Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pach veverky - 8. kapitola - Alicina volba

n.w.4


Pach veverky - 8. kapitola - Alicina volbaAlice by se měla rozhodnout, co bude dál... K Arovi cítí povinnost, jenže Edward je její znovunalezený bratr! Navíc - chtěla Belle pomoci s ovládáním. Jak se má tedy rozhodnout - co je správné?

8. kapitola – Alicina volba

Alice sledovala svého bratra, jak přemýšlel nad tím, co bude následovat v doposud napsaném příběhu jejich života. Zdá se však, že některé detaily se pravděpodobně musí přepsat! Přála si mu pomoci – jakkoliv! Ale příliš by toho nezmohla. Alici se najednou prolínaly v mysli obrazy dávných vzpomínek. Obrázky s postavami se měnily rychlostí blesku, Alice ovšem naprosto dokonale zachytila všechny. Na šťastné dětství s Edwardem, na příchod Volturiových, na její druhou smrt...

Alici se začaly vzpomínky hromadit a ona nevěděla, co si s nimi počít. Jen se podřídit!

Viděla mladou upírku s uhlově černými vlasy rozježenými do stran, jak utíká temným lesem. Jak se pokouší zachránit si svou holou kůži před nebezpečím. Bosá chodidla za sebou zanechávala hluboké otisky nohou, nesmazatelné stopy, které ukazovaly směr Alicina běhu. V očích měla ubohá dívka strach a na rtech jí pohrával výkřik hrůzy. Cválala jako kůň, vznášela se jako pták, vlála jako vítr. Její upíří identita jí dodávala sílu. Neohlížela se, protože by mohla pohlédnout nepříteli v tvář. Přesto cítila na sobě jeho pohled. Nechtěla propadnout znovu oněm ďábelsky průsvitným očím, jež se na ni výsměšně šklebily zpod zlostného obočí. Nechtěla už nikdy se střetnout s tímto proklatě krásným ničemou. Vtom náhle zakopla a upadla do měkké zelené trávy jako do peřinky. Listy, jež popadaly ze stromů, ji obalily jako plášť. Ležela a nehýbala se. Byla přímo skvostnou obětí.

„Alice, měli bychom jít. Pojď s námi!“

Edward se nabízel, podával jí ruku a lehce se pousmíval, aby jí dodal odvahy a vědomí, že vše bude v naprostém pořádku. Jenže jak by mohlo, Edwarde? pomyslela si Alice tichounce a málem pozapomněla, že její bratr umí číst myšlenky.

„Nechci jít bez tebe, Alice. Copak to nechápeš? Jsi moje sestra! A já tě vždycky budu chránit! Ale pokud nechceš jít...“

„Edwarde, já musím zůstat! Je mi to moc líto...“

Edwardův úsměv náhle zmizel. Vypařil se do chladného vzduchu, který naplňoval atmosféru jakousi prazvláštní náladovostí. Edward rozhodně náladu změnil. Vztek měl vepsaný neodmyslitelně ve tváři a vrčel jako divoké zvíře. Alice by udělala cokoli, aby tohle nemusela nikdy vidět. Bylo však pozdě – ortel byl vyřčen! A Edward dlouho nečekal, naposled se ohlédl po sestře a pobídl Bellu, aby vyrazili na cestu. Byli v cuku letu pryč! Nic po nich nezbylo, nic, jen slzy na Aliciných bledých lících.

Copak ale Edwardovi mohla říct, jak to všechno pokračovalo? Unesl by to? Pochopil? Jistěže ne. Raději bylo lepší, že odešel naštvaný. Byla to záruka, že se nevrátí a Alice bude sice žít s vinou na srdci, ale také ochrání Edwarda a Bellu. Nedopustí, aby oba skončili pod Arovou kontrolou. Bohatě stačí, že takto dopadla ona, nesmí to pokračovat u jejích blízkých. Nesmí!

 

***

„Edwarde, možná jsme to neměli tak uspěchat...“

Bella měla jisté pochybnosti, obavy jí rozežíraly veškeré další myšlenky a pocity. Nevěřila, že by Alice odmítla jít s nimi. Vždyť mohla konečně zase žít s bratrem, kterého tak dlouho neviděla. Co ji přesvědčilo o tom, že to není správné rozhodnutí? Co ji donutilo změnit svůj názor na svobodnou vůli?

„Bello, netrap se. Já mám Alici rád! Ale je to její rozhodnutí! Nesmím ji do ničeho nutit. Někdy si říkám, že jsem ji tehdy nemusel vůbec nutit, aby odmítala...“

Edward zasmušile sklopil hlavu a několik drobných slz hrozilo, že přeteče přes nádherné nazelenalé oči, kterýma se díval na svět kolem sebe.

„Přesto – musí mít nějaký důležitý důvod, proč nešla s námi... Opravdu nevěřím, že by...“

Zničehonic Bella zmlkla a nedokončená věta byla ponořena do hlubokého ticha, které zasahovalo do každičkého nervu obou upírů.

Edward měl jasný plán. Najít nějaké místo, kde by mohli žít po delší dobu. A o jednom bezpečně věděl!

 

***

Alice se vydala svou vlastní cestou do Volterry. Nechtělo se jí se vracet domů. Co tam na ni vlastně čeká? Nic dobrého! Jakmile Aro zjistí, že Bellu nepřivedla, může se stát, že tohle je její poslední cesta. Alice tušila, že její rozhodnutí opustit Bellu a Edwarda možná nebylo nejchytřejší, ale ochránit je před Arem a jeho sektou bylo velice důležité. Možná – třeba někdy – se s nimi zase setká! Možná – za dlouhou dobu – na ně někde narazí, jak budou na lovu.

Jednou jí pravděpodobně budou muset odpustit její zoufalý čin, teď ovšem není čas na sentimentální chování, přikázala si Alice v duchu.

„Je čas na krmení!“ povzdechla blaženě nad neznámou vůní zvířete, které bylo někde poblíž.

Laň. Mladá laň se klidně popásala na trávě a vůbec netušila, co ji v příštích minutách krátkého života čeká. Alice se pomalu plížila jako kočka ke své kořisti a nevydala ani hlásku. Přikrčila se do gesta skoku. Když se konečně vymrštila a dopadla na mladou laň, zaryla jí tesáky do hrdla. Krev ladně stékala po krku laně a vůně probouzela v Alice nový pocit. Vše bylo najednou zase jiné – už ji netrápilo, že pravděpodobně nikdy neuvidí bratra Edwarda a Bellu. Jako by jí to díky oné slastné chuti krve bylo naprosto jedno. Jako by na tom v nejmenším nezáleželo! Krev jí dodávala sílu lovce, ovšem zároveň ničila její dosavadní lidskost.

Zvedla oči plné červeně a pozřela oblohu...

 

***

„Pověz mi, Edwarde, o té novorozené, kterou jsi znal.“

„O kom?“

„Říkal jsi přece, že jsi dlouho nepotkal novorozenou, ale že...“

„O tom nechci mluvit!“

„Proč ne?“

„Nedopadlo to zrovna nejlíp!“

„Miloval jsi ji?“

„Miloval?“

Edward netoužil po tom, aby se svěřoval se svými vnitřními pocity. Tohle si chtěl nechat výhradně pro sebe. Přesto cítil, že Belle může říct absolutně jakoukoli věc.

„Ano, miloval jsem ji. Jmenovala se Rose Anne. Byla to první dívka, která mne okouzlila natolik, že jsem lapal po dechu. I mé srdce jako by začalo znovu tlouct. Rose Anne měla smysl pro detail a taky pro romantiku. Nebyl den, kdy by mne něčím nepřekvapila! Jako kdyby naše role byly obráceně!“

Edward propukl v hlasitý smích a Bella neváhala a přidala se k němu. Smáli se jako dva staří známí – jako přátelé.

„Co se stalo dál?“

„Aro ji zabil!“

„Jak? A proč?“

„Chtěl mne získat na svou stranu, ale já odmítnul. Svou zlost si vybil na ní. Čímž mne jen víc rozzuřil...“

Edward se odmlčel, ale vzápětí se na Bellu znovu podíval.

„Až do dnešního dne jsem si myslel, že už nikdy nic podobného nepocítím k žádné jiné. Ale ty jsi mne přesvědčila o opaku, Bello!“

Následoval krátký polibek, který otřásl jak Bellou, tak i Edwardem.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Pach veverky - 8. kapitola - Alicina volba:

 1
01.10.2013 [16:31]

Johnna Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

30.09.2013 [9:38]

MyfateAhoj,
článek jsem Ti opravila, jen si, prosím, dej příště pozor na:

- dlouhé/krátké pomlčky
- vnitřní monolog
- dělení slov
- přímá řeč
- Neubyl –> Nebyl
- shoda přísudku s podmětem

Děkuji. Myfate Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!