Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pach veverky - 7. kapitola - Setkání

nbjgkzugbztgjz


Pach veverky - 7. kapitola - SetkáníKdo přišel na pomoc? Kdo Bellu zachrání ze spárů lovce upírů?

7. kapitola – Setkání

Černočerná temnota se rozlézala po celé místnosti jako nějaké monstrum, co se hladově plíží ke své oběti. Bez číhání a čekání se rozprostřela kolem Belly, která se nemohla vůbec bránit. Přimrazená strnule seděla a připravovala se na…

Vlastně ani netušila, co by měla očekávat a v co by mohla doufat.

Něčí jemné ruce s teplotou zamrzlého jezera se přitiskly Belle na oči – přesněji řečeno na šátek, jímž byly převázány. S nejvyšší opatrností ho sejmuly a odložily bokem. Bella neváhala ani okamžik a pokoušela se otevřít oči. Ovšem – jediné, co viděla, byly stíny a šmouhy. Nic určitého, co by jí alespoň napovědělo identitu neznámého. Podle všeho šlo o muže.

Navíc mohla zjistit jen, že jeho chůze je velice tichá – neozýval se vůbec žádný zvuk doprovázející chůzi, přesto věděla, že chodil z místa na místo. Cítila pohyb! A taky nesmírně přitažlivou vůni, kterou nedokázala identifikovat. Ale i tak ji odněkud znala! Muž nepromluvil ani slovo, nejprve Belle rozvázal svázané ruce i nohy; protože se bránila, musela mít svázané i nohy. Poté už ji popadl jako peříčko do náručí a vynesl ji ven. Na čistý vzduch, provoněný vůněmi i pachy okolních zvířat, náhodných kolemjdoucích či výfuků aut. Bella poznala, že muž jednoznačně není člověk. Něco v jeho přílišné tichosti i nadlidsky rychlých pohybech připomínalo… upíra.

Toužila se optat, zda je opravdu upírem, přestože to bylo víc než jisté. Avšak ona chtěla slyšet mužův tajemný hlas, chtěla slyšet jeho potvrzení, že je jedním z nich. Jedním z upírů! Kolik jich asi může být jen v tomto městě? Aniž by si to Bella uvědomila, tajemný cizinec ji dovedl na místo, kde kdysi býval park. Dnes to byla jen trávou zarostlá pustina bez jakýchkoli obyvatel, možná ani zvířata se zrovna nevrhala štěstím co nejblíž.

„Děkuji… za záchranu.“

„Není za co!“ Ujistil ji hlas tak líbezný sotva po pár tichých vteřinách.

Rozplývala se nad tím, že promluvil natolik, že si nepovšimla, že se její zrak již trochu zlepšil a ona už vidí obrysy a sem tam menší detail. Trapné ticho vyplnilo okamžik ještě v oné minutě. Ani jeden z nich nevěděl, co by měl říct. Bella se chtěla přimět něco říct, jenže muž ji předběhl.

„Často se dostáváš do smrtelného nebezpečí?“ Uchechtl se, pravděpodobně ho pobavil obrázek mladé upírky, kterou vězní amatérský lovec upírů.

A koho by vlastně ta představa nepobavila? Vždyť upír je mocný noční tvor, predátor, s nímž si není radno zahrávat. Nebezpečí z každého jedince s upířím jedem v žilách sálá na míle daleko. Oči propalující díru až do nitra duše každého obyčejného i neobyčejného člověka. Špičaté a ostré tesáky jako stříbřitě se lesknoucí dýky, co běžně někteří lidé nosí za opaskem. Smyslné rty, jen je pootevřít a říct jedno slovo, které si slabé a poddajné povahy omotá hned okolo prstu. Nezdravě bledá kůže a chladná jako led i na minimální dotek. K tomu ještě nevídaná síla, s níž by se dalo vládnout světu.

Jenže muž se nezdál být nijak zvlášť nebezpečný. Pro Bellu by mohl být rizikem – přece jen nebyla dlouho stará…

„Co je tu k smíchu?“ Nevydržela už Bella, když se radost jejího záchrance rozrůstala a veselost mu nechyběla ani trochu, mohl ji rozdávat.

„Nečekal bych, že potkám někoho, jako jsi ty. Novorozená… Dlouho jsem žádného nováčka nepotkal! Ale pamatuji si, kdy jsem potkal naposledy jednu z nov…“

Obličej se mu zachmuřil a věta volně visela ve vzduchu. Bella konečně dokázala rozlišit rysy obličeje svého společníka. Byly tak andělsky krásné, nikdy nikoho tak nádherného Bella nespatřila. Nazelenalé oči působily tajemně, něco skrývaly, nějaké tajemství. Bella se nutila uvažovat, co všechno by mohlo být schované za těmi neprostupnými stěnami zelených očí. Moc si přála dozvědět se něco víc o tom pohledném upírovi, co ji zachránil ze spárů bůhví koho. Křivka jeho rtů se svůdně zavlnila jako do rytmu hudby, kterou slyšel jen on. Zářivé vlasy s bronzovými odlesky se blyštěly ve světle slunce. Najednou jí došlo, že svítí slunce a nic se neděje. Ani jeden z nich se nerozpadá v prach. A přitom ještě před chvílí…

„Jak je možné, že…?“

„Že nás slunce právě nerozpálilo na škvarek? Jednoduše! To, co tě tak moc pálilo, nebylo slunce. Jen to vyvolávalo ten dojem. Ale pochopit se to nesnaž, není to důležité… Jak se jmenuješ? Normálně bych se neptal, ale…“

„Bella. Spíš jmenovala jsem se Bella. Teď jsem mrtvá a ani jsem se nerozloučila! Nesnaž se to ale pochopit, není to důležité!“

Pousmál se - koutky úst mu zacukaly.

„Já jsem Edward – a hledám svou sestru. Cítil jsem ji někde tady poblíž, pak se mi ovšem ztratila a já zaslechl myšlenky toho šílence. Všude bylo ticho, takže jsem slyšel naprosto dokonale vše, co si myslel. A musím uznat, že je to zajímavý týpek. Tedy byl zajímavý, přesto se mi jako neškodný líbí víc. Jakmile jsem ale uviděl tvůj obličej, pomyslel jsem si…“

Bella napjatě zírala do obličeje Edwarda a nasávala atmosféru plnými doušky.

„Napadlo mě, že tě musím najít a zachránit!“

Bella se zatetelila a přála si, aby ho směla políbit na jeho vláčné rty.

 

***

„Edwarde?“

Alice se nezdržovala a následovala stopu bratrových šlépějí. Hlavou jí vrtaly myšlenky typu – kde se tu vzal a co tu dělá, ovšem byl na ně kopec času. Alice uháněla jako smyslů zbavená. Po bratrovi se jí moc stýskalo a nemohla se přímo dočkat, až jej zase někdy uvidí a obejme. To prázdné místo se nyní tak nějak naplňovalo. Kdyby byla Alice stále člověkem, tváře by jí zrůžověly.

„Edwarde!“

Křikla Alice z plna hrdla. Bratrův obličej se rozzářil jako světýlka na vánočním stromečku. Vedle něj seděla Bella – on ji našel! Alice se vrhla k Edwardovi a přátelsky ho objala. Kdyby mohla plakat, slzy by jí tekly proudem a smáčely by bratrovu oblíbenou košili.

„Sestřičko, chyběla jsi mi! Kde si se schovávala?“

Vtom Alice zatrnulo. Chvilka štěstí byla ta tam! Má říct pravdu? Ta by ho položila na lopatky, ne-li zdrtila. Jenže chodit okolo horké kaše také není ta správná metoda. Jednou by mu to stejně musela říct, proč ne teď?

„U Ara. Nezlob se, Edwarde. Nikdy bych nešla dobrovolně, byla jsem…“

Zarazil ji dlaní, kterou k ní natáhl a ona zmlkla jako na povel. Posadil se kus rozlomeného kmene stromu, který srazil nedávno k zemi blesk a hlavu ponořil do prostoru obou rukou. Přemýšlel, co by bylo možné udělat.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Pach veverky - 7. kapitola - Setkání:

 1
24.09.2013 [11:39]

JohnnaZajímavé. Emoticon Emoticon Emoticon Konečně i Eda? Emoticon Ale nějak začínám mít dojem, že se povídka blíží ke konci. Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

21.09.2013 [12:27]

Rena16 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Jana
21.09.2013 [11:01]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!