskakování ze střechy na střechu. Vyndala jsem kovový poklop kanálu a rychle se spustila po žebříku. Tohle místo jsem znala, když poběžím dlouho rovně, dostanu se na předměstí a tam mu nějak zdrhnu. Popustila jsem uzdu své fantazii. Bylo by skvělé, kdyby byl člověk a pustil si víko kanálu na prsty. Trhla jsem sebou, když se za mnou ozval výkřik a seznam nadávek.

„Ty jedna malá mrcho! Cos to udělala?!" ozvalo se za mnou a na rameni mi přistála jeho ruka.

Zkusila jsem to, co už jednou zafungovalo. Tak! Ať tě napadne obří krysa! Pustil mě a hrozně zakřičel. Válel se na zemi a vypadal, jako když se pere s krysou. Já ale nic neviděla. Chtěla jsem běžet pryč, ale ucítila jsem šílenou bolest. Jako bych hořela. Potom jsem uslyšela klapání nízkých podpatků.

„Já ti to říkala, Demetri. Tahle mrška by si tě podala, nebýt mě..." ozval se samolibý znuděný hlas.

Jistě mluvila dívka. Nemohla jsem je vidět, stála jsem k nim zády a ta bolest mi nedovolovala otočit se. Křičela jsem.

„Jak se jmenuješ?" zeptala se mě.
„Polib si, krávo!" odpověděla jsem jí, když bolest ustala.

Poslední rok jsem se pohybovala v pochybné společnosti a tak jsem taky pochytila pár nadávek. Hned jak jsem to dořekla, bolest se vrátila.

„Ptala jsem se na tvé jméno," opakoval ten hlas unuděně.
„Už jsem řekla!" odpověděla jsem, i když jsem věděla, že si tím vysloužím další bolest.

Nemýlila jsem se. Nehodlala jsem se ale vzdát. Obzvlášť ne takové potvoře. Mezitím můj pronásledovatel přestal křičet a podtrhl mi nohy. Upadla jsem.

„To máš za to, mrcho!" řekl mi.

Kopl do mě. Nebolelo to, ale bylo to potupné. Převalila jsem se, abych na ty cizince viděla. Ve předu stály dvě malé postavy, za nimi jedna vysoká. Všichni oblečení v tmavých pláštích. Ti menší, chlapec a ta potvora, měli pláště trochu tmavší než můj pronásledovatel a ten druhý. Dívka na mě upřela oči a bolest se vrátila. Teď už jsem si byla zcela jistá, že to způsobuje ona.

„Ptám se naposledy. Tvé jméno?" řekla, ale přes unuděný tón bylo cítit i něco jiného, a to vztek.
„Bys chtěla vědět, co?" odpověděla jsem, potěšená z jejího vzteku.

Znovu jsem hořela, ale nelitovala jsem. Nedám jí to, co chce!

Děvče vztekle zavrčelo. Chlapec jí položil ruku na rameno.

„Klid, sestro. Zvládnu to," řekl jí.

Potom jsem přestávala mít cit v prstech a začala vidět zamlženě. Nedokázala jsem ani vykřiknout. Potom už jsem necítila vůbec nic. Nedokázala jsem ani poznat, jestli stále ležím, jestli mě nesou nebo táhnou. Nedokázala jsem ani určit, jak dlouho to trvalo.

Bylo to jako probuzení. Ležela jsem uprostřed kulaté místnosti. Upíralo se na mě několik párů rudých očí. Obzvlášť jeden černovlasý upír se na mě díval s velkým očekáváním. Těsně vedle něj stála ta holka, kterou jsem potkala v kanále. Znechuceně jsem se ušklíbla. Do jaký divný společnosti jsem se to dostala?

 

 

1. část

3. část

Shrnutí

Autor: Shire (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Pandoria: Chrání mě noční můry - 2. část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře